Alilka
komentáře u knih
Chci tě mít ve skříni
Simona Votyová
Uff, to byla ale jízda. Kniha je velmi dobře napsaná, pohltila mně hned od první stránky... Uvědomila jsem si, že to nikdo v životě neměl a nemá asi jednoduché... Nejvíce mně zasáhla pasáž na straně 271 - 272, vybavily se mi vlastní vzpomínky, ale to už je hodně dávno co jsem podobnou situaci zažila. Votyová se stává mojí oblíbenou spisovatelkou...
Mačacia stopa
Dominik Dán
Naprostá spokojenost, konečně mám jasno ohledně Hildy Wolfové, která se jevila už dávno jako podezřelá v několika případech a nakonec je úplně nevinná... Ono se někdy nevyplatí věřit svým kamarádům, "že pane Burger"... :-D Jak se říká důvěřuj, ale prověřuj. Což v tomto díle parta ze 141 zvládla skvěle.
Anglická zahrada
Petra Klabouchová
Nebudu se tady nijak rozepisovat, to co cítím po přečtení této knihy tady už napsali Terezzzka89 a agatakristi. Petra Klabouchová je od této chvíle mojí oblíbenou současnou spisovatelkou...
Pochovejte mě pod podlahu
Pavel Vladimirovič Sanajev
Když si uvědomím, že spisovatel zřejmě čerpá ze svého dětství, mrazí mě... Stačí si něco přečíst o spisovateli samotném... Je bláhové si nalhávat, že všechny děti prožívají idylické dětství.
Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem
Rudy Simone
Knihu jsem si přečetla se zájmem, líbí se mi, že na konci kapitol jsou rady pro samotné aspergerky, tak pro ty, kteří s nimi žijí ve stejné domácnosti... Přečetla jsem si jí, abych byla v obraze jak se říká, ale knihu jsem koupila pro vnučku, které je dvacet a Asperger jí byl diagnostikován až kolem sedmnácti let. Konečně pak rodina a blízcí pochopili, že všechno co se dělo mělo svůj důvod a samotná vnučka se vyjádřila, že konečně těm co jí řeknou, že je divná, už ví jak odpovědět, prostě jsem aspergerka... Stejně si myslím, že se u nás o tomto syndromu všeobecně málo ví a pro aspergery se toho dělá málo... Je to těžké, tak si myslím, že je dobré využít vše co může nějak pomoci. Věřím, že jí kniha pomůže v rozhodování a také v různých pro ní nepochopitelných situacích o které mimochodem není nouze.
Americký císař
Martin Pollack
Také 19. století zrodilo uprchlickou krizi.Poláci, Ukrajinci, Rusíni, Slováci, křesťané i židé – ti všichni na konci 19. století masově prchali z neutěšeného východu rakousko-uherské monarchie do Ameriky. Na své cestě za lepším životem se stávali nejen oběťmi převaděčů a různých obchodníků s lidskou bídou, ale také námětem dobových konspiračních teorií. V Americe měl přitom jejich boj o přežití teprve začít...
Když jsem knihu náhodou objevila, zajásala jsem, že konečně někdo něco napsal o Haliči a dozvím se tak, jak se tam lidem žilo v době, kdy tam žili i někteří mojí předkové. Ten můj nejbližší se přesunul s několika sourozenci k nám na ostravsko, ale jeden z jejích bratrů emigroval do Ameriky... Pro mě je kniha velice zajímavé čtení a i když se mi nečetla lehce, určitě se k ní budu vracet.
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
Kniha se mi moc líbila a už v průběhu čtení jsem začala mít pocit, že i já dostávám znamení shora... :-D
Jama a kyvadlo
Edgar Allan Poe
Moje kniha, kterou mám v knihovničce se přesněji jmenuje Jáma a kyvadlo a jiné povídky. Je to už dávno co jsem jí četla a pak jsem viděla i film. Nedávno o knihu projevila zájem moje 16-ti letá vnučka a proto mám knihu opět na svém nočním stolku. Těším se až se do ní opět už poněkolikáté začtu, protože Edgar Allan Poe je od doby kdy jsem si knihu koupila (1978) mým přítelem. Je to přítel často dosti nevypočitatelný a nemilosrdný. Dovede nahnat strach a držet v napětí jako málokdo, když vypráví příběhy nahánějící husí kůži, neboť usiluje o to, aby jeho smyšlené příběhy budily zdání věrohodnosti a pravdivosti. Nejen povídka Jáma a kyvadlo, ale i ostatní stojí za přečtení. A kdo by neznal Vraždy v ulici Morgue, Předčasný pohřeb, Zánik domu Usherů atd.
