Bubo19
komentáře u knih
Konkláve
Robert Harris
Volba papeže mě vždycky fascinovala, a tak mě potěšilo, že jsem narazila na knihu, která mi tento proces přiblíží formou beletrie. Kniha se četla skvěle a současně jsem se dozvěděla spoustu informací nejen o volbě papeže, ale i jak to ve Vatikánu a na nejvyšších postech v katolické církvi funguje. Jen ten úplný závěr mi přišel přehnaný, za to dávám půl hvězdičky dolů. Ale jinak pro ty, kteří se o tuto tématiku zajímají, můžu jen doporučit.
Spolek Jane Austenové
Natalie Jenner
Několik knih od Jane Austenové jsem četla, a tak jsem se na příběh o jejich příznivcích těšila. Nakonec jsem ale byla zklamaná. Ne že by se kniha četla úplně špatně, ale i na mě, která mám ráda poklidné vyprávění, byla zdlouhavá. Autorka několikrát zmíní, že ve vesničce, jakoby se zastavil čas, a stejné mi to přišlo i s touto knihou. Hlavní postavy pořád dokola řešily své pocity a děj se vlekl. A zdlouhavé popisy ze schůzí spolku o tom kolik členů bude hlasovat a kolik musí být pro, ději taky zrovna nepomohly. Něco přidávám za pěkně vykreslený anglický venkov. Za mě tři a půl hvězdičky.
Ocelové srdce
Albert Čuba
Tento žánr mě sice moc nebere, ale tato kniha mě překvapila, četla se vážně skvěle. Vůbec jsem nečekala, že mě bude tak bavit. Často se mi u čtení vybavil film Pulp Fiction.
Pár stránek navíc
Lin Rina
Tady tu knihu jsem ani neměla v plánu číst, ale vykoukla na mě v knihovně, a tak jsem ji zkusila. Kniha se četla výborně, prolínají se příběhy vedlejších postav s vysvětlováním autorky, jak ke všemu došla. No a na závěr nechyběla ani kapitola o tom, co se stalo po konci knihy. Příjemná oddechovka.
Příběh falešného copu
Marie Macková
Další povedený díl, který popisuje vyšetřování finanční stráže v Králíkách v druhé polovině 19. století. Kniha je opět výborně napsaná, napínavá a zase jsem měla pocit, jako bych chodila po městečku s hlavními postavami. Bohužel to podle konce vypadá, že se autorka nechystá napsat pokračování.
Špinavá školní hra
Robin Stevens
Další povedená detektivka ve stylu Agathy Christie. I když je tato série určena mládeži, na každý díl se těším. I tentokrát jsem se od knihy nemohla odtrhnout a četla jsem každou volnou chvíli. V dívčí internátní škole v Anglii před začátkem druhé světové války vládnou jasně daná pravidla a nepopulární předsedkyně Elizabeth, ta je ale jednoho dne zavražděna a podezřelých je víc než dost. Náš detektivní klub tak má o práci postaráno...
Jasných pět hvězdiček.
Slyšet jeleny zpívat
František Šmehlík
Nejdříve mě zaujal název knihy, a pak taky místo, kde se děj odehrává. A tak jsem se rozhodla, že si přece jen další detektivku přečtu. Kniha je to čtivá, napínavá, a pro mě bylo vše umocněno tím, že tento kraj velmi dobře znám. Děj se až na pár informací ze života policistů plně soustředí na vyšetřování a vše do sebe postupně zapadá. Pár věcí bych sice klidně vypustila, ale celkově jsem spokojená a ráda si přečtu další autorovu knihu.
Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
S řeckými jmény se setkávám v našem regionu už od školy docela často, ale nikdy jsem neuvažovala, co museli tito lidé, nebo spíš jejich rodiče a prarodiče prožít. Jak asi musí být náročné zvyknout si v zemi s úplně jiným jazykem, abecedou, krajinou, životním stylem i zvyky. Jak musí být těžké přijmout, že vás v rodné zemi nechtějí, a když už by pak byla možnost vrátit se zpět, zjistíte, že se realita značně liší od toho, o čem jste tolik let snili. Zajímavá kniha, která se čte skvěle, jen musím upozornit, že po přečtení závěrečné porevoluční části budete mít chuť vyrazit na některý řecký ostrov.
S Jirkou po Evropě
Jiří Mára
Krásně zpracovaná kniha z výletů po spoustě evropských zemí, která může sloužit jako tip, co zajímavého navštívit. Líbí se mi i to, že je ke každé fotce napsán odstavec, o jaké místo se jedná, a často i osobní zážitky této cestovatelské rodinky. Nejvíce mě pobavila a současně dojala stránka s Petrem Čechem.
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Kniha ukazuje na příbězích několika zaměstnankyň a majitelky Salonu Podolská život v Československu na konci 40. a začátku 50.let. Při čtení jsem měla tísnivé pocity, stejně jako spousta lidí, jejichž sny o budoucnosti, které si představovali po konci války, vzaly v únoru 1948 za své. Na druhé straně další dokázali využít situace a upravovat své názory tak, aby z toho získali co nejvíc. I přes pochmurnou atmosféru se mi kniha četla dobře a bavilo mě sledovat, jak se nejrůznější postavy vyvíjí.
