Boogi
komentáře u knih
Šarlatový závoj
Shelby Mahurin
Zezačátku pro mě bylo těžší se začíst, ale kousek před půlkou se to naprosto obrátilo a já se naopak nemohla odtrhnout. Hodně se mi líbilo, jak se z Célie, která mi zpočátku lezla na nervy, stala o něco zajímavější postava. Bohužel jsem se těšila na trochu víc romantiky a tak mě poměrně zklamalo, že jí bylo pouze pomálu, spíš takové romantické napětí než něco víc. Když jsem se dostala na konec, nemohla jsem tomu uvěřit a okamžitě bych si přečetla druhý díl, který bohužel teprve bude vycházet v originále, takže si na něj asi chvilku počkáme.
V divočině
Hannah Grace
Už dlouho jsem chtěla od Hanny Grace něco přečíst a říkala jsem si, že zvolím V divočině hlavně kvůli tomu, že má být lepší než předchozí díl. Neočekávala jsem moc, ale i tak jsem zažila velké zklamání.
Prvních pár kapitol bylo fajn, ale ve chvíli, kdy se hlavní hrdinové objevili na táboře, to šlo z kopce. Děj nebyl nějak převratný, někdy bych řekla skoro žádný. Taky mi chyběla jakákoli osobnost u Russe a Aurory (u té obzvlášť). Jejich jediným znakem bylo to, že mají oba problém s otcem a tam to končilo. Nějak jsem jejich vztahu ani nevěřila, jako by spolu byli jenom proto, že zažili jednu vášnivou noc a to je k sobě přitahovalo. Celkově mi to připadalo, jako bych v rukou držela vytištěný příběh z Wattpadu (a to rozhodně ne v dobrém slova smyslu). Aurora se navíc chovala jako malé děcko a občas to vypadalo, že Russe má jenom k tomu, aby uspokojila svoje potřeby.
Jsem zlomená
Tahereh Mafi
Tohle bylo o tolik lepší než první díl! Z počátku jsem byla trochu skeptická, protože děj byl celkem nezajímavý a hodně se opakoval ALE od chvíle kdy na scénu přichází Aaron... Už od prvního dílu mi lezl krkem Adam, takže když se s ním Juliette rozešla, měla jsem hroznou radost. Tu trochu zchladilo to, jak o něm pomalu do konce knížky básnila a dokola opakovala jak je úžasný a jak moc ho miluje. Každopádně mám radost, že jsem se nezalekla ani rozporuplných recenzí a do téhle knížky se pustila.
Podlý král
Holly Black
Podle ohlasů jsem čekala, že bude druhý díl ještě lepší než první, ale nebylo to tak. Byl to spíš takový mezičlánek mezi prvním a třetím dílem. I tak jsem si ale čtení užila a musím uznat, že se tady přece jen objevilo trochu víc tolik očekávané romantiky.
Služebník a pán
Lo
Mangu jsem nečetla už hodně dlouho, ale tuhle jsem měla doma už přes rok, tak nastal čas se do ní pustit. Příběh pěkně utíkal, dalo se mu celkem porozumět, ale určitě by prospělo, kdyby bylo více dílů. Na zabití volného času rozhodně super volba.
Stmívání
Stephenie Meyer
Říct, že jsem tohle přečetla je moc silné slovo. Spíš jsem to přeletěla očima, protože se to nedalo číst. Chtěla jsem si užít trochu nostalgie, knížku jsem četla někdy před pár lety, když mi bylo cca třináct. Absolutně nechápu, proč se mi to tehdy tolik líbilo. To bych si rovnou mohla otevřít Wattpad (který jsem v té době používala taky) a najít na něm stejně mizerně napsaný příběh od dvanáctileté holky.
Twisted Games: Hry na ostří nože
Ana Huang
Dlouho jsem přemýšlela, jestli to budou 4 hvězdičky nebo 5. Celkově to bylo fajn, nemůžu říct, že bych si čtení neužila, ale i tak jsem někdy chtěla přeskočit na další kapitolu. Twisted Games jsem četla z celé série jako první, takže úplně nemám porovnání, ale nebála bych se hádat, že bude nejlepší.
