Bustedka komentáře u knih

Jedna z mála knih, kde se celkový dojem z knihy zlepšuje každou stránkou.

V první části popisu pravěkého života jsem se trochu nudila, ostatně paleontologie nebyla v mém centru zájmu nikdy, ale postupně se můj zájem zvyšoval a zvyšoval. Ve chvíli, kdy se začalo řešit náboženství jsem začala hlhtat stránku za stránku až do samého konce.

Pokud vás nikdy dějiny nebavily, tak vás asi nebude bavit ani knížka, ale pokud budete chtít, každý si tam najde to své. Minimálně vám to ukáže pohled na svět zase z jiné strany. A nutno říct, že z dost zajímavé strany.
Některé myšlenky jsou super, jiné zase trochu zvláštní.S něčím se možná neztotožníte. Ale jak je v knize napsáno - důležité je klást si správné otázky.. A některé informace z knihy vám s tím můžou docela dost dobře pomoci

8 27.01.2020

NAKONEC JSEM ZMĚNILA HODNOCENÍ PO MĚSÍCI NA HVĚZDIČKY 2. PROTOŽE REALITA JE BOHUŽEL TAKOVÁ, ŽE VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI PODOBNĚ ZAMĚŘENÝMI KNIHAMI, JE TO DOST ŠPATNÉ,

Abecední seznam hradů. Jako jo. Je jich tam požehnaně, ale mám 2 připomínky

1 - fotky jsou tragický. Člověk by čekal, že v knize z roku 2018, která stojí neskutečné peníze (700 Kč), budou fotky nádherný, kvalitní. Protože přece fotky jsou to hlavní, když si někdo kupuje záměrně obrázkovou publikaci. (Srovnávám třeba s Nejkrásnější hrady a zámky světa od Trifoni).
Jenže tady jsou fotky, které nemají žádnou barvu, některé jsou dost nekvalitní až rozmazené. Obrázek si o zámku či hradu sice uděláte, ale celkový dojem z publikace to dost kazí.
(Ono vlastně se stačí podívat na styl fotky na obalu knihy a dost to o knize vypovídá - tohle se prostě vážně nepovedlo)

2 - chybí mi tu mapa. V úvodním slovu se člověk dozví jen co je to hrad, co je to zámek a pak už je to od A do Z.

a když budu hodně velký hnidopich
3 - je to jediná kniha, kterou musím mít v knihovně obráceně, protože je nápis na hřbetu knihy jiným směrem, než většina knih ostatních :-)


Takhle... ono podobných publikací v ČR moc není. Vlastně vím jen o téhle a i proto, jsem si ji koupila. Ale za ty peníze bych čekala nějaké mega dílo, krásné, nádherné. Dílo, kde třeba i sám autor nejel podle průvodce, ale dodal by tam trochu toho svého.
Pokud máte kvalitní tiskárnu doma, tak by vám vlastně stačil seznam hradů a zámků a věřím, že ve většině případů byste na internetu našli historické informace a nejspíš i fotky hezčí. Přidali byste si printscreen map a máte to.

No, takhle kritická jsem dlouho nebyla. Ono to není zas tak špatné, ale vezmu li v potaz poměr cena - výkon, tak fakt nic moc

1 23.01.2020

Takhle.. bez Ladových nádherných ilustrací by to byla kniha jen taková obyčejná. Ale dohromady to funguje.
Ale něco mi tam chybí. Nějaká ta třešnička na dortu. Pro děti bych ocenila, kdyby ty tradice byly popsané třeba příběhem.

Je to ale jedno z těch děl, které si zaslouží místo v každé knihovně

22.01.2020

Jako první jsem četla Květy slunce a byla jsem nadšená. Nadšená proto, protože jsem se dokázala s velkou části ztotožnit. Tady to tak už není a to je asi to gró, které plno lidí postrádá.
Mléko a med je kniha, kterou napsala ta mladší Rupi. A je krásně vidět ve srovnání obou titulů ten vývoj.

