ber-tram komentáře u knih

Záměrně jsem nechal exspirovat průkazku do knihovny, abych nuceně odčetl, co se nachází doma. Vzhledem ke předsevzatému čtenářskému rytmu se muselo namanout cosi českého. Nyní už to leží v jedné nádražní knihobudce jako titul pro mě dokonale postradatelný. Ani zbla mě neponoukl ke vzpomínkám na dětství, natož k jejich zapsání. Kdo by to četl?! Leda jen fanoušek hezké slovní zásoby. A dávám si kredit za úsilí k premiérovému (a možná derniérovému) komentáři! 63/24

20.12.2024

Strážmistr Studer: Kdo chce k výšinám, musí přebrodit nížiny, čímž mám pocit, že jsem teď náhodně zařadil zrovna ty slabší trilogie. Hned první kauza vykazuje ospalost a těžkopádnost (dějištěm švýcarský venkov), jak se pak motivovat ke čtení dál?! 62/24

Další zjištění, že si o hudbě už leckdy radši počtu, aniž bych ji zbožně poslouchal. Olympic jako veličinu ctím, ač jsem právě zacelil značné mezery - víc v písních než v personáliích! Přeživšímu Jandovi sebevědomí ba domýšlivost opravdu nechyběly!

1 16.12.2024

Až se ucho utrhne: Ještě vic zmateně a nepřitažlivě by to slátali asi jen John le Carré nebo Graham Greene. McClure jim směle konkuruje: krkolomné dialogy, trapné pokusy o humor, mělké hlubokomyslnosti. A vrchol všeho – název, to se překladatel zapotil, aby vymyslel takové klišé. Nejhorší je, že (jako u 3x Travis McGee) se jedná o první a nejkratší příběh, který ovšem vysílá varování: jak moc budou nudit ty další - delší?! 61/24

Tmavší než jantar: Na můj vkus příliš žoviálně a přechytřele ukecaná story, a dohromady o ničem. Zatím mi tedy pan amatér ´mistr světa´ k osrdí nepřirůstá. 60/24

Jedině absence chlapské ješitnosti dovoluje ženské obnažit, jak je ubohá. Totéž platí pro chlapa, ovšem skrznaskrz obrněného ješitností. Opovržení zasluhují oba. 59/24

03.12.2024

Zdoláno do dvou třetin (historický vývoj), odloženo před krimi kazuistikou. Zůstávám proto výjimečně bez hodnocení, objektivně by totiž mohlo být *****, subjektivně však klidně *.

Podobně jako u Mertových pokaždé jinak obráběných písní vesměs jen zmateně kloužu po povrchu nevšední instrumentace a textace, i u jeho odborně-amatérské úvahy tápu, o co mu kráčelo?! Udělat si abecední pořádek ve vlastních myšlenkách? Možná… Já si jen z poličky odškrtl další brožuru, u které uplynulo nejmíň 20 let, co jsem si ji pořídil. Dnes se ptám: proč?!

18.11.2024

Vyhrazuji si už právo knihy nedočítat než povinnost protrpět je do konce. Z očekávání intelektuálního zápasu o člověčí identitu se totiž klube jen slepičárna plná drbů o osudech jiných, které načas zkejsly za zdí. 55/24

3 11.11.2024

O tzv. české nově vlně si radši přečtu, než bych ji poslouchal. I když jak co. To platí i o příspěvcích almanachu: nejlepší Vlčkovo úvodní zamyšlení a pak profily kolísavého rozsahu a pojetí: medailonek, (pseudo)reportáž, (pseudo)rozhovor, kritická noticka. Rozptyl ujednocuje nápaditá grafika, včetně růčo vepsaných korektur.

31.10.2024

Ležela doma nejmíň 20 let, je velká a těžká, poctivý křídový papír, takže vzít ji do pelechu, spíše balancujete a teprv pak čtete. A prohlížíte, protože fotografie jsou tu parádní! Některá fakta jsem si osvěžil (a propojil se stínovým světem filmové hudby, kterou mám rád), mnohé bylo nové, a pár kopanců v letopočtech (vždy plus deset let, např. 1994 namísto 1984) jsem si sám zkorigoval: stačí znát titul a rok vydání knihy. Styl je typicky americký: sebestředný, vtipně ironický a vše přepočítávající na prachy.

