CarolC
komentáře u knih
Kaktus
Sarah Haywood
Kniha mě zaujala v knihovně svou obálkou, a tak jsem ji musela vzít do ruky a začít zkoumat dál, abych zjistila o čem je. Miluju příběhy, kde se z ženy podivínky nějakým sledem událostí rodí nová sebevědomá žena, která se přestává bát změn a naprosto je vítá. A to je přesně tahle kniha. Často jsem u ní vzpomínala na knihu Eleanor se má vážně skvěle, která má v sobě podobnou myšlenku a podobný příběh. Skvěle se to četlo, děj hezky plynul a kapitoly byly akorát dlouhé. Dávám 5 hvězd, protože to nejde jinak. To bych potom k autorce nebyla fér, protože jsem nenašla nic tak zásadního, co by mohlo ubrat mé hodnocení.
Dánská dívka
David Ebershoff
(SPOILER) První letošní kniha, kterou vkládám do přečtených. Neskutečně citlivě popsaný příběh podle skutečných událostí boje s identitou na počátku 20. let 20. století. Kniha všem ostatním budoucím letošním knihám, co se chystám přečíst, nastavila neuvěřitelnou laťku. Konec mě úplně rozložil a svou čtečku jsem zavírala plná všemožných emocí. Pana doktora by nejspíš v dnešní době zavřeli za pokusy na lidech a nechápu, jak v jejím stavu mohl zákrok udělat. Fuf, asi teď budu potřebovat nějakou nenáročnou knihu. Nicméně, Lili vnímám jako velmi silnou osobu a jí podobné i v dnešní době. Ten boj s vnitřní identitou musí být šílený.
Náhradník
Princ Harry (p)
Líbilo se mi, že byl Harry hodně otevřený. Jestli je všechno pravda nebo ne, lze těžko hodnotit. Knihu jsem začínala číst s tím, že jsem byla hodně proti němu a zastávala se královské rodiny. Nic ale není černé nebo bílé. Myslím si, že pravda je někde mezi a svatý není ani jeden ze zúčastněných. I tak to ale byla intimní zpověď, která musela chtít velké odhodlání. Místy mi však přišlo, že se snaží hrát čtenáři na city a to mi vadilo. Kniha se mi v první části zdála utahaná o ničem. Vlastně mě to začalo bavit teprve ve chvíli, co se dali s Megan dohromady a pak úplný začátek a jeho dětství. Troufám si ale říct, že se nedivím Dianě. Takový život bych také nedokázala žít. Musí to být obrovský tlak a bulvární novináře mi to ještě víc znechutilo.
Mechanický anděl
Cassandra Clare (p)
Achjo. Tohle pro mě bylo obří trápení. Nevím proč, ale myslela jsem si, že se jedná o post apo. Když jsem ji pak objevila v knihovně, jásala jsem. Doma jsem ale zjistila, že se jedná o fantasy a to já obecně nemusím. Kniha se mi ale hodila do výzvy, tak jsem se rozhodla ji dát šanci. Neměla jsem. Byl to úmor od začátku do konce. Strašně jsem se v tom ztrácela a příběh i postavy na mě působily hrozně ploše. Jsem ale chorobný dočítač, prostě neumím odkládat rozečtenou knihu a už ji neotevřít.
Čtvero ročních období v Římě
Anthony Doerr
V Římě jsem nebyla, ale knihy od Doerra mám ráda, a tak jsem si chtěla přečíst i toto. Kniha je takovou malou oslavou všedního života v Římě, kdy tam bydlíte a nejste jen turista, který se tam zjevil na prodloužený víkend. Doerr popisuje jejich život v tomto městě s jejich malými dvojčaty, poznávání města, ale líčí i jazykovou bariéru. Jsou to mile sepsané útržky vzpomínek na rok, který tam strávil. Bohužel ale nemohu udělit vysoké hodnocení, protože by mi to asi víc sedlo jako blogové zápisky, než aby to byla celá kniha. Ostatní knihy má Doerr prostě mnohem lepší.
