Baushka komentáře u knih
Kolikrát jsem knížku chtěla odložit? Příliš mnohokrát. Opravdu je psaná příliš jednoduchým jazykem, neopakují se pouze myšlenky, ale i věty. Téměř mi to přišlo, jakoby měl E. H. za úkol napsat co nejvíce slov na úkor čtivosti. Prvních 400 stran by zasloužilo pokrátit na stovku, přidat posledních 100 stran a pak bych nebyla tolik zklamaná.
E. H. si ani zde neodpustil svou zálibu v býčích zápasech. Navíc některé popisy mi nepřišly převeditelné do představy. Dávám si od E. H. pauzu.
Mně tenhle styl literatury nesedí. Potřebuji mít věty správně, ne natahované do krajních mezí. Taky nemusím opakování, chápu že pro někoho to má své kouzlo, ale já se radši s každou další větou posunu dál. Dopředu. Nikoli zpět.
Alternativní realita. Měla jsem to vědět dřív, dívala bych se pak na knížku jinak. Takhle jsem měla úplně scestná očekávání.
Styl psaní je lehce jiný, ale přivykne se na něj snadno. Děje má knížka poskrovnu, za to popisy a přirovnání skvostné.
Očekávám, že seriál bude značně předělaný, více akční. Jsem na něj zvědavá.
Audio. Čekala jsem více. Film mě také nijak neoslovil. Audio ale bylo příjemně načtené, tak jsem doposlouchala do konce. Jednodušší text je alespoň celkem úderný a ubíhá ve slušném tempu. Úplně mě ale vytáčelo, jak vypravěčka upřesňuje, koho měla na mysli. Asi to bylo s úmyslem pobavit, ale to by stačilo jednou...
Audio. Po zdejším hodnocení, komentářích i recenzích audia jsem si natěšeně vzala sluchátka a pustila se do toho. Ale na začátku jsem několikrát zaváhala jestli mám vůbec správnou knihu nebo jsem li pro ni ten správný čtenář (posluchač). Ale že to s knihami nevzdávám, dala jsem jí prostor a čas a postupně se zaposlouchala. Ač místy ne moc uvěřitelné, musím říct že napínavé to bylo. Slušné popisy myšlenek i prostoru a postav. U závěru bych ocenila ještě pár odstavců. Knížka není pro každého, asi nevím komu ze svého okolí bych ji doporučila, ale já jsem s ní nakonec moc spokojená.
Část s vypravováním byla moc hezká, část se současným dějem byla značně horší. Obzvlášť na začátku byla napsána hrozně jednoduše až primitivně. Ke konci jsem si buď zvykla nebo se to zlepšilo. Celkově ale hodnotím knížku kladně, bavila mě i když jde o fikci.
Začátek byl vlažnější, konec pálil jako uhlík. Vyprávění malé holčičky se mě ze začátku příliš nedotýkalo, postupně si mě ale získalo. Vnímat dění dětským pohledem je obohacující. Vnitřní boj, který mála vypravěčka svádí se svým svědomím, s láskou a úctou k rodině, s nepochopitelným chováním revolucionářů i s nedostatkem informacích pochopitelných pro dětský rozum, je skvěle vygradovaný do poslední kapitoly. Za pomalejší nástup nedávám plný počet.
Příjemně napsaná povídka s otevřeným koncem, aneb jak to bylo si domyslete sami. Což není úplně můj šálek kávy. Mám vždy dojem, že se autor/autorka sami nedokázali rozhodnout...Slabší 4*.
Lehčí zklamání z toho, že vše bylo příliš okaté. Mravní ponaučení je přímo hlavním námětem povídky. Moc pěkně jsou popsáni duchové a jejich působení na Skružovu duši a svědomí.
Do půlky knížky bych nevěřila v takovéhle hodnocení. Ale! Až přivyknete jazyku týnů, bude to jízda. A přivyknout se dá. Já například slovo chorošně začala používat. Jinak co tento přiběh může čtenáři dát? Každý ať si najde to své. Například co je víc, možnost rozhodnout se podle sebe ikdyž společensky nepřijatelně nebo za možnost volby vyměnit ideálnější svět?
