Augustina komentáře u knih

Co k této knize říct? Mám ráda poezii. Chápu, že nemusím rozumět. Stačí mi, když verše nějak zasáhnou mé srdce. Tady jsem rozuměla jen máločemu a mé srdce zasáhlo jen máloco. To ale o kvalitě veršů Belly Achmadulinové nevypovídá vůbec nic.
Toho, že byla sovětskou básnířkou, není třeba se bát. Srp a kladivo v rukou opravdu nesvírá.

Moc si vážím pana Doležala za to, že přivádí k životu příběhy lidí, na které by se jinak zapomnělo. Za to bych mu chtěla dát maximální počet hvězdiček.
Musím však jednu ubrat, protože mi kniha nepřišla dostatečně konzistentní. S některými osobnostmi se seznámíme dopodrobna, včetně osudů jejich, i vzdálenějších, příbuzných, a u některých se dozvíme v zásadě jen základnější informace. Např. o tom, že malíř Alfred Justicz měl manželku, se dozvíme jen díky přiložené fotografii.
Poslední kapitolka "Do hospody u silnice vpadl meteorit II" je nejspíš jen pro přátele a zasvěcené. Autor nemá moc potřebu vysvětlovat kdo je kdo. Kdybych nečetla autorovu knihu Jana bude brzy sbírat lipový květ, netušila bych ani, kdo je Jana, a proč nemohla přijít. Trochu mě to mrzelo. Cítila jsem se jako nezvaný host, který přisedl ke společnosti, jež se baví o svých starých známých, všichni se smějí a výborně baví narážkami na společné zážitky, a já se jen rozpačitě usmívám, protože nechápu, a nemám, čím bych ke společné zábavě přispěla.

3 23.03.2024

Zapadlí vlastenci mi byli tak trochu vnuceni čtenářskou výzvou, ale vůbec nelituji času stráveného s touto knihou. Připomněla mi časy dospívání, kdy jsem nadšeně četla Němcovou a Baara. Je čtivá, i když občas malinko rozvláčná. Nad pasážemi o cizácích, kteří se roztahují v naší zemi, jsem se musela pousmát (jak může být člověk, jehož předkové tu žili po staletí, cizákem?), ale tento pohled pochopitelně patřil k období národního obrození a těžko jej posuzovat z pohledu člověka 21. století.

1 08.03.2024

Knihu hodnotím velice kladně. Autorka se snažila sesbírat co nejvíce informací o tom, jak pohyb působí na naši mysl, a jak může ovlivnit naše psychické zdraví. Vše podložila odkazy na studie a výzkumy, 15 stran poznámek mluví samo za sebe. Moc se mi líbilo, že za každou kapitolu přidala pár tipů, jak vše aplikovat do života, co konkrétně dělat. Stejně tak v závěru knihy nabízí nápady, jak rozpohybovat skupiny lidí, které jsou ohrožené nedostatkem pohybu, nebo pro které by více pohybu přineslo benefity v podobě zlepšení psychického zdraví.
Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se občas trochu ztrácela. Zvláště na začátku. A také závěr knihy mi ne úplně pasoval k celkovému obsahu.
"Když se dostatečně vrtíte, chodíte na krátké procházky kolem domu a tu a tam zahradničíte nebo zavadíte o domácí práci, není nutné hledat prostor pro další aktivity."
Takto více méně končí kniha o úžasných účincích pohybu. Po tom všem mi závěr připadá opravdu velice banální.

1 26.02.2024

Příjemné čtení bez velkých zvratů.

1 22.02.2024

Učebnice mi připadá kvalitní a docela mě těší se podle ní učit. Ale...
To, že je tam zmiňován Putin, je vzhledem k tomu, že je oficiální hlavou Ruska, pochopitelné. Ale že se tam objevuje jen tak mimochodem i Stalinovo jméno, to mi rozum opravdu nebere. Proč má někdo potřebu v učebnici jazyka připomínat tyrana a vraha? Takové postavy ať končí v zapomnění, případně ať se zmiňují jen jako odstrašující příklad. :(

Žádné vzrušující a převratné události se v příbězích ze života krtčí rodiny neodehrávají. Ale mně se to líbilo. Bylo to milé, tu a tam se naťukly otázky, jak si poradit se životem. A vlastně trochu i se smrtí.

