Alex_Jura
komentáře u knih
Králíku, utíkej!
John Updike
Celkem přesvědčivá sonda do života lidí za dob, kdy spotřeba pohonných hmot u auta byla zanedbatelnou položkou, zprávy se psaly na papír, a ne na displej, a muži, kteří zbouchli ženskou, se s ní pak museli oženit. A popřípadě zdrhnout. Začátek skvělý, pak se v tom hrdina (a podezřívám, že navzdory dobře zvládnutému jazyku i autor) trošičku motá. Dojemný je ten moment, kdy se hrdina potká s bývalým trenérem. Tam někde možná prvně připustí stín myšlenky, že některým věcem zkrátka neuteče...
Vítr, tma, přítomnost
Václav Kahuda (p)
První dvě třetiny dobrý (začátek dokonce excelentní). Poslední si mohl autor odpustit, anebo to celé trochu zredukovat. Kamarád, který mi knihu daroval, sice urputně trval na tom, že ta vyšroubovaná paranoia je umělecký záměr, a že pokud mi to vadí, tak trochu jsem ho nepochopila, ale mně by bývalo dost pomohlo, kdyby autor ve svém záměru taky trošku myslel na čtenáře a nepokoušel se ho udusat k smrti neredigovaným textem. Autorovo plus: krásná, obrazná čeština. Mínus: totéž. Někdy se za ní totiž ztrácí smysl. Přesto - mám tuhle knihu moc ráda. I s jejími vadami.
Kapesní slovník česko-kočičí / kočko-český
Jean Cuvelier
Náhodný úlovek z antikvariátu. Původně jsem si ji koupila v domnění, že pořizuju další soubor více a méně vtipných historek na téma Kočka a já. Křivdila jsem jí. Nejen, že JE vtipná, ještě v ní navíc najdete spoustu užitečných chovatelských rad - od výživy přes kočičí zvyky a jiné vychytávky. Mám kočky sedmým rokem (a zatím obě žijí a výborně prospívají :-D).. ale tady jsem našla řadu věcí, které jsem předtím netušila. Doporučuji!
Věž
Tristan Hughes
Tuhle knihu člověk pochopí a vstřebá až za poslední stránkou. Krásná a něčím tiše dojemná. Vyžaduje jistou dávku trpělivosti, ale pokud u ní vydržíte, bohatě se vám odmění.
Co jsme to tátovi provedli
Roy Lewis
Začátek ohromující, ten závěr mě trochu uvedl do rozpaků. Jinak velice povedená alegorie a šťastná ruka při výběru překladatele - J. Kořán je záruka kvality. Některé příměry mi přišly trošku přitažené za vlasy, jiné nahlas rozesmály. Rozhodně se vyplatí mít ji v knihovně a občas se k ní vrátit.
Betonová zahrada
Ian McEwan
Mrazivá nádhera. Tenoučká knížka, kterou už nikdy nedostanete z hlavy. Doporučuji po přečtení (ne opačně!) i zkouknout film. Ty vztahy jsou... hodně podivné, a přitom naprosto reálně vykreslené.
Tvé překrásné já
Chuck Palahniuk
Geniální způsob, jak podprůměrným vyprávěním a chatrně slepeným příběhem dokonale zabít skvělou myšlenku. Od Ch.P. jsem četla fakt všechno, ale tohle - spolu se Snuff - považuju za nejslabší kousky. Jak mě Klub rváčů, Ukolébavka, Program pro přeživší... aj i Neviditelné nestvůry bavily, a zbytek toho, co napsal, minimálně nějak obohatilo, Tvé překrásné já považuju za projev autorského úpadku. Obálka fajn, ale ta s autorem nesouvisí, to vybavil Odeon. Mám ji doma, ale jenom jako součást kompletu. Jsem si jistá, že už ji nikdy neotevřu... ani kdyby se mezi stránkama líhly pětistovky.
Andělé všehomíra
Einar Már Gudmundsson
Od samého začátku je zřejmé, kam děj spěje. A přece má člověk touhu vzít Paliho za ruku a nějak to zařídit, aby všechno dobře dopadlo. A zároveň ví, že “dobře” je relativní pojem, a že toho, kdo se rozhodl... musíme, byť se zlomeným srdcem a v slzách, nechat jít...
Švihadlo
Juha Seppälä
Geniální. Autor nepotřebuje 500 stránek, aby vás totálně odrovnal a zmrazil. Četla jsem ji 2x - podruhé jen proto, abych si ověřila, že je taková, jaká se mi jevila po prvním dočtení. Je. A eště vo kus lepší.
Pečeme s Kafkou
Tom Gauld
Láska na první kouknutí. Ideální relax pro všechny knihomoly a jejich trpělivé (a leckdy trpící :-P) bližní. Autor si bere na mušku sebestředné pseudointelektuály, úspěšné spisovatele, neúspěšné spisovatele, hipstery, snoby... zkrátka to, čím jsme aspoň občas na chvilku všichni. Britský humor a nadhled samozřejmostí. Za mě skvělý zážitek.
