bukiet komentáře u knih
Srdeční záležitost. Když si vzpomenu, jak jsem v Galsworthyho Sáze rodu Forsytů tápal v první kapitole mezi všemi těmi postavami...
V tomto románu vystupuje přes 400 postav a většina se jmenuje nějak tak jako Tia. Ale po chvíli si uděláte pořádek a pak se to čte jedna báseň. Vlastně jako takový dlouhý TV seriál. Ale chytřejší. A je v tom vše, láska, politika, detektivka, horor, komedie. A navíc úžasný vhled do nám poněkud cizí kultury.
Říkám tomu Libušin problém. Podle slavnostní opery Bedřicha Smetany. Tři hodiny se v podstatě nudíte, občas pěkná árie, děj vás moc nebere a pak, na závěr, přijde Libuše a zazpívá své proroctví. A vy z divadla odcházíte s pocitem úžasného zážitku. A takhle na mne působí celá série Kantos Hyperionu. Snad vyjma první části.
Protože jsem Kmotra poprvé četl asi v patnácti letech, byl jsem docela zvědavý, jak moc mne po letech mafiánská rodinná sága chytne. Pravda děj jsem si pamatoval z Coppolova filmového majstrštyku a atmosféru jsem vnímal i při hraní první Mafie, takže jsem neměl být vlastně čím překvapen, ale byl jsem. Kniha je to hutná a vlastně docela pomalá, což jsem si hned po doposlouchání ověřil při konfrontaci s prvním filmovým Kmotrem, který, krom jedné retrospektivní části, která se ale objeví ve druhém díle filmové trilogie, je obrazovým doslovným přepisem Puzova textu a ve svých třech hodinách trvání přece jen všechny události zhušťuje. Stručně řečeno, ač se v knize i filmu zabíjí víceméně stejně, máte pocit, že ve filmu je oněch zabití víc. Není, jen kniha pozvolna pluje a vypráví detaily, na které film nemá čas. Přesto platí, že skvělá kniha nalezla svou excelentní filmovou podobu. Mé druhé čtenářské setkání s Kmotrem ovšem bylo zážitkem posluchačským, neboť jsem zvolil formu audioknihy, kterou naprosto mistrovsky, famózně, načetl, zahrál a prožil Oldřich Kaiser. V jeho podání je Puzův mafiánský román podáván s přidanou hodnotou, o kterou byste se neměli nechat ochudit.
Heinleinův román Vládci loutek, vydaný v roce 1951 mezi mládežnickými romány Hvězdná dvojčata a Sirotci oblohy, patří mezi romány pro dospělé, což vzhledem k nahotě, jako důležitému prvku děje, nepřekvapí. V mládežnických sci-fi románech Heinlein nahotu a sex nikdy moc neřešil. Zato v těch dospělejších dílech…
Vládci loutek jsou typickým románem padesátých let dvacátého století, kdy v Americe vládl velký strach ze zlých komunistů, paranoia byla všeobecná a nepřátelé byli jasní. Jenže co když byli nepřáteli i vaši sousedé, že? Tuto McCarthyovskou atmosféru oděnou do svižného a vlasteneckého hávu přetvořil Heinlein v bravurní akci vládních agentů proti mimozemské tajné a plíživé invazi. Text mého nejoblíbenějšího z americké Velké trojky sci-fi autorů je samozřejmě, ač se odehrává v sedmdesátých letech minulého století, mnohem víc zakotven v letech padesátých, ale pokud si ho začnete představovat v kulisách před herním Falloutem, vůbec vás to nemusí rušit.
Asi nejlepší díl ve třetí desítce Zeměplochy. V díle minulém jsme se setkali s uberwaldskými krvesaji v Lancre a teď je tedy zapotřebí konečně navštívit samotný Uberwald. A protože je tento román součástí podsérie o Hlídce, je jasné, že do Uberwaldu poputuje poslušně nový velvyslanec Sir Elánius, který krom politiky musí také řešit, kdo usedne na právě pravý kamenný Mazanec, trochu zatočí s Anguinou rodinou a ještě se seznámí se starou kamarádkou lorda Vetinariho. A protože je to příběh Hlídky, tak se v tom motají všichni a ještě k tomu Gaspoda. A všechny naprosto excelentně interpretuje osvědčený Jan Zadražil.