Mléko a med je o sexu a o živočišné lásce i znásilnění.a to prostě pro každého není

1 16.01.2020

Já prostě nemůžu jinak, než za 5 :-) Takhle, vzhledem k tomu, že jsem skalní fanynka Kmenty a krom Bárty už mám přečteno naprosto vše, tak opravdu nejsem objektivní.

Když jsem si tady pročítala recenze, měla jsem pocit, že některým vadil styl psaní. Ale je tady opravdu nutné si uvědomit, že se jedná o investigativní žurnalistiku. Nejsou to memoáry, ani zdramatizovaný příběh. Ne. Čistá novinařina. Jen je těch informací kolem prezidenta tolik, že to dá na knihu.

Druhá věc z recenzí, která je vytýkána je ta, že to vlastně není moc o Zemanovi, ale hlavně o jeho okolí. A ano. Je to tak. Ale opět budu bránit pana Kmentu zuby nehty :-D Politika nikdy není o jednom jediném člověku. Vždycky kolem sebe máte tým. A někdy je v týmu osoba, která vlastně vše řídí. I vás. A mám za to, že i když je vykreslená detailně jedna z nejbližších osob prezidenta, tak nám to obrázek udělá i o panu prezidentovi. Protože právě lidi, kterými se dobrovolně obklopujete, z vás taky dělá to, čím jste.

Mně se to líbilo. Moc. Dokonce tak moc, že jsem dostala chuť si přečíst Babiše. Znovu.
Tak snad to je poslední prezident, o kom je vydaná taková nelichotivá kniha :-)

8 15.01.2020

Nevím proč, ale nemám z téhle knihy tak skvělý pocit, jako z těch předešlých. Princ Ládík si prostě nastavil vysokou laťku.
A kdyby nebylo těch nádherných ilustrací a fun facts, za což opravdu tleskám, bylo by to příjemné, milé, ale nic co bych musela číst znovu.
- v první části knihy mi pak začaly vadit omílající se informace o tom, jak je stopování úžasné
- občas mi tam chyběl i nějaký oslý můstek mezi odstavcema, které na sebe třeba vůbec nenavazovali.

Ale nechci vyznít moc kriticky. Ziburu mám ráda, přednášky má tak vtipné, že jsem vyloženě brečela. Ale od tak výborně hodnocené knihy bych na Databázi čekala asi nějaký wow efekt. A to se mi tady opravdu nestalo.

2 05.01.2020

Když mi ségra řekla, že si nutně o téhle knize potřebuje s někým promluvit, hned jsem se do toho pustila. A protože se moje sestra zaměřuje převážně na dětskou literaturu, předpokládala jsem, že bude Pí a jeho život něco na způsob Malého prince. Po pár stránkách mi bylo jasné, že tohle bude všechno. Jen ne knížka pro děti.

Každá ze 3 částí je jiná. A každá je dobrá.
V první oceňuju především náboženskou otázku, bylo mi pak docela líto, že se to úplně extra nerozvíjelo dál a nešlo to víc do hloubky.
Druhá byla možná trochu zdlouhavá, ale náboj to v sobě bezesporu mělo.
SPOILER - v třetí kapitole se mi nelíbila jedna jediná věc a to vysvětlení Japonců ohledně nápodoby osob z příběhu číslo 2 se zvířaty s příběhem číslo 1. Přišlo mi to tam jako taková vsuvka pro nechápající nebo nepozorné čtenáře. Bez toho jediného odstavce by kniha měla podle mě hned tajemnější ráz. No.. to už jsem ale hnidopich.

Dovětek, že nad touto knihou budete dva týdny přemýšlet, sedí. Já se v myšlenkách k Pí pořád vracím.

V knize mi nesedly jen 2 věci
1 - sáhodlouhé popisy všeho. Úplně všeho. Ale věřím, že pokud nikdo nehltá slova tak jako já a užívá si to, fantazíruje u toho, tak to může ocenit.
2 - od první chvíle mi nedávalo hlavu a patu rozložení člunu - kdo, kde je. Přišlo mi to absolutně nereálné.

