Bustedka
komentáře u knih
Chirurg
Petra Dvořáková
Četla jsem po dlouhé vynucené pauze jako knihu první a moje nadšení z ní spíš přisuzuju tomu absťáku ze čtení.
Je to prostě povídání o životě. O tom, jak se vleče den za dnem a vy se ve svém životě musíte smířit s minulostí. A i když máte pocit, že to zvládáte, zjistíte, že to tak růžové není. Z mého pohledu žádná zápletka, vyvrcholení, ale čtivý příběh jednoho doktůrka
Pouhý stín
Karine Giébel
Mne se to libilo, cetla jsem v kuse. Nejak extra napjata jsem sice nebyla, znechucena jak nekdy u nesba taky ne, ale ucel to splnilo.
Spis to ve me vyvolalo spoustu otazek o zivote
Organizace skutečného života
Cassandra Aarssen
Napsat dobrou knihu o uklízení je kumšt (a to autorka napsala rovnou 4 během 3 let). Dala bych 3 hvězdy, ale, protože mi přijde 67% docela málo, zvyšuji na 4.
Kniha je psaná pro americký trh, jazykem Američanů (a ano vím, že je autorka z Kanady)a věřím, že za Atlantikem s tím udělala díru do světa a slušně ji to vydělává. U nás, v české kotlině, to ale takovou slávu mít asi nebude.
Předně se mi trochu příčino, že se mám identifikovat jako beruška, motýlek, nebo cvrček. Za mě to už zavání trochu infantilností.
Druhá věc je neustále opakující se moudra a věty, které v knize zazněly několikrát. Takové umělé natahování textu, ale u těch americko-kanadských rádoby motivačních knih to je vcelku běžné. Stejně jako věty typu "já vymyslela" "já udělala" "já, já, já..."
Ale nechci být přehnaně negativní. Knížka je napsaná vcelku čtivě, doplněná o fotky přímo z autorčiny domácnosti. Rad určitě pár najdete, ale především ta knížka funguje jako super motivace. Opravdu.. Stačilo mi přečíst si 2 dvě stránky a hned sem běžela uklízet :-)
Tak směle do toho
Tappi a narozeninový dort
Marcin Mortka
Po těch princeznách co u nás jedou bylo tohle docela milé čtení :-) Délka příběhů tak akorát
Dítě na vlastní pohon
William Stixrud
Jedna z nejvetsich nevyhod knihy je, ze je urcena pro americky trh. A bohuzel je to na textu znat a protoze system americkeho skolstvi a vubec socialni prostredi je naprosto jine, je polovina knihy pro ceskeho ctenare defakto nezajimava.
Samotny pristup, kteri autori voli, ja osobne uplatnuji. Ale na stejne tema je treba kniha Aha rodicovstvi, ktera mi prisla mnohem lepsi a navic uplatnitelna i na nase prostredi.
Kdo chce byt rodicem zdanlive benevolentnim, urcite uz ma nejakou predstavu co a jak delat, takze nic moc objevneho v knize nenajde. Kdo je odpurcem takove vychovy a uplatnuje spis vychovu po dobrem nebo po zlem, tak se mu kniha libit nebude, protoze tam argumenty proc je jeho nazor spatny asi hledat nebude. A takhle je to se vsim.
Po literarni strance je kniha napsana dobre, je ctiva, setkate se s pribehy deti, ale pokud respektujici vychovu neuplatnujete, nebo spis nechcete uplatnovat, tak pak asi nema ani cenu to cist.
A vzkaz pro dominacz - casove limity ma 4leta dceraa uplatnuje uz pres rok. Nastavujeme budik. Chce si jeste hrat? ok. Nastavim budik, za 5 minut zazvoni budik a koncime. Se vsim je srozumena a jeste se mi nestalo, ze by protestovala :-)
Moderní ekonomie
Hana Lipovská
Musím uznat, že knížka je napsaná moc hezky a poutavě. Nesedí mi však název knihy, který může lehce mást. Obsahově se jedná opravdu o hlavní základy ekonomiky - a to mikroekonomie i makroekonomie. Kvituju velkou dávku textů a úryvků i grafické zpracování důležitých pojmů.
Bird Box
Josh Malerman
Musím uznat, že je kniha napsaná opravdu poutavě. Tak moc, že jsem ji nedokázala odložit. Vyvolávala ve mě strach, bezmoc, ale i znechucení. A zpětně jsem moc ráda, že se autor nepouštěl do extra detailních popisů všech mrtvol.