První
Kiera Cass
Po dočtení Elity jsem váhala, jestli chci poslední díl vůbec číst. Nakonec jsem byla ráda, že jsem to udělala, protože je to nejlepší kniha celé série. Posledních 80 stran bylo naprosto nejlepších. Americu jsem si zamilovala, Maxona jsem po většinu času milovala taky, ale někdy mě pěkně štval, ale ten kdo mě vytáčel až skoro do samého konce byl Aspen. Trochu se bojím následujících dvou dílu, takže je prozatím odložím a počkám na nějakou lepší příležitost. Ovšem Selekce je jedna z nejlepších sérii, co jsem kdy četla.
Útěk za láskou
Petra Martišková
Na to, že knížka neměla skoro ani dvěstě stran jsem se s ní trápila až neskutečně dlouho. Emma byla příšerně nesympatická a absolutně nechápu jak se s jejím chováním mohla komukoli fakt líbit. Pořád si stěžuje na Kelly, ale ona je vlastně taky úplně taková. Navíc ten konec?? Něco opravdu zajimavého se tam objevilo až v poslední kapitole která měla cca 20 stran, takže je jasný, že na vyřešení celého problému zbylo jenom takových pět stránek. Navíc to celé bylo strašně předvídatelné a zároveň nereálné.
V pádu
Anne Pätzold
Druhý díl série o NXT se mi zdál o maličko slabší než první, ale i tak jsem si ho užila. Autorka píše takovým stylem, že vás bez problémů vtáhne do děje a vy ani nevíte jak a knihu máte za chvíli přečtenou. Naštěstí v téhle knížce není žádné přehnané kliše nebo drama a odvážila bych se říct, že by klidně mohla popisovat události, co se můžou naproto v pohodě stát i v reálném životě. Už se těším na třetí díl a tuhle sérii označuju za jednu ze svých nejoblíbenějších.
Přivedeš mě do hrobu
Karen M. McManus
Téhle knížce zabralo docela dlouho než se pořádně rozjela. Než jsem se dostala asi do půlky, přemýšlela jsem, že to s knížkou vzdám, naštěstí jsem to neudělala. Nakonec se to pěkně rozjelo a když o tom tak přemýšlím, nebylo to tak špatné jak jsem čekala.
Léto porušených pravidel
K.L. Walther
Tuhle knížku jsem si užila, ale mám k ní pár malinkých připomínek.
Zdálo se mi, že to bylo napsané stylem, který by se mohl líbit třeba desetiletým dětem. Prostě takové stručné a někdy by to chtělo víc popisování. Nakonec to ale až tam moc na škodu nebylo.
Taky mi tam chyběl nějaký zajímavý dějový zvrat (byly tam takové pokusy, ale nic extra). Možná kvůli tomu mi přišly nějaké části poměrně nudné a bojovala jsem sama se sebou abych je nepřeskočila, protože co kdyby se tam náhodou něco stalo?
Konec se mi zdál takový nedotažený a trochu nevysvětlený. Chtělo by ho to trochu ozvláštnit.
A nakonec ještě taková malá připomínka. Proč se na obálce píše, že je knížka inspirovaná písněmi Taylor Swift, když je tam i ní asi tak pět zmínek za všech těch 300 stránek? Není to tak, že by mi to nějak trhalo žíly, protože nejsem nějaká obrovská fanynka, ale přijde mi to takové zvláštní.
Políbila jsem Sharu Wheelerovou
Casey McQuiston
Na tuhle knížku jsem se opravdu těšila a většinu jsem si taky užila, ale posledních cca 100 stran mi přišlo až zbytečně přeplácaných. Chloe se mi zdála poměrně nesympatická a o Shaře radši ani nemluvím. Jejich vztah se tam vzal vyloženě z ničeho, asi aby tam bylo ještě více LGBT+.
Další věc co mi nesedí je, že se nakonec ukáže, že skoro půlka studentů do LGBT+ patří. Samozřejmě, že jich může být třeba pět, ale tolik? Vždyť to snad není ani možné.
Tohle je už moje druhá zkušenost s knihou od Casey McQuiston a musím říct, že mi přijde že všechny její knihy jsou přeceňované.
