Aleshgang komentáře u knih
Tohle byla vskutku zajímavá hra a semináře. Docela se mi líbí koncept kdy se mají události stát, aby se dobře pamatovaly data a že je víc rozčilených učitelů než padlých hrdinů. Samotná hra je velmi zajímavá, je to takový tip světa oddělený od civilizace, no je tam toho spoustu. Není co dodat prostě geniální.
Chápu proč zrovna tato hra se řadí mezi ty více geniální z repertoáru Járy Cimrmana. Semináře byly dost zajímavé a pozoruhodné. Velice nekorektní humor i na dnešní dobu (navrhuji sníst psy nebo když jde o hlad, musí umění stranou) což miluji. Určitě dobrý výběr na maturitní četbu, je to za jednu hodinu přečtené a dá se u toho dost zasmát. Není co dodat, prostě je to geniální až (doslova) mrazí.
Docela zajímavá hra Járy Cimrmana. Téma anekdot mi není cizí. Co se týče příběhu, myšlenku má (déšť shromažďuje lidi pod střechu) a celkově se jedná o povedený počin.
Rychlá a pohodová klasická divadelní hra. Téma středověku mi sedlo, a celkově se mě to líbilo. Motiv mi připomíná Shakespearova Hamleta, nevím proč, jsou to naprosto odlišné příběhy. A tohle je můj český Hamlet, jelikož to téma středověku a jak mají Češi ve zvyku, obsahuje to komediální scény, což v Hamletovi není. Humor prostě patří k Čechům. Neřekl bych že je to pro dnešní mládež, ale jako dílo z povinné četby, no proč si to nakonec nepřečíst.
Být či nebýt. Kdo by neznal legendární tato slova Shakespearova. A to jsem si jednou řekl: hergot když už to říkám po několikáté, nebylo by na škodu přečíst si legendárního Hamleta. A přečetl jsem ho během dvou dnů. Styl písma Shakespearova, je velmi originální, a zajímavý i dnes. To víme. Co se týče příběhu, čekal jsem tragédii, tu jsem dostal, ale bylo zde pár trochu úsměvných momentů, jinak čistočistá tragédie. Děj je poněkud složitější než u Romea a Julie, ale rozhodně řekl bych, zajímavější. Pokud se rozmýšlíte nad četbou povinnou, tak tohle si přečíst můžete, ovšem na interpretaci je to těžší. Suma sumárum, není co dodat, legendární světové dílo, které stojí za přečtení a stalo se světově proslulým.
Rozhodně zajímavé zpracování mých oblíbených povídek z jedné a druhé kapsy od Karla Čapka. Kresby excelentní, každá povídka má svůj styl kresby. Výběr povídek je také dobrý. A i Čapkův text se zachoval (ne všechno, ale to by ani nešlo). Můj favorit je povídka Závrať, ve zpracování Matyáše Namaie, který dělal i grafické zpracování románu 1984 od Orwella, tenhle člověk to s kresbou prostě umí. Velice fajn kniha.
Dnes má svátek Bohumil. A když jsem slyšel o tomhle díle a že je napsané jednou větou, tak jsem si ho zakoupil a během dnešního večera celé přečetl. Upřímně a stručně: jedno souvětí, monolog pamětníka, který vypráví o všem možném jenom snad ne o tanečních hodinách. Myslím že téma močení je zde vícekrát než tanec. Ale rozhodně kuriózní česká knížka (od ještě kurióznějšího spisovatele), která se nevidí jen tak každý den.
Tak to mám další klasiku kterou lze přečíst za jeden den. Divou Báru jsem si vybral abych přečetl aspoň jednu knihu od spisovatelky z naší bankovky a taky mě zajímalo to staré písmo paní Němcové, které nám lidem z jednadvacátého století přijde úsměvné (Citát z knihy: Panna Pepinka obyčejně šukala po domě nebo na poli). Ale dříve to tak bylo normální. Co se týče příběhu, je poměrně jednoduchý, nepochopení okolím, přátelství mezi ženami či hledání milenců. Je to krátký příběh, který za tu chvilku stojí. Ještě k tomu starému písmu, tahle délka mi vyhověla, nedokázal bych si představit tímhle písmem celý román, to by mi už lezlo na nervy ale kdo ví. Když už tu Němcovou musíte číst, tak zkuste tuhle krátkou povídku a buď to budete milovat nebo nesnášet. Za mě to vůbec špatné není.
(SPOILER) Každý aspoň jednou v životě musí přečíst něco od legendárního Shakespeara, ať je čtenář či nikoliv. S tímto člověkem se setkáte prakticky všude. Většinou jsou citovány věty z jeho děl a celkově to jméno je proslulé po celém světě. Já si vybral Romeo a Julii, jelikož a protože, jsem jako malý viděl animovanou verzi pro děti. Ano, tak moc je tento autor proslulý. Styl jeho písma je rozhodně zajímavý, o tom žádná, to je jedna z věcí které ho činí tak zajímavým. No, k samotné knize. Děj není příliš složitý, nerozebírá žádné tehdejší složité úvahy. Tento příběh zná každý, je dost pozoruhodný. Je to tragédie, ale nakonec (když se nad tím člověk zamyslí) dopadne to dobře. Není co dodat klasika klasik a vysoce kvalitní počin na tu dobu.
