Becca_ komentáře u knih
Je až neuvěřitelné, jak se Kingovi podařilo vykreslit ženskou duši.
V knize jsou silnější a slabší místa. Občas to trochu drhlo, občas trochu tlačeno na sílu. Některé myšlenky v knize mě zaujaly. Dovedla bych si knihu představit spíše jako scénář k filmu, stala by se poměrně stravitelnější.
Velmi čtivá detektivka s nevšední a originální zápletkou. Nenašla jsem hluché místo. Těším se na další.
Už někdy ve třetině knihy jsem začala tušit, že jsem se nechala nachytat vysokým hodnocením tady na databázi. Autorka do knihy nahustila vše, co jde použít k tématu druhé světové války. Bohužel některé situace se zdály být nemožné a náhod bylo až příliš. Co mi vadilo nejvíc, je ten americký patos, používání laciných frází, ždímačka emocí za každou cenu.
Plusem knihy je pro mě připomenutí shromáždění židovských obyvatel francouzskou policií na Zimním velodromu, v Pažíži, v tom městě lásky...
Krásné komorní čtení z prostředí lesů Šumavy o traumatu jedné osamocené dívky. Líbilo se mi, jak autorka citlivě prolínala současnost a vracela se do minulosti, která postupně odhalovala, proč Sisi žije na samotě. Důvod proč nedávám pět hvězd je vyvrcholení na maturitním plese. Přišlo mi to najednou vytržené z formy celého vyprávění a trochu násilně povyprávěné. Knihu jsem v podstatě četla na jeden zátah a vřele doporučuji.
Tak tato kniha je pouze z poloviny detektivkou. Při čtení jsem měla pocit, že celá ta zápletka není úplně z našeho prostředí. Nebo vy nosíte pozůstalým koláče? Určitě bych více ocenila, kdyby autorka více propracovala krimi zápletku a nemíchala tam milostné vztahy mezi vyšetřovateli. Tohle totiž bylo velmi laciné čtení a červená knihovna jak vyšitá.
(SPOILER) No...nevěděla jsem úplně do čeho jdu, snad jen, že je kniha přirovnávána k Trhlině. Tak za mě ani náhodou.
Spoiler: Jedno velké klišé. Parta přátel ze střední školy spolu odjíždí na dovolenou, tektokrát do Beskyd. Máme v partě jednu tlustou, jednu krásnou a jednu chytrou holku. Začátek knihy se z mého pohledu úplně zbytečně zdlouhavě zabývá popisem vztahů ve skupině. Účastníkům chybí pár let do třicítky, ale všichni se chovají spíš jako sedmnáctiletí. Samotná kniha se nám ani tak neodehrává v avizovaných Beskydech, jako spíš na odbočce se zákazem vjezdu. To je sakra málo. Knize chybí atmosféra a já teda v napětí nebyla ani náhodou. Navíc mi přišlo, že jednotlivé prvky thrilleru jsou zasazeny jen aby udělaly bububu, ale ve finále vlastně žádný smysl nedávájí a příběh neutváří. Závěrečná pointa mi teda přišla spíš hloupá, vzhledem k podání ke vztahu místních obyvatel. No nevím, dneska může psát fakt každý. Nechci být zlá, od autorky nic jiného neznám, ale určitě za její knihy už peníze neutratím.
Ze začátku mě kniha absolutně nadchla. Pak ale začal převládat pocit, že čtu snůšku filozofických keců, které jsou nám předávány prostřednictvím čtyř nesympatických figurek, jejichž uvažování je mi vzdáleno na kilometry. O knize jsem hodně přemýšlela a hodnotila ji na škále od odpadu až po pět hvězd. Nakonec zakotvuji na třech. Zaujal mě popis snů Terezy a taky život Karenina. A souhlasím s názorem, že kdybych ji četla ve věku okolo dvaceti, asi mě zaujme mnohem více.
Hotýlek je pro mě velmi „předimenzovaná“ kniha. Děje se tam toho tolik a zároveň vlatně nic. Mrzí mě to, ale někdy v půlce mě to přestalo zajímat a opět jsem si nenašla žádnou sympatickou postavu, jejíž osud by mi nebyl ukradený. I jinak velmi dobrý autorčin styl psaní mi tu přišel těžkopádný.
Někteří tu píší, že to není červená knihovna. Podle mě ano, akorát příběh je zasazen do nelehké poválečné doby. Anna je hrdinka s velkým H. Všechno zvládne, všem pomůže, všechno zachrání. Musím říct, že mi lezla dost na nervy. Autorka píše opravdu jednoduchým stylem, který mě nezaujal. Velmi mi vadilo i opakování některých již známých informací. Také neustálé zmiňování, že Anna tlačí kočár, sporťák a kolik v tom má dětí. Tohle nebyl šálek mého čaje.
