Baiba komentáře u knih

Souhlasím s komentářem Riliana. Jako detektivka to příliš neobstojí a asi bych ji tak žánrově ani nezařadila, přestože jednou z linií je pátrání po vrahovi. Román je nejsilnější v okamžicích, kdy autoři líčí kobercové nálety. Některé momenty jsou nezapomenutelné, přestože jsou autoři v popisu těch největších hrůz spíše lakoničtí. Momenty, kdy hrdinové bloudí rodným městem, kde po bombardování zmizely ulice a celé bloky domů, jsou strašlivě depresivní. Je také s podivem, že se jim podařilo do ne příliš rozsáhlé knihy nacpat řadu aspektů druhé světové od holocaustu přes dění na východní frontě až po poválečnou situaci Německa, aniž by příliš zjednodušovali.

5 29.01.2016

Nedočteno, nehodnoceno, moc depresivní, temné, ponuré, asi se k tomu vrátím v létě. Zápletka mě zaujala i autorčin styl, i když hlavní hrdina je ke čtenáři dost odtažitý...

Je zajímavé pozorovat, jak se Lehane přibližuje svému majstrštyku Sbohem, baby. Od Černé nenávisti zase postoupil o krok dál. Zápletka je mnohem propracovanější, ubral i na Patrickových komentářích, které už působí mnohem přirozeněji. Až se zbaví Lehane ambicí řešit sériové vrahy a obrátí se jen k zločinům vyrůstajícím z temného městského podhoubí, v němž přežívají alkoholici, dealeři nebo pedofilové, bude jeho román mnohem sugestivnější a ve finále i děsivější, protože psychopatů sekajících lidi na kousky naštěstí moc není, ale matek alkoholiček, narkomanů, dealerů atd. bohužel až moc.

3 29.11.2015

No to byla, s prominutím, blbost. :) Hodnotím audio a ty dvě hvězdičky dávám jen za celkem příjemný přednes (bohužel nevím, o jakou herečku jde). Nalákal mě Kruh, který jsem kdysi slyšela v podání Norberta Lichého a byl to opravdu silný zážitek. Ve Spirále už autor ale totálně ujel a celá historka je tak šíleně přitažená za vlasy, až je to úsměvné. Tam, kde byl Kruh podivně znepokojující a v rámci své logiky fungující, tam selhává Spirála ve velkém. Největší záhadou pro mě je, že jsem to vůbec doposlouchala :)

2 24.11.2015

Hodnotím audio, které se mimořádně vydařilo. Troufám si říct, že výkon všech tří interpretek posunul jinak lehce nadprůměrný román o level výš. Bezchybná je zejména Petra Špalková, díky které zůstává postava tloustnoucí alkoholičky Rachel po celý příběh uvěřitelná a posluchač s ní neztrácí soucit, I Bebarová si poradila s ne příliš sympatickou Megan dobře a polohy mrchy i zlomené ženy zvládá bez přehrávání, největší překvapením pro mě byla ale Lucie Pernetová, která má sice nejmenší prostor a nejnejvděčnější roli, ale její lehce plačtivý hlas se k Ann skvěle hodí. Příběh samotný byl pro mě zajímavý hlavně v okamžicích, kdy Rachel bojuje se svou závislostí. Po Zmizelé už bohužel Megan není nijak originální postavou (toť však asi jediná podoba s tímto románem). Zápletka, i když ne zrovna novátorská (podezřelé dění viděné z vlaku už byl tuším výchozím bodem u jednoho z románu Agathy Christie), se rozvíjí slibně, závěr ovšem moc překvapující není a celé to dost zavání vykonstruovaností.

5 16.11.2015

Zatím nejslabší příběh oddělení Q. Obecně mám trochu problém s Olsenovými zápletkami, na můj vkus jsou trochu přitažené za vlasy. Dosud ale byly jeho knihy zábavné a napínavé, Nesmírný mě ale bohužel moc nebavil. Chyběl mi nějaký stěžejní nápad, jako byl např. v Ženě v kleci nebo Vzkazu v lahvi. Trochu oživení sice vnesly dvě časové osy ubíhající každá v jiném tempu, ale celkově mohl být děj svižnější. Přece jen je to detektivka šmrcnutá thrillerem... Ty tři hvězdičky dávám především za Carla, Rose a Asada. Ti nezklamali a jejich osudy mě v podstatě zajímají víc než případ, který vyšetřovali :)