2 23.10.2024

Žít ještě letos, završí devadesátku a mele a mele a mele… Z posledního. Což se jí literárně dařilo už před čtvrtstoletím, kdy vyšlo pokračování téhle Robinsoniády, načež deset let nato usnula navěky.
Ne její knihy – pro koho by tato byla premiérou, buď si autorku ihned oblíbí nebo znelíbí. Pro mě už signalizuje finále její tvorby, četl jsem fakt asi všechno, vynechávám jen Dvě dámy v tísni, protože to bych se v tísni ocitl spíše já jako čtenář.
Ona se nezapře: má originální výrazivo, velmi kritické názory na porevoluční i předrevoluční (vlastně jakoukoliv) dobu, které tvrdošíjně cpe do úst svým postavám, zpravidla pevným a vzdělaným a všehoznalým charakterům s jen drobnými chybičkami k pousmání, avšak v podstatě maloměšťáckým snobům, kteří sice pořád hledí na dno peněženky, a přitom si žijí jak prasata v žitě (čoklové v masně).
Ale to zkrátka patří k Frýbové notoricky vyhrocenému vnímání světa, notabene v humoristickém žánru. Stačilo by ho 150 stran, učetli byste i 1000, ona servíruje kompromisních 500. 51/24

14.10.2024

Povídka o policajtovi: Vida, autor píše autenticky čili sám o sobě a dost protokolárně (dokumentárně) o něčem, co víte, jak skončí. Chladná francouzská gangsterka, kam by mi filmově pasoval jako inspektor rozhodně radši Belmondo než Delon. Zcela neplánovitě souběžně čtu monografii o Interpolu, to se hodí! 50/24

Gringo: Od začátku je to jasné, a tím až do konce poněkud dlouhé, popisné a únavné: žádný rafinovaný izolovaný mikrozločin s neznámým pachatelem, ale mafiánská šmelina s narkotiky. Pokud si jako Borniche vtělíte rtuťovitého Belmonda a za Gringa kamenného Delona, uteče to líp. Jako na zavolanou se já pořád paralelně prodírám faktografií o Interpolu, což se zde vítaně protíná. 54/24

Malťan: Tak nevím, po Gringovi se Borniche na osm let spokojeně stáhl ze služby do civilu, načež teď o překot pátrá po Malťanovi - napsaném potom, ale odehrávajícím se asi předtím. To je tak ovšem jediná hádanka, kterou upovídaná historka z karibského pařeniště nabízí. Kdyby se seškrtala o popisný balast, dala by se učíst rychleji. Monografii o Interpolu nicméně předběhla, tu jsem odpískal. 58/24

1 30.09.2024

Protijed: Zvolený systém čtení edice 3x se mi osvědčil: vyberu náhodně tři různé svazky od různých autorů a pak čtu první příběh z prvního, první příběh z druhého, první z třetího (pak proložím čímkoliv českým) a pak zas druhý příběh z prvního, druhý z druhého atd. až mám tři trilogie za sebou, aniž by mi možná některá lezla krkem, kdybych ji býval četl najednou. Kupodivu se mi rovněž daří intuitivně sáhnout po svazcích řekněme kvalitnějších i slabších, čímž se na střídačku vyrovnávají dojmy.
French po první akci patří k tomu chutnějšímu, ačkoliv líp pádila první půle příběhu, kde se vůbec neukázal. Motivy notorické: ženský a prachy. A ten knoflík na vrátkách (no nechci napovídat, ale čirá zhovadilost, která celek degraduje). 49/24

Inspektor French a tragédie ve Starvelu: Systematik a věcný puntičkář French stejně podlehne sebeklamu a odhalí zloducha víceméně náhodou. Očekávat, že to je ten, na koho od počátku mířil podezíravý prst, by bylo pošetile průhledné. 53/24

Případ doktora Earlea: Metodický a dotěrný French si všechno do minuty navymýšlí a zinscenuje a pachatelé mu to nakonec spolknou a odpapouškují, aby měl dětinskou radost, jak to krásně klaplo. Ano, bezesporu jde o výtečnější potravu z edice 3x, ovšem že by se autor vzpíral otřepaným klišé, jak je za to vychvalován v doslovu?! To by tu nesměli figurovat sázkaři na koníčky ve finančních nesnázích. 57/24

1 12.09.2024

Není to románová novinka, tudíž doma ležela málem 30 let. Není to ani román na pokračování, tudíž jsem vyzobal jen kapitoly o interpretech, od kterých něco mám a znám (Beatles, Hendrix, Rolling Stones, Zappa aj.). Ale Supremes? Aretha Franklin?! K čemu?! Jen kvůli Černého stylu psaní? On je tak jedinečný, až časem otravný.

