Boogi
komentáře u knih
Purpurea
Adalyn Grace
Druhý díl ze série se mi líbil o něco víc než první. Měla jsem z něj trochu strach, protože jsem se bála, aby mě nezklamal, ale opak byl pravdou. Navíc jsem měla i správnou podzimní atmosféru.
Samotný děj se v první polovině nijak moc nehýbal, všechno bylo takové nejasné a hodně prostoru se dávalo nové postavě: Osudu. V druhé polovině se začaly více objevovat kapitoly z pohledu Blythe, což mě osobně udělalo velkou radost a oblíbila jsem si ji ještě víc. Posledních pár kapitol bylo zase plných odhalení a šokujících zvratů. Jediná věc, co mi chyběla byla ta jiskra mezi Signou a Smrtonošem.
Moc se těším na třetí díl a hodně doufám, že by mohl vyjít třeba už příští rok... no tak uvidíme.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Tohle byl tak strašně temný a silný příběh, že jsem se z něj musela nejdřív vzpamatovat. Ještě nikdy předtím jsem knihu podobného typu nečetla, takže jsem moc nevěděla co čeho jdu a musím říct, že ať už si přečtete kolik chcete recenzí a podobných věci na tohle vás to zkrátka nepřipraví. Jsem hrozně ráda, že jsem se k této knize dostala skrz maturitní četbu (ačkoli jsem si ji chtěla přečíst už předtím), protože mi v mnohém otevřela oči.
Mílový klub
Liz Tomforde
3,5*
Ale jo, nebylo to špatné. Jediný problém jsem měla s tím věčným fňukáním hlavních postav. Sice si po chvíli zvyknete ale pak je to ještě otravnější než předtím. O hokeji jako takovém se tady moc nemluví, spíš jde o to, že hlavní hrdina je hokejista a občas se zmíní jeho kariéra nebo nějaký marketing okolo, ale na samotnou hru hokeje skoro nikdy nedojde. Na Stevie mě vytáčelo její neustálé stěžování si na váhu. Nebyla kapitola (někdy pomalu stránka), aby to tam nebylo zmíněno.
Kdyby knížka měla o cca 170 stran míň možná by bylo hodnocení vyšší, ale to zůstane navždy nezodpovězené. Druhý díl, který vychází v listopadu si určitě moc ráda přečtu.
Polibky v New Yorku
Anne-Sophie Jouhanneau
Taková běžná oddechovka. Nebylo na tom nic speciálního, některé pasáže byly vyloženě klišé. Docela se mi líbilo popisování všeho toho jídla a francouzská slova, co se občas objevila.
Jen pět přežije
Holly Jackson
Do první půlky si říkáte, že je to strašně zdlouhavé, ale druhá polovina vám to všemi dějovými zvraty bez problému vynahradí. Moc se mi líbilo, že byl děj rozdělený po hodinách, lépe se v něm orientovalo. Poslední hodina byla naprosto šokující, nic z toho jsem absolutně nečekala. Za co tedy ubírám jednu hvězdu? Odpověď zní: Red. Sice je hlavní hrdinka ale příběhu nic nedodala a bylo to jako by pořád říkala, myslela a dělala to samé.
Podlý král
Holly Black
Podle ohlasů jsem čekala, že bude druhý díl ještě lepší než první, ale nebylo to tak. Byl to spíš takový mezičlánek mezi prvním a třetím dílem. I tak jsem si ale čtení užila a musím uznat, že se tady přece jen objevilo trochu víc tolik očekávané romantiky.
Víš, že tě miluju?
Estelle Maskame
Hned zezačátku musím říct, že mi to strašně připomínalo příběhy z Wattpadu, které jsem četla cca 4 roky nazpátek. Nic zajímavého se tam vlastně neudálo, všechno se točilo jenom okolo toho, že Eden není jako ostatní v jejím okolí, protože nepije a nechodí na večírky. Jo a taky vlastně, že se zamilovala do svého nevlastního bratra vyloženě z minuty na minutu. O jejich vztah se vlastně skoro vůbec nejednalo. Celou knihu provázelo "tajemství" cože se to vlastně Tylerovi stalo, že se chová jako blb. Při troše přemýšlení vám to dojde už v půlce knihy, takže nějaká motivace to číst dál abyste věděli, co se stalo se nekoná. Abych knížce zase úplně nekřivdila, první dvě třetiny mě docela bavily, než se začal děj neustále opakovat. Je tady pravděpodobnost, že si přečtu i další díly, ale na 100% to rozhodně jisté není.
