Becca_ komentáře u knih
Ráda čtu knihy, které mě dostávají do jiného místa, kultury a obohacují informacemi z historie. Kniha je ale jinak průměrně napsána.
Hanišovou obecně považuji za jednu z nejlepších autorek současnosti. Bylo to zajímavé čtení, kde se mi částečně podařilo vcítit do pocitů matky i dcery. Z knihy mi bylo dost smutno a na mysl mi vyvstaly otázky, co se čeká od role matky a dcery, kdo posuzuje mateřskou lásku, kdo má být komu vlastně vděčný a zda má smysl držet pouto, které nefunguje podle představ.
Tohle není kniha pro mě. Dost jsem se při čtení natrápila. Příliš poetické, snové. Autorka má ale na psaní talent a své čtenáře si to jistě najde.
Sice se jedná o fikci, ale dost mrazivou, která mě donutila přemýšlet. Jsem ráda, že jsem se ke knize prostřednictvím výzvy dostala. Doporučuji, dobře se to čte a je to velmi solidně napsané.
(SPOILER) Nějak si nevzpomínám, že bych kdy četla hloupější detektivku. Vyšetřovatelé se nám představují jako banda naprostých amatérů. Hned zpočátku nám do děje vstupuje psycholog Martin, který má až předvídací schopnosti. Motiv vraha je dost stupidní a vysvětlen dvěma odstavci. Tohle jsem si fakt neužila.
Na můj vkus příliš zidealizované, snové...
Kdybych si nedala závazek, že dočtu vše, co začnu...nedočtu.
(SPOILER) Kdybych nečetla hned po této knize Běsu, zřejmě by moje hodnocení bylo nejvyšší...
Šokoval mě vulgární styl psaní a od knihy se v podstatě nešlo moc odtrhnout. Co mě zklamalo, byl úplný závěr, klidně bych ho vypustila a nechala vše otevřené, neboť mi to přišlo dost na sílu. Trochu mě rušily i některé příliš vyhrocené scény (opilá Malka na pohřbu, Alice s Malkou na víně atd...)
(SPOILER) SPOILER!
Styl knihy velmi jednoduchý. Autorka se hodně opakuje. Vypadá to, že celá Praha je plná dylin, které na přelomu třicítky honí štěstí na seznamkách, vymetají bary a jezdí domů taxíkem. Samotná krimi zápletka mě nebavila, neboť vrah byl někdo, kdo se objevil až v závěru. Bylo mi trochu líto, že potencionální běhna Zuzana, která nám příběh otevírá, nebyla nakonec taky zavražděna.
Zvlášť bych vypíchla ještě závěrečný milostný akt (vlastně dva) jednoho z detektivů, který nám tam zakroutil bradavkami a bral to hodně drsně zezadu, ačkoliv celou dobu to byl v podstatě „starej mládenec“...NEVER EVER.
Jedna hvězda za odvahu tohle vydat.
Musím se přiznat, že při dočítání závěru opadalo převeliké nadšení. Jednak je toho v knize až příliš, jednak jsem si uvědomila, že mě spíš zajímaly osudy postav kolem hlavní hrdinky, kde by každá postava mohla být dalším podkladem pro knihu.
Nerozumím, že se někdo nemůže v knize orientovat. Netradiční styl ve skákání postav i času mi zde přišel jako to nejzajímavější.
Upozorňuji čtenáře z výzvy, že zde není žádná mapa, ani to není z vesmíru, kdyby si chtěl náhodou někdo splnit téma a nechal se inspirovat zařazením jiných uživatelů..
Zajímavá mi především přišla část o Masarykovi a okolnostech jeho skonu. Nejen díky tomu, že Madeleine k němu měla díky svému otci poněkud blíž, ale především možná měla blíže k informacím ze svého postu ministryně zahraničí, těžko říct, ale tato část mi přišla tak nějak záměrně obalena mlhou...
Skvělé čtení. Detektivka, kde vyšetřování a počínání detektivů dává konečně nějaký smysl. Bez zbytečných odboček, zbaveno jakýchkoliv absurdností a nelogičností. Těším se na další.
