BetyN.
komentáře u knih
Medvědín
Fredrik Backman
Fredrik Backman má jedinečnou schopnost skvěle nastínit smýšlení a život postav různého věku, pohlaví, postavení... Navíc umí ve čtenáři vyvolat mnoho emocí, chvílemi se smějete, chvílemi brečíte. Medvědín přináší komplexní promyšlený příběh z jedné malé obce. Kniha má výborně vybudovanou atmosféru a napětí v ní stoupá, že jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Zvraty mi několikrát vyrazily dech a nutily mě měnit názor nejen na příběh a postavy, ale i na probíraná témata. A že se tam řeší skutečně závažné, aktuální a zajímavé věci. Těším se na pokračování.
Pamatuj na smrt
Aleš Novotný
Kniha se mi moc líbila. Od prologu mě vtáhla do děje a já se od ní nemohla odtrhnout. Je velmi čtivá a má úžasnou atmosféru. Konec jsem opravdu nečekala, takže s tím jsem spokojená.
Ale řekla bych, že jsem to trochu přehnala s očekáváními. Sama jsem si upřímně trochu zkazila čtenářský zážitek, protože jsem čekala fakt hodně. A ještě mi nesedla ta drsnost. Prostě se to hemží rvačkami, hádkami... Ale jinak krvavé nebo nechutné scény v knize nejsou.
Knihu doporučuji. Určitě si najde spoustu nadšených fanoušků. Ale já jsem prostě spokojená čtenářka a ne fanynka.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Znamenité dílo! Od první stránky jsem byla uchvácená propracovaným příběhem obyčejné české rodiny v průběhu 2. poloviny 20. století a vypravěčskými schopnostmi paní Mornštajnové.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Petra Soukupová jak ji známe a máme rádi! Opět bravurně vykreslila příběh jedné rodiny, který je neobyčejný právě ve své obyčejnosti. Vždy mi vyrazí dech, jak realisticky a pragmaticky autorka příběh podává. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, je napsaná opravdu čtivě. Místy mi vadilo skákání v čase, ale to je jen takový detail. To hlavní je silný příběh, zajímavé uvěřitelné postavy a chytlavý styl psaní. Navíc konec naprosto předčil má očekávání, lepší jsem si nemohla přát. Kdo jste ještě nečetl, má se na co těšit. Kniha je o každodenní realitě života, běžných problémech, které musíme řešit, o rodině... Tím pádem jsem se ocitla na horské dráze emocí a uvědomila jsem si celou řadu věcí.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Opět skvělá Petra Soukupová - strohost i hloubka, jedinečnost i klišé, velké emoce i apatie, běžný nudný život a přitom situace, které vás nenechají chladnými. Tento román mě od začáku pohltil. Přináší přůřez životem jedné rodiny a nabízí úhly pohledu otce, matky i obou dětí. Obdivuju, jak autenticky autorka dokáže popisovat dění. V jejích knihách se musí najít snad každý člověk. Chápu však, že tento styl nesedí každému, možná je to na někoho až moc přímočaré nebo drsné, ale můj šálek kávy to rozhodně je a čtení jsem si maximálně užila.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Mám ráda sérii detektivek s vyšetřovatelem Josefem Bergmanem, tak jsem se pustila i do této knihy Michaely Klevisové. Zpočátku jsem byla nadšená tajemnem a atmosférou šumavských samot, ale postupně tohle kouzlo vyprchalo. Ztrácela jsem se v postavách, což se mi u autorky jinak nestává, a psychologický vývoj hlavních hrdinek se mi moc nepozdával. Jakoby každou chvíli razantně měnily svoje názory a postoje a občas se chovaly zcela nelogicky. Ke konci se vše začalo vyjasňovat, autorka odpověděla na všechny otázky, jenže stejně mi to přišlo až moc zamotané. Východiska z peripetií v osobních životech hlavních hrdinek mě nepotěšila už vůbec, vztahy podle mě měly dopadnout jinak. Každopádně kniha je čtivá, zavede čtenáře do prostředí české vesnice, které s sebou přináší klidnou přírodu i zamotané vztahy a intriky mezi sousedy, a seznámíte se v ní s několika zajímavými svéráznými postavičkami z šumavského pohraničí, a to určitě má něco do sebe. Proto nelituju, že jsem si knihu přečetla, byť ji hodnotím jako průměrnou.