Toto je další příběh nejoblíbenější zeměplošské postavy, Smrtě. Akorát, že to vlastně ani moc jeho příběh není. Je to vlastně příběh Mortovy dcerky Zuzanky, která je vržena nedobrovolně do víru rodinného podniku, když děda mírně absentuje. A vlastně je to příběh nebohého hudebníka Imp y Cilina a jeho závislosti na hudbě a celé je to o nebezpečí plynoucím z nové hudby. Tak poslouchejte jen osvědčené kusy a taky namluvené audioknihy Terryho Pratchetta, třeba ty v podání skvělého Jana Vondráčka.
Druhý příběh o zeměplošských čarodějkách, či vlastně třetí, vezmeme-li v úvahu že v Čaroprávnosti je čarodějka jen jedna, ale za to ta nejráznější, si opět, jak je u autora zvykem, bere na paškál nějaký známý příběh, který patřičně nově nasvítí a aktualizuje. Tentokráte přišla na řadu Popelka, a to ta z francouzské verze s dýněmi. A že jich je v příběhu hodně. Takže žádní holoubci, ale jedna pomatená sudička, trio čarodějek a jeden super kocour. Příběh trochu sráží fakt, že více než polovinu knihy jsou čarodějka na cestách. Já vím, že to tak musí být, když se kniha právě takto jmenuje, ale právě přehršel cestovních zážitků trochu sráží soustředěnost hlavního příběhu. Předešlý a následující díl jsou prostě příběhově kompaktnější. Ale nebojte se, pořád se budete hodně smát, a to i díky naprosto famóznímu hlasovému výkonu Zuzany Slavíkové. Doufám, že jednou tato paní opětně načte i úvodní Čaroprávnost.
Vědom si své temné stránky duše, která je naštěstí celoživotně úspěšně korigována tou světlou stránkou, svou úspěšnou zločineckou dráhu jsem vždy provozoval jen formou konzumace detektivních románů, filmů a seriálů. A ač jako romantik, mám raději klasické detektivní romány, nepohrdnu ani severskou krimi. A jak už jsem starší, tak si rád počtu, či zkouknu i něco přímo z reality, takže jsem shlédl dosti různých dokumentárních seriálů o různých „slavných“ zločincích. A tato záliba v krimi mne přivedla i k seriálu Mindhunter, který sice není dokumentární, ale vychází ze skutečných pracovních zážitků agenta FBI Johna Douglase. A je nasnadě, že jsem nakonec musel přečíst i knihu od jmenovaného agenta, který nenápadným, ale přesto zajímavým, způsobem ve formě memoárů popisuje vznik profilovacího programu, který pomohl objasnit mnoho zločinů. Zpravidla dosti krvavých.
Od Rudiše jsem zatím četl jen Aloise Nebela a ten se mi líbil. Ne bez výhrad, ale líbil. U této knihy mám trochu problém. Mnohomluvnost, takřka ukecanost, monology, citace z knih a děj řídký jak třikrát převařený čaj. No, že je to knížka oceněná a oceňovaná, ještě neznamená, že je určena pro mne. Asi rozumím, co chtěl autor říci, mám na to už svůj věk, ale forma příběhu mne nechala chladným a tuším, že za pár měsíců mi titul vyšumí z hlavy. Ocenit musím ale interpretaci Pavla Batěka, který si s oběma hlavními hrdiny krásně vyhrál.
Proti knize Tajný život stromů, která vysvětluje, že strom je živý tvor a les zase živý organismus a v níž autor jen krátce zavzpomínal na svá učednická léta, je tato kniha mnohem více plná osobních vzpomínek, které mapují autorovu cestu od běžného lesníka až po zapáleného ochránce lesa. Tématu samotného lesa se ovšem nevyhýbá a upozorňuje na zapomenutý fakt, že králem evropských lesů není smrk, ale buk a že vztah ochranářsky založeného lesníka nemusí být nutně v souladu s názory státních úředníků a myslivců a lovců. Nejde o zelenou agitku, ale o ucelené, životem a praxí ověřené názory rozumného člověka, který pro les žije. A nám z města nezbývá než mu i trochu závidět. Obě knihy krásně načetl Aleš Procházka.
Stejná historie, jak ji znáte ze školních lavic a přece tak jiná. Nezjednodušuje, uvádí historické skutečnosti do mnohdy nečekaných souvislostí, občas napravuje nějaké typické omyly, vzniklé lidskou snahou historii zjednodušovat. V druhé části se už více věnuje politologii a vojenství obecně. Ale historie je zpravidla psaná krví a zbraněmi.
