bábuška komentáře u knih

Opět další kvalitní detektivka. Čtu většinou v originále, ale překlady pana J. Šmatláka jsou výborné. Chválila jsem si i předešlé knihy D. Dána, nyní by to bylo jen opakování.

6 20.04.2017

Příběh mladé ženy, která nadevše miluje své dítě, ale nedokáže se bránit nenávisti a brutalitě manžela, který chce dcerku do vlastní péče. Pomocí svých přátel a své sestry se jí nakonec podaří dcerku dostat do své péče, když její bývalý manžel je odsouzen za pokus o její vraždu.

2 19.04.2017

Stanislav Motl je vynikající žurnalista, i když v tak obsáhlé knize jsem postrádala zmínku i o jiných hodně známých hercích. O Lídě Baarové a Adině Mandlové už toho bylo napsáno tolik, o dalších naprosto nic. Celkový dojem po četbě této knihy je ten, že většinu zla natropila docela obyčejná lidská závist. Člověk je nepoučitelný, jak se někteří lidé chovali během Protektorátu, chovali se jejich potomci i po roce 1948, 1968, i nyní. Je to smutné.

4 17.04.2017

Opět výborně napsaná detektivka. Děj nás přenáší do roku 1988, kdy se pomalu začínají 'otřásat trůny' a občas se upřednostňují zcela zbytečné akce před naléhavějším vyšetřováním. Naše známá mordparta má tentokrát co dělat s těžkým schyzofrenikem, jeho nadprůměrnou inteligencí a jeho oběťmi - mladými ženami.

4 15.04.2017

Dalšímu sledování osudu Helenky Součkové chyběla dětská bezprostřednost, doba byla stejně šedivá jako celé zanedbané prostředí, bezbarví lidé bez naděje v něco lepšího. Stejně tak jako revoltující mládí bez naděje na změnu. Smutná kniha, smutné osudy.

6 13.04.2017

Jakmile jsem začala číst první kapitolu, kde se na WC připravuje pan Očenášek připravuje volit, v tu chvíli jsem se stala členem jejich rozsáhlé rodiny. Jeho mladší syn - hoch pod stolem, který celé dění v těch, pro nás dnes skoro nepochopitelných padesátých létech, pečlivě sleduje; starší bratr, ve vytahaných rajtkách major Radkovič s paní majorovou a jejich synové, inteligentní bratranec a slabomyslný Živan, spolubydlící Broňa s malým Počuránkem. Občas jejich společenství doplní přítel Ihnás Babinčák - Fago. Jsem s nimi u stolu, s krejčím Očenáškem při braní míry, zkoušení, v prádelce, ba i před vyšetřovatelem i na Sibiři. Jsem s hochem pod stolem při jeho pozorování i při jeho dospívání.
Je to krásný příběh podaný s trochou ironie, trochou nadsázky a trochou nostalgie.
S pozdravem "Bory šumí po skalinách."

11 11.04.2017

Místy jsem se smála i nahlas. Helenka je "koumák". Jak se mi líbila hra, stejně tak i nyní kniha.

3 11.04.2017

Nikdy jsem nebyla v pozici matky která řeší kterému dítěti má dát přednost. Matka Sara působí hodně sobecky, otec trochu slabošsky. Tragický konec malé Anny vše vyřeší, můj dojem je ale takový, že Saře žádnou vnitřní úlevu nepřinesl. Smutná kniha.

3 08.04.2017

Ještě jsem od této autorky žádnou knihu nečetla, ale byla jsem velice mile překvapená, krásně se četla a bylo v ní popsáno tolik bolesti mladé dívky Hany, kterou tragický osud zavál do koncentračního tábora a když se po létech vrátila se zcela podlomeným zdravím do rodného města, většina z obyvatel se k ní otáčí zády. Místo soucitu ji provází lhostejnost a posměšky. Nebo je to špatné svědomí? Krásný, smutný příběh.

27 05.04.2017

Kniha velmi zajímavě napsaná, paní autorka má přebohatou zásobu slovní . Na začátku každé kapitoly jsem se musela vždy chvíli orientovat, abych pochopila, o které z žen se právě jedná. Ať už každá ta hrdinka žila v jakékoliv době, přes svou vrozenou moudrost si vždy dokázala vybrat muže naprosto nevhodného a nechala je jím tyranizovat, přestože jej vlastním intelektem mnohokrát převyšovala. Surovost a psychické vydírání často vítězily nad počáteční láskou a nadějí. Podle mého neodborného názoru je to romám tragických osudů.

3 04.04.2017

Bylo to takové nenáročné počtení, ale s detektivkou to nemělo pranic společného.

1 26.03.2017

Příjemné pohlazení po duši, ale i hodně k zamyšlení.

