aralka komentáře u knih

Naprosto průměrné čtení.... jde o příběh stárnoucího středoškolského profesora matematiky, intelektuála, kdy po 10 letech pobytu ve věznici za zabití, reviduje svůj život a uvědomuje si, že nic není tak, jak bylo před jeho uvězněním, že na svůj minulý život těžko naváže, musí začít znovu, od začátku, jinak... sáhne si na dno, tápe, propadá skepsi, hledá nový smysl života..... některé zápletky mi připadaly naivní a pitomé, například ta s ukradenými penězi, nevěřím tomu, že by se po nich nikdo nesháněl, také dialogy postav nebyly přesvědčivé, pan profesor byl dost naivní postava a pro mě těžko uvěřitelná....

3 26.10.2020

Suvenýry z vlasů mrtvých, opiová doupata, úpravny mrtvol, maskérku účastníků pouličních rvaček, dětské prostituty, transsexuály, polykačku mečů, čtyřnohou dívku, siamská dvojčata a spoustu dalších zajímavostí najdete v této úžasné knize. Skvěle vylíčené prostředí dna společnosti New Yorku na přelomu 19. a 20. století, které mě naprosto pohltilo. Je pravdou, že z počátku se děj rozbíhá třemi směry a netušila jsem, jak spolu jednotlivé příběhy souvisí, navíc vyprávění nejde chronologicky za sebou, ale gradující napětí a neuvěřitelně barvité až naturalistické popisy mě nenechaly vydechnout, bylo to jako droga, musela jsem číst dál a dál... Vše se postupně vysvětluje, tři příběhy se splétají dohromady a konec nemá chybu, vše do sebe logicky a přesvědčivě zaklapne! Já jako čtenář jsem maximálně spokojena a zařazuji mezi své oblíbené knihy, ještě musím zmínit, že za 39,- Kč jsem se dlouho takhle nepobavila ....

12 18.10.2020

Výborný! Povídky sice nemám moc ráda, ale tohle je vyloženě čtenářská lahůdka, moc jsem se na knihu těšila a nezklamala mě... všechny povídky jsou perfektně literárně zpracované, jako nejlepší bych hodnotila povídku Pozůstalost, to je fakt pecka! Komorně laděná povídka, kde vystupují jen dva protagonisté, každé slovo má své místo a účel, použitý jazyk, vykreslení postav, gradace, napětí a závěr, kdy všechno zaklapne do sebe.... četla jsem jí dvakrát za sebou... některý čtenář zřejmě namítne, že celá sbírka povídek je moc depresivní a neradostné čtení a bude mít pravdu, nicméně s člověkem zacloumají, donutí aby se zastavil a popřemýšlel o pravých hodnotách a o tom, co je v lidském životě opravdu důležité, aby se nechal vést svojí intuicí a srdcem.

20 11.10.2020

Neuvěřitelná až bizarní kniha, která mě donutila vyhledat si nějaká fakta o Amazonii a indiánských kmenech, které tam žijí a velmi mě překvapilo, že to, co je popisováno v knize se víceméně mohlo klidně stát, většina popisovaných věcí jsou fakta .... venezuelští Janomamové, jak se skutečně jmenují, jsou opravdu zvláštní a rozšířený kmen, jsou to malí lidé, kteří se zdobí dřívky a peřím, opravdu konzumují popel zemřelých, opravdu užívají yupo, více například ... člověk se tedy z této knihy dozví spoustu zajímavostí o této části světa, navíc prostřednictvím fascinujícího příběhu, který je sice napínavý, ale vyprávěný tak poklidně a s pocitem jakéhosi smíření, že to působí na čtenáře až jako vtip nebo nadsázka.... musím hodnotit pěti hvězdičkami, jelikož tohle je kniha, na kterou se nezapomíná, chvílemi jsem si mohla hlavu ukroutit :-)

6 11.10.2020

Lehce poetická kniha, řekla bych až něžná, i když celkové vyznění je smutné a takové nostalgické.....je zde výborně zachyceno jak poznamená velmi vnímavou křehkou dětskou duši střet s tvrdou a nelítostnou realitou života...... na malém prostoru jednoduchými větami vypráví malá Zuzka příběh svého dětství, nikoho nesoudí, přijímá věci, tak jak přicházejí včetně smrti svých blízkých.....

