Aneleh
komentáře u knih
Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
Dvakrát jsem si zde přečetla, že hlavní hrdinka je "kráva". Tohle přirovnání mě úplně zdrtilo. Vždyť zde mladá žena ztratila svého manžela a malou dcerku! Kdo něco takového prožil, určitě chápe a kdo ne, neměl by ani odsuzovat. Spousta žen po takovéto tragédii končí na psychiatrii a už nikdy nejsou schopny normálního života. Naopak hlavní hrdinku považuju za statečnou a čestnou. Sama se dokázala srovnat s ohromným neštěstím, které ji potkalo a začít znovu podnikat a žít. Cesta do Irska jí pomohla srovnat si svoje myšlenky a pochopit, co dál dělat se svým životem. Jistě měla někdy právo na výstřední jednání. Taky se mohla jednoduše zbláznit a mezi lidi už nevyjít vůbec nikdy. To, že nepadla do náruče prvnímu muži, který se jí naskytl, považuju za její velkou vnitřní sílu. Jistě by to tak většina žen udělala, ale ona dokázala Edwardovi i sobě přiznat, že ještě není na vztah připravená a nedokázala by neustále srovnávat. Je poznat, že autorka pracovala jako psycholožka a že zná stavy lidí, kteří přišli o svoje nejbližší, čím si prošli a jak se s neuvěřitelným neštěstím vyrovnali. Nad knihou jsem strávila celou noc a nelituji toho. Rozhodně to není žádná romantická oddechovka, ale kniha ze života.
Pět dní
Julie Lawson Timmer
Myslím, že toto je jedna z knih, na kterou se nezapomíná. K tomuto úžasně emotivnímu a neskutečně silnému příběhu nelze napsat nic víc, než že se vám hluboko vryje do srdce. Je to jedna z nejkrásnějších knih, jakou jsem doposud četla. Zdaleka jsem netušila, co všechno se mnou udělá. Ačkoli podle anotace by člověk řekl, že ho čeká jen pochmurný a depresivní děj, dva příběhy, které se neustále prolínají, jsou psány příjemně a čtivě, působí velmi reálně a opravdově. Nemoc, kterou hrdinka trpěla, je skutečná, HD opravdu existuje, nic si autorka nevymyslela a vše tudíž působí tak, že máte dojem, jako byste postavy sami doopravdy znali. Velmi se mi líbily i úryvky z internetového fóra. Protože mám sama na internetu už léta skvělou přítelkyni, úplně jsem se vžila do MotorCityho, který by se tolik chtěl se svojí netovou kamarádkou podělit o skvělou zprávu ze svého života a zoufalý píše: Určitě vám jen nejde internet nebo tak něco, jsi tam? Potřebuju se s tebou podělit o všechny detaily! Ale pořád to vypadá, že jsi offline..
Odvaha
Markéta Lukášková
Tato mladá autorka mě překvapuje stále víc. Píše velmi vyzrále a má dobré nápady. Tentokrát se vrátila do padesátých let, aby nás seznámila s životem jedné mladé ženy, která musí zakoušet trpký osud jen proto, že je Židovka. Celkem věrohodně načrtává tehdejší strašnou dobu a zároveň nás nechává nahlédnout do myšlení Ady, která se musí rozhodnout, zda spojí svůj život s někým, kdo jí ho konečně může usnadnit - ovšem za jakou cenu.
Bude jednodušší říci ano nebo ne? Ani jedna z odpovědí nevyřeší všechno, což je naznačeno i v samotném závěru. Pořád se musíme rozhodovat, sahat si do svého svědomí a přemýšlet, co by bylo, kdybychom řekli to opačné slůvko...
Vířivka
Lucie Konečná
Po Houpačkách jsem zkusila další knihu autorky, mnohem vážnější a depresivnější, přesto psaná s vírou a určitým optimismem.
S tímto námětem jsem se již dříve setkala a bohužel je znám i v reálném životě. Myslím, že autorka se tímto inspirovala, aby se však spíše než samotným činem hrdinky zabývala jejím životem po návratu z vězení. Během čtení se pak nenásilně dozvídáme, za co byla odsouzena a se všemi emocemi jsme svědky prolínání její minulosti s přítomností.