1 23.03.2017

Přestože mi kniha byla doporučena, jsem ráda, že jsem ji měla jen vypůjčenou. Dočetla jsem ji s velkým sebezapřením, Alan mi připadal pouze jako pojítko rychlokurzu - průřezu politickými dějinami jednoho (a kousek) století. Tento druh humoru mě nijak neoslovil, knihu rozhodně nepovažuji za přínos pro kvalitní literaturu.

Detektivní pátrání začíná nálezem několika zardoušených dívek. Je podzim roku 1989 a ti, kteří se snaží vypátrat pachatele jsou stále brzděni nesmyslnými tabulkami a soutěžemi o rychlé objasnění trestních činů. Vysoce postaveným činitelům jde jak o finanční odměny, tak o vyšší šarži. Mezi jinými dobře vykreslené postavy všehoschopného náčelníka Jakutina a jeho nohsledů Zlochy a Molnára, stejně tak odborně zcela neobznámeného politruka soudruha Fialu. A v době úplné dezorientalizace Státní bezpečnosti se konečně podaří vyšetřovatelům Burgerovi a Krauzovi případ vyřešit. A proč název knihy 'Něžná fatamorgána' ? Napoví nám závěr knihy: A zdá se mu sen. Žil ve městě, kde se všichni lidé měli rádi, ctili se navzájem a pomáhali si, vážili si starších a moudrých, slibovali si lásku a slibovali, že vydrží. Jáma lvová už nebyla policejní pevností, přeměnila se v dětské jesle, protože policajty už nikdo nepotřeboval. Když ráno vstal a holil se do práce, usmál se. Usmál se teskně, lítostivě. Noční sen byl bohužel pouhý sen, pouhá fata morgána, mihotající se v dáli jako horký vzduch nad rozpálenou pouští.

Dala jsem si za úkol tuto knihu dočíst do konce, ale že mi to dalo zabrat. Některé pasáže mi připadaly jako okopírované z příběhů Barona Prášila, občas jsem si připadala že listuji ve stoletém Pečírkově kalendáři s jeho kratochvilnými povídkami. A ve druhé polovině knihy už mi připadalo, že si pan autor dělá z nás čtenářů 'dobrý den' a zkouší, kolik vydržíme.

8 15.03.2017

Čekala jsem od této knihy asi víc, než mi dala. Rozdělila bych ji pomyslně na tři části. Úvod mě nijak nezaujal, prostřední část se mi líbila mnohem víc, to jsem se začetla, ale celkové ukončení bylo takové nijaké, ani tragická smrt nejmladší dcery nic moc nevyřešila. Je to podle mě kniha s otevřeným koncem.

2 12.03.2017

"Jarní déšť smyl krev, která zůstala na kótě dvanáct, krev z rukou vrahů však nesmyje nic, ani ta nejčistší voda, byť i svěcená, ba ani oheň, až na ně dojde řada". Tímto odstavcem končí padesátá druhá kapitola knihy UZEL, která sice byla vydána až v roce 2014, ale zavádí nás do minulosti, která mladším čtenářům už mnoho neříká a někdo už ani vzpomínat nechce. Obdivuji autora, že nám dokázal pravdivě a zasvěceně popsat dobu a situace, o kterých se nesmělo mluvit ani šeptem. Pravda obvykle bolí, ale díky za ni.

14 11.03.2017

Na porodní klinice se zničehonic objeví zubožená mladá žena bez dokladů , přivede na svět chlapečka a beze stopy zmizí. Nikdo neví kam odešla, ani proč své dítě opustila a Cecilie, hlavní postava příběhu, se v souvislosti s jejím zmizením začne hlouběji zajímat o situaci lidí bez domova.
To je začátek poutavé knihy. Děj se odehrává začátkem devadesátých let, kdy města západní Evropy zaplnili utečenci z Rumunska s naději na lepší život. Ale i ve Švédsku je čekala jen žebrota, zima a hlad. Jeden peníz do natažené dlaně stačí na krajíc chleba, ale nevyřeší vůbec nic. Bídu těchto lidí využije pod hlavičkou Nadace ZLVO farmaceutická firma, která za úplatu zkouší na mladých ženách nový lék, po němž ovšem následuje úmrtí. To zjistí doktorka Smithová a snaží se upozornit na vše asistentku Lundovou, která se dá do pátrání na vlastní pěst. Její osobní odvaha pomohla odhalit zlo, páchané na bezmocných lidech.

2 08.03.2017

Bezprostředně po všeobecné amnestii se zpět ve společnosti ocitli násilní vrazi a pachtelé jiných trestných činů, což mělo za následek nárust mnoha nových kriminálních případů. A o této době vypovídá další ze zasvěcených vyšetřování detektivů z Nášho Mesta. Napínavý a silný příběh.

3 06.03.2017

Všechny knihy které autorka psala o této době a pravděpodobně "do šuplíku", se zakládají na faktech, v době mé školní docházky mě skutečně učil truhlář. V této knize přesně popsáno. I v dalších románech z tohoto období jsou popsány osudy skutečných lidí.

4 04.03.2017