4 08.11.2015

Nevěřila jsem, že může být některý díl Wallandera ještě depresivnější než ty předchozí. Ale ano, může. Vynikající příběh, sevřený, soustředěný a pro komisaře velmi osobní. Především psychologická propracovanost, nejednoznačnost a uvěřitelnost hlavního hrdiny, chybujícího i pochybujícího Kurta Wallandera, povyšuje detektivky Henninga Mankella nad běžné spotřební čtivo. Škoda, že tak výjimečný spisovatel už nic nenapíše, přestože série o Wallanderovi je uzavřená.

7 04.11.2015

K přečtení mě inspiroval velice povedený seriál s Brendou Blethyn a nebyla jsem zklamaná. Sice se jedná o odpočinkovou četbu, nicméně velice dobře zpracovanou. Autorka má "lehkou ruku" a její styl je velice čtivý, postavy plastické, detektivní pátrání poctivě promyšlené bez zbytečných kliček nebo autorské svévůle. Oceňuji, jak se jí skrze protagonisty daří bystře komentovat charakterové vlastnosti ostatních. Hlavní hrdinka - obstarožní, osamělá a protivná policistka - díky své upřimnosti k sobě i k ostatním baví a čtenář ji leccos odpustí. Až si budu chtít odpočinout, vím, po čem sáhnout...

1 12.10.2015

Opět více společenský román než detektivka jako tomu bylo u Zrnka pravdy (ano, četla jsem nejprve druhý díl :)). Zápletka mi připadala trochu slabší, skvěle propracovaný hlavní hrdina, ale nedokonalosti vyhlazuje. Už dlouho mě žádný hrdina tak nebavil jako nespokojený morous Szacki. Pro Čechy zajímavé čtení i zhlediska historického kontextu, který máme téměř totožný. O věrohodnosti detektivní linie by sice dalo polemizovat, ale konec byl působivější než v pokračování.

1 03.10.2015

Lisa Jacksonová je průměrná spisovatelka, a to jak sype z rukávu jeden román za druhým jim na kvalitě rozhodně nepřidává. Nelze ji upřít jistá čtivost, ale ta nepropracovanou zápletku, banální dialogy a nesympatické, jednorozměrné hrdiny (všichni jsou samozřejmě krásní :) nezachrání. Žádné napětí nečekejte a tak vycucaný závěr z prstu jsem už dlouho nečetla.

2 26.09.2015

Hodnotím audio, které je velice pěkně zpracované. Pavel Soukup je prostě sázka na jistotu. Orchestrální úprava Yesterday mi sice trochu lezla na nervy (i když ta písnička za svoji obehranost holt nemůže), ale vzhledem k tomu, že má v příběhu své místo, jsem ji nakonec přijala. Román sám mě zase tak nenadchnul. Taková klasika, neurazí, nenadchne, Francis určitě napsal lepší věci.

1 26.09.2015

Nehodnotím, protože jsem nedokázala dočíst. Přiznám se, že to moc nechápu, román je čtivý, zajímavé prostředí... Ale asi po polovině knihy mě osudy bratrů přestaly zajímat, celé mi to přišlo trochu vykonstruované, nevěrohodné a nějak jsem se nemohla začíst... Tak nevím, možná se zase k románu zase vrátím...

Doposloucháno, uzavřeno. Jsem rozpolcená, na jednu stranu je mi smutno z toho, že opouštím ostrov Lewis i Finna, na druhou stranu musím přiznat, že třetí díl působil trochu natahovaně. Jak už zaznělo, trochu nelogicky se objevily další osudové vzpomínky, další osudové ženy, další osudová setkání... Té osudovosti už bylo zkrátka chvílemi trochu moc. Také tomu chyběla sevřenost a naléhavost prvního dílu, který skvěle gradoval, chyběla tomu nějaká opravdu silná scéna... I přesto to byl velice příjemný zážitek a díky Jiřímu Dvořákovi a vůbec skvěle zpracovanému audiu moc pěkný poslech.