1 27.12.2023

Nebýt čtenářské výzvy, tak po této knize nejspíš nikdy nesáhnu. Ne každá kniha je pro každého. Tahle pro mne nebyla. Ale to nic nevypovídá o jejích kvalitách. A doufám, že ani o těch mých.

Narine Abgarjan je skvělá vypravěčka. Naprosto souhlasím s komentářem adorjas (přede mnou), že je neuvěřitelné, jak se autorce podaří i (multi)nevěru vykreslit tak, že jí člověk drží palce. S radostí sáhnu po jakékoliv další knize, která Narine Abgarjan vyjde v češtině.
Za sebe bych jen doporučila přečíst knihu poměrně rychle, protože pokud si člověk dá několikadenní pauzu ve čtení, může se začít v příbězích jednotlivých postav ztrácet. Stalo se mi to především v příběhu poslední z žen, kde autorka přeskakovala mezi různými časovými linkami a mně tím naprosto zamotala hlavu.
Co mě velmi mrzí, je množství chyb v knize. Záměna vlastních jmen, nadbytečné předložky, chyby ve shodě podmětu s přísudkem.... Když se chyba vyskytne jednou, dvakrát, nevadí mi to. Ale tady jich bylo příliš. Velká škoda. Kazilo mi to požitek ze čtení.

4 09.12.2023

Wow! Tak tohle mě nadchlo! Koupila jsem si tuto knihu v jednom online antikvariátu. Hodně jsem váhala, jestli ji opravdu musím mít doma, ale už ukázky z knihy, které lze na internetu najít, mě přesvědčily, že nebudu litovat.
Co se týká receptů obsažených v knize, ty nedokážu posoudit, protože jsem žádný z nich prozatím nezkoušela.
To, co mě ale zaujalo a nadchlo, je výtvarné zpracování receptů. Komix, koláž, vyšívání, linoryt, vystřihovánky.... Vše nádherně zpracováno děvčaty ( a jedním mladým mužem) z Výtvarky v kuchyni pod vedením paní Jany Voldřichové. Kuchařka je především velkou výtvarnou inspirací a povzbuzením pro vlastní výtvarné pokusy. A přiznám se, že kdybych měla možnost přidat se k Výtvarce v kuchyni, nezaváhala bych ani na okamžik.
PS: Paní Voldřichová, neuvažujete o Výtvarce online? Ozvěte se, prosím. :-)

01.12.2023

Kniha aforismů. Na každé stránce se vždy nachází jeden ve třech jazycích - němčině, češtině a angličtině.
V zásadě se mi aforismy líbily, jen mi připadaly poněkud moralizující, což se ale autorce, která se narodila před téměř 200 lety, nedá vyčítat.
Trochu mi vadil český překlad některých z nich, a to až do té míry, že až díky anglické verzi jsem pochopila, co měla autorka na mysli. U některých mi vadil překlad určitého slova nebo vůbec konstrukce věty. (Německou verzi nedokážu posoudit, protože němčinu neovládám.)

"Když nás navštíví jistí lidé, utěšuje nás jen - naděje, že odejdou. "
"On the arrival of certain people, we have only one consolation - the hope that they will leave. "

"Naše doba je dobou rovnosti, v níž každý chce přečnívat nad všemi ostatními."
"Our time is a time of equality; everyone would like to rise above all others."

1 28.11.2023

Už je to opravdu mnoho let, co jsem tuto vystřihovánku s příběhy andělů koupila dceři a společně je pak v adventu vystřihovaly. Už tenkrát se mi velmi líbila a zaujala mě i nyní, kdy už mám vnučku. Překvapilo mne, že je stále k dostání a moc mě to potěšilo.

1 26.11.2023

Jednohubka z vybraného norského stolu. Doslova. Umím si představit, že to není kniha pro všechny. Mně se moc líbila a přemýšlím, jestli zoufalý člověk, který využije jediné možné cesty, byť té nejhorší, která se mu nabízí, je odsouzeníhodný. Z lidského pohledu nejspíš ano, protože ublíží dalším lidem, ale pevně doufám, že existuje i nějaký vyšší pohled.
Nevím, jestli budu mít odvahu pustit se do pokračování. Vohovuje mi, že závěr je v zásadě otevřený a s malou jiskrou radosti, byť s hořkým a hrozivým pozadím.