Romeo a Julie
William Shakespeare
Čteno hlavně kvůli maturitní četbě. Hodně jsem se těšila, protože Romeo a Julie jsou zkrátka klasika. Nějak mě nezklamalo, ale asi jsem prostě čekala víc nějaké té dramatičnosti.
Beladona
Adalyn Grace
Dokonalá knížka z gotického a temného prostředí. Nečekala jsem, že mě to tak chytne ale stalo se. Konec byl naproto nečekaný a neuhádla bych to ani kdybych se hodně snažila. Plus byla taky romantická linka mezi Signou a Smrtonošem, která byla do příběhu krásně zapracovaná. Už se nemůžu dočkat na vydání druhého dílu.
Služebník a pán
Lo
Mangu jsem nečetla už hodně dlouho, ale tuhle jsem měla doma už přes rok, tak nastal čas se do ní pustit. Příběh pěkně utíkal, dalo se mu celkem porozumět, ale určitě by prospělo, kdyby bylo více dílů. Na zabití volného času rozhodně super volba.
Jsem roztříštěná
Tahereh Mafi
Čteno v angličtině. Na tuhle knížku mě nalákal hlavně booktok. Když jsem ji měla doma už rok rozhodla jsem se, že přišel její čas. Upřímě to ve mě zanechalo víc otázek než odpovědí: proč jsou Adam a Warner imunní vůči doteku Juliette? Proč má tyhle schopnosti? Co se vlastně stalo se světem? Ale i přesto to bylo fajn počtení. Rozhodně budu pokračovat s dalšími díly.
Stmívání
Stephenie Meyer
Říct, že jsem tohle přečetla je moc silné slovo. Spíš jsem to přeletěla očima, protože se to nedalo číst. Chtěla jsem si užít trochu nostalgie, knížku jsem četla někdy před pár lety, když mi bylo cca třináct. Absolutně nechápu, proč se mi to tehdy tolik líbilo. To bych si rovnou mohla otevřít Wattpad (který jsem v té době používala taky) a najít na něm stejně mizerně napsaný příběh od dvanáctileté holky.
Spřízněné duše
Susan Lee
Neměla jsem skoro žádná očekávání, což bylo možná i dobře. Trochu jsem věděla, co čekat, protože jsem knih na podobné téma četla už několik. Příběh mě překvapil svou čtivostí a rychlým postupem děje. Jako prázdninová oddechovka super knížka. Ke konci jsem se rozhodla, že musím zvednout hodnocení z tří na čtyři hvězdy.
Krutý princ
Holly Black
Tady jsem dlouho váhala jestli vůbec Krutého prince číst, ale přece jen jsem mu dala šanci. Z počátku se mi zdál příběh o vílách trochu moc pro děti, ovšem jakmile se začal rozjíždět děj, vůbec jsem nelitovala. Sice tady nebyl žádný obrovský dějový zvrat, který jsem alespoň částečně očekávala, nakonec to naštěstí nebyl tak obrovský problém. Už se těším, až si přečtu další díly.
Neonová cizinka
Filip Klouda
Tady není co vytknout. Byla jsem sice trochu skeptická, vzhledem k tomu, že se jedná o příběh Češky v Japonsku, ale moje obavy byly naprosto zbytečné. Až do konce nevíte, co se vlastně se sestrou hlavní hrdinky stalo, což vás udržuje ve stálém napětí. Děj se ke konci opravdu dost rozjel, takže jsem přečetla zbývajících 200 stran najednou. Je tam plno šokujících odhalení, zjištění a úžasného vývoje postav. Rozhodně bych všem plně doporučila.
Jak se spřátelit s temnotou
Kathleen Glasgow
Popravdě, očekávala jsem víc. O autorce jsem slyšela samé dobré věci, řekla jsem si proč by ne a zkusila to. Popsala bych to jedním slovem- zklamání. Chápu, že jde o román o ztrátě, smutku, bezmoci a tak dále, že se autorka snaží ukázat, jak to funguje u pěstounů, nebo jaký mají děti z těchto rodin osud. Prvních 200 stran se mi docela líbilo, ale řekla bych, že ve chvíli, kdy Tiger opouští LaLin dům, kvalita jde dolů. Nebyla to vyloženě špatná kniha, někomu se určitě zalíbí, ale já fanoušek bohužel nebudu.
