Arisu komentáře u knih

No, a byl z toho happy end.
Vlastně mě nenadchlo vůbec nic až na Riche, se kterým je těžká řeč, a uctívání lepicí pásky.
Nejsem zrovna technický typ a tak mi mozek chvílemi přepínal na úsporný režim. No, třeba se někdy bude hodit návod na výrobu a uchování vody na Marsu, až se tam po přečtení dalšího nadhodnoceného kousku vystřelím...

6 22.08.2016

Nikdy jsem neměla za to, že je nezbytně důležité přečíst si jednu z nejznámějších knih od Murakamiho - právě proto, že je nejznámější. Ne že bych ji zatracovala a nechtěla se k ní někdy uchýlit. Jen mi to jaksi evokovalo spíš masy, které první co vyhrknou při jméně Murakami, je "Norské dřevo".
Vždyť přece Sputnik nebo Afterdark jsou ne tak protěžované a přitom skvělé. Nebude Norské dřevo jen snůžkou něčeho, co vlastně nechci číst?
A nebylo.

Opět skvělé charaktery a vcelku až bolestně "normální" děj plný smrti.
A jak je zvykem, konec ze kterého mrazí, mrazí... a mrazí znovu, když si na něj vzpomenete.

5 19.07.2012

Přečteno bohužel zatím jen v češtině, nicméně zajisté a ovšem potřebuji i v originále. I když to není poezie nejvyššího levelu, je to - jako vždy - originální dílko. Se skvělými ilustracemi (samozřejmě). Čumilka a chlapeček, co zdobí stromeček jsou mí favoriti!

4 27.06.2016

Chci vidět styl.
Blesk.
Chci vidět zvrácenost.
Blesk.
Chci vidět sodomii, krev a ustřelené sanice.
Blesk.
Na Palahniukovu prvotinu dobré, ne? V dalších dílech svůj styl vybrušuje k větší slávě, ovšem Neviditelné nestvůry, na to že byly napoprvé vydavatelstvími odmítnuty, jsou vskutku hodnotným ručníkem hozeným do ringu.
Za mě dobrý!

4 28.09.2015

Ještě, že jsem film neviděl, a tak nemám to velkolepé srovnání, co všichni ostatní.
A taky nikdy nejsem sarkastický.
Jak už tak bývá, dávám plný počet, jaký si Dick, až na výjimky, zaslouží.

4 10.09.2015

Nejlepší na knize je doslov. Bohužel. Promiň, Satane, za to slovo na B.
Když knihu přelouskáte s tím, že "tohle musím dočíst, je to přece Palahniuk", něco je špatně. Něco se nepovedlo.
Charaktery o ničem, popis pekelných plání taky nic moc (nás Asfalťáky asi už jen tak nic nenadchne...), pár myšlenek a pár vět, co by stálo si za to zapamatovat, kdyby nebyly obaleny kupou dalšího rosolovitého oničemplácání.
Za tohle dílo, Chucku, skončíš v pekle...

4 10.09.2015

Dobré není to správné slovo, ale napadne vás jako první.
Knihu nemůžu vychválit do nebe, stejně jako nemůžu říct, že je to brak. Takže... je to prostě jen dobré. Palahniukovské. Se spoustou detailů, o kterých stále pochybujete, jestli jsou "pravé" (jako v každé Palahniukově knize), se spoustou peprných slovních spojení, usoplených postav, chorobných myšlenkových pochodů a sociopatických Ježíšů... prostě DOBRÉ.
Viz též: specifické
Viz též: neobvyklé

4 10.09.2015

Už jsem si tuhle otázku položila za život několikrát... tak znova - Co je lepší než Groot & Rocket? Jestli na tom hodně trváte, může to znít i - Co je lepší než Rocket & Groot? A vždycky si odpovím stejně - nic. Nic, kámo. Tyhle dvě jelita jsou naprosto legendární. Osobně nechápu kafrání na kresbu, za mě velká paráda. Samozřejmě to není žádný Dostojevskij, ale to jste od toho snad nikdo nečekal :)

3 19.11.2020

Kdo je zvyklý na detektívky od Connollyho asi chvíli neuvěří, z kterého pera to kniha Brána do pekla (a poté Pekelné zvony) vypadla. Styl vychucený, zábava zaručena. Za mě povedené a určitě si mohou přečíst i mladší ročníky (a třeba je to bude i bavit!).

3 19.10.2019

Nebylo to vůbec snadné. Prokousat se touto sbírkou hnusu, grotesknosti a šílenosti mi přece jen chvíli zabralo. Jak už tu někdo zmínil - dávkování ku zachování špetky zdravého rozumu je jedna maximálně tři povídky denně.
Nebylo to ani tak špatné a ani tak dobré.
Prostě Palahniuk.
Jedna z mála knih od Chucka, ke které se už asi nevrátím.
Fanouškům za přečtení ale určitě stojí, především potom, pokud jste již něco od Palahniuka četli - kolikrát mi cuknul koutek při nějaké narážce či parafrázi nám (skalním) již známých hlodů.