Asi to není titul pro každého, ale určitě bych Pí zařadila mezi top knížky

8 01.01.2020

Tahle kniha je o mně. Taky je o mojí ségře a mámě. O mojí spolužačce i kolegyni z práce. Taky o paní co potkávám na chodbě, učitelce ze školky a věřím že i o té paní, co jsem onehdy pustila sednout v MHD. Tahle kniha je o ženách. Každá si v tom najde to své. A nutno říct, že někdy je to opravdu úderné

3 28.12.2019

Poirot je pro mě dětstvím. Milovala jsem, jak ho ztvárnil Suchet, ale přiznám se, že té literární verzi Poirota moc nakloněna nejsem.
A tím se dostávám k tomu, zda mám takovou literaturu hodnotit podle dnešní doby, kdy je člověk zvyklý úplně na jiný styl vyprávění.
Kdybych na Poirotovi nevyrostla a Agatha Christie by byla současná autorka, obávám se, že by s takovým příběhem prostě neuspěla.
Namyšlený sebestředný detektiv, který neustále shazuje svého Hastingse. Hodně. Hodně moc.
No, nebudu lhát, že vnitřně tam prostě dost výhrad mám, ale pořád je to Poirot. Poirot , na kterého jsem se vždycky každou neděli dívala u žehlení prádla..

4 25.12.2019

Stejně jako ostatní jsem se dostala ke Slezským písním díky Čtenářské výzvě. Nutno však dodat, že to jsou opravdu písně slezské a ne ostravské.

Mám ale takový vnitřní boj. Já nejsem milovník poezie. Nejsem z těch co rádi hledají významy slov a tu již ustálenou větu: "co tím chce básník říci", jsem si u Slezských písní položila mnohokrát.
Na druhou stranu - ačkoliv Slezské písně nejsou můj šálek kávy - se mi nepozdává celkové hodnocení tady na databázi a 69% mi přijde prostě sakra málo. Z toho důvodu těch 5 hvězdiček dám.

Protože mám za to, že někdo, kdo poezii nemá rád, asi nikdy nedá super hodnocení knize, která vznikla před několika desítkami let. Je psaná tak trochu jiným jazykem, o problémech tehdejší doby. Málokterá báseň má hlavu a patu od začátku a vy se nemusíte pídit potom nitru.

Trochu nechápu tu zdejší kritiku, že jsou básně ponuré a negativní. Poezie vychází z autora a ono žít v tehdejší době nebyl žádný med.

Suma sumárům je to kniha, která není vůbec lehká. A pokud znáte jen Maryčku Magdonovu a díky Wimmerovi i pár vět Ostravy, tak nečekejte, že budou v podobném duchu i básně ostatní. Nebudou. Pokud si na poezii troufáte a rádi se zamýšlíte nad významem veršů, směle do toho. Pokud ale saháte po Slezských písní jen proto, že si chcete splnit čárku, tak bych doporučila najít nějakou jinou literaturu :)

4 25.12.2019

Nemám moc v lásce knížky, kde se ze začátku ztrácím. Kdy zprvu vůbec nevím, co s čím souvisí, kdo co vypráví, apod. Nechci ale knihu srovnávat s motýly, protože to byl pro mě trochu jiný level - především v tom, že si knihu jako jednu z mála thrillerů pamatuji.
Májové růže nejsou špatné. Námět dává smysl. A je to vcelku i dobře uchopené, ale nějak mi tam chyběla ta třešnička na dortu, ze které bych si sedla na zadek.

1 25.12.2019

Ze začátku jsem se nemohla odtrhnout. Hned první kapitola mě dostala a musela jsem pokračovat a pokračovat a pokračovat. A takové knížky já ráda. Jenže pak se ten příběh tak nějak zastavil.. Stránky ubíhaly a příběh stál a stál. A ačkoliv se před koncem ještě trochu rozběhl, to tempo, co měl na začátku bylo dávno pryč. A je to škoda. Motiv je dobrý, celková zápletka a vyvrcholení mi ale nepřijde úplně rozebrané tak, jak by si to zasloužilo.

