bob0985 komentáře u knih
Za mě výstižný komentář napsal NemmamSlov. Přesně něco takového jsem chtěl uvést i já před tím, než jsem zjistil, že to je napsané.
Druhá kniha od M.R., kterou jsem četl. Pěkné, vyvolalo emoce, vzpomínky na mého zmizelého kamaráda... vtipné, chytré, k zamyšlení. Dobrý doslov - velmi trefný.
Mám nutkavý pocit, a to vzhledem ke komentáři níže, že bych měl nejdříve napsat obhajobu, kterou vysvětlím, že jsem náročným čtenářem, a pak si mohu dovolit vysvětlit, proč mě kniha tak hrozně nebavila. Nemůžu však napsat, že jsem ji četl, protože od její polovičky jsem se v ní plácal a plácal, hodně jsem přeskakoval, což si těžko odpouštím, protože v knihách, které čtu, nepřeskakuji. Mrzí mě to, ale tady jsem musel. Měl jsem pocit, že co čtu, jsem už četl jinde a lépe napsané. Měl jsem pocit, že některé odstavce kapitol byly vytvořeny náhodným generátorem vět na jedno téma. A hlavně mám pocit, že této knize možná dlužím víc času a porozumění, které jsem ji však nedokázal od určité chvíle věnovat, a to právě z těch důvodů, které jsem shora popsal. Oceňuji její provázanost, nápad se slovem Globe, který měl možná i evokovat Shakespearovo divadlo, ve kterém jsou různé postavy, ale kniha mě prostě ne-ba-vi-la.
Velmi příjemné čtení a koukání. Velmi jsem se bál, aby komiks nebyl zastřenou náboženskou literaturou, protože by příběh sklouzl jinam, ale byl jsem velmi rád, že se tak nestalo.
Tajemství, příběh člověka, sběratelské vášně, která je smyslem života nebo překážkou; nebo to je celé úplně jinak... Kniha se mi velmi líbila a dobře se četla.
Velmi působivé vyprávění s některými prvky z autorova vlastního života (nejedná se o popis autorova dětství, jak tu někdo mylně v komentářích psal). V doslovu knihy se čtenář dozví, proč ho může mást i čas, kdy se to odehrálo. Při čtení jsem si vzpoměl na Nabarvené ptáče.
Pěkný příběh o spisovateli, určitě dost autobiografické. Četl jsem už podobné o spisovatelích od jiných spisovatelů a při tomto jsem se moc dobře bavil.
Bylo by z mé strany nespravedlivé tuto knihu hodnotit i nehodnotit. Přečetl jsem ji celou, ale rozhodně musím říct, že se k ní vracet nebudu a tento žánr/literární směr napříště již vynechám. Zkusil jsem tey něco jiného, neobvyklého, místy velmi zajímavého a rozšířil jsem si své obzory, což pro sebe považuji za podstatné. Občas mě některé výčty předmětů pobavily, jindy zas vyvolaly jen cukání obočí, protože opakovaný vtip není vtipem. Troufám si říct, že jsem pochopil, proč nás autor někdy zasypal nesmysly - protože jich v životě je přesmíru, ale i tak, jednou stačilo. Někdy to je jako s novým jídlem, které ochutnáte: sníte ho, je to něco nového, jiného, nemůžete za sebe říct, že by to bylo špatné, protože chápete, že jiným chutná, ale vy si ho už nedáte.
Příjemný cestopis s mnoha fotkami, které východní Rusko velmi vystihují. Příjemně jsem se čtením pobavil :-)
Bohužel tyto knihy nepatří úplně mezi můj oblíbený žánr, ač utopistické téma mě vlastně baví. Povrchnost knihy jsem spatřoval především v tom, že když je "problém" tak se vymyslí nástroj, kterým se vyřeší - najednou hrdina začne používat ezoněco, co způsobuje něco, a tím odvrátí jasný problém nebo snad zánik hrdinů (únik od jistého zániku zadní branou mi náhle připadl celkem směšný). Přijde mi totiž, že tato "zadní vrátka" jsou používána, když se autor dostane do slepé uličky a neví, jak s příběhem naložit.
Pěkný jarní příběh. Určitě v dnešní době vzhledem k posunu společnosti, překonán, ale příjemné čtení.
Běžně bych napsal, že tato kniha není můj žánr, ale tohle je něco úplně jiného. Nevšední kniha s hlubokým příběhem, ve které lze najít mnoho rovin. Dlouho nad ní budu přemýšlet.
Kniha mě bavila. Dobré příběhy! Super oddychovka na začátku léta.
Přečetl jsem, ale občas jsem se trochu nudil. Čekal jsem nějak trochu víc. Až informace o autorovi, roku vydání mi napověděla, proč si knihy vážit o něco víc. Přesto v porovnání s obsahem jiných knih, nehodnotím moc vysoko.
Knihu jsem přečetl, příběh mi dělal společnost, líbilo se mi to, ale myslím, že jednou prostě tato kniha zapadne.
Zajímavá kniha, která určitě patří do všeobecného literárního přehledu. Dočetl jsem ji, avšak nemůžu říci, že by mě tolik okouzlila. Není to můj styl, ač jsem přesvědčen, že ve světové literatuře má zasloužené místo.
Bezesporu bych ji doporučoval si ji přečíst.
Podobu bych viděl s Pěnou dní od Borise Viana.
Knihu jsem přečetl, ale z mého hodnocení je patrné, že na mě dojem neudělala. Varování před budoucností, apel na civilizaci, to vše je zabaleno do nějakého haraburdí, kdy jsem nemohl přijít na to, proč to tam prostě je.
Jak uvedl Lector, i já se domnívám, že kdybych knihu nečetl, nic se nestalo.
Stefan Zweig je člověk, se kterým bych se rád potkal, kdyby byla taková možnost. Vynikající autor, jeho knihy mají neskutečnou hloubku. Budu opakovat komentáře ostatních. KLENOT!
Tohle mi připadlo, jakoby to Zweig napsal sám sobě a myslím, že to naplňuje (str. 318):
"... právě já, který jsem měl přece vědět, že tvoříme knihy jen proto, abychom byli spojeni s lidmi i po svém posledním vydechnutí a tak se ubránili neúprosnému protivníku veškerého života: pomíjejícnosti a zapomnění."
Tento komiks byl podle mého velmi slabě zpracovaný, což je na škodu deníku Anne Frank. Pro mě to bylo zklamání.
Dlouho jsem bojoval s tím, zda autor chtěl knihu humoru nebo vážnou. Vtipnost mě občas trochu iritovala (připomínala tak trochu seriál Přátelé), což jsem od knihy nečekal. Ten konec mě však velmi mile překvapil.