ber-tram komentáře u knih

Zpoetizováno i doinscenováno písňovými texty, proloženo karikaturami, čte se vtipné lehce. Pamětníkům, tj. i mně, byť jsem dění ještě neprožíval, servíruje svoji odrůdu pravdy pán, který leccos v domácí pop music posunul kupředu. Říci šíbr či šedá eminence, budiž, ale ne v pejorativním tónu, byť se jeho hitové zářezy kulturním arbitrům spíše zajídaly.

23.12.2022

Používá slova, která jste buď dlouho neslyšeli anebo vůbec. Podává dějepisnou lekci, které věřit buď smíte úplně nebo vůbec. Každou kapitolu osobitě nazve, každou uvodí poťouchlým moudrem. Text je náramně peprný: gastronomicky, eroticky, kriminálně.
Kdybych propojil s odžitým literárním kontextem: tam, kde Miloš Urban už pekelně nudí a Umberto Eco bezbřeze tlachá, Stančík poučně baví a zábavně poučuje.
A proč ne plný počet?! Inu, horní příčku strhává nezasloužený úděl groteskního, rozplizlého, no prostě zlého konce. 45/22

10 22.12.2022

Naposledy jsem přečetl vzpomínky Brichty, který prý vymyslel název Horynova Merlinu; oba jsou zhruba vrstevníci, ale tím spřízněnost končí. Zatímco Brichta tuze lidovým jazykem bojuje za svou pravdu se svým okolím, Horyna poučeným, myšlenkově koncízním stylem bojuje sám se sebou, se svými vnitřními démony. Brichtu byste snad za jeho přešlapy politovali, kdežto Horynu s chutí nakopali do zadku, že nevěděl co roupama a jaké byl budižkničemu. A přesto ho máte radši - on se totiž přiznává, poznává a hledá cestu. Muzika tu hraje podružnou roli, nejde o zpověď stárnoucího rockera, ale o hledání sebe sama.

3 16.12.2022

Má to něco do sebe, něco více jak stoletého, naftalínem už zavánějícího. Možná by to někdo dokázal zmodernizovat v existenciální horor a odtáhnout ze slzavé červené knihovny do čítárny serióznějšího vkusu. Inkredience by byly, jen je přetavit ve spojitý, poznámkami autora lacině neautentizovaný příběh. 43/22

2 13.12.2022

Slova musí být vždy o něco důraznější, přeci jen představují útok myšlenek na ty, co nepřemýšlejí. Zjevně je úvaha Strach příliš krotká a ve výrazech umírněná, aby přiměla k vážné reflexi, jak bezbranný je v tzv. právním státě člověk spořádaný, pracující, slušný, dobře situovaný, mysleme si klidně slabošský, ale říkejme mravně zachovalý, oproti všem sockám, deprivantům, exotům, vyvrhelům, nemakačenkům, parazitům, zkrátka prudičům a rušitelům pokojného stavu ostatních, jejichž ochrany, blahobytu a nedotknutelnosti si však establishment přednostně a úzkostlivě hledí.
Samomluva bez přímé řeči monotónně, tj. ustavičně burcuje k pozornosti. Každý snad v ní nalezne sebezpytnou větu, hodnou reakce: vítejte v mém životě! 42/22

01.12.2022

Buď pointa chybí, v horším zhavaruje. To je úděl povídek, v komunitě sc-fi & fantasy generálně omilostněných z klišé - a klišé přetékajících, a těchto speciálně osvobozených i zadáním: nadatlujte pod křídly Andělé posledního soudu... cokoliv. Soukromá pointa jakžtakž vyšla jen Brichtovi, který zlanařil do jedné antologie česká žánrová jména a sám si přes noc střihl literární debut. 41/22

18.11.2022

Hned jsem klidnější, že nejenom česká tvorba (nedávno v podání Vopěnkova Pátého rozměru) sype infantilní, odnikud nikam vedoucí samomluvy pomatenců a nadrženců. Nehovořím o hlavní postavě, ale o autorech, kteří by nedůvtipnému publiku měli v zájmu úspory času předem vysvětlit, o co jim průhledným psacím ukájením kráčí...?! 40/22

2 14.11.2022

Ze snahy o paralelní světy živých a mrtvých vyšel archiv naprázdno. Promarněná příležitost. Slovy sice přecpán, ale nezakopáváte o ně. Autorka je vytrvalá grafomanka, jenže mizerná vypravěčka. 39/22

09.11.2022

Retrospektiva sice řeší dětské zázemí sedmi kluků, jenže nátury se v těkavém přímém přenosu nestačí projevit. Má-li to rysy autobiografie, pak leccos nevysloveného stále vězí uvnitř autora. Hluboký osobní prožitek vryl do řádků dost ploše. 38/22