Krásná knížka! Náš Máťa si ji k večernímu čtení oblíbil. Hezké příběhy s poučením i s mravním posláním. Psané ideálně pro děti.
Detektivky nejsou můj žánr. Možná spíš nebyly můj žánr. Smrt na druhém břehu asi mění můj pohled na věc. Dán píše velmi čtivě, příběh je reálný a přesto velmi zajímavý a napínavý. V textu převládají dialogy bez podrobných popisů a přesto jsem si děj přehrávala velmi barvitě. Umím si představit i filmové zpracování.
Oblíbená knížka mamči a pro mě rozhodně výzva, protože ve výběru literatury jsme se nikdy neshodovaly.
Když se zaměřím na to, co mi na knížce vadilo, tak rozhodně musím začít chybějící hlavní, ústřední dějovou linkou. Přišlo mi to spíše jako copánek, propletenec nebo síť několika méně výrazných příběhů z jednoho prostředí, žádná hlavní hvězda. Taky jsem postrádala postavu, ke které bych přilnula, která by se stala tou správně oblíbenou. V neposlední řadě bych knížce vyčetla, že v milostných otázkách byla se vším hned hotová. Rande, pusa, žádost o ruku, šup dup. I když se nejedná o milostný román, trochu prostoru by si city zasloužily.
Ale abych nebyla jenom kritická (vždyť dávám 4*)! Prostředí nemocnice "ve vývoji" a prostředí patologie bylo velmi zajímavé. Hezká a napínavá Sofiina volba, dá-li se to tak nazvat. A přestože chybí klasický happy end, je konec vcelku pozitivní. Díky tomu se při myšlence na knížku cítím dobře.
Lehké čtivo, zábavný děj. Nesmála jsem se nahlas, ale vždy jsem se těšila, kdy zase zasednu ke knížce. Účastníci tohoto dobrodružství vám přirostou k srdci.
Silný příběh, plně nabitý emocemi, morální rozkol. Jako jiné E.M.R. knihy i zde jsou jasné strany dobra a zla, ale současně i varování, že se "nyní dobré" může snadno přehoupnout na opačnou stranu, zvolí li se špatná cesta, způsob...
Měla jsem asi příliš velké očekávání a to nedošlo naplnění. Neříkám, že by knížka byla špatná, o tom žádná. Je čtivá, zajímavá, jiná a fajn, ale rozhodně jsem u ní nebrečela ani se nahlas nesmála. Co se mi líbilo, byly "vložené příběhy spisovatele Garpa". Možná, že "jeho" knížky bych si přečetla radši. :)
Tahle knížka má několik vrstev, není jen prvoplánově o lásce, ani jen o rase, ani jen o emigraci, ani jen o přátelství, ani jen o rodině, ani jen o Nigérii. Je o všem, i o něčem navíc. Nejsilnější částí jsou Ifemeldiny začátky v Americe, nejslabší je naopak sladký závěr zpět v Nigérii. S odhlédnutím od rasové otázky jsem s Ifemelu souzněla o 100% víc než například s Quinnie (kniha Quinnie, také místy o rase). Blogové příspěvky pro mě nadbytečné.
Bylo to ryzí, uvěřitelné, pochopitelné. Moc hezké popisy emocí, ale málo popisů míst a prostředí. Číst mě to bavilo a něco to ve mně zanechalo, takže palec nahoru.
Audio. Rozhodně zajímavé. Jiné, trochu ujeté, detailní a skvostně popisné.
Románek obsahuje dost naivních pasáží a některé dialogy byly takové prosťounké, pubertální. Autorka ale jinak píše čtivě, dokázala zaujmout a vzbudit ve mě zvědavost, jak rozplete zápletku.
Mnoho postav (některé i jménem podobné), těžko se mi dařilo pamatovat si, kdo je kdo a kdo je za koho. Hlavní myšlenka na mě působí příliš patriarchálně.