Berulidemknihy komentáře u knih

Z knihy mě do teď mrazí.
Nečekala jsem, že by šlo o takto dobré dílo, ale opak byl pravdou. Čím blíže jsem byla u konce, tím více jsem zadržovala slzy a to z velice jednoduchého důvodu, začalo mi docházet, že právě takhle vždycky bude fungovat naše společnost, dokud se vzájemně nepomlátíme.
Toto velmi krátké dílo, by si měl přečíst vážně každý...bez ohledu na to jestli čtete či ne

21 27.02.2022

Ke knize jsem se poprvé dostala ve svých dvanácti letech. Každý mi ji tehdy vychvaloval a já se nemohla dočkat společného čtení v šesté třídě. Věřila jsem, že to bude kniha mého života. Bohužel bylo mi dvanáct...Moji spolužáci četli strašně pomalu a já donekonečna usínala. Celé mi to přišlo jako strašný ,,hejt" na dospěláky. Já si tehdy tak moc přála být dospělá. Autor mi přišel jako velký blázen.
Nyní jsem o něco starší a ke knize se skepticky dostávám o pár let později kvůli maturitě. Musím říct, že nyní jsem již poznala důvod lásky všech v mém okolí ke knize. Všechno najednou dávalo smysl a co nedávalo, vím, že v určité chvíli mého života dávat smysl bude. U knihy jsem nebyla naposled!

13 29.10.2021

Kniha byla něčím zase malinko jiná.
Velmi se mi líbila čtivost a spletitost samotného příběhu, bohužel jak se na to dívám zpětně, kniha neměla téměř žádný děj, což samozřejmě není úplně nejideálnější.
Líbilo se mi, jak je ukázána celá problematika komunismu a že se někteří lidé po revoluci nemuseli mít nejlépe. Vlastní vinou? Kdo ví...
Na ,,hlavního hrdinu" nemám asi nijaký názor. Ano, nezachoval se nejlépe, ale proč asi víme. Nevadil mi, ale že by mi přirostl k srdci to nikoli. Nejvíce mi bylo líto Oldřicha, jehož režim, chování a částečně i ,,postavení v rodině" nepřivedli k hezkému životu.

13 09.07.2021

Viktorie Hanišová je za mě autorkou velkého jména a velkých děl. Krásně takovým tím ,,svým" způsobem dokáže popsat smrt. Něco tak citlivého a bolestného dokáže popsat, tak jemně a čtivě, že by tomu člověk ani nevěřil.
Knihu jsem četla dlouho ne však kvůli tomu, že by byla špatná, pouze jsem potřebovala vydechnout mezi jednotlivými kapitolami. Vždy po dočtení přijdou otázky o existenční krizi, zda má toto všechno cenu? Nikdo z nás neví.
Nejvíce mě bavila Vrátíš se? Cítila jsem z ní vůni mého života a to dle mého čtenáře zabolí nejvíce.

12 11.12.2021

Když Aristokratku čtu s větším odstupem od minulého dílu, musím říci, že mě baví daleko více. Velmi často jsem se smála. Celkově mi dílo připomíná takový Deník malého poseroutky pro starší:)
Tento díl mi opět ukázal, že pokud se chci odreagovat mezi povinnou četbou, je série skvělá volba!

11 27.02.2022

Musím říct, že ač knihy od Aleny Mornštajnové miluji, nikdy asi žádné kromě Hany nedám 5/5 hvězd, jelikož vím, že se jí nic nerovná.
I tak mě však kniha nezklamala, ba naopak bavila! Autorka píše velice hezky a čtivě, tak že se těšíme na další stránku. Zároveň chválím, že jsme opět nenahlíželi do dějin druhé světové války (lépe řečeno do židovské rodiny).
V knize jdou krásně vidět i určité generační neshody napříč dějinami, rozdělení sourozenců, kteří by si měli být nejblíže a také samozřejmě dopady režimů na nás lidi. Troufám si říci, že jde o nadčasovou knihu, kterou by si měl přečíst vážně každý, abychom si začali pořádně vážit svobody, kterou tu máme zatím velmi krátkou dobu.
Ač už jste některé z těchto režimů zažili či ne, určitě byste si měli knihu přečíst. Jde o velmi poutavý příběh se zajímavými postavami, ve kterých se občas najde každý z nás.
Děkuji:)

11 07.01.2022

Nádherná kniha. Autorka umí krásně a velmi silně popsat pocit hl. postavy. Ze začátku jsem se do knihy sice nemohla začíst a všechno se mi tak nějak motalo, později se vše, ale spravilo a dnes jsem velmi vděčná, že jsem knihu neodložila.
Sisi je velká bojovnice, kterou zrazuje vlastní hlava. Krásně se zde ukazují promlčená rodinná traumata, vztahy a vnímání rodinných příslušníků.

