Aroucaria
komentáře u knih

Žít v temnotě a zároveň za války je k ubrečení .. Ale udělat z toho tento prvotřídní příběh je neskutečné. Jen jsem doufala v jiný konec a to mi bylo líto ....


Silné příběhy, které mě svým nedokončením tak trochu štvaly. Nějak jsem nevěděla, co si s tím mám počít.


Jak Husákovi děti (já) trpěli vtipně! I když mi to mnohdy připomnělo ne až tak veselé chvíle se souškama učitelkama. Ale to vodnes čas a jsme hrdí, že sme to přežili :-)


Chvíli jsem z toho byla v rozpacích, ale překvapivě mě ta severská nebarvitost bavila. Ty zvláštní osudy a ještě neuvěřitelnější popis několika druhů typu sněhu. Z toho jsem měla bradu v knížce. Popis čepic a rukavic od zdejší módní návrhářky mi nedal a gůglila jsem. A vygůglila! Opravdu existuje! Jednou se tam vypravím ...


Tolik jsem ráda chodila tou vysokou trávou do hor a trávila čas v té knihovně. Úplně jak omámená jsem knihu nosila všude s sebou!
Když jsem zjistila, že natočili film, tak se to ve mně pralo - mám, nemám? Věděla jsem, že pokud bude mít film stejného ducha, tak budu "rozsekaná" na několik dnů. Byla jsem!
Jednou v autobuse jsem viděla pohledného mladíka, jak si čte tuto knihu. Hned bych mu dala pusu. Prostě emoční záležitost!


Murakamiho první kniha, která se ke mně dostala tak nějak náhodou. Byla jsem z ní očarovaná a myslím, že bude čas na připomenutí ..


Smutný příběh, který nahání hrůzu. Vím, že se v životě děje i to nepříjemné a někdy to vypadá, že je toho větší polovina než toho dobrého, ale ač to byl zajímavý příběh, tak i po dlouhé době od přečtení, mám takové nepříjemné mrazení v zádech ...


Tak to jsem celá já :-) Dárek od kamarádky, který nezklamal a pohladil.


Toto je moje srdeční záležitost. Umění východních nauk, pocítění zdejší atmosféry a ukotvení v kamenné zahradě - to je, troufám si říci (napsat), celoživotní poselství této knihy.


Ještě teď mi nad knihou zůstává rozum stát a to komentář píši pár let nazpátek. Lidská duše má tolik variant, kolik je nás a světě a možná ještě dál ...


Zasmála jsem se, moc nepřemýšlela. Jako bych se s panem Šabachem zastavila na jedno! A tak to o prázdninách má být.


Cokoli se napíše k teto knize, bude vstup na tenký led.... Ale pro mě, to byl vstup na obláček, ze kterého se mi nechtělo do světa reality všedních dnů....


Ateista rozšiřující si oblasti svého nevědění ... Prostá holka, někdy sprostá, měla chvílemi dost velký problém porozumět, až to bylo napsáno pro mě - neumělec života. Snažila jsem se .. Ale nějak jsem oslovena nebyla ač je mi pan Vácha nesmírně sympatický.


Archetypy v pohádkách, jak úžasné se dozvědět holé myšlenky ... Škoda, že to bylo tak nepovedeně (hezky řečeno) přeloženo. Tím překladem byla kniha zabita! Škoda. Autorka napsala další a snad někdo jiný přeložil ..


Léčitelé, bylinkáři ... příroda. Senzačně zpracované, čtivé s ponechanou syrovostí doby. Chuť se vypravit do popisovaných míst a nalézt klid a pryč od současného ruchu a elektroniky (to sedí, jak bych to sem mohla takto napsat, že?)


Tak to v životě chodí ... Když dva vidí stejnou věc, tak každý to bude interpretovat jinak. Ale jak ten Jostein to umí uchopit. Ta neskutečně tajemná atmosféra, jak Vás to vtáhne a jednou se přikláníte sem a podruhé tam ... Škoda, že knihu mi zapůčitel nevrátil a já teď mohu jen vzpomínat. Myslím, že stojí za ještě jedno přečtení, abych viděla, co to po těch letech udělá :-)


Kéž by kniha neskončila. Citlivost prýštila z každého slova ... Najednou samota nebyla tak otravná a jako vánoční dárek byla přečtená hned na Štěpána!


Mám ráda, když se ukáží oba protipóly ... Nikdy není nic černobílého a těžko ze své pozice mohu všechna fakta ověřit .. Ale věřím, že ženská píle a důvtip chlapy posouvají. V té době se musela dost vymykat zvykům a o to byl takový život složitější a odvážnější. Díky za takové knihy ...


Jako malá = co má ten ušmudlanej kluk s tou liškou a proč je to tak nudný? Dospělá = tolik pravdy srozumitelně a přitom hladíc napsáno :-)


Zděděná kniha přišla a celkem i bavila. Čtení šlo snadno a snad i trochu lehkomyslně. Nechodím s davem, takže masovky mě nelákají, ale musím být v obraze, co na tom pánovi ostatní vidí ... Potěšil, neurazil ...
