Blue
komentáře u knih
Život a osud
Vasilij Grossman
Kdo bude chtít číst tuto knihu, nechť si nejdříve přečte jiné Grossmanovo dílo, a sice Za Volhou není země. Život a osud totiž přímo navazuje na tuto knihu, je jejím druhým dílem. Tuto důležitou skutečnost nám totiž vydavatel zapomněl sdělit. Na přebalu knihy se píše kde co, ale taková marginálie tam není. Takže čtenář se pak zoufale plácá ve změti postav, kterých je tu bohužel poněkud více, než je zdrávo. Měl jsem chvílemi dojem, že tu vystupují snad všichni tehdejší obyvatelé Sovětského svazu. A bez znalosti prvního dílu je nejen velmi obtížné se v ději a vůbec vazbách mezi jednotlivými vystupujícími postavami vyznat, je to nemožné. Přesto, i při neúplném pochopení všech vztahů a osudů,musím uznat, že je to pozoruhodné čtení s řadou velmi zajímavých scén a úvah. Zároveň je to ovšem kniha ne úplně čtivá, je tu řada spíše dokumentárních scén, civilních výjevů bez většího dramatického náboje. Jako celek je to ale docela působivé dílo, byť jako vyloženě umělecká literatura má své rezervy. Autor není žádný vytříbený stylista, spíše reportér. Je to ale i jedna z knih, která pomůže více pochopit ruskou mentalitu, tedy jedna z knih, kterou lidé, kteří se o sobě domnívají, že vědí nejlépe, jak by to v Rusku mělo vypadat, evidentně nečetli. Je to zajímavý národ stíhaný v historii velmi těžkými ranami, s nimiž se zároveň velmi svérázným způsobem vypořádává. Pro nás, kteří přece jen jsme součástí trochu jiné "civilizace", to může být někdy až nepochopitelné. Ale je to tak.
Sekera
Ed McBain
Ed McBain je víceméně taková sázka na jistotu. Civilní, uvěřitelné případy, sympatičtí detektivové, svěží styl. Po těchto knihách se dá sáhnout vždy, když má člověk chuť na nějakou dobrou detektivku.
Rozhovory 1964 - 2009
Vladimír Körner
Knihy Vladimíra Körnera mám rád, přečetl jsem je všechny a k některým jsem se i vrátil. Je to nepominutelná hodnota. Ovšem číst rozhovory s ním je někdy dost iritující, natož když se pak tyto rozhovory shrnou do jedné knihy. Ta přemíra pesimismu, nihilismu a apokalyptických předpovědí je skutečně až otravná. Ale já mu to odpouštím. A milosrdně dávám čtyři hvězdy.
Spolek pro ochranu zvířat
Jiří Robert Pick
Velmi originální a provokativní příběh. Člověk zpočátku neví, jak se má tvářit, ale pak přijme autorův úhel pohledu a užije si to.
Prosté motivy
Jan Neruda
Laicky řečeno, jsou to takové "pěkné básničky". On ten Neruda opravdu "uměl". Všem doporučuju se k tomuto klasikovi vracet.
Dobrý člověk ještě žije
Romain Rolland
Tak tohle pro mne bylo velké překvápko. Knihu jsme měli doma a já kolem ní chodil a i přes rodičovské doporučení jsem neměl chuť ji otevřít. Nějak jsem vůbec netušil, co od toho čekat. Stručná anotace mě nijak nelákala. Dnes jsem velmi rád, že jsem se nakonec rozhoupal. Je to velmi příjemné čtení.
Soudce z milosti
Ivan Klíma
Ivan Klíma je pro mne, a řeknu to teď hodně subjektivně, poněkud nudný patron. Vždy jsem u něj postrádal nějakou šťávu, větší jiskru, ty knihy mi přišly poměrně nudné. Ne tak Soudce z milosti. Tato kniha se četla sama, myslím, že je to jeho nejlepší dílo.
Foucaultovo kyvadlo
Umberto Eco
Pro mne nejlepší Eco. Nepoměřuju to teď z hlediska nějaké literární hodnoty, ale čistě čtenářsky. Toto čtení mě nejvíce bavilo.
Korespondence III
Jan Werich
Tento ediční počin je mimořádný. Prolouskal jsem všechny tři díly a vyjasnil se mi obraz této dvojice. Wericha jsem více pochopil a Voskovce politoval. Ambiciózní, trochu povýšený člověk, který nepochybně disponoval určitým talentem a schopnostmi, je v cizí zemi, natož v Americe, nemohl náležitě uplatnit a neustále se potýkal s materiálními starostmi a pocitem zneuznání. Werich měl sice problémy, ale byl doma a mohl tu přece jen občas uplatnit svou zemitost a nesporný komediální talent. Proto nám po něm také více zbylo. Vždyť už jen to Fimfárum je dílo geniální. Werich žil sice v nesvobodných podmínkách, ale myslím, že byl nakonec šťastnější.
Nůž
Vuk Drašković
Velice krutá kniha, zvláště pro nás, co nemáme rádi nože. Ale i velice poučná, protože dává nahlédnout do mentality balkánských národů.
Guvernantka
Vladimír Macura
Nejlepší díl Macurovy tetralogie. Po literární stránce lahůdka.
Maják na konci světa
Jules Verne
Solidní. Tento výraz asi nejlépe vystihuje toto podle mnohých badatelů zřejmě poslední Vernovo dílo. Není to žádný zázrak, ale ani propadák.
Večerní zprávy
Arthur Hailey
Velmi napínavá kniha, nejlepší, co jsem od Haileyho četl. Ovšem nečetl jsem zdaleka všechno.
Šibumi
Trevanian (p)
Velmi dobrá kniha autora, jehož další knihy je možno rovněž doporučit.
Ad acta
Patrik Ouředník
Úžasně jsem se u čtení pobavil, je to velmi vtipná kniha. Četl jsem ji dvakrát, protože jsem se domníval, že jako detektivka musí mít i nějaké vyřešení. Ale buďto nemusí, nebo jsem ho ani napodruhé nebyl schopen najít.
Autopsie (pitva režiséra)
Jan Drbohlav
Velmi čtivě napsáno. Někdy jsou tyto životopisy klopotné, tento se čte jedním dechem.
Trampoty pana Humbla
Vladimír Neff
Vladimír Neff byl vynikající stylista. Jeho čeština byla mimořádná a ta dlouhá souvětí mu můžeme všichni závidět. Měl také velmi vytříbený smysl pro humor s důrazem na ironii. To se v Humblovi spojilo i s dobrým příběhem a vznikla velmi dobrá kniha.
Popraviště
Čingiz Ajtmatov
Pro mne velmi příjemné překvapení, o to větší, že jsem vlastně vůbec nevěděl, do čeho jdu. Zvláště vlčí část příběhu byla úchvatná.
Hrozny hněvu
John Steinbeck
Dobré čtení, ale určitě ne pro každého. Je nutno vzít v úvahu, že je to dnes již klasický román z povinné četby, je to četba vážná a ne zrovna "napínavá".