Desetkrát a dost
Scarlett Wilková
Kniha o tom, jak se z potencionálních rivalek může stát silný ženský trojlístek, kde se parta kamarádek vzájemně podporuje jít vpřed, že všechno zlé je pro něco dobré, že i na těch zdánlivě vypadajících neuspěsných událostech můžeme najít něco pozitivního a otočit to ve svůj prospěch. Myšlenka se mi líbila moc, ale k postavám mám furt 25-35 let k dobru, než budu v jejich věku, a tak se mi kolikrát honilo hlavou, proč to a to tolik hrotěj, ale třeba je za pár let budu chápat. Nicméně jsem knihu doporučila mamince a mamince manžela, protože ty by tomu mohly rozumět více (teď to nemyslím nějak špatně). Líbilo se mi ale prostředí domova seniorů a přiblížení stáří, takové, jaké je. Před lety jsem v takovém domově pracovala a pohled na stáří v této podobě mi dal hodně a člověk se poté na ten život dívá zase o něco jinak.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Byla jsem vůči knize skeptická, protože mi vadilo, že na ni všude narážím a všichni o ní mluví. Nakonec jsem podlehla a to totálně! Příběh, který se odehrával uprostřed divoké přírody bažin a mokřadů byl pro mě strhující. Nádherné popisy divoké přírody a soužití s ní. Byla jsem unešená! Vždy jsem se těšila, až knihu vezmu do rukou a budu se moct zase začít. Příběhy s detektivní zápletkou mě normálně moc nebaví, ale celé rozpletení příběhu pro mě bylo překvapující a nečekané. Bylo to skvělé, skvělé, skvělé!
Pokud máte někdo tip na knihu, kde je tolik věnováno i popisu přírody, prosím, napište mi do zpráv. Děkuji!
Farma zvířat
George Orwell (p)
Naprosto nadčasová kniha. Je to přesně ta kniha, proč vznikla povinná četba a proč má něco jako povinná četba zůstat. Rozhodně to po přečtení vnímám, jako knihu, která by měla jít stále napříč generacemi.
Odnáším si z knihy jednu větu, která mě bude děsit i nadále - Všechny zvířata jsou si rovny, jen některá si jsou rovnější.
Chata ve Švýcarsku
Julie Caplin
Běžně bych se zařadila mezi ty, které čtou vážnější a náročnější knihy. Románky většinou moc nemusím. Chata ve Švýcarsku je ale druhá kniha, jenž jsem od autorky četla a jsem velmi spokojená. Ano, děj je nenáročný, čte se to lehce, ale Caplin umí výborně popsat to místo, kde se kniha odehrává a člověk by tam chtěl být také. Osobně miluji vaření, tak bych si s hlavní hrdinkou Minou i v nemálo věcech rozuměla. Co mě ale opravdu iritovalo (a může to být špatný překlad), že se neustále někdo na někoho “křenil. Toho slova tam bylo přespříliš. Jinak to ale byla zdařilá oddechovka.
Vítězové
Fredrik Backman
F. Backman, pro mě to je od první jeho přečtené knihy pan spisovatel s velkým P. Jeho knihy mají hloubku, člověk se nad nimi hluboce zamyslí a spousta věcí mu tak nějak docvakne/doteče a dostaví se s tím takové to pochopení další části světa či chování lidí. Jeho knihy mám opravdu ráda. Těšila jsem se, jak závěrečný díl vychválím do nebes, ale nemůžu to udělat. Lhala bych sobě, jemu i ostatním. Udělím mu průměr - 3 z 5 hvězdiček. Víc dát nedokážu. Proč? Kdyby Medvědín uzavřel druhým dílem, byla bych naprosto spokojená. Nechápejte mě špatně. Kniha se mi četla výborně a má v sobě obrovské poselství, ale i tak mi přijde, že je tam děj už značně našroubovaný a klidně to mohlo skončit ve dvojce a mohl si tak odpustit vraždění mých milovaných postav, které mi přirostly k srdci. Nebo spíš postavy... kdo četl, nejspíš ví, o kom mluvím. Ostatním nehodlám napovídat. Achjo, to hodnocení mě samotnou mrzí, ale jinak nemůžu.
Sedmilhářky
Liane Moriarty
Normálně bych sama za sebe řekla, že asi čtu většinou náročnější literaturu. Nic náročného to pro mě nebylo. Všechny žensky mě vytáčeli od samého začátku a přišly mi všechny jako naprosté slepice - pardon těm, kterým ty postavy sedly. Rozuzlení příběhu bylo nakonec celkem překvapivé. Na dovolenou a na vyplnění času mezi pořádnými příběhy, když nevíte po super knize, co jiného číst asi dobrý. Problematika domácího násilí a to, že se děje zcela běžně i ve vyšších třídách byla dobře zpracováno - za to dávám o hvězdičku navíc.
Jedna želva za druhou
John Green
Dokus jsem si nepřečetla tuto knihu, myslela jsem si (a velmi naivně), že u poruchy OCD člověku vadí, když někde nějaký papírek čouhá trošku jinak než ostatní. Jak děsivé bylo zjištění, jaké musí být utrpení s touto poruchou žít a že to není nic, z čeho by si člověk měl dělat srandu. Líbí se mi, že J. Green zase otevřel nějaké bolavé téma a na základě vlastních zkušeností tak dokázal velmi věrohodně nastínit, čím si lidé s OCD musí procházet i v běžném životě, a jak moc se to vkrádá i do veškerých vztahů a zahubí to i racionální myšlenky. Kategorii young adult nesplňuji už dávno a Hvězdy nám nepřály jsem četla už před mnoha lety, i tak celý příběh považuji za velmi povedený včetně reálně vykreslených postav. Puberta je peklo! Z pohledu matky mě čeká až za několik let, ale pokud máte doma puberťáka a nevíte, jak mu porozumět, tak si to přečtěte, protože i v případě, že ten váš netrpí OCD vám tato kniha dokáže přiblížit jeho aktuálně vnímání.