Samotný příběh a prostupování přítomnosti a minulosti mi vyhovovalo. Mělo to hned takový drajv a díky tomu mi ta cesta po řece nepřipadala nudná.
I tak je pro mě ten konec ale takový trochu rozpačitý.
Přátelé
Kelsey Miller
Tahle kniha není napsaná špatně. Marketingově je to taky vcelku zvládnuté. Problém ale je, že spousta lidí, která si knížku koupí, čeká úplně něco jiného, než mu nakonec kniha nabídne.
Pokud se kniha pyšní podtitulem "Vše o nejoblíbenějším seriálu", očekává se spíš něco ve stylu kolonky zajímavosti na čsfd. Obávám se ale, že zrovna na čsfd těch informací získáte mnohem víc.
Knihu psala novinářka a celý koncept tak vypadá jako souhrn několika komentářů. Hlavní otázka celé knihy je, proč jsou Přátelé tak fenomenální a proč je lidi milují po celém světě. Tu je něco ze světa filmu, tu je něco o životě Američana, tu je něco o politice atd atd. Autorka trochu přeskakuje z jednoho na druhé, což mi vadilo asi tak 3/4 knihy, než sem se s tím smířila. Spoustu věcí, jakože jsou Přátelé o přátelství, opakuje téměř pořád. Ale nějak jsem pořád nezjistila, co si z té knihy mám jako odnést. Problém je totiž ten, že na seriál nahlíží autorka jako Američanka a srovnává ho s další americkou tvorbou, pro českého diváka téměř neznámou.
Upřímně, kdybych na tuhle knihu nenarazila na Bookportu, tak bych se do ní v životě nezačetla. V životě by mě totiž nenapadlo číst si knihu o seriálu. A neměla jsem pocit, že by se aj kniha četla nějak svižně. Přišlo mi to spíš jak cesta slušně vyrejžovat na nejúspěšnějším seriálu. 312 stránek úvah jedné osoby. 312 stránek, které jsou sice podložené fakty, ale po přečtení nevíte o nic víc, než před tím.
Alchymista
Paulo Coelho
Koukala jsem, že jsem měla u téhle knihy hodnocení 3 hvězdičky. Já si vlastně nepamatuju, že bych tu knihu četla a pokud ano, tak mi bylo nejvíc 23. Teď je mi 30 a jsem přesvědčená, že tehdy jsem to nechápala. Ne tak, jako teď. Každý si v tom najde to, co chce. Asi stejně jako Santiago poklad
Kajsa Nebojsa
Astrid Lindgren
Námět se mi líbil. Povídky o dětech, které nemají snadný život, mi dává smysl. Za prvé se mi ale tím pádem nelíbí název knihy, protože odkazuje jen k jedné povídce a ty ostatní příběhy, mnohdy lepší, jsou prostě opomíjeny. Ale to už je opravdu pitvání nedůležitého :-)
Co se mi ale také líbilo mnohem méně, bylo samotné textové zpracování a styl vyprávění.
Poslední věcí, se kterou jsem hodně bojovala, byl příběh o Marit. Z principu chápu, že je třeba děti seznámit i se smrtí. I se smrtí dítěte. Ale číst, jak mladé měkké tělíčko zavalil obrovský balvan bylo prostě moc. A já, máma 2 dětí, jsem to při tom předčítání ani nedokázala vyslovit.
Velká obrázková knížka o zvířatech
Milena Lukešová
Jako malá jsem ji milovala, takže když jsem ji po letech objevila u ségry v knihovně, s nostalgickou náladou ji otevřela. Pořád je krásná, pořád je kouzelná.
O myšce, která se nebála
Petr Horáček
Dospělák ma knihu prečtenou za dvě minuty, s dítětem si nějakou tu minutu přidejte. Ale diskutovat a rozebírat téma, můžete klidně dvě hodiny. Ilustrace a celkové vizuální zpracování je trochu atypické, ale právě to dělá knihu krásnou.
Princezny: Zlatá kniha pohádek
Walt Disney
Pro mě absolutně nepochopitelné sestavení pohádek. Pro představu je jako první pohádka Locika a svatba s Flynnem. A na stránce 150 další Locika, jak se do Flynna zamilovala.
Osobně bych spíše ocenila (a dcera tedy taky), kdyby se opravdu jednalo o vyprávění filmových příběhů. Protože příběhy například o Belle jak zachránila štěně, prostě moc neberou. Děti zajímá především to, co znají.
ilustrace ale dobré, tak, jak jsme zvyklí z TV, jsou na kadé stránce, takže děti "čtou" s vámi.