10 01.10.2020

Výborná dokumentární záležitost, má vysokou výpovědní hodnotu, při jejím čtení mě úplně mrazilo ... ty příběhy obyčejných lidí, které jsou zde popsány, jsou šílené a nezáviděníhodné, někdo byl ve špatnou dobu na špatném místě, někdo nepochopil vážnost situace a snažil se bojovat s větrnými mlýny a ty ho semlely ... člověk si při čtení těchto životních osudů uvědomuje, jak málo záleží na jednotlivci, že jeden člověk, osud jedné rodiny je pouze zrnko písko a nic víc... :-(

4 01.10.2020

Nějak nechápu tak vysoké hodnocení této knihy a její status hororové klasiky... tváří se to sice jako horor, ale podle mě to byla překombinovaná slátanina, nějaké mrazivé napětí a strach se u mě nekonaly, děj dost předvídatelný, zařadila bych do kategorie "škvár"....

11 01.10.2020

Velmi příjemné překvapení! Napsáno z pohledu 11-13 letého kluka, jednoduše, žádné metafory, rozvláčné popisy a kudrlinky, nicméně úderně a trefně, stylem mi to trochu připomínalo Petru Soukupovou.. čtenář se dokáže vcítit do mysli hlavního hrdiny, chápe ho a fandí mu, protože život se s ním fakt nemazlil, velmi příjemný čtenářský zážitek.... zkusím i další knihy od této autorky :-)

19 24.08.2020

Tleskám!! Moc líbilo! Mnohovrstevnatý propracovaný český román od pro mě neznámého autora, přečetla jsem za víkend a parádně jsem si to užila!! V první řadě mě zaujala stavba celého románu, kdy autor pracuje s různými časovými vrstvami, vsuvkami a odbočkami příběhu a je na čtenáři, jestli zvládne vše poskládat v celek a pochopit všechny souvislosti. Mě bavilo objevovat často zdánlivě nedůležité detaily, které v jiné části knihy dostanou svůj význam a krásně doplní děj a logicky zapadnou do vyprávění. Myslím, že kniha se bude líbit hlavně pozornějším čtenářům, kteří tyto detaily a různé jiné skrývačky ocení (mě se nejvíc líbila trochu tajemná návaznost otce Davida na Janis Joplin a Jimmyho Hendrixe :-) :-) a také čtenářům, kteří tu dobu zažili. Pro mě to byl nostalgický výlet do doby dětství a mládí. Působí to na mě, že téměř všechny postavy z knihy mají nějaký svůj reálný předobraz, obdivuji perfektně zvládnutou charakteristiku jednotlivých postav, které se postupně vyrýsovávají, nikdo není úplně bez chyby, všichni jsou hodně uvěřitelní a životní.... těším se na další knihu pana Čepka a tuto určitě doporučuji k přečtení :-)

17 17.08.2020

Výýýýýborný!! Jedinečný!!! velké nadšení!...jsem moc ráda, že jsem si knihu koupila a budu jí mít ve své knihovně... je to typ knihy, ke které se dá neustále vracet a hledat nádherná zamyšlení a bonmoty, kterými je kniha vyloženě našlapaná... hrabě Alexandr Rostov se stal mým oblíbencem... Rusko přibližně dvacátých až šedesátých let, nabité politickými změnami a událostmi, jeden velice zajímavý život bývalého šlechtice, vzpomínky na dětství, opravdová přátelství, které trvají celý život, důstojnost a optimismus za každé situace, bolavá duše , moudrost a důvtip....kniha je literárně na vysoké úrovni, obratně a velmi zkušeně napsaná, text doplňují i vysvětlivky pod čarou, aby čtenář pochopil širší souvislosti událostí, které v Rusku tehdy probíhaly.... jedna z top knih, které jsem kdy četla!! úžasný čtenářský zážitek!