(SPOILER) Hemingway nebyl nikdy můj oblíbenec, proto mě překvapilo, jak dobře se mi kniha na začátku četla. Strohý styl knihy mi přišel poměrně zajímavý, ovšem nechápu, proč dialogy byly tak vyloženě debilní. Občas se mi stalo, že jsem přečetla dvacet stránek a musela se vrátit zpět, protože jsem nebyla schopna vnímat obsah, což se mi obvykle neděje. Zřejmě dám v budoucnu autorovi ještě šanci, ale tato kniha mě celkově nebavila, možná až na část útěku do Švýcarska.
Kniha zdaleka nesplnila moje očekávání. Zápletka a především její propojení s minulostí mě nezaujalo. Vlastně to působilo dost nevěrohodně. Další problém mám s výskytem soukromého očka. Dialogy mezi Tomášem a Evou moje hodnocení umocnily. Naivní kniha.
Autorka si tentokrát ukousla velké sousto. Celé mi to připadá řemeslně odfláknuté. Konec knihy byl úplně mimo mísu, ve smyslu co by se tam ještě tak mohlo přidat, aby to víc šokovalo.
Docela by mě zajímalo hodnocení uživatelů, kdyby na knize nebyl štítek s autorčiným jménem.
Ještě nikdy se mi nestalo, že bych dočetla a měla chuť pustit se do knihy okamžitě znova. Kniha je psána absolutně nezaměnitelným stylem. Co mě na knize asi nejvíc bavilo, bylo právě to, kolik vedlejších postav se tu vyskytuje, které knize dávají přidanou hodnotu a jak se autorovi podařilo vystihnout jejich charakter jedním odstavcem a vy máte pocit, že je znáte celej život.
Autor vytvořil naprosto skvělý vztahový propletenec na několika úrovních.
A ano, nejlepší kniha jakou jsem kdy četla.
Hlavní zápletka by byla vcelku zajímavá, toť bohužel asi vše. Autorka se při psaní nechala příliš unést.
Na knihu jsem se těšila, ale neoslovila mě. Autorčin styl mi nepřišel ničím zvláštní. Měla jsem pocit, že tohle už jsem někdy četla, bohužel ne v dobrém smyslu. Z mého pohledu se autorce nepodařilo předat na papír to, co možná měla v hlavě. Ani jsem příliš nepochopila vyprávění z pohledu několika postav, neboť to do příběhu nic moc nepřineslo. Postavy celkově působily rozpolceně, na což ovšem autorka záměrně upozorňuje, čemuž nerozumím, protože to pro děj příběhu v podstatě nemá žádný vliv. Kovbojka z domova důchodců a následné udivující prozření vnučky moje celé hodnocení srazilo na dvě hvězdy.
Před autorkou hluboce smekám. Tímto dílem přímo rozkopla dveře do hrůz minulého století. Na hřbitově v Ďáblicích teď bude plno. Jsem ráda, že autorka aspoň v knize srovnala účty. Bohužel, kolik jen těch hovad dožilo ve skutečnosti v poklidu. A co vy? Nepůjdete se přeci jen do těch archivů podívat, co byla vaše babi a děda třeba zač?
Pro mě kniha roku, minimálně.
Úchvatný popis Baťovského Zlína, to bylo překrásné čtení! Jen na mě už ten příběh rodinné ságy byl trochu too much.
(SPOILER) Čtení této knihy pro mě bylo utrpením. Zde několik důvodů…
1. V knížce je neustále odkazováno na racky, přesto se v názvu knihy objevují k velkému překvapení raci.
2. Snaha autorky o poetičnost a uměleckost působila velmi trapně. Například bratr hlavní hrdinky ji neviděl cca dvacet let (naposledy jako malé dítě), přesto autorka použije citově účelnou větu, že bratr ji zná, a proto věděl…
3. Styl psaní mě neoslovil. Jistě k tomu dopomohl i nepovedený překlad. Některé věty a popisy skutečně nedávají smysl.
4. Milostný trojúhelník je naprostá laciná fraška, až jsem se styděla.
5. Dialogy detektivů při vyšetřování a pak už samotný soudní proces považuji za parodii. Tohle myslela autorka opravdu vážně?
6. Do některých kapitol vsazeny básně, souhlasím s Tatem, opravdu nepovedené.
Celkově mám po přečtení knihy pocit, že se tisíckrát dokola opakovalo jen pár slov, jako racci, mušle, bažina, chatrč…
Jedna z nejhorších knih, jakou jsem kdy četla.