Alma-Nacida
komentáře u knih
Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Já se teda nebála, asi dvakrát jsem se zasmála, přečetla jsem to a závěr to teda nevylepšil. Opravdu není nutné na každé straně aspoň dvakrát zopakovat jméno hlavní postavy. Celé to bylo takové nevěrohodné, občané měli údajně v krvi ctít společenské třídy jako lordy a boháče, ale přitom se to odehrává v USA, to se mi teda nezdá. Každopádně kdybych měla pocit, že mě honí zombík, řeknu si kocourovi a bude klid. ;)Bohužel jsem podlehla kladným hodnocením a teď lituji, že jsem důvěřivě koupila i jeden další strašidelný dům. Třeba se v něm budu i fakt bát, uvidíme...
Lockdown
* antologie
Já myslím, že je to i na 4 hvězdy, i když možná s odřenýma ušima. Ale tak už to u povídek bývá, že se mi některé líbí, některé míň a u jiných si řeknu, že to byla bezmála ztráta času. Ale tady si vybavím je jednu takovou, takže za mě je to určitě nadprůměrný soubor povídek. :) Pobavila mě reminiscence na noir à la Phil Marlow, tradičně Kotleta a mnozí další.
Malá Sibiř
Antti Tuomainen
Čekala jsem černý humor, toho bylo pomálu, nebo se možná směju jiným věcem než autor. Kromě prostředí to byla úplně standardní detektivka, akční scény mě pobavily, protože takhle fyzicky vybaveného faráře aby pohledal. ;) Ale když je to ten veterán z Afgoše, tak dobře... Celkově je to čtivá věc, pobaví a neurazí.
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Je to milá knížka, jako asi všechny autorčiny knihy, ale přece jen Pippi a Ronja u mě vedou o tu jednu hvězdu. :)
Ronja, dcera loupežníka
Astrid Lindgren
Ronju jsem poprvé objevila až jako tennager, ale i tak mě okouzlila. Těšila jsem se, až ji seznámím s mými dětmi, a myslím, že si to užili všichni zúčastnění. :) Silná konkurence do té doby mojí oblíbenkyně od Astrid, Pippi Dlouhé Punčochy. :)
Dobré a ještě lepší jitro
František Nepil
Díky 304 za připomínku mého pokladu v domácí knihovně. :) To jsem asi právě potřebovala, ten nadhled, pohlazení a nestydím se říci i útěchu. Divná, divná doba, ještě že je k čemu (a komu) se utéci.
"Jeden z nejkrásnějších životních pocitů je, že za vámi někdo stojí." A ten obrázek k tomu, ten se mi vryl nesmazatelně do paměti. :)
Já Baryk
František Nepil
Moc pěkná dětská knížka, četla jsem ji svým dětem a když jsme, nemaje televizi, náhodou zjistili, že je to i Večerníček, užili jsme si i ten. :)
Je to takové laskavé pohlazení a milý jemný humor k tomu. :)
Ostří mrtvého muže
Luke Scull
No, tak to bylo... Jaké vlastně? Asi ze všeho nejvíc divné. Potenciál to mělo velký, ale občas se to rozbředlo do lidového vypravování. Plno věcí zůstalo zcela nevyjasněných a asi necelých 100 stran před koncem jsem si říkala, že snad u Peruna nebude následovat svatba, hepáč a spol. Ehm, tak to teda opravdu nenásledovalo a už jen pro to překvapení jsem byla v pokušení dát 4 hvězdy. Jenže se tak nějak nic nejasného nevysvětlilo, podivné znovuzjevení některých postav, likvidace v podstatě všech ostatních postav... Zkrátka valar morgulis v praxi, ano, každý zemře a zejména každý, kdo se vyskytuje v této knize, muhehe! ;-)
Leda že by se snad autor chystal na další díl? Ale vypadá to, že spíš ne.
Manon Lescaut
Vítězslav Nezval
Manon je prostě takový úhelný kámen. Kromě toho, že je motýl, včela a ze všeho nejvíc umřít pro krásu. Jestli je něco romantika, kterou snesu, tak tohle.
Těžká hodina
Jiří Wolker
Mám to tak, že v některých nesnadných chvílích v životě byly různé básně má zeď k opření. Má zaklínadla. Jednou z nich jsou třeba Sloky. Nejspíš proto, že:
"Své srdce přemoz tu, neb nejsi srdce jen,
tím, čím chceš vítězit, sám nebuď poražen
a přemoz bolest svou a nepřežvykuj ji,
bys stále v boji byl a nikdy po boji.
Pak sníh, jenž na město se snáší zšeřelé,
jen bílým obkladem ti bude na čele
a z věží hodiny se s ptáky rozletí.
Neb bolest přemoci je víc, než trpěti."
