Bubo19 komentáře u knih

Hlavní hrdinka knihy, třicetiletá Tilda, vzpomíná na léto před dvaceti lety, kdy se u jejího milovaného dědečka projevila Alzheimerova choroba. Je to smutné vyprávění, ale současně z knihy doslova sálá velká láska mezi dědečkem a Tildou, která to vše vnímá svýma dětskýma očima. Což bylo nepochybně dobře, protože cesta do Benátek byla prostě úžasná. Kniha se mi četla výborně.

29 19.03.2022

Milé povídání o kočkách, kocourech a lidech. O tom jak se navzájem ovlivňujeme, pomáháme si a často se soužitím se čtyřnohými tvory stáváme lepšími. Jednotlivé příběhy končí dobře, tak je to takové pohlazení po duši.

40 13.03.2022

Začátkem jsem se trošku prokousávala, ale pak se první příběh rozběhl a knížku jsem nakonec zvládla přečíst za jedno odpoledne. Možná byla výhoda, že jsem předchozí díl četla před víc než rokem, takže už si nepamatuji jednotlivé příběhy, jen pravidla, ta se opakovala v prvním díle tak často, že se nedají zapomenout :-). Mám ráda atmosféru japonské kavárny a japonský přístup k životu mě neustále fascinuje, jen bych knihu zvládla i s menším počtem sirotků a zemřelých. Možná je to nynější situací, ale tentokrát to na mě působilo dost depresivně.

25 11.03.2022

Tato detektivní série mě baví a vůbec mi nevadí, že si ji musím půjčovat v dětském oddělení. I čtvrtý díl se odehrává v Jelením mlází, rodinném sídle de Luceových. Tentokrát je to v čase Vánoc, napadne spousta sněhu a k tomu se dům hemží filmaři. Když je uspořádáno dobročinné představení, na které přijde půlka vesnice, uvězní všechny, po vzoru Agathy Christie, vánice, a samozřejmě dojde i na vraždu. Takže jedenáctiletá Flavie musí kromě chemických znalostí znovu využít i své detektivní schopnosti, aby odhalila vraha. K tomu všemu je v knize opět spousta pěkných slovních obratů a přirovnání. Za mě jasných pět hvězdiček.

"Já jsem ji považovala za největší hudební skladbu, kterou kdy kdo vytvořil od doby, kdy Adam s Evou ještě kempovali v ráji, neboť ta melodie bublala, tancovala a hopsala kolem jako šťastné atomy sodíku nebo hořčíku, když je upustíte do kádinky s kyselinou chlorovodíkovou."

26 28.02.2022

Zjistila jsem, že se mi čím dál víc líbí příběhy z 19. a začátku 20. století, doba ještě nebyla tak hektická a všechno pěkně plynulo bez mobilů, počítačů a televizí. Městečko Králíky leží na hranicích císařství, takže zdejší finanční stráž v čele s Eduardem Plischkem řeší hlavně pašování, ale tentokrát se k tomu připlete i nález záhadných šperků a vražda. Objeví se několik možných podezřelých a motivů a všechno se postupně rozplétá.
Knihu jsem si půjčila náhodou, až později jsem zjistila, že čtu druhý díl, ale to mi vůbec nevadilo. Úplně jsem se viděla, jak se v městečku mezi horami procházím. Určitě si přečtu i další díly.

30 23.02.2022

Je to moje druhá kniha od této autorky a opět jsem spokojená. Čte se výborně, je napínavá a k tomu jsem se dozvěděla zase něco nového z historie, tentokrát o sovětských pilotkách za 2. světové války. Pár věcem jsem sice nedokázala uvěřit a závěrečná "akční scéna" mi nesedla, ale protože jsem se nemohla od knihy odtrhnout a odkládala jsem všechno ostatní, jen abych se dozvěděla, co bude dál, nemůžu jinak, než dát pět hvězdiček.

34 16.02.2022

Díky této knize jsem si opět rozšířila obzory. Na čtyřech generacích žen jedné rodiny poznáváme život v Chile v průběhu téměř celého 20. století. A život je to hodně drsný. V první části knihy to ještě zlehčí troška té duchařiny, ale v závěru, který se odehrává po puči v roce 1973, jsem nevěřila tomu, čeho jsou někteří lidé schopni.
Kniha se mi líbila, byla zajímavá, jen bych ubrala popisů postav. Přišlo mi, že se autorka zbytečně rozepisuje, až si někdy protiřečí.