2 13.08.2019

Jelikož jsem od Dicka zvyklý na jinou nálož, celou dobu jsem měl dojem, že snad čtu Palahniuka... No špatný to nebylo - ale nejlepší z Dickových děl (pro mě) taky ne.

2 22.08.2016

První polovina vskutku brilantní (všechny ty fígle jak odstranit různé fleky, víte, a taky jak správně stolovat, víte) a nadprůměrná, jenže pak to nějak začalo jít z kopce. Od útěku spasitele z božsky nasvícených ramp se to vezlo trochu k blábolu většímu, než jsem ochoten uznat za velice dobrý. Takže asi zas jen... dobrý.

2 22.11.2015

No, nevím.
Nebylo to vůbec tak hrozné, jak jsem z referencí čekal. Fakt fakt.
A co jsem to čekal? No přece "nejhorší Palahniukovo dílo", jak se tak mnozí ohání. Ale nebylo tomu tak.
Každou kapitolu "vypráví" někdo jiný - někdo ze čtyř aktérů, na které se kniha zaměřuje. Všichni skončí dost bídně po tom, co vyzvraceli svůj příběh někomu - někomu ze čtyř hlavních aktérů. Všem posrali život rodiče.
Vlastně super čtení. Fakt fakt.

2 22.11.2015

Sbírka povídek, která klidně mohla zůstat v šuplíku, a nic by se nesto.

2 04.03.2015

Jako vždy musím opět podotknout, že filmové adaptace se předloze rovnat nemohou (podle mého skromného názoru). Doporučuju přečíst a to minimálně jednou za život :D vyplatí se. Někdy je děj sice hodně předvídatelný, ale přesto vás to neunudí do stádia, kdy přeskočíte pár řádků, a už vůbec, abyste nedočetli. Prostě plný počet hvězd.

2 06.03.2013

Snad jediná kniha, kdy se mi filmové zpracování líbilo víc...

2 27.06.2012

Žel, nejprve mě zastihlo seriálové ztvárnění, které si z knihy vzalo tu a tam něco - našroubováno na britský způsob - vynikající záležitost. Kniha mi proto nepřišla zábavná (což samozřejmě být nemá) a pořád se mi v hlavě belhal zfetovaný Radcliffe. Jelikož kniha je konstruována naprosto jinak a můj pitvorný mozeček stále hledal souvislosti právě s filmovým zpracováním, věřím, že mi to trochu pokazilo dojem z knihy. Závěrečná část mě potom výrazně nebavila, jelikož o dějinách a politice ruska toho vím vlastně poměrně málo.

1 19.08.2019

Obecně mám radši Kingovy povídky než rozsáhlejší díla (ta se sice skvěle čtou ale obvykle mi všechno úsilí zhatí ne až tak povedený konec). Tahle sbírka patří k těm lepším - ačkoli mou nejoblíbenější sbírkou je a bude Hodina děsu (přesto, že King nepatří k mým oblíbencům - vážně, také nevím, proč ho pořád louskám... asi se snažím přijít na to, co na něm široké čtenářstvo vidí.)

1 07.02.2018

Knihu jsem si přečetla na základě hodnocení v Ikarii, kde se kniha držela na prvních příčkách čtenářského žebříčku poměrně dost dlouho.
Po pár stránkách jsem zoufale doufala, že se něco zlepší... cokoli. Styl psaní, charakter postav se rozvine, příběh nebude tak šílená slátanina. Bohužel. Výraz "wtf" mi na tváři zůstal do poslední stránky (hlavně u té...).
Všechno jsem překousla. Nicholsona, Deppa, Steepovou, Browna... ale když přišel na řadu mr. Giger, už to nemohlo být horší. A kupodivu bylo.
Otázka tedy zní: Kdo proboha sestavuje žebříčky v Ikarii - aneb- ano, říkali mi, že poslední dobou tento plátek není co býval.

Příběh nanicovatý, charaktery postav otřesné, děj podivně poslepovaný. Jediné za co je ta jedna hvězda, kterou uděluji - střídání pohledu postav na děj, čili jedna kapitola Karel, jedna Veronika. Tím se to trošičku ozvláštnilo dejme tomu.
Zatím jsem od Neffa četla jen Tmu, takže jsem od konce neočekávala, že bude soudný, ale že bude "nesoudná" celá kniha.. no, každý den není posvícení, že?

1 25.06.2012

Musím se přiznat, že zhruba do poloviny knihy jsem se spíše nutila a čekala, kdy mě to jako chytne. Nakonec se tak skutečně stalo, ale dalo to zabrat víc, než jsem od díla očekávala. Něco na stylu psaní (možná to bylo překladem) nebylo tak úplně pro mě.

19.11.2020