AngeliS
komentáře u knih
Osm
Radka Třeštíková
Opět, hodnotím dost zpětně. A jako 73%??? Kdyby tohle napsal kdokoli jiný, rozhodně nemá "jen" 73!?! tohle bylo tak svělé! Úplně detektivka, jak blázen! Neměla jsem tušení, co se na další stránce zase vyklube a i tak jsem koukala s otevřenou pusou.
Skvěle napsané! Radko klobouk dolu!
To prší moře
Radka Třeštíková
Já si knížky obecně pamatuju špatně. Tohle také hodnotím dost zpětně a stejně vím, o čem byla. I proto můžu si myslím říct, že byla skvělá. Taková hodně plná emocí, do kterých je třeba se trošku ponořit a snažit se být k hlavní postavě empatický. Bláznivé, ale chytlo mě to za srdíčko... :D
Bábovky
Radka Třeštíková
Je pravda, že vědět to, tak si ten notýsek vezmu. Ale na stranu druhou, knížka se dala přečíst skoro na jeden zátah a když jsem ji přestala odkládat (což už jsem ani nemusela, jak jsem to hlhtala) Tak mi to do sebe krásně zapadlo a čuměla jsem jako puk. Mně se to propojení líbilo, takhle to podle mě fakt je. svět je malej. Každej má své problémy a bylo to tu tak i krásně vystiženo.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Bylo to vlastně skvělé. Postavy opět jedna divnější než druhá! To Mornštajnová umí. Děj se mi trošku táhnul, a to nikde nedrhl. Žádné slepé pasáže. Divnolidi mám ráda. Přesto mě to nějak úplně nechytlo, no.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Ono takovych nezminenych treagedii je urcite vic nez Lidice, Lezaky. i nase město tu svoji má. Nehodlám se v knize nijak pitvat, to co p. Lednická předvedla je opravdu úctyhodná práce. V kontextu ael všech historických údálosti 2. sv války mně to nějak.. napíšu neohromilo jakože, wowo to není možné! Není to správné vyjádření. Já jen že toho je tolik a jedna větší hrůza než druhá. Vyjadřuju se v tomto jak blbeček asi. Ale tohle si prostě vzájemně dělali a dělají lidi. Tohle? Úplně za NIC a ještě jednou velké NIC, protože se jeden blbeček rozhodnul, tady zemřelo tolik lidí. Hnus prostě. Ale to nemění nic na tom, že je to skvěle zpracováno. A ještě poslední věc. Proč to srovnáváte se Šikmým kostelem?
Procházky Ostravou: Krok za krokem ulicemi města
Petr Lexa Přendík (p)
Já mám k Ostravě z Vysočiny poměrně daleko, přesto vím, že to není čoud a komíny. Já mám k Ostravě takový... divný vztah. Je to kraj razovity, ale na druhou stranu... Mi přišla místy fakt krásná. Hezčí než třebas Brno. Čistší než naše mini město. Za mě se o ni krásně starají. Asi je ta potřeba vymanit se z té černé škatulky poměrně veliká, a tak tam jsou opravdu skvosty. Stejně jako kniha ukazuje. Můžete tam na krásná místa, stejně jako i třeba u nás na Vysočině.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Já jsem ještě knihu z pohledu zarytého komunisty nečetla. A něco do sebe to asi mělo... Přesto byl tak dobře naspsán, že o celou knihu vlastně nic moc neomlouvalo a tak jsem ho neměla ráda ne proto, že byl komanč, ale že byl teda dost odpornej člověk. A já negativní postavy žeru! Asi ráda někoho nesnáším. :D zamotávám se do toho, každopádně boží!
PS: Nečekala jsem od toho vůbec nic, říkala jsem si... však ona němůže psát vše dobře! a ono zatím ano.
Hvězdička
Jacqueline Wilson
Četla jsem Wilsonovou snad povíce než 10 letech, jako knihu od autora z dětsví. Měla jsem strach, jak se mi to bude líbit jako dospělé. No ale ten příběh je tak, skvělý. Je to vykreslené do posledního detailu, přesto jednoduché čtení z pohledu té maličké Hvězdičky. Za mě je bezvadně vykreslena i psychologie postav aby bylo snadné pochopit, proč se Elvíra později chová tak či onak. :)
Po knize jsem sáhla, protože jsem straka a ono se to blejská.. :D Ale nelitujuani vteřiny čtení.