09.09.2024

Nevěsta v černém: Poprvé, co dávám v edici 3x hodnocení jen ** (takže to celkově srazí do průměru i další dvě, tedy pokud budou lepší). Tady jako by se psavý hochštapler přihlásil do literární soutěže s rádoby fikanou kompozicí, která je ve skutečnosti amatérskou slátaninou. Naneštěstí i zfilmovanou. 48/24

Dáma měla oranžový klobouk: Kriminálka pěkně narafičená, aby teprve na konci dávala jakýs takýs smysl, zkvalitňuje profil Woolricha jako literárního konstruktéra, jemuž by ovšem neškodilo architekturu jemně proškrtat; pak by čas do popravy setsakra fofroval! 52/24

Černý anděl: Ano, opravdu psal detektivky jinak (jak stojí v doslovu). Divně (jak míním já). On to měl totiž v životě celé postavené “jinak", aby vnímal svět normálně. Jakoby furt psal a psal, a něco napsal. Co na tom, že pointa jen chabě pšoukne. Ale edici 3x to vypolstrovává o průměr, i toho je třeba. 56/24

09.09.2024

Dojemná jednohubka, pravdivá tehdy, a jestli i dnes, kdoví? Holky určité lépe vědí, co by chtěly, resp. co rozhodně ne: být do dvaceti pod čepcem. Ostatně těm z knížky by právě bylo kolem osmdesáti, takže by mohly porovnat a povyprávět. Spisovatelka už ne, ta k nám promlouvá z minulosti, a přiznejme jí, že si označení spisovatelka zaslouží. 47/24

04.09.2024

Úlevné je, že kniha dává naději všem psaní chtivým adeptům. Tohle by totiž zvládl sepsat každý:

… tak Karel Heřmánek nám spáchal sebevraždu, no to se mnou zacloumalo! … Právě jsem dočetl další kauzu Perryho Masona, a zdá se mi, že je to tak trochu na jedno brdo … Malý zase nastoupil do školky a vypadá to, že docela rád … Pekl jsem rebarborový koláč, a moc se mi nepovedl … Máma si po dlouhé době dala na hlavu natáčky …

Prostě kronika všedního dne donkichotské zoufalky - s tou výhodou Boučkové, že udělala fatální osvojovací kravinu, ze které se leta oklepávala, že je dcerou slavného romanopisce, která na rozdíl od něj neumí psát, akorát se podepsat, což se jí povedlo pod Chartu 77 čili se zná s tou disidentskou enklávou, asi i včetně na konci r. 2011 pohřbívaného KaPra. 43/24

2 28.08.2024

Scénář mě zprvu zaskočil, čekal jsem beletrii, snad proto kniha ležela pár let ladem. Jelikož jsem ji hned po přečtení doplnil shlédnutím filmu, obraz se propojil s textem, a udělal tečku za dílem autora, který se pak asi už odebral do důchodu. Možná se mu nechtělo psát echt prózu čili zvolil jen scénář. A v kontrastu s pochmurností své tvorby si dovolil vtípek o rakouském prezidentovi Körnerovi (s. 83), který v té době opravdu zastával úřad. 39/24

1 28.08.2024

Kdybych se neflákal a dočetl před Chyť ten zvuk, leccos by se mi objasnilo z toho, co řekl Morricone. Samotného mě hudební nauka i vzdor rádoby humornému podání poněkud minula, hráčem v orchestru nikdy nebudu a u táboráku o notách a stupnicích nepřemýšlím. Abych obstojně zadrnkal písničku, potřebuju být střízlivý a ne nadupaný hudební teorií. Dávám na pocity, energické nasazení, a aby mi jakž takž ladila kytara.

28.08.2024