7 21.09.2015

Velmi příjemný výlet do časů mocnářství a první republiky. Na Urbana velice netypické dílo, ale čtivé a zábavné, a to navzdory tomu, že auta jsou pro mě jen nezbytné dopravní prostředky a vysavače financí. Skvěle zachycená atmosféra starých časů si přímo říká o zfilmování. Autorova fascinace Prahou je i tady zjevná, takže pražští patrioti si klidně mohou přičíst další hvězdičku.

3 05.08.2015

Letní jednohubka, obávám se, že i když to bylo poměrně napínavé čtení, za chvíli se mi vykouří z hlavy podobně jako jejich předchozí knihy. Nemůžu říct, že bych se u čtení nebavila, ale až na přítomný čas, který je v tomto žánru poměrně osvěžujícím prvkem, Kepler nic moc nového nepřináší. Na rozdíl od Hypnotizéra je příběh sice o něco uvěřitelnější, na druhou stranu mi tady scházely ty mrazivé momenty, díky nimž kniha vybočovala ze severského průměru. Margot a Adam byli skutečně neskutečně otravní :)

3 24.07.2015

Dlouho, předlouho jsem váhala mezi třemi nebo čtyřmi hvězdičkami. Nakonec čtyři, protože se Irvingovi podařilo stvořit dalšího pomilováníhodného hrdinu. Trvalo však hooodně dlouho, než jsem si Jacka zamilovala a jeho příběh mě začal skutečně zajímat. První půlku Irving zaplavil takovým množstvím postav a epizod, až jsem se v tom ztrácela (a popravdě jsem se i trochu nudila), naštěstí je natolik výtečný vypravěč, že většinu z nich dokázal skvělým způsobem vytěžit v druhé části. Pravě momenty, kdy Jack relativizuje své vzpomínky na dětství, jsou nejzajímavější a Irving zde odkrývá velké a zajímavé téma, kterým je manipulace rodičů s tím, co a jak jejich dítě vnímá. Škoda, že konec se zase trochu rozplizl a že jsem z celé knihy měla pocit "to už jsem někde četla". Nejspíš v jiném Irvingovi :)

2 15.07.2015

Skvělá kniha, vrátila jsem se k ní už podruhé, mám ráda i seriál s Richardem Chamberlainem. Střet kultur se autorovi podařilo zachytit věrohodně a velice čtivou formou. Spravedlivě střídá pohledy obou stran a dokazuje, že pojem "barbarství" je opravdu relativní. Politické pasáže vyrovnávají akčnější dobrodružství a nechybí samozřejmě ani láska. Středověké Japonsko v Clavellově podání děsí i fascinuje čtenáře stejně jako kapitána Blackthorna.

8 01.07.2015

Vynikající román a vynikající audiokniha načtená Františkem Dočkalem stejně jako první díl. Osobně mám druhý díl asi nejraději, líbí se mi, jak se příběhy rozjely do všech stran. Nejvíce mě pohltilo Aryino putování, na scéně se taky objevuje moje oblíbenkyně Brienne a závěr na Zimohradu je skvělý a nečekaný.

1 23.06.2015

Jak tady pročítám komentáře, tak musím dát za pravdu, jak těm, co jsou bezvýhradně nadšeni, tak těm, kteří Nesbovi vyčítají určitou schematičnost. No jo, trochu se vykrádá, motivace je trochu vykonstruovaná a celý příběh je dost nepravděpodobný, ale ve finále je to fuk, protože je to zábavné, čtivé a napínavé, prostě takový příjemný výplach mozku. Teda pokud máte rádi trochu morbidní zábavu :)

12 23.06.2015

Asi se budu opakovat, ale mám z Revivalu naprosto stejné pocity jako z Doktora Spánku. King je pořád výborný vypravěč, kniha má několik opravdu silných momentů (především ve scénách z hrdinova dětství a z doby, kdy bojuje se závislostí), ale v momentě, kdy se dostane za hranice reality, to jde lidově řečeno - do kytek... Prostě mě to nebaví, nebaví mě ty podivné, fantaskní výjevy, které na mě působí moc vykonstruovaně a které ve mně už nebudí hrůzu, spíše mě nudí. Pro mě už to prostě není King, které bodá, seká a kouše, spíše jen tak nenápadně ďoube... Možná je to věkem (jeho i mým :)), ale prostě to celé nějak nefunguje... A teď mě kamenujte :)

9 23.06.2015