AnjaVCL komentáře u knih

Kunderovi dávám vždy a zásadně růži.

21.05.2018

Ačkoli by se neměli autoři mezi sebou srovnávat, tato Calvinova kniha ve mne vyvolala podobný pocit (snad jakési zasněné vyrovnanosti? těžko popsat) jako Marťanská kronika od Bradburyho; možná to byl étos "nescifovatého scifi", nebo jak bych to mohla nazvat... Obrovská invence, takřka bezbřehá fantazie, která se odráží od určitého vědeckého poznatku (vědoucí čtenář pozná v náznaku třeba i teorii stacionárního vesmíru). Osobně jsem v textu viděla i dost alegorií. Některé linky (zejména milostné) mi přišly v poměru ke zbytku poněkud naivní a placaté, ale stále se jedná o text, kterým jsem proplula hladce a s velkou chutí - skoro jako při skoku ze Země na Měsíc...

1 23.02.2018

Plechárna si u mne vysloužila pět hvězd, Sladký čtvrtek tak tři. Abych byla upřímná, navazující Čtvrtek mi přišel jako slabší odvar z Plechárny, poněkud naivní a s milostnou linií, která mne příliš neoslovila. Plechárna je ovšem milionová. Tolik pitoreskních postaviček na jednom místě, zábavně-pravdivé hlášky a neskutečně příjemná atmosféra. Že by si člověk skoro lehl do nějaké té zrezivělé roury s flaškou piva od Li Čonga - a vlastně by mu vůbec nic nechybělo ke spokojenosti...

1 25.01.2018

Svěží směsice pastiše, parodie, mystifikace a eseje o literatuře. Průběh knihy je svou fragmentárností sympaticky iritující, Calvino přidává postřehy a epizodky, které jsou jaksi povědomé... Kdesi se vynoří vliv jiného autora - ale vlastně kdoví jestli...
Je potřeba se soustředit, leč osobně jsem se v knize úplně neztratila. Jako jednu z obzvláště povedených věcí bych vyzvedla zparodování univerzitního prostředí. Jak trefné.
Ačkoli ke konci už originalita knihy lehounce ztrácí tah, závěr (který mnohým připadá odbytý, divný) mi svou tupou schematičností vlastně zaimponoval - je to kopanec do tváře konvenčních příběhů. Stejně jako celá kniha.

2 13.01.2018

Chytrý a vtipný přelet nad naší kinematografií do konce 60. let. Škvorecký podává historii filmu s lehkostí a živě líčí historky, jejichž aktérem byl on nebo někdo z jeho okolí. Pochopitelně - jedná se o "osobní historii" - jsou někteří filmaři upozaděni a jiní vylíčeni detailněji, sám Škvorecký ovšem přiznává, že být vyčerpávající nebylo jeho ambicí. Ačkoli bych uvítala širší pojednání např. o Pavlu Juráčkovi, mile mne překvapilo duo Němec a Krumbachová (také hezké historky); i mnozí další se díky této knize více dostávají do mé přízně. Z knihy také jasně vylézá depresivní akcent cenzury (těch nezrealizovaných scénářů a dalších zásahů!), ale to už k té době patří... Étos opojných šedesátek je však jasně patrný a Škvoreckého sympatický spisek slouží jako výborný inspirační materiál pro poznávání české kinematografie. A Novotný ať si klidně leze po stropě.

2 12.01.2018

Velice nekonvenčně pojatá záležitost. Je to mozaika všemožných možných i nemožných věcí, polyfonie hlasů z ulice i akademiků, obdivuhodně barevný obrázek lokality s pochybnou pověstí (nic ale není černobílé, Brnox má rovnou 10 barevných tras!). Uliční sběr neskutečně pobaví - některé výroky jsou až existenciální, některé suché, jiné poněkud lakonické.
"Vem si šalinu. Je jedno, jakou. Na konci je vždycky les."

1 22.12.2017

Troufám si říci, že knihu podobného ražení jsem ještě nečetla, a to čas od času zabrousím do laplatské literatury i něčeho šmrncnutého sci-fi. Borgesova pochvalná slova v předmluvě jsou oprávněná; jedná se o nesmírně originální záležitost. Kvůli povaze knihy zde nelze vylíčit, oč přesně jde. Ze začátku je čtenář dosti zmaten, pak mu to začne docházet... A všechny ty důsledky... Ač by člověk třeba čekal záblesk magična obvyklý u autorů Latinské Ameriky, tohle mi v určitých bodech vzdáleně připomnělo našeho Arbese. Opravdu, nevšední kousek.