Hypnotizér
Lars Kepler
Chtěla bych ještě dodat, že knihy vydané v sérii je dobré číst popořádku. Pokud si přečtu nejdříve knihu vydanou jako čtvrtou a pak si přečtu knihu vydanou jako první, může se mi ta kniha zdát slabší. :-)
Série, jejíž hlavní postavou je komisař Joona Linna, vyšla v tomto pořadí:
1 - Hypnotizér, 2 - Paganiniho smlouva, 3 - Svědkyně ohně, 4 - Písečný muž, 5 - Stalker
Sedmikrásky
Kristina Ohlsson
Nezdá se mi, že by kniha byla slabší než "Nechtění", ale je jiná, to je logické. Je bezvadně napsaná, napínavá a zvědavost mě nutila číst skoro bez přestání. Opravdu jsem byla rozmrzelá z toho, když jsem musela knihu odložit kvůli jiným povinnostem. :-D
Snad jejiné co mi občas vadí je fakt, že aktéři mívají dost často ruce složené na prsou. ;-)
Bez této informace bych se při čtení obešla, ale to je už i o překladu... :-)
Jinak jsem si autorku už zařadila mezi svoje oblíbené a ruce složené na prsou na tom nic nezmění. :-)
Můj život po životě
Michal Viewegh
Ano, kdo má Viewegha rád, měl by si tuto jeho knižku přečíst. Velmi úpřímná, hodně smutná a přesto i se špetkou jeho nezaměnitelného humoru. Přečetla jsem si jí se zaujetím a obdivem k tomuto odvážnému člověku, který si ze sebe i v takto vážné situaci dovede udělat srandu, i když to bolí. Přeju mu, aby mu vydržel krásný vztah s rodinou a přáteli.
Kruhy na vode
Dominik Dán
Kniha mně rozhodně nezklamala..., člověk se rychle dostane do obrazu, když má přečtené všechny předešlé knihy. Mrazí z toho, když si člověk pomyslí, že to podsvětí bylo a asi i je a všechno se to děje. Škoda, že se v závěru knihy Krauz nezeptal Kamila jaké maličkosti si chce ještě vyřídit, než zase odjede... Borise mi je moc líto.
Klikař Beny
Simona Bohatá
Skvělá kniha, moc dobře se četla. Klidně bych brala pokračování... Jak se asi žilo dál Benymu, Víťanovi, Fabrikantovi a taky Mojmírovi a nejen... :-) Připomněla jsem si svoje mládí, práci ve fabrice a také mizející kolonky u nás.
Červenka
Jo Nesbø
Přečteno jedním dechem jak se říká..., já myslela, že červenka je prasečí nemoc a on je to krásný malý ptáček. :-D
Melouch
Michal Viewegh
Tak se mi zdá, že negativní komentáře jsou nějak v módě...,nechápu! Pro mě je touto knihou Viewegh zpátky, je to prostě jeho styl, který mě baví. Akorát by tam nemuselo být tolik vulgárních hlášek producenta, i když věřím, že ve skutečnosti to může být ještě horší.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Mám ráda knihy od Michaely Klevisové a tato mě opět nezklamala, přečtená jak se říká jedním dechem.
Já, doktor(in)
Kateřina Karolová
Velice dobře a zajímavě napsaná kniha ze zdravotnického prostředí. Smekám před autorkou a její odvahou srovnat německé a české zdravotnictví, tak jak ho viděla a zažila na vlastní kůži. Pro mně opravdu velké překvapení, že v Německu něco taky nefunguje tak jak by mělo. A že si často postěžovala? Kdo by si v takové situaci nestěžoval... Ode mě má poplacání po rameni, je opravdu dobrá, protože přes počáteční potíže a nedorozumění včechno nakonec zvládla.