Cotton Malone se, chvála bohu, po čase zase vrátil do Evropy a pracuje na případu spojeném s opravdu starými dějinami. Sice zpočátku řešíme Mussoliniho, ale záhy odcestujeme na Maltu a tam se leccos dozvíme o řádu johanitů, templářských dědiců, a nakonec skončíme v Římě při volbě papeže. Právě volba papeže je, myslím si, už značně provařené téma, které bylo i lépe zpracováno u jiných autorů. Knize sice chybí ta dějinná tajemnost, která byla přítomna v prvních Berryho knížkách, ale i tak díky za návrat na starý kontinent.
Finále dlouhé cesty se blíží. Poslední dva romány v cyklu Nadace (nikoliv poslední v celém cyklu) na sebe úzce navazují a snaží se zodpovědět všechna tajemství, která nám pan Asimov předložil. A protože se k tomu vysvětlování uvolil 29 let po vydání minulého třetího dílu Nadace, je jasné, že kniha se musí lišit od původní trilogie. Teď už neřešíme vývoj Nadace v čase, ale konkrétní situaci. Člen Nadace Trevize dochází k přesvědčení, že Druhá Nadace nebyla před 122 lety zcela zničena, dále existuje a ovlivňuje mimo jiné i jednání původní Nadace, která se v současnosti, tedy v roce 498 é.N. stala dominantní silou v galaxii. Trevize je rozhodnut najít legendární Zemi, planetu na níž, podle něj, Druhá Nadace sídlí. Člen Druhé Nadace, Gendibal, pro změnu přichází se zjištěním, že krom obou Nadací je ve vesmíru třetí síla, která míchá kartami vývoje. Trevizovo pátrání, ostře sledované nejen Gendibalem, nás pak zavede na první stopu k objevení planety Země, na Gaiu. A pečlivý čtenář si jistě vzpomene na myšlenky Daneela Olivawa o budoucnosti lidstva, které pronesl v knize Vítězství Nadace. Pozornosti pak jistě neujde fakt, že se opět objevují roboti a za důležitou lze pokládat zejména opětovnou zmínku o „věčných“.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5.Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)
6,2. Kyborg/Zázrak (Wu, Cover)
6,3. Útočiště/Pericentrum (Chilson, Wu)
6,4. Kukaččí vejce/ Odrodilec (Leigh, Scotten)
6,5. Vetřelec/Aliance (Thurston, Oltion)
6,6. Maverick/Lidstvo (Bethke, Oltion)
7. Roboti a Impérium (Asimov)
7,1. Kaliban (MacBride Allen)
8. Hvězdy jako prach (Asimov)
9. Kosmické proudy (Asimov)
10. Oblázek na obloze (Asimov)
11. Předehra k Nadaci (Asimov)
12. A zrodí se Nadace (Asimov)
12,1. Ohrožení Nadace (Benford)
12,2. Nadace a chaos (Bear)
12,3. Vítězství Nadace (Brin)
13. Nadace (Asimov)
14. Nadace a Říše (Asimov)
15. Druhá Nadace (Asimov)
16. Nadace na hranicích (Asimov)
17. Nadace a Země (Asimov)
Pokračujeme tam, kde jsme v minulé knize skončili. Roku 300 éry Nadace triumfuje mutant Mezek a zakládá Svaz světů, jako urychlenou verzi druhého císařství. Následujících pět let nechává pátrat po hypotetické Druhé Nadaci. V následující hře -kdo s koho- triumfuje Druhá Nadace, což ovšem znamená, že se zviditelnila. V roce 376 é.N, tedy 66 let po Mezkově smrti, vznikne v opět se vzmáhající Nadaci skupina, která chce za každou cenu odhalit Druhou Nadaci. Toto pátrání, plné špionských intrik všech zúčastněných stran, vede až k válce mezi Svazem světů a Nadací. Po ukončení této války ve prospěch Nadace je patrno, že skutečným vítězem je Druhá Nadace, stále neobjevená, ale skutečně existující a to všude ve vesmíru. Tímto končí původní nadační trilogie. Ale příběh Asimovova Univerza ještě nekončí...