Kniha zachycuje poměrně podrobné líčení posledních dnů rodiny v zajetí. Cenné jsou pro mě především popisy charakterů členů rodiny, zejména pak dcer. Autorka se citlivě zabývá úvahami, co Romanovci v posledních dnech mohli prožívat, jak se mohli cítit, co si mysleli v kruhu rodinném. Autorka se dle svých slov zdržela hodnocení vlády cara Mikuláše II., takže pokud by někdo chtěl vědět podrobněji příčínu toho všeho, musí sáhnout po jiné knize. Při čtení knihy mi šel mráz po zádech, především při popisu ohavné brutální popravy. Jediné mínus je, že originál knihy je napsaný v roce 2009, tudíž kniha neobsahuje nejnovější informace k exhumaci těl dvou „nejmenších členů“ rodiny.
V záplavě všech debilit, které poslení dobou plní dětské knižní regály, je tato kniha naprostá ojedinělost. Krásný příběh a snad ještě lepší ilustrace. Až budu hledat dárek pro malého čtenáře, je tohle jasná volba.
Hlavní hrdinka Linda, se shodou náhod a atmosférou doby dostane do situace, která její život fatálně ovlivní. Autorka velmi věrohodně vykreslila myšlení a emotivní jednání dvacetileté nezkušené dívky a její rozporuplného postoje (nechce bydlet s rodiči, ale bojí se na hájovně, nechce kšeftovat s Rusáky, ale nakupuje u nich). Kniha je sice vážná, ale psána spíše v duchu optimismu. V druhé polovině knihy mi schází větší propracovanost a tohle téma by si jistě zasloužilo jít více do hloubky.
Kniha dost překvapila a moc mě bavila. Tři dějkové linky, odehrávájící se v různém čase, ale všechny se spojitostí s Christlhofem. Nejvíce mě bavilo pátrání Juliuse von Živného. Dějová linka o Roubalovi byla nejslabší, možná i proto, že teď je ho všude plno a nic nového mi nepřinesla. Líbilo se mi, jak autorka dokázala všechny příběhy propojit. Jen mě mrzí, že jsem asi úplně nepochopila to největši tajemství.
Kniha je poměrně zdařilá. Originální zápletka, podmanivá atmosféra lesů Šumavy. Co mě ale opravdu nebavilo a rušilo, bylo vyšetřování ve dvou časových rovinách. Nedokázala jsem se pořádně začíst. Děj někdy až příliš překombinovaný, stačilo pak zmínit nějakou indicii a bylo mi jasné, kam se to asi bude ubírat, takže závěr mě moc nepřekvapil a tudíž se bohužel nedostavil kýžený efekt.
O Králi Šumavy jsem měla trochu pokřivené mínění díky známému filmu, a proto jsem ráda, že mě čtenářská výzva postavila tuto knihu do cesty. Kniha je velmi dobře napsaná a dobře se četla, přesto jsem se bohužel občas ztrácela díky obrovskému množství postav. Doporučuji ji tedy číst v co nejkratším časovém úseku. Při čtení knihy vyvstává několik otázek a nutí k zamyšlení. Knihu rozhodně doporučuji, osvětlila mi zas kus naší historie.
Na knize je strašně cítit, že ji psala jedna chytrá a vzdělaná žena, s obrovským citem pro český jazyk a sakra talentem. U knihy jsem se smála, plakala, děsila. Žádná jiná kniha v posledních letech ze mě nevydolovala tolik emocí. Věřím, že asi neosloví každého, protože její kompozice se může zdát složitá a rozhodně to není odpočinková kniha. Pro mě je to ale literární skvost a příběh lásky Tomáše a Ráchel mi udělal šrám do srdce.
Nejhorší kniha, kterou jsem za poslední dobu četla. Nemám tu co pochválit. Postavy v knize se chovají nereálně a vedou mezi sebou divné dialogy. Děj tady v podstatě žádný není. Celé je to takové těžko uvěřitelné až pitomé. Z knihy je strašně cítit, jak se autorka snažila o navození tajemné atmosféry, což mi až někdy přišlo k smíchu. Škoda, anotace působila lákavě.
Autorka zvolila skutečně netradiční styl psaní, netradiční ale jedinečný. Krásná slovní spojení, krásná slova, krátké úderné věty, takřka bez přímé řeči. Podařilo se jí v několika větách vykreslit charakter postav a v mojí hlavě se plynule odehrávala obrazová vizualizace celého příběhu, což se mi často nestává. Kniha gradovala jako Smetanova Vltava. Hodnocení jsem si nechala rozležet přes noc a trochu popřemýšlela o konci knihy. Za mě je to pět hvězd a tato kniha mi s těmi dalšími „holokaustovými“ určitě nesplyne.
První kniha ze série o detektivce Josie Quinnové mě příliš nezaujala. Na můj vkus celkem nereálná a překombinovaná zápletka. Zjednodušeně bych to označila za takovou béčkovou detektivku. Jestli jste zvyklí na severské detektivky, tohle dílo Vás zřejmě moc nezaujme. Navíc trošku vykrádačka z jiné populární knihy. Na druhou stranu je kniha díky jednoduchému stylu psaní a rozdělení do kapitol po pár stránkách velmi čtivá a není v ní žádné prázdné místo. Četla jsem díky výzvě.