31 11.02.2022

Knihu jsem četla na doporučení čtrnáctileté dcery mé kamarádky a musím jí poděkovat, protože se mi hodně líbila. Očima devítileté dívky je zde popsán útěk její rodiny před Hitlerem z Německa nejdříve do Švýcarska, pak do Francie a příběh končí po necelých třech letech příjezdem do Londýna. Jak jsem v půlce knihy zjistila, hlavní hrdinka je vlastně autorka, která líčí, jak bylo těžké zvykat si na úplně jinou ekonomickou situaci, prostředí, nové lidi, ale také odlišný jazyk. V poznámce na obalu spisovatelka sama zmiňuje, že jim se na rozdíl od mnoha jiných nic nestalo, takže kniha ukazuje takovým poklidným způsobem Evropu ve stínu krize a nacistického Německa před druhou světovou válkou. I když musím říct, že to s růžovým králíčkem a několik dalších událostí mě dostalo.

27 06.02.2022

Knihu jsem objevila náhodou a zaujala mě. Romea a Julii jsem četla, viděla jako hru, balet, muzikál, tak proč ne komiks. A musím říct, že se mi to líbilo. Vadily mi jen dvě věci. Tím že je to černobílé, trošku hůř se mi orientovalo v postavách, barevně by to bylo přehlednější. A potom chvilkama mi neseděl původní překlad k moderním obrázkům. Jinak jsem ale spokojená, zajímavá zkušenost.

24 31.01.2022

Příjemná jednohubka na sobotní propršené odpoledne. I v knize skoro pořád pršelo, takže jsem se do hlavních hrdinů lépe vcítila, i když jsem si mohla gratulovat, že jsem na rozdíl od nich pěkně v teple a suchu. Knihy o horách mě baví, tento díl navíc pojednává o treku v Bolívii a Kanadě, což jsou místa, kde jsem nikdy nebyla, tak jsem ráda, že jsem je mohla navštívit aspoň takto. Kniha se mi líbila a pokud vyjde další díl, určitě si jej přečtu.

30 29.01.2022

Tak jsem díky čtenářské výzvě konečně dohnala rest z dětství a přečetla Pipi Dlouhou punčochu. Přestože Děti z Bullerbynu jsem četla snad 20x, kniha o holce, která je neuvěřitelně silná, často si vymýšlí a chová se dost netradičně, mě nikdy moc nelákala. A taky jsem se začátkem knihy trošku bojovala. Rozčilovalo mě chování Pipi ve škole, v cirkuse i na návštěvě. Pak jsem ale vstřebala, že holčička, která vyrůstala na moři mezi námořníky, prostě neví, jak se v takových situacích chovat, a i když se sebevíc snaží, většinou to nevyjde.
No prostě Pipi jsem si nakonec oblíbila. Její dobré srdce, to jak pomáhá ostatním, snaží se všem dělat radost a stále vymýšlí nové hry, mě bavilo. Klidně bych zvládla i několik dalších neobvyklých příhod.

37 29.01.2022

Mám ráda cestování a ráda o něm i čtu. Tentokrát to nebylo pěšo po světě, ale autem po České republice a vůbec to nevadilo. Na některá místa jsem zavzpomínala, na spoustu nových mě kniha nalákala. K tomu je všechno líčeno s nadhledem a klidem bez cestovní horečky. Mám ráda, když se lidi neberou tak vážně a umí si ze sebe udělat legraci. Kniha se mi líbila a chystám se na ty, které jsem ještě od tohoto autora nestihla přečíst.

44 18.01.2022

Kniha nás zavádí do poloviny 18. století na území dnešní Ghany. Od této chvíle se odvíjí život dvou sester a jejich potomků až do současnosti. Ať už v Africe nebo Americe, život je to hodně drsný. O dějiny Afriky jsem se nikdy moc nezajímala, takže musím říct, že některé věci mě hodně překvapily.
Kniha je skvělá, výborně se čte, jen si po těch hrůzách, co hlavní hrdinové prožili, musím dát nějakou oddechovou knihu. Doporučuji.

28 12.01.2022

Knihu jsem zvládla přečíst za jedno odpoledne, je napsána stručně, jednoduše, bez zbytečných odboček. Autor je advokát a je vidět, že ví o čem píše. Na zdánlivě beznadějném případě ukazuje, jaké měla drobná úprava v německém trestním zákoníku následky. Kniha je sice útlá, ale zajímavá a rozhodně vede k zamyšlení.