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
Jdu zcela proto proudu, ale mně se kniha Pravda nebo lež nelíbila. Nemohu jí upřít čtivost, autorka je opravdu dobrá vypravěčka, jenže zápletka je naprosto absurdní. Mísí se tu psychologický thriller s erotickou linkou. Obecně proti sexuálním scénám nic nemám, ale tady jich je až moc na to, že jsou vždy popisovány stejným způsobem. Problém jsem měla hlavně s thrillerovou zápletkou. Čím více se v knize odhaluje, tím více je příběh zvrácený. Postavy se chovají nelogicky a zvrhle. Sice jsem knihu přečetla až do konce, protože mě zajímalo, jak to dopadne, ale pak už jsem se musela opravdu hodně překonávat. Závěr mě znechutil! Upřímně jsem šokovaná, co autorka napsala, a že to má takový úspěch. Myslím, že knihy od Colleen Hoover od teď budu obcházet obloukem.
Dům na samotě
Michaela Klevisová
Knihy Michaely Klevisové si vždy užívám. Baví mě pronikat do propletených vztahů, nahlédnout do hlav různorodých postav a samozřejmě sledovat vyšetřování pražského týmu kriminalistů pod vedením Josefa Bergmana. I tento díl odpovídá standardu této sérii. Je čtivý, zamotá čtenáři hlavu i mu občas způsobí drobné mrazení v zádech. Nenabízí žádnou důmyslnou psychologickou hru se čtenářem plnou krve a dusivé atmosféry, ale spíše odpočinkové čtení. Bohužel tentokrát mě zklamalo, že na konci nebyly zodpovězeny všechny otázky. Takto otevřený konec opravdu není můj šálek kávy. Někdy mi přijde sympatické, když autor nechá prostor pro čtenářovu představivost, jenže tady to na mě působilo, jako by mi v knize chybělo pár stránek. Vysvětlení některých dějových linek mi opravdu chybělo, byť jinak se mi kniha líbila.
Dědina
Petra Dvořáková
V tomto románu nahlédneme do hlavy několika postavám z jedné malé moravské vesnice. Představy o tom, jak si jsou lidé na vesnici blíž, se záhy po přečtení této knihy rozplynou. Je to totiž přesně naopak, rozděluje je závist, manipulace, klepy, spory o půdu nebo vztahové problémy. Autorka vše velmi realisticky popisuje, navíc autencititu této knihy zvyšuje i zvolený jazyk. Čtení mě moc bavilo, byť jsem kolikrát měla oči na vrch hlavy, co si postavy myslí a jak jednají. To souvisí s tím, že jsou opravdu dobře vystižené, jsou to lidé z masa a kostí, se svérázným pohledem na svět, kteří v životě a ve svých názorech nepřekračují hranice venkova. Petra Dvořáková nám všem výborně nastavuje zrcadlo. Těším se na její další knihy.
Chata v horách
Ruth Ware (p)
Psychologický thriller se vším všudy! Přináší mrazivou atmosférou, spoustu tajemství a zajímavé rozličné postavy, které si sice oblíbíte, ale nejste si jistí, jestli někdo z nich není vrah. Knihu jsem zhltla během 3 dnů. Autorka píše čtivě a v příběhu nejsou žádná hluchá místa, a tak jsem se od první stránky začetla a nemohla se odtrhnout. Líbí se mi, že se autorka inspirovala klasickými thrillery/detektivkami ve stylu Agathy Christie, ale obohatila je o velmi moderní prvky (mobilní aplikace, start up aj.). Konec je opravdu hodně napínavý, možná až přitažený za vlasy, ale na mě to zapůsobilo pozitivně, nervy jsem měla napnuté jako špagáty a spolkla to autorce i s navijákem. Knihu jsem si užila, je to ideální čtení na dlouhé zimní večeři, které vám nedá spát, než se dozvíte, jak to všechno bylo. Autorka má v rukávu schovaných několik es a hlavně na čtenáře po celou dobu nechává působit dusivou napjatou atmosféru. 4,5*
Krutý měsíc
Jana Jašová
Přečíst si tu knihu v čase Velikonoc o tři roky později, vrátit se do bezvýchodnosti a frustrace covidové doby, bylo svým způsobem magické. Možná proto jsem se od ní nedokázala odtrhnout a přehlížím všechny chyby a nelogičnosti, které v ní jsou. A že jich není málo! Je to thriller dost svérázný, odehrává se až v mučivě pomalém tempu, postavy se chovají zcela nesmyslně a celé je to šíleně přitažené za vlasy. Stejně to miluju! Tak to holt u knížek někdy bývá a důležitější než nějaké logické objektivní hodnocení jsou emoce a ty jsem u čtení pociťovala velmi silné. Napětí, zmatek, souznění s postavami, na konci úlevu...
Pláňata
Petra Dvořáková
Začínala jsem číst román ze života obyčejné české rodiny, která žije v pomalém tempu vesnice a je zatížená běžnými problémy, přes které se nakonec dokáže nějak přenést. Jenže jak to u Petry Dvořákové bývá, postupně se kniha proměnila v rodinné drama, při jehož čtení mi běhal mráz po zádech a chvílemi jsem nechtěla pokračovat, protože bylo jasné, že tohle nemůže dopadnout dobře. Ve vzduchu viselo zlo a z některých narážek jasně vyplývalo, že se postupně víc a víc projevovalo. Je zvláštní hodnotit velmi kladně knihu, jejíž čtení mi vlastně bylo nepříjemné a vzbuzovala ve mě mnoho tísnivých pocitů.