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5.Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)
6,2. Kyborg/Zázrak (Wu, Cover)
6,3. Útočiště/Pericentrum (Chilson, Wu)
6,4. Kukaččí vejce/ Odrodilec (Leigh, Scotten)
6,5. Vetřelec/Aliance (Thurston, Oltion)
6,6. Maverick/Lidstvo (Bethke, Oltion)
7. Roboti a Impérium (Asimov)
7,1. Kaliban (MacBride Allen)
8. Hvězdy jako prach (Asimov)
9. Kosmické proudy (Asimov)
10. Oblázek na obloze (Asimov)
11. Předehra k Nadaci (Asimov)
12. A zrodí se Nadace (Asimov)
12,1. Ohrožení Nadace (Benford)
12,2. Nadace a chaos (Bear)
12,3. Vítězství Nadace (Brin)
13. Nadace (Asimov)
14. Nadace a Říše (Asimov)
15. Druhá Nadace (Asimov)
16. Nadace na hranicích (Asimov)
Posmrtně vydaný román A zrodí se Nadace je chronologicky druhým románem, který o Základně pojednává. Spolu s předcházející Předehrou k Nadaci patři k tzv. prequelovým nadačním románům, tedy ke knihám, které se snaží zmapovat historii, jež se stala ještě před samotnou Nadací. V tomto případě je to ale především životní příběh Hariho Seldona, který začneme sledovat osm let po událostech předešlého románu (12 028 Galaktické éry) a pak po desetiletých skocích jej završíme hrdinovou smrtí (12 070 Galaktické éry / 3 rok Éry Nadace). A během toho sledujeme Seldonův boj o vytvoření psychohistorie v její použitelné formě, což následně vede k založení Nadace/Nadací. Hari sice v tomto románu na konci umírá, ale my se s ním ještě znovu setkáme, protože další, nejen Asimovovy, romány dále rozvíjejí příběh jeho života. Za zmínku pak stojí Seldonovo vyprávění o dívce, která už před dvaceti tisíci lety uměla telepaticky naslouchat celé planetě, což je příběh, který známe z knihy Nemesis.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5. Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)
6,2. Kyborg/Zázrak (Wu, Cover)
6,3. Útočiště/Pericentrum (Chilson, Wu)
6,4. Kukaččí vejce/ Odrodilec (Leigh, Scotten)
6,5. Vetřelec/Aliance (Thurston, Oltion)
6,6. Maverick/Lidstvo (Bethke, Oltion)
7. Roboti a Impérium (Asimov)
7,1. Kaliban (MacBride Allen)
8. Hvězdy jako prach (Asimov)
9. Kosmické proudy (Asimov)
10. Oblázek na obloze (Asimov)
11. Předehra k Nadaci (Asimov)
12. A zrodí se Nadace (Asimov)
12,1. Ohrožení Nadace (Benford)
První ze tří Asimovových románů o Impériu vznikl sice jako druhý v pořadí, ale chronologicky předchází romány další. Posunuli jsme se o tisíc let dopředu od dějů v Kalibánské trilogii. Lidé jsou všude ve vesmíru a dostali se do fáze raného sjednocování, což jde vždy nejlépe silou. Tu zde zastupuje planeta Tyrant, která již léta okupuje, utlačuje a sjednocuje padesát vesmírných soustav z takzvaných Nebulských království. A každý útlak si žádá své povstalce, kteří touží po svobodě a jiném lidském uspořádání. Snad jednou vznikne opravdové spravedlivé Galaktické impérium. Samotný román je jednoduchou dobrodružnou historkou pro dvanáctileté kluky. Což nemyslím nijak zle. Něco mezi Vinnetouem a Star Wars. Ve své podstatě příběh vůbec nic neřeší, jen odhaluje určité informace o Univerzu. Přesto se čte dobře, zejména když vám bude těch dvanáct let, a překousnout se dá i patetický a operetně laděný konec.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5. Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)
6,2. Kyborg/Zázrak (Wu, Cover)
6,3. Útočiště/Pericentrum (Chilson, Wu)
6,4. Kukaččí vejce/ Odrodilec (Leigh, Scotten)
6,5. Vetřelec/Aliance (Thurston, Oltion)
6,6. Maverick/Lidstvo (Bethke, Oltion)
7. Roboti a Impérium (Asimov)
7,1. Kaliban (MacBride Allen)
8. Hvězdy jako prach (Asimov)
9. Kosmické proudy (Asimov)