2 21.12.2017

Konečně jsem se dostala k téhle kultovce. A stálo to za to - útlá knížečka, která ale (podle mého) vcelku přímočaře a břitce komentuje náboženství, politiku, vědu a lidský charakter. U Vonneguta oceňuji jeho vhled do přírodních věd, který se ale nenechává omezovat přílišnou exaktnosti a pohrává si s fakty, vytváří svou vlastní faktografii. A lepší kritiku zrovna toho náboženství by nevymyslel ani Richard Dawkins. Tolik pravdy v ironickém obalu v každém výroku týkajícím se bokononismu!

2 19.12.2017

Kniha, která mi zatím od autorky sedla nejvíce. Zřejmě za to může optimální koktejl magična, drsné realističnosti, filosofických úvah, heretických fikcí a bizarních historek. To dílo je... Nejspíš popsatelné slovem "půvabné", zkrátka mi četba přinášela neskutečné potěšení. Navíc kompozice by se dala přirovnat spíše k síti, rozhodně není lineární; pozorný čtenář objeví spoustu drobných detailů odkazujících mezi příběhy... Plus samozřejmě oceňuji autorčin humor, když dokáže předchozí epizodku vypointovat jedinou větou nebo vytvoří (tragi)komický efekt položením dvou skutečností vedle sebe. O muchomůrkových receptech a trans-mnichovi nemluvě.

8 15.12.2017

Poněkud perverzní orgie Nezvalovy obrazivosti. Ne, že bych se místy nezasmála, ale ve výsledku mi to přišlo spíše jen jako schematická braková literatura ozvláštněná surrealistickými vizemi a chlípnými chlápky.

3 19.11.2017

Ačkoli jsou Janáčkovy texty psány rozkošně archaickým jazykem, neztrácejí na srozumitelnosti. Nesmírně se mi líbí vepsané nápěvky a komentáře k nim. Představa Janáčka v symbióze s jeho kamarádkami slepicemi je mimořádně zábavná.

12.11.2017

Hledáte-li knihu, ve které je zcela snadné rozehrát z neškodné větičky o králi zamyšleně pozorujícím ředkev celou další spletitou historii... Toto je to pravé.

1 05.11.2017

Tak to bylo hodně silné. V některých momentech jsem Juráčka absolutně nenáviděla - nesnesitelný egoistický chlap s milionem špatných vlastností a odpudivých návyků. Pak přišla nějaká vtipná a příčetná pasáž, něco o současnících... Zábavné historky o Havlovi a spol., sem tam Kundera (jeden z hodně mála, kteří tam nejsou totálně zkritizováni)... Byla to fuška, ale stejně se nedalo přestat číst. A Juráčkovi vděčím za lepší zorientování se v nové vlně - a vůbec mě to více inspirovalo pustit si další šedesátkové filmy.

2 17.10.2017

"Tam se určitě smilní!"
"V neděli!"
Aneb hrůznost náboženského fanatismu, která je z odstupu hořce komická. Geniální kniha psaná s lehkostí, vtipná i se závažnou výpovědí.

4 17.10.2017

Kniha se mi velmi líbila po stránce imaginativní - bylo fascinující představovat si ty výjevy... Nemůžu ale souhlasit s těmi, kteří vyzvedávají ústřední pár coby ukázku "pravé lásky" - naopak mi ten vztah připadal poněkud povrchní. Ale asi to patří k Vianovu světu. Nicméně četby nelituji, pro ty estetické kvality to stálo za to.

3 17.10.2017

Bonboniéra neskutečných povídkových klenotů. Po jiných latinskoamerických spisovatelích jsem měla velká očekávání, ovšem Cortázar je ještě překonal. Nevím, která povídka mne zaujala nejvíce, protože jsou odlišné a přece se doplňující. Krásný poeticko-filosofický styl.

4 17.10.2017

Rozjezd knihy mě velice bavil, postupem času mě ale hlavní hrdina i zvětšující se prostor pro vedlejší dějovou linii čím dál více otravoval. Skončila jsem tak, že křehká atmosféra knihovny se mi úplně vytratila z mysli a po Murakamim už asi nesáhnu. Nesedlo mi to.

16.10.2017

To se těžko popisuje. Takový velmi dlouho trvající trip.

8 16.10.2017

Velice zábavná kolekce miniaturek. Zajímalo by mne, jestli to četla Petruška Šustrová (kdo četl, pochopí).

16.10.2017

Tak tohoto bych si dala i větší dávku. Autorův černý, sarkastický humor mi naprosto sedl. A trik hlavního hrdiny s "citacemi bible" si říká o zavedení do praxe!

3 16.10.2017