5 25.12.2019

Takové milé, čtivé. Nic velkého v tom nehledejte. Jsme ale podobná věková skupina, takže v některých věcech mi Anie mluvila z duše.

2 25.12.2019

Bryndza mě bavil, baví a předpokládám, že bavit i bude. Není to extrémně brutální, ani něžné. Není to ani protahované, ani kratičké povídání. Hlavní postavy jsou rozmanité a autor počítá s tím, že může knihu číst i někdo, kdo předešlé díly nezná, a tak ve zkratce popíše co se stalo. Neztrácíte se. Naopak. A já opět tleskám.

4 15.12.2019

Asi těžko hodnotit knihu jako literární dílo, když se jedná o přepis rádiových rozhovorů. Ale..

za prvé - celý koncept, 52 hodin v kuse vést rozhovory, které i ke konci měly nějaký smysl a nebyly vyloženě o ničem (až teda na pana Sokola), to se jen tak nevidí
za druhé - Pokorného moc neznám, ale Host Lucie Výborné je pro mě jedna z nejkvalitnějších relací v českém rádiu. Výborná je sečtělá, inteligentní dáma, která navíc umí hosta rozmluvit a pokládá neustále zajímavé otázky.
za třetí - oceňuji výběr hostů. Protože se tehdy posluchač, nyní čtenář, může dozvědět od všeho něco. Stačí si jen vybrat z profesí - vulkanolog, scénarista, psycholožka, lékařka, producent, básník, sládková, horolezec, logopedka, fotograf, pekař, nakladatel, koreanista, ošetřovatel slonů, operní pěvkyně, lovec bouřek, kreslířka atd atd....

05.12.2019

3 hvězdičky za nápad zpersonalizovat knihu, ačkoli by to spíš měl být potlesk pro Modrého slona. A další za to, že je má dcera pohádkou nadšená a já musím knihu večer co večer číst. Čtu ji tak dlouho, že už ji znám nazpaměť. A proto už mám potřebu se vyjádřit :-)

Neberu v potaz určitou nesmyslnost té pohádky jako takové, že si malá holka splete babičku s chlupatým vlkem, který mluví a ještě se jim v žaludku nic nestane.

1) Neskutečně mi vadí absence spojek. Krátké věty. Někdy mi to přišlo, jak kdyby tam ty věty byly jen proto, že chtějí děj natáhnout.
2) Některou přímou řeč by v reálu nikdo neřekl.... nebo snad nějaké dítě přijde za maminkou nejlepší kamarádky, se kterou jsou podle všeho spřízněné duše už nějakou tu dobu a dialog zní
"Ahoj Karkulko? Jdeš pro Terezku" "Ano prosím a chtěla jsem se zeptat, zda by vaše dcera...." - really?
3) Karkulka s Terezkou přijdou těsně před dveře chaloupky a v tu chvíli Terezka řekne, že skočí ještě k panu myslivci, aby ho pozdravila. Pochopila bych, kdyby se tak rozhodla na kopečku, na dohled, ale těsně u dveří, kdy už chce Karkulka klepat?
4) 2 věty o tom, jak musí být myslivec strašně potichu, aby náhodou nezaskřípala podlaha a aby vlka neprobudil, ale pak jakoby nic - rozpáře mu břicho, babka pak ve skříňi hledá nůši - ale to vlka samozřejmě šanci vzbudit nemá.

Těch vět, u kterých se mi kroutí prsty na nohou je dost.
A vím, že jsem dost negativní, ale těm dětem je to jedno. Oni jsou rádi, že v té pohádce vystupují taky. A to je hlavní

27.11.2019

Podle mě kniha nemusí být nutně špatná jen proto, že vám je hlavní hrdinka nesympatická :-) To jen k těm komentářům...