Sto let uběhlo od událostí v románu Roboti a Impérium. Píše se rok 3801 a na jedné z padesáti vesmířanských, či vysídleneckých, planet, na Infernu, dojde ke zločinu. A ve shodě s původními třemi Asimovovými romány o robotech je v tom nějaký ten robot namočen. Nutno hned říci, že MacBride Allenovi jde detektivní psaní o něco lépe než velkému Asimovovi, příběhová část o zločinu, pátrání po pachateli i popis pocitů uprchlíka před zákonem jsou velmi čtivé. A k tomu dostáváme nové informace o univerzu. Od dob Ocelových jeskyní se politická situace ve vesmíru úplně otočila. Jestliže první Asimovův román o robotech líčí společnost na Zemi, která musí trpět existenci města nadřazeneckých vesmířanů, je vysídlenecká společnost na Infernu nespokojena s existencí nově budované podzemní osady usedlíků, což jsou potomci expandujících pozemšťanů. A nic na tom nemění fakt, že jde o akt pomoci umírajícímu světu. Co je však v románu důležité, je zpochybnění třech zákonů robotiky, výzkum robotů s novými zákony a objasnění negativního vlivu pozitronických robotů na vývoj vesmířanských společností. Je jen škoda, že jsme v češtině ochuzeni o zbývající dvě části MacBride Allenovy trilogie, ve které bychom sledovali snahu o spojení kultur obou lidských společenství, zažili mezihvězdnou válku robotů a následné zničení robotů s novými zákony. Tímto se pro nás uzavírá první část Univerza Isaaca Asimova, věnující se robotům a následuje trojice románů o Impériu.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5. Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)
6,2. Kyborg/Zázrak (Wu, Cover)
6,3. Útočiště/Pericentrum (Chilson, Wu)
6,4. Kukaččí vejce/ Odrodilec (Leigh, Scotten)
6,5. Vetřelec/Aliance (Thurston, Oltion)
6,6. Maverick/Lidstvo (Bethke, Oltion)
7. Roboti a Impérium (Asimov)
7,1. Kaliban (MacBride Allen)
8. Hvězdy jako prach (Asimov)
Poprvé se v našem cyklu setkáváme s hlavním autorem, Isaacem Asimovem. Předešlé knihy, napsané Mickey Zucker Reichertovou, nám představily mladičkou začínající psycholožku Susan Calvinovou. V této Asimovově knize, která není ničím jiným než sbírkou povídek o robotech, které autor psal ve čtyřicátých letech, se Susan Calvinová objeví jako slavná znalkyně robotů a robopsycholožka, která mladému novináři vypráví devět příběhů, jež mapují cestu robotů v lidské civilizaci, od jednoho z prvních domácích pomocníků Robbieho, což je příběh, který se odehrál ještě před prvním dílem trilogie Já, robot a je v ní i zmiňován, až po povídku líčící nové uspořádání světa po válečném konfliktu a expanzi do vesmíru, kdy nehumanoidní roboti, Stroje, pomalu přebírají vládu nad lidskou civilizací. Všechny příběhy vlastně ilustrují různé problémy s výkladem slavných Asimovových Tří zákonů robotiky. V příští knize se dále budeme robotům věnovat v ucelené Asimovově Robohistorii.
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
Dokonáno jest. Kruh se uzavřel... a kruh se otevírá. Rolandovo dětství a mládí končí a pistolník zůstává sám, jen se svou cestou k Temné věži.
Další zastávka na výpravě k Temné věži se týká první Kingovy povídkové sbírky. Zajímala mě samozřejmě především povídka první - Prokletí Jeruzalémské, která je jakýmsi prequelem pro druhý Kingův román - Prokletí Salemu, který je teď na řadě. Poté dokončím četbu této vynikající sbírky hororových příběhů povídkou - Na dobrou noc, která je pro změnu seqelem ke zmiňovanému upírskému románu. Fanoušky putování za Temnou věží bude jistě zajímat, že sbírka obsahuje ještě dvě povídky, které se jistým způsobem k cyklu váží, i když jsem je do chronologického seznamu Velkého cyklu Temné věže nezahrnul. Noční příboj je příběh který se zcela jistě odehrává v kulisách románu Svědectví, jen zde nemoci Kapitán Trips říkají A6. U povídky Děti kukuřice je mnohými zvažována možnost, že Randall Flagg je Tím, který chodí mezi řádky.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)