Bookaholik
komentáře u knih

Velmi zajímavý příběh o zemi, o níž sice víme, že v ní panuje diktátorský režim, i tak mi ale místy naskakovala husí kůže a nechápala jsem, že se toto může někde ještě ve 21. století dít. Na mnoha místech jsem si říkala, že je až bizarní, co není vůdcům a jejich nohsledům hloupé lidu předkládat jako fakt (např. kdy začal Velký vůdce chodit a mluvit).
Byť bych knihu nenazývala úplně románem, trefnější by podle mého názoru byla spíše povídla s prvky reportáže, čtení jsem si "užila" (pokud se to tak dá vůbec o knize s takovou tematikou říci) a nemohla se odtrhnout. Ninu Špitálníkovou mám obecně velmi ráda, její předchozí knihy Mezi dvěma Kimy a Svědectví o životě v KLDR jsou velmi povedené, druhá zmíněná je navíc perfektně načtená jako audiokniha. Tuto autorku obecně velmi vřele doporučuji všech, kteří se zajímají o totalitní režimy nebo samotnou KLDR.


Tohle mě bohužel moc nebavilo. Další díly jsou prý mnohem lepší, ale asi se k nim nedostanu, jednička mě odradila. 300 stránek okecávání děje a ustavičného přemítání nad tím, proč se Nicholas chová, jak se chová, když ji přece nemá rád, je za mě o ničem a nevyváží to ani občasná akce...


Předvídatelné, ale hezké. Nebyla to nejhezčí kniha, kterou jsem od Colleen četla, přesto mě bavila. Mám ráda i to, že u Colleen vždy přesně vím, jak jednotlivé postavy dopadly a co se s nimi dělo dál.


(SPOILER) Začátek byl super, druhá půlka malilinko slabší, ale celkově mě to opravdu bavilo a těším se na pokračování... Ten fae tam asi nebude jen tak, co?!


Za mě je to rýžování na tématu. Jedná se o pouhý přepis textu J. K. Rowling o Harryho prvních Vánocích v Bradavicích. Ilustrace jsou sice hezké, ale kniha má tak málo stránek, že za mě za koupi nestojí. Jim Kay nicméně Vánocům v Bradavicích nevěnoval jediný obrázek, a tak je hezké se na ně podívat.


Hodně předvídatelný příběh, ale velmi čtivý. Líbilo se mi, že ukazuje handicapovaného člověka jakožto velmi inteligentního.
Ovšem překlad byl místy podivný, všimla jsem si hned několika souvětí, která ani po několikerém přečtení nedávala úplně smysl.
Celkově ale hodnotím knihu kladně, je to taková oddechovka na dvě odpoledne.


Líbila se mi forma textu, která je za mě velmi neotřelá. Bavil mě i děj, který byl srozumitelný, nikam se zbytečně neodbíhalo. Jediné, co bych za sebe vytkla, bylo na můj vkus poněkud zdlouhavé vyjadřování postav, které ale asi odpovídá způsobu vyjadřování tehdejší doby.


(SPOILER) Kytici miluji, proto jsme se velmi těšila, kdyz mi ji kolegyně půjčila v tomto vydání. Hned po otevření ale priřušla studená sprcha.
Nutno říct, že nemám absolutně nic proti modernímu pojetí klasiky. Myslím, že je super přibližovat mladším generacím kvalitní klasická díla, kterým by jinak třeba těžko porozuměla, ovšem to, co provedli s většinou balad v tomto vydání, je za mě téměř trestným činem. A opravdu to není proto, že jsou balady přesunuty do moderního prostředí (Holoubek a Zlatý kolovrat se mi líbily i v tomto pojetí, Svatební košile byla za mě velmi povedená).
Pro mě osobně představuje nepřekonatelný problém to, že se mi některé balady zdály buď autory nepochopené, nebo byl jejich smysl překroucen snad pro potřebu nutně vyznít supermoderně a rádoby neotřele. Proč byly matky z Kytice a Vodníka v podstatě zombiky? Proč chodila panna z Vodníka všude nahá (i na návštěvu matky!)? Proč autor Věštkyně zvolil nečitelnou červenou barvu písma na hnědooranžové pozadí? Proč nevidíme obraz Polednice, když ji Erben ve své baladě popsal a my tak máme představu o tom, jak vypadá? Proč byla v Lilii zcela vynechána postava mužovy matky, když to ona je vražedkyní? A takto bychom mohli pokračovat dále...
Za zcela nejhorší považuji Kytici, která připomíná americký akční film, za nejpovedenější asi Svatební košili, která je zpracována klasicky bez potřeby šokovat nebo se nutně zalíbit, Holoubka (opominu-li za mě zbytečnou sexuální scénu, byť je vycenzurována) a Zlatý kolovrat (miluji detail s vraným černým koněm).


Kniha i téma je to zajímavé, ovšem předposlední kapitola o bestiálních dozorkyních s tématem nesouvisí ani trochu a poslední kapitola o Mengelových potratech se také zdá být spíše natahováním počtu stránek. Spousta informací v ostatních kapitolách byla za mě nadbytečná a odváděla pozornost od hlavního tématu, nehledě na to, že mnohdy na sebe jednotlivé odstavce kvůli tomu nenavazovaly.
Také by bylo potřeba, aby text prošel lepší korekturou, některé věty nedávaly smysl.
Na knize je velmi znát, že pan Miko není historik, a je potřeba k ní tak přistupovat...