11 08.11.2021

(SPOILER) Kniha mě rozhodně nenechala chladnou. Každá povídka měla něco do sebe. Každá byla jiná. Jinak smutná. Jinak (ne)sebevědomá. Nedokážu asi plně říci, která se mi líbila nejmíň největší sympatie však sdílím s povídkou- Kdyby byl jen můj. Ukazuje krásně kam víra může zajít a jak nás může postupně zničit.
Přemýšlím, která z povídek vlastně končí dobře.

1) Tak tohle jsem já
První povídka mě na jednu stranu strašně štvala naivitou Kristýny. Ač mě naivita sebevíc štvala, vím, že bych dlouhou dobu reagovala stejně :D. Chvílemi jsem se nedokázala kvůli samotné naivitě začíst. Možná to byl jen můj problém.
Ještě mě štvala na mě krátká ,,sezení" s psychologem. Vzhledem k tomu, že já u něj strávím minimálně hodinu. Toto mi přišlo jako pětiminutové setkání, což je samozřejmě nereálné. Chápu však, že autorka nemohla psát dlouhé ódy z psychologických sezení. Zvláště když jde o povídku.

2) Ještě jednou letět
Tato povídka mě zasáhla nejvíc. Karolíny příběh byl silný. Nedokážu říci, jak bych se v této situaci zachovala. Radši nad tím ani nechci přemýšlet při vší upřímnosti. Konverzace s Ambrožem byla krásná a přišla mi velmi reálná. Povídku samu o sobě hodnotím jako nejčtivější a nejlepší:)

3) Kdyby byl jen můj
Nepřijetí sebe sama.
Myslím, že toto byl Nadin největší problém. Šlo o velmi hořký a upřímný příběh, kam až nás malé sebevědomí může zavést. Chvílemi jsem si u povídky lámala hlavu s tím, že mě nebavila. Ke konci se však začala stupňovat. Poslední strany mě zasáhly nejvíce. Nejvíc mi v hlavě utkvěla věta ,,Bez prsu se nedá žít." Tahle věta krásně ukazuje obrovskost problému. Mrazilo mě na zádech.

Děkuji autorce za toto úžasné dílo:)

11 03.10.2021

Mám z knihy strašně smíšené pocity. Ačkoli je kniha protkaná cukrem, cítím hořkost na jazyku.
Zuzanu rozhodně obdivuji. Za to co si v životě vytrpěla si zaslouží určitě náš obdiv. Já osobně vím, že bych nezvládla ani polovinu toho, co Zuzana.
Jsem velmi ráda, že autorka neukazuje pouze koncentrační tábory, ale i chvíle před nimi a po nich. To je asi na knize speciální.
Kniha je rozhodně velmi čtivá (přečetla jsem ji asi za pět dní a to jsem pomaločtenář:)) Rozhodně věřím, že na čtenáře udělá dojem i to, že ne vše končí, tak jak si přejeme.
Troufám si říct, že Hanu to nepřekoná, ale i tak příjemné překvapení:)

10 03.10.2021

Velmi krátký a čtivý příběh. Ač nejsem moc velký fanda divokého západu a nikdy mě nic takového netáhlo, musím říct, že si mě tato kniha získala.
Z Lennieho cítím nějakou duševní poruchu, kterou nedokážu specifikovat, nejsem přeci jenom odborník. Bohužel v této době se tyto věci prostě neřešili a člověk byl automaticky blázen.
Kniha má za mě veliký přesah. Jsem moc vděčná, že mám v životě osobu, se kterou si troufám říci splňujeme Lennieho a Georgovo přátelství.
Ze začátku je sice obtížné se začíst, ale čím blíž jste ke konci, tím vám kniha mizí pod rukama. Hvězdu strhávám za začátek. Jinak mám z knihy radost a určitě to není má poslední kniha od autora:)

8 17.11.2021

Kniha nám krásně ukazuje ironii všeho, jak je všechno krátké, jak odpůrkyně režimu, má dítě vychované jako soudružku…
Občas bylo problematičtější se začíst, ale potom jsem se ode čtení nemohla odtrhnout. Rozhodně na Hanu nemá, ale na Hotýlek ano:)
Měli bychom si podobných knih vážit, abychom věděli, co tu všechno mohlo být a že se nemáme ještě tak zle.
Děkuji!

