Alma-Nacida
komentáře u knih
Já Baryk
František Nepil
Moc pěkná dětská knížka, četla jsem ji svým dětem a když jsme, nemaje televizi, náhodou zjistili, že je to i Večerníček, užili jsme si i ten. :)
Je to takové laskavé pohlazení a milý jemný humor k tomu. :)
Ostří mrtvého muže
Luke Scull
No, tak to bylo... Jaké vlastně? Asi ze všeho nejvíc divné. Potenciál to mělo velký, ale občas se to rozbředlo do lidového vypravování. Plno věcí zůstalo zcela nevyjasněných a asi necelých 100 stran před koncem jsem si říkala, že snad u Peruna nebude následovat svatba, hepáč a spol. Ehm, tak to teda opravdu nenásledovalo a už jen pro to překvapení jsem byla v pokušení dát 4 hvězdy. Jenže se tak nějak nic nejasného nevysvětlilo, podivné znovuzjevení některých postav, likvidace v podstatě všech ostatních postav... Zkrátka valar morgulis v praxi, ano, každý zemře a zejména každý, kdo se vyskytuje v této knize, muhehe! ;-)
Leda že by se snad autor chystal na další díl? Ale vypadá to, že spíš ne.
Manon Lescaut
Vítězslav Nezval
Manon je prostě takový úhelný kámen. Kromě toho, že je motýl, včela a ze všeho nejvíc umřít pro krásu. Jestli je něco romantika, kterou snesu, tak tohle.
Těžká hodina
Jiří Wolker
Mám to tak, že v některých nesnadných chvílích v životě byly různé básně má zeď k opření. Má zaklínadla. Jednou z nich jsou třeba Sloky. Nejspíš proto, že:
"Své srdce přemoz tu, neb nejsi srdce jen,
tím, čím chceš vítězit, sám nebuď poražen
a přemoz bolest svou a nepřežvykuj ji,
bys stále v boji byl a nikdy po boji.
Pak sníh, jenž na město se snáší zšeřelé,
jen bílým obkladem ti bude na čele
a z věží hodiny se s ptáky rozletí.
Neb bolest přemoci je víc, než trpěti."
Zprávy z babylónské věže
Bohuslav Blažek
Krásná kniha (nejen) pro větší děti, ale pro všechny jazykové hračičky a lidi, kteří mají rádi slovní hříčky. Mám ji od té doby, co vyšla, a stěhovala se se mnou po všech mých obydlích celých těch 36 let. Pobavila a zaujala i moje děti a já doufám, že možná jednou zaujme třeba i moje vnoučata. Kdo ví? Nebo kd v? Nebo o í? :)
A pak to skvělé zjištění, že policista je inteligentnější než kuchařka, aspoň v italské konverzaci! :D
Tygře, tygře, žhavě žhneš
William Blake
Krása, jedním slovem. O básních můžu mluvit buď hodiny, nebo vůbec. Tady vyberu to druhé a k tomu jeden úryvek.
"Láska je v soucitu se vším trápením,
v útěše dané cizí bolesti:
v temnotách noci a zimním sněžení,
v nahých a štvaných - zkus ji nalézti!"
Meč severu
Luke Scull
Přijde mi, že se od minula děj rozběhl, celý příběh je drsnější a míň předvídatelný, hlavně závěr měl rychlý spád, některé věci se propojily, některé postavy byly celkem nemilosrdně zlikvidovány a jiné stejně nemilosrdně ponechány na živu. To jsem zvědavá, jak se to všechno rozmotá.