Kniha je velmi čtivá a poutavě napsaná, hvězdičku ubírám za až příliš pohádkový konec, kterým se zřejmě mělo vyvážit celkově smutné vyznění příběhu, ale zde působil dost uspěchaně a nereálně.
Milostný příběh jednoho života
Beth Morrey
U téhle knihy jsem se neubránila slzám. Zvláště ty poslední stránky byly tak dojemné, hlavně pro ty, kdo mají rádi zvířata. Příběh má však i obrovské poselství: důležitost lásky a přátelství, kterých je ve stáří potřeba více než kdykoliv jindy. Obdivovala jsem Missy, že i ve vysokém stáří si dokázala najít spřízněné duše. Realita určitě není tak úžasná, přesto tato kniha dává naději a ukazuje smysl života i ve věku, kdy mnozí už rezignovali. Určitě na ni nezapomenu.
Tkaničky
Domenico Starnone
Velmi povedená a poučná kniha, od první stránky jsem se okamžitě začetla a celý příběh jsem si doopravdy užívala. O nevěře toho bylo napsáno spoustu, ale nikdy ne tímto způsobem. Je zde mistrně ukázáno, jak na ni a sobectví dospělých doplácí především děti. Do nich se to nesmazatelně vryje a rodičům se to vrací, až když dospějí. Manžela pochopitelně odsuzujeme, protože on to všechno způsobil a zoufalství manželky je tedy pochopitelné, soucítíme s ní a litujeme ji. Avšak když bere svého muže zpátky jen proto, aby se pomstila a nikoli proto, aby s ním dál spokojeně žila, rázem je nám stejně nesympatická. Nešťastná rodina, kde každý má svým způsobem pravdu, ale nedokáže a ani nechce pochopit ty druhé. Celá zkáza se pak nejvíce projeví na těch, kteří se ničím neprovinili - nejsou schopni vést normální životy a v posledních větách jasně vidíme, jakou měrou se na nich podepsali vlastní rodiče: "Zavolej jí (mámě), bude se trápit." "Kocour ne. Vidíš, jak je mu dobře?"
Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
Kniha má obrovskou hloubku, dlouho ve mně bude doznívat její poselství. Ano, člověk dokáže překonat i tu nejtěžší realitu, když změní svoje myšlení. Velmi emotivní, poučné a nadějeplné. Nemohla jsem se odtrhnout a přečetla jsem všechny příběhy skoro na jeden zátah. Otevírám další díl a moc se na něj těším.
Na co slova nestačí
Brigid Kemmerer
Jsem ráda, že jsem se pustila do druhého dílu série Dopisy ztraceným. Bylo to snad ještě lepší než díl první a setkali jsme se i s jeho postavami a tím to krásně navazovalo. Četlo se to úplně samo a i když má kniha téměř 400 stran, nestačíte obracet listy a jste udržováni v napětí až do konce. Zažijete strašně moc emocí a vy se musíte neustále zamýšlet, zda je tohle vůbec možné? Kniha s velkým významem, která ve vás navždy něco zanechá. Doporučuji každému!
Co je ti do toho
Hana Lundiaková
(SPOILER) Zvládla jsem to, ale jen díky tomu, že je to tak útlá kniha. Zvláštní jazyk, některým výrazům jsem vůbec nerozuměla. A sex s třináctiletým, to je trochu přehnané. Za nejzajímavější mi přišlo vyprávění o tom, v jaké rodině tento chlapec žil a že se nenašel nikdo, kdo by mu pomohl. Jen za to dávám jednu hvězdičku a také za to, jaký vztah měla Žaneta ke svému synovi. To ostatní mě nudilo a jedinou fyziologickou reakci, kterou mi kniha způsobila, bylo místy až mírné znechucení. A na konci to znechucení dosáhlo vrcholu, protože zplodit dítě s dítětem, to už je opravdu přespříliš!