Malí fotografové
Tereza Nová
Miloučké... za mě to toto slovo vystihuje. Úplně nenásilnou a milou formou jsou vysvětleny všechny zajímavosti a informace o fotografování. Pro děti, které se o focení zajímají - fantastická věc. Pro ty, které ne také, jelikož se dnes opravdu nafláká 1000 fotek do teleofnu a nic z toho. Takže je tu krásně vysvětleno focení jako umění a jeho důležitost. Navíc k tomu jsou vždy vloženy krásné snímky i rady jak si podobnou věc udlěat doma, vyzkoušet , atp.
Delegátka cestovní kanceláře
Ema Paulů
Nooo jako, ne! Nelíbilo se mně to. Táhlo se to jako sopel. Strašně mě to nudilo. Pak vždy náznak kapitoly, že by to mohlo být fajn a zase ne. Fakt jsem to přelouskala jen proto, že když už jsem si to objednala z daleké knihovny, že musím.
Vše to bylo jakoby nakousnuto, ale nic z toho. Chápu, že asi nemůže nic říct, ale proč celá ta kniha? Nedovedu si představit, že by se hodila i kdybych tu práci chtěla dělat.
Jediné, co se mi opět potvrdilo je, že jsme zlatí, miláčci zákazníci. Nic po nich nechci, vše si zařídím. Zažila jsem i dovolenou s německou CK a opravdu jsem zjistila, že bez delegáta přežijem... A to jsem řešili ztrátu peneženky a návštěvu ambasády, atp. Takže opravdu, jestli jsou zákazníci takoví, tak ať se zamyslí nebo to chce je tolik nerozmazlovat.
To co psala, že vosí malé dárečky a je milá, to přece můžeme dělat každý z nás. Vždy takové věci v kufru vezeme.
Babičkou proti své vůli
Eva Dolejšová
Mně na knize především potěšilo, že mám opravdu zdravý vztah. Tohle tedy bylo něco. jestli to přeci jen někomu dodá odvahu se zamyslet a od příšerného chlapa odejít, tak taky dobře. Jinak to ale byla ale vlasetně fajn oddychovka u které jsem si občas měla chuť rvát vlasy, jak má tu familii rozmazlenou a míní se ze všech po...!!! :D
Šikmý kostel
Karin Lednická
Upřímně… dalo mi to zabrat i jako audio. Ale přesto jsem u konce a plná … všech emocí, vážně.
Bývají knihy, kde mi nejde sympatizovat s nikým. Tady tomu bylo naopak. Krásně vykreslené postavy. Všichni mi svým způsobem přišli naprosto úžasní. V takové době chápu, že nebylo snadné zůstat nadvěcí a optimistický. I ta chudák Barbora. Která ukončila život “čumením do zdi”. Čekala jsem od knížky hodně. Ale tolik opravdu ne. Neměla jsem ani jen tušení, jak se v Karviné a okolí žilo. Nechápu, že toho není všude plno. Jako dnešní zhyčkanec vůbec nechápu, jak to mohli dát a nezbláznit se. A když se Jula smála tomu, jak ji vlastně trápilo, že si ji manzel nevšímá, šla jsem do kolen. Takový blbosti řeším přece každý den. Je to opravdu k smíchu. Máme co jíst a nemusím se denně bát, že se mi chlap nevrátí z roboty. Na další díl se těším… ale vlastně i netěším… Tolik trápení v jedné knize. Ale doufám, že alespoň audio bude opět v podání paní Cibulkové. Ta tomu přidala ještě dalších pět hvězd!
Život, na který metr nestačí
Karolina Mikšíková
Top oddychovka! Nemám k tomu co říct. Smála jsem se hrozne! Nejvíce jsem soucitía s telocvikem!
Hezký, ale narovnej se!
Johana Fundová
(SPOILER) Budu se tu asi po všech opakovat, takže se opravdu shodneme, že začátek je boží a konec naopak fakt průšvih.
To retro je tak krásně napsané, úplněj sem se taky viděla jako malá v paté třídě, jak mi odešla kamarádka na gympl. Veškeré ty emoce. Co když budu sedět sama?? To asi umřu, Nejdu za ní, to bych dolejzala. Doopravdy mě to hodilo do dětství se vším všudy. Akorát jsem víc dítě z maloměsta, řešili jsme trošku jiný věci, ale přitom tak stejný.
Každopádně po letech... opravdu, kdyby to nějak dopadlo. Dám těch hvězd i pět, protože by mi to pak nepřipadalo tak zbytečný.