03.11.2022

Naivní bytosti trapnost nepociťují, jejich okolí ano. Vstupte do kontaktu s Vopěnkou, a další už nenavazujte. Jestli (někam) dospěl, pak k psedovědátorskému filozofování a obcování s chlapem. Že to nesouvisí? A kdo jiný než latentní buzerant by studoval kníhu o černé díře? :-D 37/22

02.11.2022

Chvála knize, která vlastní větou dává vysvědčení sobě i dojmům čtenáře: »Zprvu chladné, až téměř hrozivé tóny jeho hlasu vystřídala únava s náznaky úlevy, že se vše konečně blíží k závěru«. To se píše na str. 530 (ještě 30 zbývá) a pořád nevíte, jestli finále vyzní investigativně střízlivě nebo pavlačově bulvárně. Jde o typ bohatě rozvyprávěné kritické sociální detektivky, kde od začátku do konce váháte, kdo napáchal větší společenské zlo. 36/22

26.10.2022

Nelibuju si v nechutnostech a zvrácenostech, abych hodnotil takhle vysoko, protože nejsou zde účelem, ale prostředkem. Prostředkem ke strhujícímu kriminálnímu pátrání v realitě skutečné i virtuální, stimulem k uvědomění si hrozby reality digitální, skutečnost fingující. Kulisy Berlína navíc dodávají středoevropskou blízkost, obdobně jako Sorry, Berlínská past nebo Plán N. 35/22

1 14.10.2022

Proč plným počtem neodměnit žánrově čistý přepis scénáře z osmdesátek, když šlape a baví? Čitelný děj, myšlenka s přesahem, vtipné hlášky. Jo, a odehrává se to v roce 2043, kdy v 97 letech zemřel Sylvester Stallone. Spisovatel je prorokem dlouhověkosti, co? Považte, že Stalloneho matka odešla teprve před dvěma roky v osmadevadesáti! Snad ji Sly napodobí! 34/22

1 05.10.2022

Jazykově archaické (leč výstižné), dějově nadčasové (obzvlášť pro pediatry), literárně pomíjivé (kapku oživené filmem). 33/22

2 03.10.2022

V pondělí 26. září začínám číst, jak Wood v pondělí 26. září začíná číst. A z novin se dozvídá, že...!
Oproti roztěkané odlehčené katastrofické Sahaře se generačně starší katastrofický (taky zfilmovaný) Roj soustředěně přetěžuje vědátorskými tezemi, zdroji, grafy, výpočty - kdoví, zda pravdivými či vyfabulovanými na efekt. Až se za včelou ztrácí člověk.
Kdo jako já četl románovou Vlnu od Hyda, může do téže poličky pověsit i Herzogův Roj. 32/22

30.09.2022

Film utíká rychleji a o fous utekl i knize. Oba formáty však honí příliš senzací - od záchrany planety po revizi dějepisu. Prostě adrenalinová slátanina s podružnější milostnou linkou na papíře než ve filmu. Nezničitelný Dirk Pitt (už to blbé jméno...) usilovně prohlubuje nechuť si ještě cokoliv s ním přečíst. Potěší sebestředný vtípek autora vyskytnout se uprostřed Sahary. 31/22

23.09.2022

Vznikají spíše mizerné filmy podle solidních knih nežli obstojné knihy podle bezva scénářů. Tenhle přepis sem patří. S filmem jsem neporovnával, poněvadž si ho živě nepamatuju, ačkoliv... Proto jsem ho včera znova zhlédl - pod vábničkou knihy. Obojí funguje, avšak kniha, jak to bývá, je v detailech sdílnější, zato film ozlomkrk pádí kupředu. 30/22

3 15.09.2022

K Příbrami jsem donedávna míval vztah srdečný, k rodákovi Steklačovi až doteď nulový. Obé loni zemřelo. Příbram s příhodami si drží nostalgii, Steklač bez pointy odstup. Lepší sytě zažít namísto planého čtení. 29/22

15.09.2022

Pojem reality show nezazní v textu ani v doslovu, přesto z nich pocitově čiší. Filmová adaptace nijak průrazná nebyla, ale aspoň ji připomněla nijak průrazná literární předloha. 28/22

1 08.09.2022

Ubrat sto stran, zkrátilo by se to o stovku. Ubrat dvěstě stran, o dvě stovky... Motiv by nezmizel, když není. Ledaže spočívá v upovídané pětisetstránkové anamnéze, že kdo prošel Vietnamem, šíbe mu, ať už morduje nebo pase po mordýři. 27/22

1 05.09.2022