Twisted Hate: Nenávist na ostří nože
Ana Huang
Přečtním téhle knížky končím se čtením série Twisted (ano, četla jsem ji úplně napřeskáčku). Samotná zápletka mě tak moc nenadchla a klidně bych označila Twisted Hate za můj nejméně oblíbený díl, ale upřímně to bylo oddechové, což bylo přesně to, co jsem po dokončení náročného školního roku potřebovala.
Jules jsem si oblíbila okamžitě, odhalení o její minulosti mi skoro až vyrazily dech. S Joshem to bylo trochu náročnější, ale jak jsem se dostávala dál do příběhu, z většiny jsem pochopila jeho chování.
Upřímně nemám moc co bych vytkla, jen mě to nenadchlo natolik, aby knížka dostala 5 hvěz. Dovolím si zveřejnit svůj osobní žebříček: Twisted Games, Twisted Lies, Twisted Love, Twisted Hate. V téhle sérii si každý najde svoje, celkově jedna z mých oblíbených sérií. Rozhodně bych neváhala a přečetla si ji, ti kteří stále váhají o mnohé přicházejí :)
Twisted Lies: Lži na ostří nože
Ana Huang
Na závěr série tohle bylo naprosto úžasné. Moc se mi líbilo, že jsme na konci zjistili, co se událo v životě ostatních párů a postav.
Když jsem začínala číst, věděla jsem, že knížka má spíš pomalý rozjezd, ale tohle bylo extrémně pomalé. Nebyl to zásadní problém, ale v některé momenty bylo únavné číst skoro pořád to samé dokola.
Zvraty v ději tady byly na nepřemožitelné úrovni, rozhodně se jimi nešetřilo. Další plus pro mě bylo to, jak se charaktery postav vyvíjely a měnily k lepšímu. Sice u mě stále vede Twisted Games, ale i tohle byla topovka.
Život jedna báseň
Colleen Hoover
Tak kde začít. Po téhle knížce jsem sáhla hlavně proto, že byla tenká a vypadala, že se bude číst snadno a rychle. Ovšem opak byl pravdou. Musela jsem se do ní vyloženě nutit.
Hned na začátku se mi zdálo divné, že by se po týdnu někdo dal dohromady, ale byla jsem ochotná to přetrpět. Jenže jakmile se ukázalo, že jde dost možná o téma učitel X studentka? To jsem si říkala, že toto nebude dobré. A nepletla jsem se.
Layken byla nesnesitelně sobecká. Kdo by čekal, že se jeho partner vzdá práce, která živí jeho i jeho mladšího sourozence? Taky byla přehnaně zlá na svou mámu (ano, měla těžké období, ale ne vždycky se všechno točí jen kolem tebe), která se ze všech sil snažila poskytnout svým dětem alespoň o trochu lepší život.
Na Willovi mě štvalo, jak jí pořád dával falešně naděje. Měl jí prostě říct, že s ní být nemůže, ale on to sám sobě s radostí komplikoval. Občas se mi zdálo, že Layken i trochu využíval.
Je spousta dalších drobností, co mi na tomhle vadily. Jsem dost zklamaná, protože od Colleen jsem toho četla už dost a zatím se mi zdála jako dobrá autorka. Možná to nebyl úplně můj styl no.
Twisted Love: Láska na ostří nože
Ana Huang
No... čekala jsem to lepší. Jako první jsem četla druhý díl a ten mě bavil podstatně víc. Podle toho, jak o téhle knížce všichni mluvili, jsem čekala, že bude ještě lepší. Ale nebylo to tak. Popravdě jsem moc neměla ráda Avu, prostě jsem si k ní nemohla najít cestu. O Alexovi si myslím, že je docela psychopat a ne génius. Navíc se mi to všechno zdálo až moc předvídatelné. Na druhou stranu jsem to přečetla fakt rychle, což se většinou u knížek co mě nebaví neděje.
Chápu, proč se to lidem tak líbí, ale já zřejmě nebudu fanoušek zrovna tohoto dílu.