26 10.01.2022

Potřebovala jsem nějakou pohodovou knihu, tak jsem sáhla po této a nelituji. Sérii s Johnem Dortmunderem beru jako parodii na detektivky, takže neočekávám nějaké velké napětí, ani hluboké myšlenky. Nemůžu říct, že bych se u knihy nasmála, spíš mě baví, jak má autor promyšlené charaktery hlavních postav a zapeklité situace, do kterých se partička z knihy vlastní vinou dostává. Příjemná oddechovka.

29 10.01.2022

Hlavní hrdinka se po odchodu dětí z domova rozhodne vyměnit Paříž za malebné historické městečko na jihu Francie. Na náměstí s krásným názvem objeví knihkupectví na prodej, koupí ho, vtiskne mu svůj osobitý charakter, a protože je profesorkou literatury, dokáže svým zákazníkům skvěle poradit. Do takového knihkupectví bych taky ráda chodila.
Kapitoly jsou věnované nejrůznějším návštěvníkům knihkupectví a jejich životům, takže kniha je pestrá a čte se pěkně. Jen mi přijde, že těch myšlenek o tom jak žít, jak vycházet s dětmi, rodiči, partnery a vůbec jak zacházet se svým životem, je tam strašně moc, až jsem měla chvílemi pocit, že nečtu odpočinkový román, ale knihu o osobním rozvoji.

"A nikdy nezapomínejte, že čtení knihy není povinnost, a že když ji po padesáti nudných stránkách odložíme, není to žádný prohřešek, ale nezbytnost!"
"Přijmout to, že existuje část mého života, kterou neovládám, je stejně důležité jako umět přeměnit svoji vůli v činy a dosáhnout toho, co opravdu chci."

32 08.01.2022

Druhý díl se mi líbil ještě víc než první. Je zde krásně ukázáno, jak i autismus má široké spektrum, že autisty nejde zaškatulkovat do jedné kolonky. Například někdo mluví, někdo vůbec, ale chápe, co mu říkáte, s jiným autistou se domluvíte jen pomocí piktogramů. Někteří autisté mají pocit bezpečí, když se drží za ruce a jiní zase potřebují metrový odstup. Také zde autor ukazuje, jak málo stačí, aby to autistu rozhodilo, třeba to že vypadne internet. Ale nejvíc mě zaujalo, to různé chápání otázek v "našem" a autistickém světě. V knize to vyzní většinou vtipně, ale věřím, že takový rozhovor musí být dost náročný.
Vše je popsáno pěkně s lehkostí, ale současně tak, že se nad tím často musíme zamyslet.

Praní oblíbeného trička:
"Až bude čistý, tak ho pověsíme. Zítra by mělo být suchý. Jednou se vyspíš a je to," snažím se ho uklidnit.
"Jdu spát."
"V NOCI se jednou vyspíš a je to," opravím se. "Teď je dopoledne."

Na bazéně:
"Máš to obráceně, musíš mít cedulku vzadu," upozorním jedno z chlapců. "Máš ji tam?"
"Já si dozadu nevidím."

30 07.01.2022

Autor s autistickými dětmi pracuje, takže dokáže pěkně a bez příkras popsat způsob jejich myšlení a jednání. Vše je napsáno v krátkých kapitolách, jejichž název je složen ze dvou rozdílných věcí, stejně jako název knihy, a až následující odstavce nám tu spojitost ukáží. Krom toho se člověk při čtení zamyslí, jestli je opravdu vše, co děláme a na čem lpíme, tak důležité.

31 06.01.2022

Po necelém roce jsem přečetla druhou autorovu knihu a opět jsem spokojená. Prostředí filmu vraždám nahrává a tak dochází k zajímavé situaci, když se do natáčení detektivky připletou vraždy skutečné. Hlavní postavě, scénáristovi, hrozí, že by mohl být obviněn, tak se vrhne do vyšetřování a zjišťuje, že realita se od filmu značně liší.
Přestože už od napsání uplynulo spoustu let, kniha se četla výborně a tak jako u předchozí autorovi detektivky, si i tuto dokážu představit zfilmovanou.

24 06.01.2022

Hlavní hrdinkou této knihy je žena, která si založila detektivní kancelář. Jako detektivku bych ale tuto knihu neoznačila, řekla bych spíš, že je to román popisující život, zvyky a tradice v Botswaně na konci 20. století a jako bonus je zde vyšetřování několika případů.
Kniha je velmi poutavě napsána. Jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco nového o Africe a netradiční způsob vyšetřování stál taky za to.

37 03.01.2022