Babouš komentáře u knih

Letošní podzim je fakt thrillerový, protože takováhle nálož napínavých knih tady ještě nikdy nebyla. Šelma, Není úniku a teď Kříďák, který vychází z nevinné dětské hry, ale převrací ji naruby. Čím je Kříďák výjimečný? Dostane vás hned první věta. A pak to rozplétání 30 let starých zločinů. Víme jenom to, že souvisí s křídovými panáčky, kteří se teď začnou zase objevovat sami od sebe... Atmosféra, která mi připomněla To od Stephena Kinga, Stranger Things (hlavně tím, že tam je ta parta dětí) nebo Temné kouty Gillian Flynnové, je na jedničku!

18 26.10.2018

Čtivý příběh o lásce dvou kluků z internátu. Je krásně vidět, jak se vyvíjí od rozpačitého prvního setkání po budování vztahu. Plus za české prostředí a za jednu hrozně milou maminku, která mi připomněla mou vlastní. Doporučuju číst s hrnkem čaje a borůvkovým muffinem! ;)

18 06.03.2018

Poslední není dokonalá kniha, ale nesouhlasím s kritickým komentářem. Autorka se vyhnula všem klišé o zombících a ukazuje svět po katastrofě tak, jak by to fakt mohlo vypadat. Z vlastní zkušenosti vím, že lidský mozek je zvláštní a některé věci si radši odmítá přiznat, než aby se smířil s hroznou pravdou. Obzvlášť na mě zapůsobily pasáže, které popisují setkání s mrtvými těly. Zatímco čtenář tak nějak tuší, že se stalo něco hrozného, hlavní hrdinka vidí jenom nastražené figuríny, které často posměšně popisuje stylem, že „tahle se teda moc nepovedla“. Rovněž ta kritizovaná pasáž s modrým domem dává smysl, pokud člověk má nějaké zkušenosti s hledáním stop - oči často vidí stopy i tam, kde nejsou.

18 10.03.2017

Louise Pennyová opět prokazuje, že detektivky v klasickém stylu jí sednou nejvíc. Nepotřebuje potoky krve ani skříň zbraní. Vystačí si s vesničkou na první pohled milých obyvatel a s jedním elektrickým ohřívačem. A nejlepší na tom je, že všechno do sebe perfektně zapadá. Přišlo mi to o trochu lepší než Zátiší, zimní atmosféra je skutečně vynikající a dýchne na čtenáře už z prvních stránek.

(Všechna pro a proti najdete v mé recenzi tady na Databázi knih, stačí kliknout na kartu recenze :))

18 10.11.2014

Rozhodně to není kniha pro každého. Nevadily mi ani tak drsné popisy násilí, jako spíš ta psychologická stránka. Duševní násilí a vnitřní bolest, která se táhne od prvních stránek a zahušťuje atmosféru, je snad i horší. Jazyk je ovšem brilantní - přirovnat Stockholm k proradné děvce dokáže jen zvrácený génius.

Takže - je to hodně rozporuplná kniha. Objektivně řečeno je dobrá, ale pět hvězdiček jí prostě s klidným svědomím dát nemůžu, protože mi její čtení nedělalo dobře.

18 13.03.2014

Román o lásce v té nejčistší podobě. Škoda, že už se taková dnes jen těžko hledá. Moyesová opět nezklamala.

18 12.12.2013

Za mě velký dobrý. Skvělá hlavní hrdinka, která tak trochu tápe v temnotě (a necítí bolest, což se na první pohled může zdát jako super, dokud si neuvědomíte, jak to je nepraktický) a řetězec děsivejch vražd, který mají společný to, že každá je úplně jiná - a každá kopíruje nějakou slavnou vraždu v dějinách. Kopíráka je snadný nenávidět - je to kontroverzní kniha, místy fakt až za hranou, ale je to extrémně čtivý, konec jsem neodhadl a na čtení jsem se každej večer těšil. Takže bavilo. Moc. Jenom bacha, místy to je fakt síla, není to pro každýho.

17 23.03.2023

Na konci mi tekly slzy. Nádherný, skutečně nádherný příběh matky a dcery, který se dozvídáme postupně z náhodně předkládaných střípků. Jeden z nejhezčích momentů knihy pro mě bylo, když to do sebe začalo zapadat. Bacha na to, s kým si v hospodě dáváte páku, zdání může klamat!