31 13.08.2020

Hodně náročné čtení na psychiku, není to žádná selanka, ale co se týče formy, je to napsáno velmi profesionálně a obratně, co se týče obsahu, souhlasím s komentářem pode mnou, že toho pozitivního a milého v knize opravdu moc není, vyloženě se brodíme marasmem smutného životního příběhu nemocného Thomase a jeho bratra Dominika, dvojčat, kteří byli povahově každý úplně jiný a už od jejich dětství se ta rozdílnost velmi silně projevovala, prožijeme s nimi vlastně celý život a poznáme různá rodinná tajemství, záhady a pozadí nejdřív nepochopeného chování některých postav ... mám ráda psychologické knihy, kde se rozpitvává chování a myšlení jednotlivých postav, a tady to bylo naplněno vrchovatou měrou!
Ve své knihovně ale tuto knihu nechci a znovu už jí také určitě číst nebudu...

5 04.08.2020

Podbízivé, líbivé, červenoknihovní, ženské čtení, kape z toho cukr, ještě teď jsem celá olepená ... zhltla jsem to během dvoudenní dovolené, ale za měsíc určitě nebudu vědět, o čem to bylo.. nicméně se to četlo pěkně, asi tak jako se čtou pěkně pohádky, taky mě to tak osvěžilo, ale těch chyb v textu - příšerně odfláklá práce !!
zaujal mě v knize epitaf, sice tam není celý, je ho použitá jen, ale jinde jsem ho našla v plném znění a je to nádhera....
"Nestůjte u mého hrobu a neroňte slzy. Nejsem tam. Nespím, to zjistíte brzy. Jsem tisíc větrů a všechno jejich vlání. Jsem jiskření stříbřitých sněžných plání. Jsem sluneční svit na zralém obilí. Jsem podzimní déšť, všechno zaliji. Když se probudíte do ranního ticha, já jsem ten čilý ruch, co na vás svěže dýchá. Zpěv ptáků, co v kruhu víří ve výškách. Jsem hvězdy, co nocí září jako zlatý prach. Nestůjte u mého hrobu a neroňte slzy. Nejsem tam. Nespím, to zjistíte brzy..."

6 04.08.2020

Islandské prostředí je pro mě něco nového, nevšedního, zajímavého, není to typ detektivky, kde tečou potoky krve, i vyšetřování probíhalo tak nějak poklidně a bez emocí, tykání mi nevadilo... co se týče té kriminální zápletky, možná trochu překombinované, ale vcelku jsem to ještě zkousla, odpočinková četba, vyšetřovatelé mi k srdci nepřirostli, nebyli mi sympatičtí ani zrzoun ani ten druhý zkušenější Erlendur :-(

6 11.07.2020

Nádherná kniha z bohémského prostředí a světa fantazie, přečteno jedním dechem... jde vlastně o takovou melancholickou biografii Jiřího Brdečky , kterou napsala jeho dcera, jména skutečných postav jsou změněna, ale myslím, že různá zajímavá fakta o jejich životech jsou v knize uplatněna, jaksi podvědomě jsem cítila, že většina z toho se opravdu stala, text je plný krásných myšlenek a úvah nad životem a smyslem kreativity a umění jako jakéhosi vyššího cíle, vnitřního motoru umělců a výtvarníků, touhy stvořit něco krásného a nesmrtelného, co v podstatě funguje i jako útěk od toho každodenního života a jeho starostí... O studiu Bratři v triku a světě animovaného filmu jsem četla ještě v knize od Geneho Deitche Z lásky k Praze, která byla taky skvělá!