Vyměnit vodu květinám
Valérie Perrin
Této knize lze dát jen to nejlepší hodnocení už jen za svoji neobvyklost, s kterou se snad nikde jinde nesetkáme. Odehrává se v neobvyklém prostředí hřbitova, což nemusí být pro každého sice to nejpříjemnější, ovšem zároveň se dotýká života a smrti tak hluboce lidským způsobem, že nelze v tom spatřovat nic strašného nebo zvráceného. Celou knihu provází nádherné citáty a myšlenky, setkáváme se s více příběhy, jenž nás nutí zamyslet se nad smyslem života a probouzí v nás silné emoce. Postavy jsou věrně vykreslené, dokážeme se do nich vžít a zamilovat si je. Podle obálky jsem vytušila, že půjde o něco zvláštního, ale až takovou vnitřní sílu, kterou tato kniha v sobě má, jsem nečekala. Ráda si ji budu připomínat.
Slepec
Christine Brand
Neváhejte otevřít stránky této knihy, chcete-li mít skutečně nevšední zážitek. Už dlouho jsem nečetla tak vzrušující příběh, o který se největší měrou zasluhuje nevidomý muž. Nathaniel se svým slepeckým psem Alishou mi byl už od první stránky sympatický a obdivovala jsem ho za to, co všechno se svým handicapem dokázal. I když jde o thriller a tedy děsivý příběh, nechybí mu ani prvky sympatického humoru a dozvídáme se mnoho zajímavostí ze života slepých lidí, o kterých většina z nás dosud ani nevěděla. Za sebe mohu říci, že se mi povedlo sáhnout po skutečně dobré knížce, na kterou nejspíš hned tak nezapomenu. Škoda, že není více knih od této spisovatelky.
Závity ulit
Martina Málková
Moc hezké odpočinkové čtení a i když každý pozná, k jakému konci to vše směřuje, přesto je velmi zajímavé nechat se unášet celým příběhem a tu cestu si užít. Je vtipná a nenechá vás se ani chvilku zastavit, protože prostě musíte vědět, jaká další dobrodružství vás na ní ještě čekají. Přečteno téměř na jeden zátah, to prostě jinak nešlo.
Muž, který už nezavolal
Rosie Walsh
Přestože tahle kniha nedostala mockrát pět hvězdiček, z mého pohledu si je zaslouží. Dokázala mě dokonale vtáhnout do děje svojí zvláštní tajuplností a ještě od třetí části jsem byla přesvědčená, že konec bude úplně opačný. Pro mě docela příjemné překvapení. Mohu doporučit všem, kteří hledají hezký a dojemný milostný příběh.
Levandulový pokoj
Nina George
Líbila se mi především hlavní myšlenka příběhu, tedy že knihy dokáží léčit a že každý člověk v některých z nich může najít sám sebe a vyléčit si smutky, které tíží jeho duši. Na někoho dokonce čeká speciální kniha jen pro něj a takové vyhledává hlavní hrdina. Pomáhá tak druhým lidem a hledá v knihách pomoc i sám pro sebe. Když najde tu pravou i autorku té své knihy, najde i lék pro své trápení. Je to romantická a půvabná plavba po Provence, plná skvělých a pravdivých citátů.
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrik Hartl
Humor pana Hartla je mi prostě sympatický. I u těchto příběhů čtyř kamarádů ve středním věku jsem se dobře pobavila a odpočinula si. Za vtipnými situacemi se skrývá mnoho pravdy i závažnost životních situací, které jsou však brány tak, jak přicházejí, bez zbytečného sentimentu. Těším se na další autorovo knížky.
K moři
Petra Soukupová
Zvláštní, jednoduchý styl psaní skrývá ve své hloubce více než bychom našli v rozsáhlých souvětích. Autorka to prostě umí. Vyjádřit mezi řádky onu lhostejnost, nezájem až bezcitnost mezi členy jedné rodiny, nikdy nevyřčenou, protože navenek se zdá vše, jak má být, nedokáže tak bravurně jen tak někdo. Bonus, který dostáváme na samém konci, kdy se dozvídáme, jak každá postava dopadla v daleké budoucnosti, nám dává možnost, abychom sami posoudili, zda se právem nebo neprávem dočkala toho, čeho jsme předpokládali. Za mě neobyčejný čtenářský zážitek.