Klub rváčů
Chuck Palahniuk
Nejlepší Chuckovo dílo. A film to jen dotáhl k dokonalosti. Výstižný obraz schizofrenní společnosti, naší vnitřní rozpolcenosti, touhy žít život jinak a totální bezmoci udělat dobrovolně ten poslední krok, kterým si navždy zavřeme možnost být jedním z davu.
Ukolébavka
Chuck Palahniuk
Kdysi to byla první Palahniukova kniha, kterou jsem četla, a stačilo to k tomu, abych propadla hypnotizujícímu stylu jeho vyprávění (klobouk dolů před překladatelem, časem jsem se dopracovala i k četbě originálu, a ten rytmus je totožný...). Později, po přečtení Klubu rváčů, jsem Ukolébavku přestala považovat za geniální počin... v kategorii Stojí za přečtení pro mě ale zůstala. Byť místy je děj přitažený za vlasy a jsou věci, které by člověk napsal jinak...
Hastrman
Miloš Urban
Četla jsem ji dávno před zfilmováním, poprvé někdy v roce 2009, to jsem ji tak nějak vzala na vědomí... a pak reedici v roce 2017 - to jsem ji zhltla za víkend u Vltavy... možná tomu pomohla ta řeka, možná osobní konstelace, nevím... najednou mi přišlo, že ten příběh žije, dýchá, že do něj lze vstoupit... Trochu slabší je ta část ze současnosti, ale konec to bohatě vynahradí.
Let čarodějnice aneb Civilní dobrodružství
Emil Hakl (p)
Nějak jsme se nesešly... kniha a já. To, co mě na jiných Haklových knihách a textech baví a zajímá, tady kdovíproč dostává jiný podtón... možná se k ní vrátím, nevím...
Lekce z lásky
Alain De Botton
Střídavě polojasno. Strašně moc jsem o ni stála, po přečtení mám smíšené pocity. Já vím, že člověk nutně nemusí souhlasit úplně se vším, co čte. Každopádně je to zajímavý pohled na otázku vztahu, párového života...
Hovory k sobě – ohlédnutí za psychoterapií
Irvin D. Yalom
Čím jsme starší, tím naléhavěji si uvědomujeme, že náš život tak, jak ho žijeme, jednoho dne skončí. S každým dalším rozloučením, pohřbem... ale i s každým novým dnem. Velmi moudře vyprávěné příběhy z terapeutické ordinace můžou pomoci si některé věci porovnat v hlavě, nebo si je aspoň uvědomit. To ostatní už je na čtenáři samotném. Za mě velice užitečná kniha, díky za ni.
Bez loga
Naomi Klein
Příručka postmodernisty. Skvělý pohled pod povrch každodenního marketingu.
Voda, která hoří
Jitka Vodňanská
@magnolia :-) souhlas. Btw. rozhovor na DVTV je to nejlepší, co tahle kniha přinesla. Mě to zklamalo hned dvakrát. Nápaditý titul mě navnadil, jakože to bude skvělý jazyk, bohatá čeština... a ono je to rozvláčné a ukecané. Odkaz k obsahu zase, že tam třeba najdu nějaké to životní moudro... a ono je to spíš ufňukané a sebestředné. Fotky, citace fajn. Ale to se dá dohledat i jinde. Taková méně záživná Tajná kniha, řekla bych. Akorát stála jednou tolik, váží třikrát víc a možná o trošku líp vypadá. To bude ta čb obálka. Ta jediná se kromě názvu povedla.
Rakvářova dcera a jiné prózy
Radoslav Nenadál
Pan autor byl grandiózní překladatel (díky němu máme např. možnost číst Svět podle Garpa, Sophiinu volbu a desítky jiných románů z angloamerického prostředí). Jako spisovatel - při vší úctě - už tak nezazářil, i když Rakvářova dcera, jeho prvotina, je za mě osobně nejlepší, co napsal. (Pak ještě doporučuji Dušinky a Zápisky chrámové pěvkyně... ). Tuhle knihu jsem prvně četla ještě na SŠ, Šporhertka a houlista mi zůstali nadlouho v paměti. Poslední stopy Nenadálovy Prahy ještě pamatuju osobně... dnes je to ale už jen záznam zapadlého světa. Krásný, potřebný... a pro některé pamětníky neskutečně smutný.
Korvína čili Kniha o havranech
Petr Rákos
Literární láska na první přečtení... i druhé i další. Rákosova poetika je nepopsatelná, buď jí propadnete, nebo vás mine. (Havrani v únoru zacházejí s pláčem... věta, kterou už asi nikdy nevymažu z paměti...). V prvním vydání, na úplném konci socíku (nebo těsně po Listopadu? teď si nejsem jistá) to bylo jak zjevení. Druhé vydání - viz obálka na fotce - vydavatel notně vyšperkoval přidanými samolepkami etc. ... za mě fajn, ale koupila bych si ji i bez toho. Škoda, že toho PR napsal tak málo...