17 12.10.2022

Dost drsný čtení. Chvilku mi trvalo, než jsem se do toho dostal, protože začátek se víc zaměřuje na ten starej případ a na podcasty hlavní hrdinky. Pak ale začne jít do tuhýho a vy si jednak lámete hlavu nad tím, proč se to děje, a jednak trnete z toho, co čeká hlavní hrdinku a její blízký...

17 02.03.2022

Někdy narazíte na knihu, od který nemáte žádný očekávání, ale totálně vás nadchne. Když za podezřelých okolností zemře nenáviděná tchyně, její snacha se stává podezřelou číslo 1. Ale každej příběh má dva úhly pohledu a my tak zpětně nahlížíme na osudné momenty z pohledu obou žen. A obě pochopíte a obou vám bude svým způsobem líto. Autorka zvládla bezvadně vylíčit charaktery všech klíčových postav a objevuje se tady i pár těžších témat. Zařadil bych to někam mezi Sedmilhářky od Liane Moriarty a Velké Maličkosti od Jodi Picoultové.

17 16.07.2021

Říká se, že za každým úspěšným mužem stojí žena - a tohle je příběh té, která stála za Ježíšem dávno předtím, než se stal nejslavnějším mužem v dějinách. Skvěle napsaný historický román o lásce, respektu a odvaze z doby, kdy tohle nebylo v manželství zdaleka běžné. A to už vůbec nemluvím o tom, že hlavní hrdinkou je žena, která umí číst, psát a zamýšlí se nad nerovným postavením žen ve společnosti. Kniha tužeb mě donutila celé odpoledne na Wikipedii dohledávat detaily z evangelií a porovnávat, co všechno byla skutečnost a co si autorka přimyslela. Skvělé! Oceňuji, že se nesnaží být za každou cenu skandální, pokud chcete něco ve stylu Dana Browna, přečtěte si... Dana Browna :)

17 22.06.2021

Malá studánka optimismu pro ty, kdo potřebují uhasit žízeň pochyb. Tuhle knihu je velice snadné odsoudit a kritizovat za "plytkost" nebo "klišé", ale v životě občas přijdou chvíle, kdy tahle "klišé" prostě pomůžou.

17 02.06.2021

Tři dny. Tak dlouho mi trvalo přelouskat 540 stran téhle superbichle! Na začátku jsem byl lehce zmatený, protože Smrtku a Nimbus jsem četl už hodně dávno a některý souvislosti jsem si nepamatoval, ale bavilo mě to šíleně. Posledních 200 stránek jsem musel dát na jedno posezení. Líbí se mi, že tady Shusterman otevírá i témata jako gender nebo eutanázie (a stejně jako v předchozích knihách samozřejmě i téma smrti, spravedlnosti a náboženství). Můj tip: pokud můžete, dejte si celou trilogii v kuse, ať vám neunikají souvislosti jako mně (je tady hodně postav a pravidel světa). Konec pak na vás zapůsobí asi stokrát víc.

17 13.03.2021

Když se v prvních kapitolách popisovalo postupné šíření viru, tak mě to hrozně bavilo a přišlo mi zajímavé i sledovat, zákulisní jednání "muže, který měl přijít, ale nepřišel" s premiérem a vládou. A výborně zvolený je způsob vyprávění v přítomném čase a přímou řeč, takže se to skvěle čte. Ale postupně mi čím dál tím víc začalo jít na nervy spojení "aby zabránili italskému scénáři", které se objevovalo asi na každé stránce dvakrát. Přitom zpětně víme, že "italský scénář" u nás proběhl na podzim, takže ta snaha stejně přišla vniveč. Jsem ten poslední, kdo by autorům vyčítal snahu udělat knihu čtivější a dramatičtější, ale tohle není román, a když jde o literaturu faktu, radši bych si přečetl něco míň emočně zbarveného.

V některých místech autoři až zbytečně ze čtenáře ždímali slzy - věty jako "netušili, že to je jejich poslední 17. listopad", nebo "měl to být víkend, kdy oslaví narození vnuka, místo toho budou chystat pohřeb" jsou už podle mě za hranou.

Můj další problém je s nekritickým a nekomentovaným přejímáním vyjádření Andreje Babiše, Romana Prymuly, Jana Hamáčka a dalších lidí. Nemyslím, že by autoři byli nějak podjatí, spíš neúmyslně svou touhou popsat zákulisí umožnili aktérům udělat si zpětně píárko. Takže se v knize dočteme, jak premiér včasným lockdownem zachránil zemi, ale prostor nedostanou živnostníci, kteří se z půlnoční tiskovky dozvěděli, že musejí zavřít své obchody.