Tragikomické Hrabalovy povídky mě dost zaujaly. Některé mě opravdu dojali, některé byly slabší. Tady mám takový zvláštní pocit, buď je povídka spíše komediálního charakteru, nebo mě dojme příliš. Ale celkově je to milá, občasně dojemná povídková sbírka, která je vesměs velmi povedená. Mezi mé oblíbence se řadí: NEJKRÁSNĚJŠÍ OČI, ŠKOLENÍ, BEATRICE, LUCINKA A PAVLÍNA ČI VLASY JAKO PIVARNÍK.
Poslední dobou vyhledávám knihy, co lze přečíst během pár hodin. A Ostře sledované vlaky jsem si vybral, jelikož mě zaujaly a lidé si to chválí. A stálo to za to. Ano, příběh je poněkud zmatený, ale to k tomu patří, ovšem když si zjistíte o čem to je, děj je jednoduchý a vtipný. Docela se mi líbí literární styl: hlavní postava vypráví děj (např. Hrdý budžes či Bylo nás pět), tady je to dost zajímavé. Doba ve které se kniha odehrává lehká nebyla, ale tohle byl rozhodně pozoruhodný pohled do této doby. Dost se mi to líbilo.
Tuto knihu jsem četl celé 4 měsíce. Byla dost zdlouhavá, většinou je zde popisována činnost Švejkovských vojáků, což mě samo o sobě tolik nebavilo, čekal jsem že se zasměji více. Dialogy postav jsou nezapomenutelné, ovšem jich je velmi málo. Bylo to opravdu zdlouhavé, ubrání pár stránek by rozhodně neuškodilo. Viděl jsem i film a ten to zadaptoval velmi dobře, nebyl zdlouhavý a dialogy byly výborně provedené. Prostě případ kdy film je lepší než kniha.
Nemám rád zastaralý text ze kterého nelze pochopit děj (což je vlastně dominantou téhle knihy) i tak jsem se do čtení pustil. A nebylo to vůbec špatné. Tady ten sloh byl jednoduše přirozený. A to se mi líbilo. Komu by se to ovšem líbit nemuselo je dnešní generace Z, jelikož text by příliš nepochopili. Z děl co jsou v povinné literatuře, se najdou pro ně srozumitelnější texty. Člověk musí mít zvláštní cit k tomuto dílu, aby pochopil jeho geniálnost a (v té době) nadčasovost.
Po druhém přečtení jsem si všiml dost věcí třeba rýpaní do knihomolů. Také jsem měl vydání s nádhernými obrázky Josefa Čapka.
Pokud se mluví o bratrech Čapkových, většinou se mluví o Karlovi. Ale málokdy o Josefovi. Přitom tahle hra předčí i některé Karlovo. Nedoceněné.
Tuto knihu jsem si vybral jako literaturu při jídle. To znamená že jsem ji četl když jsem (logicky) jedl. Ovšem, asi po měsíci jsem si přečetl jednu hru (konkrétně Dlouhý široký a krátkozraký) a řekl jsem si: hergot to je moc kvalitní humor na to že to čtu jen u jídla. Tak jsem ji za tři dny celou přečetl. A vůbec toho nelituji. Smoljak se Svěrákem hravě u mě porazili Voskovce a Wericha. Žádné z hře jsem nedal méně jak 4*. Taková geniálnost. Já mám nejraději Trachta duo (Hospoda na mýtince a Vražda v Salonním coupé. Hrozně vám děkuji za tuto (u mě velmi nedoceněnou) knihu, pane Smoljak (odpočívejte v pokoji) a pane Svěrák.
Netřeba dlouhého komentáře. Objevují se zde hlášky jako (lepší pivo v žaludku nežli voda na plicích, necpěte divákům ty kameny). Aktovky stojí za to. Nic nerozmýšlejte a pusťte se do čtení.
Rozhodně zajímavé semináře Cimrmana v hudebním odvětví. Ta místnost není vůbec špatný nápad, ale dnes by to asi neprošlo. Jinak Úspěch českého inženýra v Indii má ty nejlepší rýmy co u nás nemají obdoby.
Němý Bobeš se zcela vymyká ostatní hrám Járy Cimrmana, jedná se totiž o seminář a divadelní hru v celku. Přesto stojí za to. Je zde plno hlášek ve hře i semináři. Dějově slabší oproti jiným hrám, přesto zde toho najdeme také dost. No jo Cimrman nikdy nezklame.
PS: Fiedler S+S (Smoljak + Svěrák) nesahá ani po kolena.
Ty Cimrmanovi hry mají tendenci být pořád lepší. Přes malou hospodu na mýtince až detektivku ve vlaku. Detektivní žánr mi není cizí (miluji Čapkovy povídky z kapes) a tady má to opravdu grády. Prostě líbí se mi když se do detektivky dá humor. Já se dost bavil, ale něco mi říkalo že ten Steward tu nebude jen tak....
Semináře tvoří zhruba polovinu tohoto díla, což není na škodu. Samotná hra je bravurní plná nečekaných zvratů a výborných slovních hříček. Je zajímavý co dokážou udělat chlapi pro ženskou která jen šla do města pro šafrán a trochu toho zázvoru....