Kníška Karla Kryla
Karel Kryl
V rámci mého "Měsíce návratů" jsem po letech vylovila i Kryla. Co říct, vše už tu bylo řečeno. Tak asi to, proč jsem nedala pět hvězd. :)
Kdybych hodnotila tehdy v čase posametovém při prvním čtení, asi bych je dala, ale teď by se mi to zdálo nespravedlivé k mým (jiným) nejmilejším básníkům, takže čistě subjektivní hodnocení. :-)
Fimfárum
Jan Werich
Zas jeden návrat, zde dokonce druhý návrat, protože první jsem podnikla se svými dětmi. A tento druhý se "svými" školními dětmi. :) Nebudu se příliš vymykat a budu pět chválu, i když některé věci mi nepřijdou veselé, Hrbáči z Damašku třeba, nebo Tři sestry a jeden prsten...
Mám eknihu a zdá se mi, že v ní je jiný výběr textů, nežli býval v tištěné knize, kterou jsem někomu půjčila, a tak zmizela navždy. :) Děti si měly přečíst Obry ze Šumavy a myslím, že vnímaly jen ten první plán, ale co už... I jen ten jazyk je tady zajímavý. :)
Temné bratrstvo
Luke Scull
Hrdinská fantasy se stárnoucím barbarem a jeho trochu záhadným kámošem, spratkovským rádoby hrdinou a dalšími klasickými postavami hrdinské fantasy. Příběh byl vymyšlený dobře, a tak věřím, že se bude stejně rozvíjet i dál. Hvězdu ubírám právě za to, že už to tu všechno bylo někde jinde a někdy jindy.
Konec cesty
Jason Aaron
Tak tady máme hořké konce, přesně podle očekávání. A taky trochu otevřené konce a hlavně velké finále, kdy se většina záhad objasní a nějaké nové se aspoň naznačí.
Je to obdivuhodná série, která si zaslouží šest hvězd z pěti. Je to investice, která se mi mnohonásobně vyplatila. Je to zkrátka pecka, jejíž slávu budu šířit, kudy budu chodit.
Zatni pěsti
Jason Aaron
Možná budu muset poopravit svůj názor, že kam vstoupí bílý muž, tam sto let tráva neporoste. Spíš kam vstoupí člověk, tam tráva neporoste. Tohle bylo plné změn, brutální, rychlé, a nejmíň půlku děje jsem si říkala: "Ne, ne, ne, ku.va nééé!"
Je to naprosto užasnej komiks, neznám podobnej a smekám, ale hlavně, čtu dál!
Než natáhnu brka
Antti Tuomainen
Tak tohle jsem si užila, černý a suchý humor, rychlý spád, nečekané zvraty; jen docela malá výtka k tomu, kdo je vrah, nebo spíš k jeho motivaci (nebo nedostatku motivace). Jinak to nemělo chybu.
Abys byl spasen, musíš hřešit
Jason Aaron
Našlápnuto na finále. Jestlipak to vůbec někdo přežije? Snad to přežiju já. ;) Zas lituju, že je tohle zatím poslední díl, co mám doma, a budu to muset brzy napravit.
...Zažijí blázni někdy okamžik, kdy si uvědomí, že jsou šílení? Okamžik, ve kterým přijmou fakt, že ty hlasy v jejich hlavách nejsou skutečný? Že jim vůbec nikdo nerozumí? A že jejich chápání světa je tak rozesraný, že už to víc nejde? Jestli to tak je, představuju si, že je ten okamžik letmej a prchavej, jako když mlhu probodne sluneční paprsek. Na sekundu oslnivě zazáří a pak se přes něj ta mlha zase převalí a veškerej sluneční jas zadusí...
Rezervace v rytmu blues
Jason Aaron
Vždycky, když si koupím další díl, si nejdřív zopáknu ty předchozí. Tohle není právě veselý čtení a jak ty díly přibejvaj, tak jsem čím dál víc noár taky já. Brzy budu chodit dělat tmu do komína.
Tohle byl přelomový díl, něco bylo zcela nečekaný, něco zas očekávaný a při tom jsem pořád doufala, že to tak nedopadne. Nebo aspoň ne z takový vejšky a rovnou na beton. Je to opravdu dobrý čtení. Všemu zkrátka věřím. Bohužel.
"Jsou to skvělí muži, ti naši přátelé, že?"