Po loňském hypu jsem čekala něco extra, ale jsem tak akorát zklamaná. Už od první kapitoly na mě dýchala Wednesday a celkově je to za mě hodne nedotažený, nedomyšlený a místy až protichůdný. Některý věci prostě nedávají smysl, třeba chování Corviny jde podle mě dost proti tomu, jak je popsaná na začátku knihy. Celý milostný příběh je navíc neskutečně toxic, nic toxičtějšího jsem snad nikdy nečetla...
Celkově mám z knihy dojem, že je to jen pornografie s vedlejší zápletkou, která je ale dost odbytá a ne vše je nakonec vyřešené, z čehož autorka (ne)elegantně (posuďte sami) vybruslila zdůvodněním v poslední kapitole, že ne na všechny otázky v životě dokážeme najit odpověď.
Na druhou stranu kniha není příliš obsáhlá, dobře se čte a sfouknete ji za dvě, tři odpoledne.


Film jsem neviděla a grafický román asi nedokážu dostatečně ocenit. Místy jsem byla zmatená, pak se zorientovala, ale stejně mi tento žánr očividně nic moc neříká. Nedokážu proto vlastně vůbec posoudit, zda je dílo dobré, či nikoli. Tři hvězdičky jsou hodnocením pouze pro mé subjektivní účely.


Taková lehká, klidná, místy úsměvná oddechovka na dvě odpoledne :)


Obecně nerada čtu poezii, neumím to. Tuto knihu jsem si přečetla díky Výzvě a jsem za to nesmírně ráda. Kniha se mě skutečně dotkla a s mnohými "zpověďmi" jsem se dokázala ztotožnit. Myslím, že se z této sbírky stane má srdcová záležitost.


Začátek byl trochu pomalejší, ale druhá polovina příběhu příjemně plynula. Nápad byl fajn, jen místy se mi příběh zdál trochu uspěchaný a hlavní hrdinka najednou na něco záhadně přišla. Za to a nudnější rozjezd dávám 4 a půl hvězdy.


Tak tohle mě hodně bavilo! Zvraty, které jsem nečekala, byly za mě promakané a wow efekt se dostavil nejednou. Za mě 10 z 10!


Darcy mám hodně ráda, ale tohle byla slabota. Námět super, ale zbytečně ukvapený. Povídky mě také nijak zvlášť nenadchly. Za zdí měla super potenciál, ale byla zbytečně brzy utnuta. Lépe by vyzněla jako román, to bych si přečetla ráda. Figuríny byly naprosto předvídatelné, myslím, že podobný příběh byl i ve Věřte, nevěřte. Bed and breakfast asi dobré, i když také celkem předvídatelné. Škoda, Darcy to umí mnohem lépe. Nicméně mě to určitě neodradí od dalšího čtení :-)


(SPOILER) Na tenhle díl jsem se strašně těšila (obzvlášť po poslední větě druhého díl), přišlo ale jen velké zklamání. Jediné, co se mi opravdu líbilo, byl příběh Lidie a její milostná linka s Ruhnem...
Poté, co se Bryce objeví na Nočním dvoře, stráví ve finále všechen svůj čas jen ve vězení a tunelu s Nestou a Azrielem. Navíc velice dlouho putuje oním tunelem bez toho, aby se kdovíco dělo. Všechen děj je na můj vkus zbytečně zdlouhavý a pak se najednou jako lusknutím prstu něco vyřeší (najednou je vlastně celkem snadné někoho vysoce postaveného zabít apod.). A to ani nemluvím o tom, jak hloupě a arogantně se Bryce celou dobu chová. Vše ví nejlíp a Hunt, který jí neustále kryje záda a nikdy nezpochybňuje žádné její rozhodnutí, si asi tak milionkrát vyslechne, že je "alfablbec". Za mě je tam ale jen jediný blbec, a to je sama Bryce...
Přeslazený konec tomu celému pak nasadil korunu. Chyběli tam už jen jednorožci. Přečteme si knihu plnou tvrdého sexu, mučení a vražd a nakonec to vše zalijeme sluníčkem.
Zkrátka kdyby byla kniha o polovinu kratší, o nic bychom nepřišli. Tohle je rozhodně nejslabší dílo S. J. Maas.


Eleanořiny knížky mě baví, jsou vtipné a člověk si u nich odpočine. Je ovšem potřeba brát v potaz to, že jsou to spíše novely než romány a napínavá zápletka na vás nečeká.
Co mi ale vadilo hodně a za co jsem ubrala hvězdičku, je fakt, že kniha obsahuje strašnou spoustu překlepů, pravopisných chyb a vynechaných zvratných zájmen. Je to velká škoda, protože vyprávět tahle autorka fakt umí, ale tohle alespoň mě při čtení vždycky vadí!


Bála jsem se, ale nakonec vlastně docela dobrý. Konec už mě moc nebavil a štvaly mě chyby a překlepy, ale když to jako celek člověk vezme s nadhledem, může se i pobavit. HP miluju, jsem zarytá fanynka a tohle mě nijak neurazilo, i když další díly si asi nepřečtu :D