Na celý ten příběh bude každý nahlížet jinak. Někdo, kdo má za sebou nějaký teror, kdo má za sebou nevěru, kdo má za sebou snahu o dokonalost, strach o dítě, nebo kdo skončil na ulici cizí vinou, tak se ho to nějak osobně určitě dotkne...
Já bych asi ještě před lety měla Faye za nánu. Teď jsem ji vlastně dost chápala. (pozor ale neomlouvala)
Nic to ale nemění na tom, že ta kniha je dobře napsaná. Děj vás vtáhne, kniha bez prázdných tichých míst. Camilla umí, o čemž nás už nějaký ten pátek přesvědčuje a já se už teď těším, až se začtu do dvojky.
Také se tu objevily názory, že někomu vadily popisy erotiky - k tomu bych jen dodala - sex patří k životu víc než zločin.

3 27.11.2019

Neřekla bych, že to bylo horší, než jednička. Bylo to prostě jiný.
Nemám ráda kopírování a na jedničce mi extrémně vadilo kopírování Nedotknutelných. Ale byla to zas první knížka, u které jsem měla slzy v očích. Celý ten díl byl o emocích ve vypjaté situaci.
Tady to spíš bylo vyprávění o životě. O životě, který žije každý druhý. O tom, že když člověk padne, má zase vstát. A líbilo se mi to.
Nejsem zrovna fanda ženské literatury, červené knihovny, románů. Život po tobě jsem četla jen proto, že jsem kdysi četla jedničku. Ale líbilo se mi to :-)

7 22.11.2019

Veselí je takové nenáročné čtení. A myslím, že ti nenároční čtenáři to ocení. Těch je totiž pořád valná většina. Těch, co si knížku přečtou jednou za čas. Jen tak. A protože to bývají čtenáři, kteří sáhnou po knize hlavně z toho důvodu, aby si odpočinuly, tak chtějí něco, u čeho se občas zasmějí, občas dojmou, ukáže jim to život někoho odvedle a zároveň po dočtení posledních řádků, knihu jen zaklepnou, odloží a už se k ní nikdy nevrátí. A Veselí to splňuje.

- Když pominu tu nelogičnost začátku, kdy si PR pracovnice rozhodne v rodném městě jen tak otevřít obchod se zbožím, kterému nerozumí, aby dokázala, že marketing má v krvi, tak byla první část knihy taková milá. Hezká. Aj vtipná. Popisy tak akorát, člověk si vše dokázal jasně představit.
- Vzhledem k té promiskuitě asi nebude ale Eliška oblíbenkyní všech. Což taky může být kámen úrazu, protože když se vám protiví hlavní hrdina, tak co pak? Část životního příběhu ale máme podobnou, tak jsem ji to omlouvala.
- Nářečí za mě super. Díky němu to bylo mile odlehčené. Asi bych úplně nešťourala v tom, proč má stará bába stejné nářečí jako mladý jinoch. Reálie vem čert. Tady jde přece jen o mainstreamovou literaturu.
- popis tátova odchodu, klobouk dolů.


Taky jsem tu četla koment o tom, jak se v knize zas Pražáci dělají důležitější. To, tedy nevím, kde k tomu autorka přišla. To, že se na Pražáky dívají na Moravě tak nějak skrz prsty, to je skoro dogma. A platí to i naopak. Bydlela jsem v Praze, kde mi "nadávali" do Ostraváků a v Ostravě, kde bydlím teď, mi zas říkají Pražáku. A nikoho už nezajímá, že jsem z Pardubic :-)

67% mi přijde žalostně málo, takže dávám 5*, abych trochu ten průměr zlepšila. Jinak bych dala 4.

8 03.11.2019

Milé, čtivé :-) Zprvu jsem tedy měla trochu problém se zorientovat v tolika jménech, nakonec jsem to vyřešila myšlenkovou mapou a bylo :-D Oceňuji především konec..

1 28.10.2019