Nevím, určitě jsou lidé, kteří tuhle knihu budou milovat, ale obávám se, že mezi ně nepatřím.
Tíha vesmíru
Jennifer Niven
Tuhle knížku je těžké ohodnotit. Není vyloženě špatná, ale nijak vynikající taky není. V první půlce si Libby s Jackem skoro pořád jenom stěžují na jejich problémy a nic moc se tam neděje. V druhé půlce konečně začíná děj (ale stěžování nemizí), který se odehrává poměrně rychle a v některých částech možná až příliš rychle. Rozhodně by ničemu neublížilo trochu ubrat. Libbyin příběh se mi zdál zajímavější než Jackův, který se opakoval pořád dokola. Na druhou stranu má kniha plno pasáží, nad kterými má smysl přemýšlet.
Nevím, znova bych ji asi nečetla, ale jejího přečtení vyloženě nelituju.
Opačno
Hannah Mathewson
Když jsem se tuhle knížku pokoušela číst poprvé, vůbec mě nebavila. Ale když jsem se k ní po čase vrátila, ukázalo se, že je to vlastně úplně úžasná kniha! Líbí se mi jak příběh tak postavy a není to jedna z těch knih kde se půlku času nic neděje. Určitě bych ji doporučila všem, kdo mají rádi trochu toho nadpřirozena, ale samozřejmě nejenom jim.
Lásky čas
Adéla Rosípalová
Ale jo, takový normální oddechový příběh, od kterého nesmíte čekat nic velkého. Sama jsem do toho šla s tím, že to bude jedno klišé za druhým a ani jsem se nějak moc nepletla. Do půlky knihy jsem četla s celkem velkým nadšením, ale pak to začalo být poměrně nudné a nezajímavé, takže jsem měla trochu problém knížku vůbec dočíst. Co se mi líbilo a udělalo mi radost bylo použití moravských slov /vět, které do prostředí, kde se děj odehrává naprosto patří.
Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy
Holly Black
Tohle bylo naprosto geniální, taková pohádka ze světa Elfhame, vyprávěná Cardanovým pohledem. Jsem vcelku ráda, že jsem si ji přečetla až po originální trilogii, popravdě si myslím, že dřív bych ani všechno tak dobře nepochopila a nevěděla bych, o čem je řeč.
Královna ničeho
Holly Black
Tuhle sérii jsem si od první stránky prvního dílu absolutně zamilovala, proto jsem strašně smutná, že je tímto dílem konec. Od začátku do konce mě děj zaujal a mnoho postav jsem si naprosto zamilovala. K tomuto dílu nemám jedinou výhradu a můžu jenom chválit to, že autorka skvěle rozvedla všechno, co v průběhu předchozíz dílů zmínila a dokonce i připravila pár témat pro nasledující duologii, na kterou se ohromně těším.
Kdyby zůstal se mnou
Laura Nowlin
Na to, že celý svět mluví o tom, jak je to skvělá knížka a jak si při ní mohli oči vyplakat, je to celkem slabota. Postavy se chovaly, jako by jim bylo dvanáct let. Celé mi to připadalo nedotažené, příběh neměl jedinou zajímavou zápletku, všechny ty skoky v čase tomu moc nepřidávaly. Nevím, co je na tom tak úžasného, že se to dá nazývat bestsellerem.
Purpurea
Adalyn Grace
Druhý díl ze série se mi líbil o něco víc než první. Měla jsem z něj trochu strach, protože jsem se bála, aby mě nezklamal, ale opak byl pravdou. Navíc jsem měla i správnou podzimní atmosféru.
Samotný děj se v první polovině nijak moc nehýbal, všechno bylo takové nejasné a hodně prostoru se dávalo nové postavě: Osudu. V druhé polovině se začaly více objevovat kapitoly z pohledu Blythe, což mě osobně udělalo velkou radost a oblíbila jsem si ji ještě víc. Posledních pár kapitol bylo zase plných odhalení a šokujících zvratů. Jediná věc, co mi chyběla byla ta jiskra mezi Signou a Smrtonošem.
Moc se těším na třetí díl a hodně doufám, že by mohl vyjít třeba už příští rok... no tak uvidíme.