A poslední problém, který s knihou mám, je samozřejmě ten, že na krizi nahlíží optikou prvních tří měsíců a některá vyjádření se po podzimním chaosu a bizarním sledu zákazů, příkazů a skandálů, zdají být až úsměvná. Opět naprosto chápu, že autoři chtěli zachytit kritické první tři měsíce nečekané krize, ale ze zpětného pohledu tahle kniha nezestárla dobře a to je venku ani ne dva měsíce.

17 13.12.2020

Panebože, něco tak skvělýho jsem rozhodně nečekal! Když se řekne historický román ze středověku, rozhodně si nepředstavím takovouhle jízdu. V téhle knize najdete zajímavé postavy, tajemno i romantiku a pořád se tam něco děje, takže se ani odstavec nestihnete nudit. Moje první seznámení s tímto autorem a rozhodně ne poslední. Moje nejoblíbenější část byla v římské věži a v tajemných Benátkách :)

17 08.12.2020

Nádherně popsaný vztah matky a dcery, které si jsou podobnější, než by se jim líbilo a mají tendenci dělat podobné chyby. Líbilo se mi, jak se Colleen dokázala ponořit jak do matky, tak do náctileté dcery. Ačkoliv je jejich chování někdy dovedeno do extrému (ne že bych se divil, to, co se jim stalo, je hrozné), nezlobíte se na ně, ale chápete, proč se chovají tak, jak se chovají. I když je to dost dramatické, v knize jsou i odlehčené momenty - např. v kině - které vám dají prostor si oddechnout. Pro mě asi nejlepší kniha od Colleen, co jsem zatím četl (ale Pravda, nebo lež jí funí na záda).

17 26.11.2020

Jak už tady bylo zmiňováno, nejmíň mysteriózní kniha C. J. Tudor. Zápletkou se skoro blíží klasickým psychothrillerům jako od Gillian Flynnové, Karin Slaughter nebo B. A. Paris. Mně se ale v knihách C. J. Tudor to lehké hororové naladění líbí, takže mě mrzí, že tentokrát ho autorka tolik nerozvíjela. I když náznaky tady taky jsou. Příběh má skvělé tempo a i když jsem se zpočátku trochu ztrácel v ženských postavách (je jich tam opravdu hodně a všechny jsou nějak provázané), nakonec to do sebe všechno zapadlo. Ale pokud bych mohl autorce radit, příště bych prosil zase něco jako Jámu nebo Kříďáka :)

17 26.10.2020

Leonardo Da Vinci maloval obrazy jako živé. Biografie Waltera Isaacsona ale zůstává bez života. Autor se tak ponořil do detailů - tahy štětcem na jednotlivých obrazech, příběhy o ztracených a znovunalezených dílech - že zapomněl na Leonarda samotného. A to je škoda. Oproti biografii Steva Jobse, která čtenáře fakt přenesla do garáže, kde se zrodil Apple, tohle byla jen průměrně napsaná a zbytečně zdlouhavá biografie člověka, který měl tolik talentů, že se zřejmě do jedné knihy nevejdou. Pokud chcete Leonarda poznat jako člověka, doporučuju román Mramor a plátno od Stephanie Storey.

17 19.06.2020

Skvělá sbírka. Pro mě je první povídka - ta od Petry Soukupové - paradoxně nejslabší, ale zbytek knížky to bohatě vynahrazuje. Nejlepší povídka je pro mě ta nostalgicky zubařská od Mornštajnové a zasněžená Markéty Hejkalové. Samozřejmě až na lékařské prostředí je každá jiná a to je podle mě to kouzlo. Každý si tam najde tu svou. Jenom škoda, že jich tam není víc!

17 27.05.2020

Po tak skvěle napsané pecce jakou byla autorčina kniha Za zavřenými dveřmi jsem měl velká očekávání, která ale zůstala nenaplněna. Šílené a nelogicky se chovající postavy, nudně se táhnoucí děj, kdy to autorka evidentně potřebovala natáhnout, protože jinak by ten děj vydal tak maximálně na povídku. A závěr, kdy se pokusila vytvořit šokující zvrat či odhalení, ale v ten moment jsem se už o Laylu, Ellen i Finna dávno přestal zajímat, protože proč držet palce někomu, kde evidentně nestojí o záchranu?

17 30.10.2019