11 11.07.2020

Tato kniha opravdu není pro psychicky nevyrovnané a labilní jedince, myslím, že i o optimisticky naladěné čtenáře by se po přečtení této knihy mohla pokoušet deprese, ty co mají depresivní a pesimistické sklony vrozené, ať to raději ani nečtou .... uvažuju, jestli jsem někdy četla něco tak temného a hnusného a přitom vlastně neuvěřitelně zručně a citlivě, autenticky napsaného, skvěle popsané temné myšlenky, které nešťastný člověk má a není možné se jich zbavit žádným způsobem, duševní prázdnota a celkové vyhoření, věčné úzkosti a strachy, pocity viny, rozpitvávání těch nejnechutnějších detailů a bizarních nápadů .... a hlavně neuvěřitelná nálož deprese... jde o autobiografický příběh samotného autora...

3 08.07.2020

Kniha je taková rádoby "humorná", chování některých postav jsem nepobrala, asi to má být něco jako satira, ale nesedlo mi to. Jinak plně souhlasím s komentářem Trudoš.... :-) Knihu jsem četla šíleně dlouho, vůbec to do mě nelezlo :-)

3 30.06.2020

Četla jsem od pana Hanibala S pečetí viny, to byl nezapomenutelný literární zážitek, tato Osudová setkání jsou dle mého názoru slabší, ale pořád kvalitní literatura..

5 28.06.2020

Obyčejná oddechovka, nic extra, taková konzumní detektivka pro ukrácení času..

4 28.06.2020

Rybí krev a Selské baroko byl úplně jiný level, tohle bylo celkově průměrné až slabé... místy mě chování Marie dost iritovalo /hlavně ve vztahu s tím mladičkým knihkupcem "Shakespearem"/ a nevěřila jsem tomu, připadalo mi to takové trapné, ač jsem téměř ve stejném věku jako hlavní hrdinka, absolutně jsem se s ní nebyla schopná ztotožnit ani ji pochopit.... líbila se mi jenom taková ta "hájíčkovská" poetika, která z knihy čišela, plachetnice na vinětách, ano každý to ví, ale koho by napadlo, že jde o rum?? :-) ....Kniha je v podstatě o ničem, každý si žije svůj život, každý má svoje starosti a touhy, vnitřní pocity osamění, nikdo není ostrov, musí se potýkat s rodinnými problémy a mezilidskými vztahy... ještě nějaké detaily jako například, proč se otec Marie naštval, když přišli tesaři s motorovými pilami, jsem taky nějak nepobrala, můj manžel je tesař, jeho otec byl taky tesař a jeho otec taky tesař, takže o tomhle řemesle něco vím a v současné době se už širočiny a jiné typy seker a ručního nářadí nepoužívají, což musel jistě otec Marie vědět, no divné...

9 28.06.2020

Postava Marka mě zaujala už tím, vůbec se nechová jako typický knižní hrdina, spíše naopak, je bojácný, zbabělý a tvárný, sám o sobě říká, že vypadá "jako přiznání viny samo" :-) Nemyslím, že by "zaprodal duši nacistickému režimu", jak píše níže Limonadovyjoe, ale spíš jim dal, ač nerad, k dispozici své schopnosti a uvnitř se tím trápí, cítí se vinen, ale je tak zbabělý, že s tím nedokáže nic dělat, ví to o sobě a přiznává to... takhle jsem to pochopila já... je to trošku psychologická novela, hlavní postava se vyvíjí a sledujeme její myšlenkové pochody a nakonec i to, jak se dokope k nějaké akci..... lépe Marka poznáme prostřednictvím sepsané "zpovědi", jakýchsi deníků, které objeví 15 let po válce šestnáctiletá Alena ve staré chatě... příběh samotný i jeho kompozice se mi moc líbily, přečteno asi za 3 hodinky :-)

14 28.06.2020