Medvěd a Slavík
Katherine Arden
Překvapilo mě, jak moc se mi tato kniha dostala pod kůži. Autorka vystavila krásný příběh zasazený do magického prostředí ruského venkova. Její styl psaní je komplikovanější, vše květnatě popisuje, takže mi chvíli trvalo se do knihy začíst. Ale nenechte se odradit začátkem, ta kniha za to opravdu stojí. Nemohla jsem se od čtení odrhnout a ze zatajeným dechem rychle obracela stránky až do skvělého konce, který knihu hezky uzavřel, ale ponechal i spoustu nezodpovězených otázek do dalších dílů. Těším se na pokračování.
Zahrada
Petra Dvořáková
Petra Dvořáková opět zavádí čtenáře na českou vesnici, kde si lidé vzájemně vidí do talíře a problémy řeší po svém... Tentokrát je však příběh nezvykle záhadný, opředený tajemstvími, které postupně odkrývá. Růžová obálka klame, ve skutečnosti se v knize rozebírá závažné a smutné téma. Ale nic jiného by čtenáři autorky snad ani nečekali. Kniha vybízí čtenáře k zamyšlení nad morálními otázkami, je čtivá, originální a prostě dobrá!
Pod sněhem
Petra Soukupová
Příběh ze života, to je asi to nejvýstižnější, co k němu mohu napsat. Autorka je dobrá psycholožka a podařilo se jí tak realisticky vystihnout rodinné a milostné vztahy, mateřství a starosti všedního dne, až mi někdy bylo vlastně nepříjemné knihu číst. V tomhle se snad musí poznat každý a někdy není takové nastavení zrcadla zrovna příjemné, i když to může být užitečné.
Čtení mě moc bavilo, přestože se příběh odehrává během pár dnů a v několika málo lokacích, tak mi to mnohdy přišlo napínavé a zvědavost mě nutila otáčet stránky dál a dál.
Největší předností této knihy je ta uvěřitelnost a každodennost. Až takhle realistické syrové knihy se buď napíšou, anebo já jsem se s tím setkala prvně, takže mě kniha vyrazila dech. Nejspíš o ní budu ještě dlouho přemýšlet, protože těch scén, které mi z ní uvízly v hlavě nebo se mnou nějak rezonovaly, je celá řada.
Petra Soukupová je pro mě jednoznačně objev, líbí se mi jednoduchost a lehkost jejího psaní a témata, která si vybírá.
Aréna smrti
Suzanne Collins
Hunger games jsou vážně super! Nechápu, proč jsem s touto sérií tak dlouho otálela. Bavilo mě to od začátku do konce. Užila jsem si styl psaní, dobře vykreslené postavy a hlavně samozřejmě ten skvěle vystavěný příběh se všemi zvraty a akcí. Pokud jste taky opozdilci, Hunger games zkuste. Možná potom stejně jako já budete hladoví po pokračování.
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Tato kniha přináší více popisů přírody a mezilidských vztahů než policejního vyšetřování. Je to dramatický příběh, ve kterém se seznamujeme s širokou škálou různorodých postav jedné uzavřené komunity, kde se stane vražda. Od začátku do konce pomalu plyne, gradaci děje převyšují lyrické popisy krajiny a psychologické úvahy postav. Ale to je asi to, co fanoušci této série vyžadují. Za mě lehce slabší díl, ještě více románový než detektivní než ostatní. Přesto mě bavil a těším se na další.
Překroč svůj stín
Katie McGarry
Jedna z těch YA romancí, které jsou chytré, nepostrádají vtip a čtenář se od nich nemůže odtrhnout. Hlavní hrdinové mi přirostly k srdci a bavilo mě to.
Dobrodruhům
Tereza Ramba
Já jsem si knihu zamilovala od první stránky. Je to nesmírně silné, krásné, emotivní, humorné, napínavé... Některé pasáže mi doteď leží v hlavě a občas knihu otevřu a přečtu si kousek. Kniha pohladila po duši a něco ve mně zanechala.
Nimbus
Neal Shusterman
Neal Shusterman si pro čtenáře nachystal další úžasnou knihu. Jedná se o výborné pokračovaní Smrtky, které je navíc ještě trochu morbidnější, rozšiřuje celý ten svět a přibývají dějové linky. I když Smrtka u mě asi pořád vede... Po zajímavém konci se nemohu dočkat závěrečného dílu.