"Ne. Jsou to zkurvený svině. Byli to svině, ještě když sloužili u vojenský policie, a jsou to svině i teď, když už nejsou v armádě. A budou to svině až do posledního dne svejch posranejch životů."
"Tak proč pro ně pracuješ?"
"Protože jsem taky svině."
Než pravda vyjde najevo
Tošikazu Kawaguči
Je to jednohubka, což je v tomto případě bezmála jediný klad, protože už v prvním dílu si čtenář přečte všechno, co je na této knize nové. Tady to je zkrátka pokračování a nic na tom nezmění ani autorova snaha sdělit čtenářům, že je ve vztazích dobré nejen nechat, ale rovnou i všechno vyklopit. Ehmmm, nemohu souhlasit. Navíc nikdo neříká svým blízkým úplně všechno. Pak mi taky vadí názor, že je dobré říct někomu, kdo to ještě neví, že umře. Krucinál, to by mě asi poněkud rozhodilo...
Určitě bude další díl, ale beze mě. Za mě stačilo.
Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
Tady by to bylo přesně na dvě a půl hvězdy; kladně hodnotím nápad, ten je skvělý, a propracování pravidel cestování v čase. Naopak negativně hodnotím záplavu jmen hned v prvních stránkách, podle mě zbytečně detailní popisy oblečení, a pak podivnou chladnost, kterou jsem ale cítila i z jiných knih přeložených z japonštiny, a tak se trochu obávám, že to možná bude velkou odlišností stavby čeština a japonštiny. Taky mě štval přístup některých postav, kterým dává autor najevo své sympatie, jako manželka pána s Alzheimerem. Například co je to za jednání manžela k manželce s tím dárkem, na který se zeptala? Taky jsem očekávala nějaké vysvětlení k přítomnosti ducha v kavárně, a pak mě vysloveně rozesmála akce na přesun ducha z "té" židle. Nedosti na tom, že duch chodí jednou denně na záchod, teď ho tam ještě vyexpedujete pomocí opakovaného dolívání kávy?
Asi tady pracuje kulturní bariéra, nevím, je to divný počin.
Meč králů
Bernard Cornwell
Všem už je nám jasné, že nebýt Uhtreda, žádná Anglie by nejspíš nebyla, a nebo aspoň by byla později. Na tom nic nového není, ale Cornwell zkrátka píše dobře, čtivě a erudovaně, já mám Uhtreda ráda, a tak odpustím i to, že je to už starej kozel a měl by nejspíš sedět doma, aby případně mohl zajistit přežití různých moru vystavených příbuzných. Jenže kdo by o tom chtěl číst, že jo, takže se smířím i s tím, že nejspíš není Uhtredovým heroickým činům konec. Jen doufám, že milostné románky si už odpustí, aby zas nemusel zasahovat mor apod. a zbavovat ho nepohodlných, okoukaných manželek. ;)
Dědečkové
Pavel Čech
Knížku jsem koupila mému taťkovi, který je taky dědeček, což si už dlouhé roky moc pochvaluje. :)
Je to krásná kniha a trefila jsem se mu do noty, ale taky jsem byla pohlcena, dojata, a byly to moc milé chvíle, které jsem s ní před tím podarováním strávila. Trochu jsem si zavzpomínala na moje dědečky, hlavně na jednoho z nich. Trochu jsem slzela... Bylo to krásné. :)
Dveře do léta
Robert A. Heinlein
Za mě to zas taková bomba nebyla, asi jsem měla moc velká očekávání. Jasně, že za nějakých těch 25 let se sci fi změní, i čtenáři se změní, ale to by mi až tak nevadilo. Třeba něco od bratrů Strugackých si pořád přečtu s chutí, ale tady tomu chybí - já nevím - drajv, odpich. Dala bych nejradši dvě a půl hvězdy, tak to přesně vnímám, ale to nejde, a spíš než dvě jsou to přeci jen tři kousky. Asi nějak měknu k stáru nebo co. :)