7 30.11.2021

Tato kniha už mě zaujala o malinko více. Děj plyne přirozeně. Jediná osoba, na kterou jsem si nedokázala zvyknout, byla Vivian. Chápu, že je pro děj důležitá, ale mě vážně víc extrémně štvala.
Naopak velkou oblibu jsem si našla u Josefa, který nikdy nezklame:)

7 23.08.2021

(SPOILER) Tahle knížka bylo něco jiného a zároveň stejného...nevím jak to pořádně popsat, každopádně miluju to, miluju, miluju a miluju! Nikdy bych neřekla, že mě Hunger games tak nadchnou.
Brečela jsem při smrti Finnicka a Prim. Obdivovala Katniss za to jak se tomu všemu postavila. Nenáviděla Hurikána, že Katniss na konci jen tak opustil. Milovala Haymitche a věřila v Peetovo uzdravení.
Autorka přímo výborně popisuje emoce, že se cítíte, jako byste ten příběh prožívali vy sami.
Jediné co mi vadilo byla odfláknutá romance Peety a Katniss na konci, dalších dvacet stránek, bych klidně dokázala číst o vývoji jejich lásky...Ale tak chápu, že to nebylo to hlavní.
Nemůžu se dočkat až si pustím film!

7 18.02.2021

Velmi silné čtení.
Nejhorší je pomyslet, kam to mohla Isabelle dotáhnout, kdyby se jí nestaly tak zlé věci. Hodně se mi líbilo na poukázání psychiatrií a celkově postupy u léčby anorexii, sama se s nemocí potýkám a nikde mi zatím psychiku nespravili, spíše zhoršili. Čímž samozřejmě nenadávám na nemocnice spíše poukazuji na problém.
Kniha mě také velmi potěšila čtivostí a odkrývání všemožných koutů anorexie, děkuji.

6 03.07.2021

(SPOILER) Na jednu stranu moc fajn příběh, dokud si neuvědomíme, jak je smutný. Hodně zajímavé bylo pozorovat, jak se příběhy napříč generacemi vůbec nemění (vsadím se, že Blanka se stejně po odchodu dětí rozejde s Liborem, protože zjistí, že vedla stejný život jako její matka a nakonec ji pochopí- to už samozřejmě bude Marie mrtvá.)
Husinu mi dávala moc velká podobnost Fany a Bětky s Olinou a Blankou. Téměř žádné rozdíly, troufám si říci, že jednou Filip bude malá kopie Kristýny.
Dva lidé mě však vyloženě s-ali. Kristýna a Oliver. Byli napsáni vážně dobře, protože hlavní důvod podle mě byl, abychom je neměli rádi. Je mi líto Kristýny, až zjistí, jak vlastně promarnila život.
Kniha se četla vážně rychle a vážně skvěle ukazuje rodinné trable.

6 05.05.2021

(SPOILER) Knize se nedá upřít jedna věc a to děsivý konec. Na jednu stranu musím říci, že mě štvalo, že se vlastně nic nedozvíme, ale na druhou tato kniha podle mě neměla být detektivním příběhem. Na konci se dle mého skromného názoru snaží autorka naznačit, že to Eliška vůbec nezvládne a teď je jen na Davidovi, jestli bude ochoten se svou ženou strávit čas v léčebnách a u doktorů, nebo odejde- což pravděpodobně Elišku donutí k sebevraždě (můj soukromý názor)
Eliška mi nějak nevadila, nebyla jsem ale její přílišný fanda.
Děj knihy byl rychlý a vlastně se nad ničím moc nezastavoval.
Rozhodně ráda sáhnu po dalších knihách autorky:)
(ČTENÁŘSKÁ VÝZVA- Kniha do 15. místa v jakémkoli žebříčku knih)

5 02.06.2021

Wow...první díl mi tolik radosti nepředal, ale ten druhý? Jsem v šoku a nadšená. Zamilovala jsem se do Johanny a do celého ,,tajného” plánu.
Kniha mě šokovala každou stranou. Velmi se těším na trojku!

5 31.01.2021

Za mě úžasná kniha plná úžasných mouder, milovala jsem všechny příběhy a toužím se ke knize někdy vrátit. Možná je to tím, že jsem od ní nic nečekala, ale při čtení mi párkrát tekly slzy z neznámého důvodu, to podle mě udělá jen dobrá kniha.

5 16.12.2020

Knihu jsem četla v rámci maturity, která se neúprosně blíží. Musím říci, že kniha byla velice zajímavě napsaná. Zároveň se na ni člověk musel velmi soustředit a číst vážně vklidu a uvědoměle. I tak mě nijak nezaujala. Chápu, že se zajímá o těžké téma, ale pro mě to vážně nebylo nic, co bych si potřebovala přečíst vícekrát.

4 03.04.2022

Musím říci, že jsem od knihy nic moc neočekávala. Proto pro mě byla celkem příjemným překvapením:)
Mám podobné myšlenky a v knize jsem si pár oblíbených podtrhla:) Jednu hvězdičku ubírám jen z důvodu, že postupem času se mi zdály fejetony všechny stejné. Ale možná jde jen o mou osobní domněnku.

4 28.09.2021