bagel komentáře u knih
Nečekala jsem, že se mně kniha bude až tak moc líbit. Hodně pravdivé a realistické vylíčení vesnických poměrů a vztahů. A příjemným přídavkem byla přidaná mapka.
Byla jsem trochu skeptická ke všem nadšeným ohlasům, ale musím jim dát naprosto za pravdu. Tuto knihu by si měl přečíst každý, ať už se setkává s neslyšícími či ne. Myslím, že nikdo si nedokáže představit, jaké komplikace a problémy musí neslyšící neustále překonávat. A to bylo v průběhu knihy vidět, jak se postupně v průběhu let jejich život zejména díky moderní technice přece jen trochu usnadňuje. Letos zatím má nejlepší přečtená kniha.
Zpočátku se mně to líbilo moc, ale postupně mé nadšení trošku opadlo. Příběh je dost naivní a předvídatelný, ale v záplavě válečných románů určitě originální. Plusem určitě je, že vychází z reálné situace během války v Anglii a čtenář se o ní může hodně dovědět včetně původních receptů.
Z celé trilogie se mi tato líbila asi nejméně. Konec byl moc uspěchaný a vadil mi přehnaně "květnatý" styl vyprávění.
V první polovině jsem se nemohla od čtení odtrhnout, pak ale tempo trochu opadlo a děj byl až moc brutální. Podrobné popisování práce policie mě bavilo - je znát, že autor u policie pracuje. Bohužel možný obrat v závěru jsem tušila od počátku, proto hodnocení snižuji.
Zklamání po stránce obsahové i stylové. termín funkční medicína zní pěkně a tváří se, že používá vědecké metody a přístroje. Pak se ale objevují duchovní pasáže a vše se míchá dohromady. Zpočátku to vypadá jako rozhovor, který se pak ale rozpliznul a jen sem tam je v textu nějaká otázka. Knihu jsem četla v elektronické verzi a zde se najednou nějaké věty opakovaly bezdůvodně dvakrát.
Jeden z nejlepších dílů, zápletka vyvrcholila až na úplném konci. Sérii čtu v pořadí uvedeném zde, ale neřekla bych, že knihy na sebe časově dějem navazují.
Toto je má první dočtená kniha v letošním roce a určitě to byla dobrá volba. Připojuji se ke předchozím kladným hodnocením. Příběh byl strhující, nesmírně barvitý, postavy jsou výborně vykresleny. Bavily mě lehké ironické poznámky spojené situací v letech, kdy se příběh odehrával. Autor prokázal nejen vynikající znalost soudního prostředí, ale i dalších oblastí. Předešlou knihu Sametové iluze jsem četla loni a určitě si ji přečtu znovu, abych si připomněla postavy, které se objevily i zde.
Příběh nebyl špatný, ale neskutečně mě vytáčel styl vyprávění. Kniha je psána v ich-formě, tedy z pohledu šestnáctiletého kluka, ale jsou používané šroubované obraty a vzletná přirovnání, která k tomu absolutně nesedí. A taky změna pohledu Adama na otce byla až příliš náhlá. Vložené odstavce z minulosti byly oživením a mnohé objasnily.
Velmi zajímavý pohled na německé zdravotnictví, často jsem až zírala. Jednu hvězdičku strhávám za přece jen až přílišné stěžování si.
Po několika kapitolách jsem chtěla knihu odložit, působila na mě hodně negativně a depresivně. Pak jsem se ale začetla a nakonec hodnotím pěti hvězdičkami. Přiměla mě zamyslet se nad mnoha otázkami.
Určitě jedna z nejlepších detektivek z této edice. Děj měl spád, pro mě sympatické hlavní postavy vyšetřující tragickou smrt, výborně vylíčená atmosféra města. Jen tak dál, ale raději s mírou. Právě v této edici mně vadí stále a stále další příběhy s jedním vyšetřujícím hrdinou, dovedla bych uvést více příkladů.
Dobré jako inspirace k aktivnímu životu i ve stáří ( ale nevím, kdo by měl odvahu k tak radikálnímu kroku jako Evie), příběh mě však celkově moc nezaujal.
Kniha se četla velmi lehce a autorovi se podařilo dobře propojit příběhy psané ze dvou stran, aby pokaždé doplnil něco nového a neodhalil příliš z druhého příběhu. Děj byl ale dost plytký a při velkém časovém rozsahu často nešlo jít příliš do hloubky. Podobně jako minulé knihy ani tato zase tak moc humorná nebyla, ale to mně nevadilo.
Napínavá kniha, která mě zaujala a taky přiměla podívat se do atlasu na Shetlandské ostrovy.
Knihu moc doporučuji všem milovníkům Islandu. Dozví se tady věci, které nikde jinde nenajdou. Autorčiny zážitky z prostředí rybářů nebo sedláků jsou opravdu jedinečné a její fotografie vše dokreslují. A seznámíte se i s mnoha významnými islandskými osobnostmi.
Je obdivuhodné, jak autorka dokázala na pozadí děje během jednoho dne vystihnout všechny postavy, jejich vztahy a chování.
shoduji se s většinou předešlých příspěvků. Navíc mi vadilo, že autorka nešla pro sprosté slovo daleko a také její komentáře o cestujících nebyly převážně vůbec lichotivé. Mnohem více doporučuji knihu Veronika v Dubaji.
Poláci mají o Češích a životě u nás idealistické představy a autor je chce touto knihou vyvrátit. Jde ale do druhého extrému a vidí jen negativa. Často navíc sklouzává od osobních zážitků k všeobecnostem z historie i současné situace u nás. Velké zklamání.