Než odejdeš
Clare Swatman
Kniha není jen romantickým příběhem dvou mladých lidí, ale především ukázkou toho, jak moc je třeba si vážit dobrého vztahu, který nikdy není samozřejmostí. Na to lidé často zapomínají, a tak se zapomenou ráno rozloučit, večer si dát dobrou noc a vůbec se snažit lásku rozvíjet a pečovat o ni. A právě tahle nádherná kniha nám ukazuje, jak moc bychom se někdy chtěli vrátit v čase, dostat druhou šanci a chovat se k druhému jinak. I když osud nezměníme, přece jen můžeme udělat hodně pro to, abychom měli ty nejhezčí vzpomínky. Smutné je, že chceme často bojovat o svoji lásku, až když už je pozdě. Možná už máme ten nejvzácnější dar na světě, jen si jej neuvědomujeme. Zoe si to ve své druhé šanci, jenž dostala, uvědomila a možná právě proto byla odměněna.
Tři
Valérie Perrin
Tuhle knihu musíte číst s opravdovým nasazením. Není to žádná oddychovka, ale příběh, který vás nutí přemýšlet, objevovat a jímž jste naprosto šokováni. Přesně tak, jak to tato spisovatelka umí. Po přečtení jsem měla chuť vrátit se na začátek a číst znovu, neboť bych už věděla, co bylo zpočátku skryto. Vůbec mi nevadilo množství stran, naopak bych dokázala číst stále. Aby se člověk v příběhu neztratil, je třeba hlídat si v každé kapitole rok a často i den, o kterém se právě vypráví. Náročného čtenáře to ale nijak neobtěžuje, naopak mu to poskytuje aktivní zážitek tím, že příběh vyžaduje všechnu jeho pozornost. Tato autorka je skutečná umělkyně, čtení jejích knih patří k největšímu čtenářskému potěšení a jen nerada je vždy opouštím. Už teď se těším na další, které doufám ještě napíše.
Hospodyně
Joy Fielding
Strašně se vždycky těším na další knížku od této autorky a hned, jak se objeví v knihovně, musím ji mít. Přečetla jsem od ní všechno, ráda chodím na její FB stránky a musím uznat, že ač už je Joy Fieldingová stará dáma, stále je velmi elegantní a především činorodá a parádně jí to myslí. To dokazuje i tato její poslední kniha, která věřím, že poslední není, šeptá se, že připravuje další.
Jsem její velký fanoušek, líbí se mi její psychologické příběhy ženských hrdinek a především ten úžasný styl psaní, kterým dokáže zaujmout tak, že nedokážete knihu odložit. Je to prostě zážitek.
S Jodi jsem prožívala celé její drama na plný pecky a dokonce věřím, že se něco takového může klidně stát, když si hospodyni pustíte do svého osobního života. Kdoví, jestli autorka nečerpala z nějakého reálného životního příběhu?
Láska ve světě lichých ponožek
Marie Vareille
Tahle kniha vás vyvede z omylu, že podle názvu můžete poznat, co bude asi jejím obsahem. Bylo to obrovské překvapení, protože jsem vůbec nečekala, jaký senzační příběh se schovává za titulem, kde jsem očekávala spíše romantický nenáročný příběh.
Příběh dvou sester vás úplně rozseká a na konci budete v šoku. Já se tedy nedokázala odtrhnout. Tahle kniha má svoje velké poselství a to úžasné přirovnání lichých ponožek ke spřízněným duším, to nemá chybu: "Díky spřízněné ponožce jste ani jediný den svého života neprožila v osamění." Myslím, že až nyní najdu zase v pračce samotnou ponožku, připomene mi, co to může znamenat :-).
A samozřejmě, pokud v příběhu vystupuje čtyřnohý mňoukající přítel, zde kocourek David, tak vždycky to je pro mě o to větší zážitek. Odpouštím tím knize, že nemá přeloženy texty Scarlettiných písní, co jediné mě trochu zamrzelo. Ale jinak - vážně si to přečtěte, zvlášť jste-li ve svém životě obohaceni o sesterskou lásku.