Zprávy z babylónské věže
Bohuslav Blažek
Krásná kniha (nejen) pro větší děti, ale pro všechny jazykové hračičky a lidi, kteří mají rádi slovní hříčky. Mám ji od té doby, co vyšla, a stěhovala se se mnou po všech mých obydlích celých těch 36 let. Pobavila a zaujala i moje děti a já doufám, že možná jednou zaujme třeba i moje vnoučata. Kdo ví? Nebo kd v? Nebo o í? :)
A pak to skvělé zjištění, že policista je inteligentnější než kuchařka, aspoň v italské konverzaci! :D
Tygře, tygře, žhavě žhneš
William Blake
Krása, jedním slovem. O básních můžu mluvit buď hodiny, nebo vůbec. Tady vyberu to druhé a k tomu jeden úryvek.
"Láska je v soucitu se vším trápením,
v útěše dané cizí bolesti:
v temnotách noci a zimním sněžení,
v nahých a štvaných - zkus ji nalézti!"
Meč severu
Luke Scull
Přijde mi, že se od minula děj rozběhl, celý příběh je drsnější a míň předvídatelný, hlavně závěr měl rychlý spád, některé věci se propojily, některé postavy byly celkem nemilosrdně zlikvidovány a jiné stejně nemilosrdně ponechány na živu. To jsem zvědavá, jak se to všechno rozmotá.
Kníška Karla Kryla
Karel Kryl
V rámci mého "Měsíce návratů" jsem po letech vylovila i Kryla. Co říct, vše už tu bylo řečeno. Tak asi to, proč jsem nedala pět hvězd. :)
Kdybych hodnotila tehdy v čase posametovém při prvním čtení, asi bych je dala, ale teď by se mi to zdálo nespravedlivé k mým (jiným) nejmilejším básníkům, takže čistě subjektivní hodnocení. :-)
Fimfárum
Jan Werich
Zas jeden návrat, zde dokonce druhý návrat, protože první jsem podnikla se svými dětmi. A tento druhý se "svými" školními dětmi. :) Nebudu se příliš vymykat a budu pět chválu, i když některé věci mi nepřijdou veselé, Hrbáči z Damašku třeba, nebo Tři sestry a jeden prsten...
Mám eknihu a zdá se mi, že v ní je jiný výběr textů, nežli býval v tištěné knize, kterou jsem někomu půjčila, a tak zmizela navždy. :) Děti si měly přečíst Obry ze Šumavy a myslím, že vnímaly jen ten první plán, ale co už... I jen ten jazyk je tady zajímavý. :)
Temné bratrstvo
Luke Scull
Hrdinská fantasy se stárnoucím barbarem a jeho trochu záhadným kámošem, spratkovským rádoby hrdinou a dalšími klasickými postavami hrdinské fantasy. Příběh byl vymyšlený dobře, a tak věřím, že se bude stejně rozvíjet i dál. Hvězdu ubírám právě za to, že už to tu všechno bylo někde jinde a někdy jindy.
Konec cesty
Jason Aaron
Tak tady máme hořké konce, přesně podle očekávání. A taky trochu otevřené konce a hlavně velké finále, kdy se většina záhad objasní a nějaké nové se aspoň naznačí.
Je to obdivuhodná série, která si zaslouží šest hvězd z pěti. Je to investice, která se mi mnohonásobně vyplatila. Je to zkrátka pecka, jejíž slávu budu šířit, kudy budu chodit.
Zatni pěsti
Jason Aaron
Možná budu muset poopravit svůj názor, že kam vstoupí bílý muž, tam sto let tráva neporoste. Spíš kam vstoupí člověk, tam tráva neporoste. Tohle bylo plné změn, brutální, rychlé, a nejmíň půlku děje jsem si říkala: "Ne, ne, ne, ku.va nééé!"
Je to naprosto užasnej komiks, neznám podobnej a smekám, ale hlavně, čtu dál!
Než natáhnu brka
Antti Tuomainen
Tak tohle jsem si užila, černý a suchý humor, rychlý spád, nečekané zvraty; jen docela malá výtka k tomu, kdo je vrah, nebo spíš k jeho motivaci (nebo nedostatku motivace). Jinak to nemělo chybu.
Abys byl spasen, musíš hřešit
Jason Aaron
Našlápnuto na finále. Jestlipak to vůbec někdo přežije? Snad to přežiju já. ;) Zas lituju, že je tohle zatím poslední díl, co mám doma, a budu to muset brzy napravit.
...Zažijí blázni někdy okamžik, kdy si uvědomí, že jsou šílení? Okamžik, ve kterým přijmou fakt, že ty hlasy v jejich hlavách nejsou skutečný? Že jim vůbec nikdo nerozumí? A že jejich chápání světa je tak rozesraný, že už to víc nejde? Jestli to tak je, představuju si, že je ten okamžik letmej a prchavej, jako když mlhu probodne sluneční paprsek. Na sekundu oslnivě zazáří a pak se přes něj ta mlha zase převalí a veškerej sluneční jas zadusí...