V tomto případě ale mohla být knížky klidně půlka a takovou blbost bych snad domyslela sama. Dopadli deost učebnicově. Ten dělá to, co mu celý život vadí. Ta nedělá co chce, protože rodiče. Třetí dělá co chce, ale stejěn je to blbý, ale čeká až to bude dobrý.
Velká výhoda je, že to utrpení není velké, protože se to opravdu rychle čte.
Má cesta za štěstím
Karel Gott
Naprosto upřímně říkám, že jsem ji celou nepřečetla. Jenomže! Nesla jsem si ji původně domů pro babičku, že jen nakouknu na fotky. Najednou jsem se přistihla, že už ji několik hodin čtu a venku je noc. Je to opravdu napsané, jak chtěl. Jako román. Poté jsem některé kapitoly už přeskakovala a vybírala jsem si. Ovšem i za tu krátkou chvíli jsem si stihla pobrečet, ale i se opravdu upřímně zasmát. Jako... jeho první auto! :D Ale neříkám, že se k ní ještě někdy nevrátím. Ale od původního, jen to prolistuju... vlastně úspěch :) Božká kniha.
Majonéza k snídani
Markéta Lukášková
(SPOILER) A tak joo. Lepší než Losos za mě. Ale opět mi byla hlavní postava taková... nesympatická. Několikrát jsem se ujišťovala, že je v maturitním ročníku. Přišla mi... na to jak byla vykreslená... jako taková pragmatická, chytrá a SVÁ... přiliš dětinská a naivní. Když do ní dával TO a oholila se TAM. :D Taková zvláštní divná, trapná místa mi na "velkou" slečnu neseděla- Nevím. Přesto to bylo pro mě velice čtivé a bavilo mě objevit ta rodinná tajemství. Jak se jedna křivda protivnýho chlapa podepíše na celé rodině! Přesně ten týpek, co je tak zapšklej, že vám musí zkazit den.
Za mě ještě škoda, že tam nebylo víc Mirečky. To musela být ... bože hrozná ženská! :D
Ovšem
Karel Kovy Kovář (p)
Kovyho mám samozřejmě na ytb scéně ráda. Podcast také. V podsatě jsem s ním vyrostla, žejo. :)
Knihu jsem četla ale prostě jen proto, že jsem ji u kamaráda viděla. Očekávání teda nulové. Jenomže, v knize jsem toho moc nového nenašla. Je fajn, že se tam asi vypsal z pocitů a problémů s orientací. To může být pro někoho (věřím) fakt důležitý.
Jak to bylo dál?: Knížka o muminkovi, mimle a malé Mie
Tove Jansson
Já jsem z knížky nadšená. Mladý pán tolik nebyl nebo to alesoň tvrdil. Vydržel u ní ale až do konce. Akorát mu to hádání, co asi bude dál vůbec nešlo. Spíš mi snad přišlo, že se bojí. A pletl si Miu s mimlou.
Tajemství
Radka Třeštíková
No! Mazec, proste mazec. Třeštíková mi do té knihy přisypala nějaké návykovky, potože jsem už u vaření přemýšlela, za kolik minut budu moct číst a při řízení mi vadilo, že se nedá číst a každou volnou chvíli mi vadilo, že nemůžu dál číst. Chtěla jsem vědět rozuzlení, všechny postavy si mě totálně namotávaly. Prvně jsem se, přiznám se ztrácela ve jménech. Vždy jsem musela dát pauzu a říct - Viky, jo Dita a Milek fuč. Jo... ale nijak mi to příběh nerušilo. Čekala jsem nějaké rozuzlení, či co. Potřebuju teď asi nějaký čas to vstřebat a ono si to sedne. Hrozně jsem chtěla vědět, jak do toho vlastně zapadá příběh s Dušanem. Potřebovala bych se o tom s někým babvit a vidět jiný pohled. :D Bylo to tam? Nevšimla jsem si nečeho? Mám z toho hodně dojmů.
Šťáva z mrkve
Kateřina Procházková
Vím, že je divná. Vím že je povrchní. Byla na ranu, ale prostě se hledá. Neví co chce. A která bab jako jo? Já jsem se v ní v podstatě našla. A to jsem jiná, ale každý má to svoje. Každý s tím pracuje jinak. Četrla jsem to asi ve správněm věku. Kdy jsem sma nevěděla, co zrovna se sebou a vše bylo "blbý"...