2 27.10.2023

Kniha, která nás přesvědčí, že pocity štěstí můžeme mít do značné míry pod kontrolou, a že i nepříjemné pocity jsou v pořádku a přirozenou součástí chemie lidského mozku.
Netroufám si knihu ocenit hvězdičkami, protože se mi místy nečetla úplně snadno. Občas jsem si musela jednu větu číst několikrát za sebou nebo jsem vůbec nechápala, jak daný odstavec souvisí s tím předcházejícím. Nedokážu říct, jestli to bylo dáno mou nechápavostí, překladem anebo stylem autorky. Za téma a jeho zpracování bych ale klidně dala čtyři hvězdičky.
Kniha je koncipována i jako workbook. Za každou kapitolou je místo pro reflexi a uvedení právě přečteného do vlastního života.
Občas mi ale chybělo více příkladů na to, abych si dokázala představit, jak teorie, kterou autorka představuje, souvisí se mnou, a jak ji mohu aplikovat na svou osobu a životní podmínky.

Některé myšlenky rozhodně považuji za perly: "Pocity nespokojenosti často svádíme na "špatná rozhodnutí".Tím ale nepřímo vyjadřujeme, že jsou k dispozici nějaká "dobrá". Pravda je však složitější. Každá volba má své výhody i nevýhody. Jakmile se rozhodnete, spatříte nevýhody své volby zblízka. Snadno si představíte, že všechno by bylo krásné, kdybyste si vybrali tu druhou možnost. Kdybyste se však mohli rozhodnout znovu a jinak, pravděpodobně by vás zneklidnila zase jiná "špatná volba". Jestliže nemáte ve zvyku vidět na svých rozhodnutích jejich dobré stránky, naříkáním nad nimi strávíte třeba celý život. "

Nádherná kniha. Je nutné se ztišit a ponořit se do ní. A pak chcete být její součástí.

1 17.10.2023

V prví pětině knihy mi přišlo, že ji nejspíš dočtu jen s velkým sebezapřením. Pak se příběh, ani nevím jak, rozběhl, a už mě nepustil.
Četla jsem si komentáře níže a souhlasím prakticky se všemi. S těmi pozitivními i negativními. Filosofujícím pasážím jsem často nerozuměla. Občas jsem ztrácela časovou orientaci v ději a nechápala jsem, jestli mezi některými událostmi uběhly roky nebo dny.
Lady Ch. mi jako osoba byla velmi sympatická, ale její časté dotazy smeřující k tomu, aby jí hajný slovně potvrzoval svou lásku, mě poněkud otravovaly. Každopádně mě čtení tohoto příběhu náramně bavilo, věřím, že ve mně bude ještě chvíli doznívat.

1 01.10.2023

Co oceňuji na téhle pohádce nejvíce je, že je psána ve verších. Prostě pohádka jedna báseň.

22.09.2023

Vtipná, něžná, opravdová.

19.09.2023

U takových knih si vždycky říkám, jak může někdo bez skrupulí nazývat fyzickou přitažlivost láskou? A jak může k nevěře přistupovat tak lehce, když naprostá většina lidí nevěru partnera prožívá jako tu největší zradu, která se jim v životě může přihodit?
Koráby lásky se nečetly špatně, některé pasáže - a nebyly to ty, které měly snahu popisovat milostné scény - se mi docela líbily. U jiných jsem si zas musela připomínat, že nečtu příručku o ženské sexualitě. A u některých stránek jsem měla chuť knihu nedočíst. Dočetla, ale se smíšenými pocity a žádnou chutí se k příběhu v budoucnu vrátit.

19.09.2023

Krásně napsaný příběh o velké ztrátě a vyrovnávání se s ní. V některých momentech jsem měla pocit, že čtu o sobě. Příběh plynul pomalu a klidně, od půlky knihy mi bylo jasné, že nemohu očekávat žádný velký zvrat.
Mám ráda deníky a zápisky všeho druhu, proto mě docela mrzelo, že autorka nevytěžila více z motivu nalezených deníků a kalendářů. Očekávala bych otevřenější a intimnější "rozhovor" hlavní hrdinky s dávno zemřelou majitelkou domu a pisatelkou oněch deníků.

5 17.07.2023