Nejhezčí příběhy o zvířátkách
Erika Scheuering
Jedna hvězdička za ilustrace. Ty byly ostatně důvodem, proč jsem knihu kupovala. Připomínaly mi knížky, které jsem četla já, jako malá.
Knihu hodnotím z pozice mámy, která předčítá dětem před spaním. Vyloženě mě iritoval přítomný čas, takže od nějakého pátého příběhu jsem spíš vyprávěla sama za sebe, než že bych text vyloženě četla.
Příběhy samotné také nejsou nic extra. Většinou se jedná o 3-4 stránky, kde je textu dohromady tak na jednu A4, jinak je kniha postavená na ilustracích. Občas se najdou příběhy, které mají nějakou nosnou myšlenku, ale těch je opravdu pár.
Já se každopádně přesvědčila, že knížky, které mají v názvu NEJLEPŠÍ, NEJKRÁSNĚJŠÍ, NEJÚŽASNĚJŠÍ prostě nikdy tak úžasné nejsou.
Atopický ekzém a potravinové alergie očima mámy
Jana Ligurská
Já vlastně ani nevím, jak začít. Každá máma, která má podobně nemocné dítě hledá na internetu spoustu rad a informací. A díky FB skupince o AE jsem narazila na paní Ligurskou a knížku, která už podle názvu cílila vyloženě na mě.
V knize se dozvíte vše, co potřebujete. Řekla bych, že opravdu vše. Je přehledně rozdělena do kapitol, nechybí fotografie, praktické rady i trocha té lékařské teorie.
Ale nejvíc oceníte, že je knížka psaná lidsky. S pochopením. Normální ženskou, která se nebojí přiznat, že i u nich jedí sladkosti, uplácí se gumovýma medvídkama a nikdo si neláme hlavu tím, že jsou děti z venku špinavé a zamazané. Žádný vystajlovaný život na Instagram, ale realita. A tak to má být.
Málokdo si dokáže představit, co je to život s AE a s potravinovými alergiemi, dokud to nějakým způsobem neokusí na vlastní kůži. Je to jak s elektrikou. Když vypadne proud a vám postupně dochází, co všechno vlastně nefunguje. Vše, co jste brali jako samozřejmost a ani by vás nenapadlo přemýšlet nad tím, že to taky jít prostě nemusí. A hrozně vás to omezuje.
Pokud jste cílovka, přečtěte si to. Extra bioekofanatičky asi budou mít výhrady, ale ty ať si trhnou nohou. Tady je ukázán zdravý přístup.
Atlas jídla - Objev chutě a tradice všech světových kuchyní
Genny Gallo
Moc hezky zpracovaná kniha, rozdělená geograficky. Na každé dvojstraně najdeme velkou mapu s ikonkami v podobě obrázku daného pokrmu a v nápovědě kolem mapy se dočteme další a někdy velmi zajímavé informace. Nechybí zajímavosti ze stolování, pěstování, ale je zde i pár receptů. Na první pohled mě jen překvapila absence pizzy z Itálie :-)
Nejpomalejší kniha na světě
April Pulley Sayre
Tak já se přiznám, že jsem nadšená jako jiní zde nebyla a knížka mi jednoduše nesedla :-)
Líbil se mi především důraz na celkové zpomalení, mysli, člověka, úkoly pro všední den na konci byly vážně dobré a jen ta představa, jak čekám u ginka na to, až opadají všechny okvětní lístky mě utvrdilo v tom, že se mám ještě co učit v rámci "zpomalení"
Trochu mi ale nesedla forma textu, snaha o humor a především grafické zpracování. Na mě tam bylo až moc oranžové :-)
Příběhy z vnitřního města
Shaun Tan
Panebože. Fantazijní plejáda povrchnosti lidí. Depresivní. Sobectví. Honění se za nesmyslem.
Nemám ráda zobecňování. Házení do jednoho pytle. Ale tady to šlo stranou. Bylo mi smutno. U posledního textu jsem zadržovala slzy.
V průběhu čtení se mi vyrojovali vizualizace všeho druhu, vzpomněla jsem si na věci, na které jsem téměř zapomněla.
Ilistrace nejsou zrovna můj šálek kávy, ale k textu se hodí. Například příběh psa? Wau
Každý knihu bude vnímat jinak. Protože velká část je koncipována tak, že nad tím musíte přemýšlet. Spousta personifikací, metafor. Od první stránky jsem nad knihou musela přemýšlet. Opravdu. Stojí to za to