Smrt přichází na prohlídku
Anders de la Motte
Tato kniha mě nalákala na krásnou obálku a taky na to, že je napsaná ve stylu Agathy Christie, a přesně splnila mé očekávání. Ocitáme se uprostřed malebné krajiny jižního Švédska s městečkem a vesnicemi, kde byla dosud největším zločinem rvačka v hospodě. Nemohou chybět ani zdejší specifické postavičky, a tak když se stane vražda, máme spoustu podezřelých. Naštěstí pro místní policii zde tráví své volno stockholmský specialista na vraždy, takže vyšetřování může pěkně v poklidném tempu bez zbytečných dramat začít.
Jako veš v kožichu
Marie Rejfová
I další díl s Josefínou se mi líbil. Je to pohodové čtení, oddechovka, která zlepší náladu. Kniha se čte výborně a stránky doslova ubíhají. Tentokrát se příběh odehrává pár dní před Štědrým dnem v prostředí ochotnického spolku. Stane se pár nehod, pak i vražda a podezřelých je samozřejmě několik. To by ale nebyla Josefína, aby se neustále nepletla do vyšetřování a všechno nakonec neodhalila. Nejde o žádný thriller, ale o poklidné vyšetřování na malém městě, které je díky potrhlé hlavní hrdince občas trošku netradiční.
Nejúžasnější příběhy z olympijských her
Luciano Wernicke
Kniha obsahuje spoustu zajímavých informací a příběhů z novodobých olympijských her. Zajímavější pro mě byla první půlka, protože při dnešních náročných přípravách organizátorů i sportovců na olympiádu, se člověk nestačí divit, co bylo kdysi možné.
Zrádná frankovka
Věra Fojtová
I poslední díl této vinařské série se čte dobře. Je to opět pohodová detektivka, ale musím říct, že přirovnání "zraje jako víno" bych tady rozhodně nepoužila. Sice jsem ještě nepřečetla všechny díly, ale tento mi přišel nejslabší. Chyběla mi tam taková ta pohodová atmosféra u vína a naopak bych klidně vynechala dlouhá melancholická až depresivní rozjímání hlavního hrdiny. Dávám tři a půl hvězdičky.
Lovci vran
Lyndsay Faye
I druhá kniha s Timothy Wildem, členem nově vzniklé newyorské policie se mi líbila. Tentokrát bylo vše zaměřeno na lov uprchlých otroků a svobodných černochů na severu USA, kteří byli posíláni na jih, jak jinak než kvůli zisku. Autorka má New York poloviny 19.století výborně nastudovaný i se všemi problémy a neřestmi, které tuto přelidněnou metropoli trápily. Jen detektivní linka je tady spíše na osvěžení. Čtenáři tradičních detektivek asi nadšení nebudou, knihu bych řadila spíš do společenských a historických románů než do krimi.
Nevěrné ženy pijí sauvignon
Věra Fojtová
Další pohodová krimi z jižní Moravy. Vražda, zamotané vztahy a víno, co víc říct...
Tramín s příchutí krve
Věra Fojtová
Po příjemné návštěvě sklípku minulý týden jsem se vrhla na tuto vinařskou krimi a jsem spokojená. Je to pohodové čtení, žádné drsárny. Kniha se čte dobře, pěkně postupně se dozvídáme, kdo byla oběť a kdo je vrah, k tomu i něco ze života kriminalistů. No a víno, to je samozřejmě na prvním místě.
Arktické safari a jiné povídky z Grónska
Jørn Riel
Tato kniha se skládá z povídek o lovcích v divoké severské přírodě Grónska. Jednotlivé příběhy se vždy věnují osazenstvu určité chaty a volně na sebe navazují. Je to milé pohodové čtení, u kterého jsem se zase něco nového dozvěděla a k tomu se dobře bavila.
Skok do tmy
Lubomír Kirman
Kniha pojednává o osobním rozvoji, ale není to čistá teorie, vše se dozvídáme v rámci příběhu o Tiborovi, který je na počátku úplně na dně. Objevilo se tam sice pár nelogických situací a drobností, které mi nesedly, ale kniha se mi četla výborně. Je to moje první zkušenost s tímto typem literatury a rozhodně nelituji. Nutí mě k zamyšlení.
Hlas větru
Stanislav Havlíček
Výborně napsaná kniha z uprchlického tábora v Bangladéši. Jen pár kilometrů od luxusních resortů se na malé ploše tísní neuvěřitelné množství lidí s hroznými životními zkušenostmi, hodně je tam i nemocí, bahna a front na všechno. Vše ostatní naopak chybí včetně jídla a léků. Kolikrát jsem byla při čtení v šoku, čeho všeho jsou lidé schopni. Obdivuji uprchlíky, kteří zvládají v takových podmínkách přežít a obdivuji lidi z Lékařů bez hranic a dalších organizací, jak statečně se dokáží s tou stresující a frustrující situací poprat.
"A jak je to s nadějí? Už si dávno nemyslím, že se naděje rovná víře, že všechno dobře skončí. Ani že naděje umírá jako poslední. Někdy musí pro naději stačit i víra, že to, co se děje, má nějaký smysl a že ho jenom neznáme."