Cujo
Stephen King
Jednu hvězdičku ubírám za pomalejší rozjezd. Já vím, že to je u mistra hororu typické, ale vždycky mi tak trvá, než se do knihy začtu a začnu ten příběh naprosto hltat. Začínala jsem číst s tím, že co se tak asi může dít kolem vzteklého psa. Chyba! Velmi jsem Kinga podcenila, protože celý příběh a jeho vykreslení je naprosto geniální. Na posledních stránkách jsem z toho nemohla spustit oči, ač jsem věděla, že mám jít spát, protože ráno vstávám, tak se od toho nedalo odtrhnout. Na konci jsem na něj byla strašně naštvaná a zdrcená, ale King nedává nic zadarmo. Neskutečné. Velmi povedené dílo!
V šedých tónech
Ruta Sepetys
(SPOILER) Velmi silná kniha. Hodně smutná, ale také plná naděje, která umírá poslední. Neskutečné, co lidské tělo a vůle dokáže zvládnout a přežít. Kruté zacházení a nelidské podmínky, o kterých je tady podrobně psáno, ale stejně nechápete, jak se to dalo přežít týden... natož několik let, jako v případě Liny.
Už jsem četla několik knih z prostředí německých koncentračních táborů. Tahle z prostředí gulagu byla první. Pokud jsem nechápala, jak někdo mohl přežít koncentrák, přežití v gulagu nechápu ještě víc.
Jakákoliv zrůda se může pokoušet zlomit lidskou skořápku, ale pokud má člověk obrovskou vůli žít, stejně se to i té největší zrůdě nepovede. Naopak Kreckij ukázala, že v sobě stále kus lidskosti má.
Moc se mi i líbilo zabroušení k umění. Během čtení jsem si na internetu hledala, jak vypadají jednotlivé obrazy, o kterých autorka v příběhu vypráví. Vneslo to do příběhu zase další velmi zajímavou linii.
Vyměnit vodu květinám
Valérie Perrin
To byla tak nádherná kniha! Zaujala mě obálkou a názvem a ank trošku jsem nevěděla, co čekat. Už dlouho jsem nečetla nic tak napínavého a už dlouho jsem nedala přednost posledním stránkám knize před spánkem. Tady se to ale stalo. Ano, odehrává se tam, možná pro někoho, zbytečná lovestory, ale tady mi to vůbec nevadilo. Hrozně smutná kniha, ale zároveň plná naděje s chutí žít. Přijde mi hodně typově jako Eleanor se má vážně skvěle, ale tu jsem si také zamilovala. Strašně moc se mi líbila hlavní postava Viollet, už dlouho jsem si tolik nezamilovala nějakou postavu. Nemám co víc. Už teď vím, že na konci roku bude tahle kniha to nej, co jsem během roku četla. Kniha je smutná, ale zároveň hezky pohladí.
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Knihu jsem původně kupovala mamce, jako dárek. Když jsem ale zjistila, že se mi hodí do letošní výzvy, přečetla jsem si ji také. Četla se mi moc pěkně. Moc se mi líbí celá ta myšlenka. Jediné co mě vážně štve, je to, jak je kraťoučká. Propracovanější obsah a místy tak rozšířenější vyprávění víc do dloubky by celému příběhu slušel víc.
Gejša
Liza Dalby
Nádherné vyprávění ze světa gejš. Čtenář se v knize dočte spousty zajímavostí, jak ze světa gejš, tak i ze světa běžných Japonců. O jejich stylu života, ale i zvycích. Moc se mi líbilo, že bylo i vysvětleno, jaké styly kimon jsou, a jaké se nosí k jakým příležitostem. Autorka otvírá svět, který je mnohým naprosto neznámým a kniha působí velmi autenticky. Často to zní, jako naprostá pohoda, ale věřím, že tomu tak není a role gejši ve společnosti není ani trošku lehká. Ba naopak, velmi náročná.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Nejdřívě tento text Backman sepsal jako článek na svůj blog. Pak ho několik lidí udolalo, aby to vydal knižně a díky bohu! Jinak by mi toto skvělé dílo s velkou pravděpodobností uteklo a určitě bych nebyla jediná. Je to nádherné, ale smutné zároveň. Backman dokáže to, že se na jedné a té samé straně smějete a brečíte zároveň. Tady spíš brečíte, ale vlastně se kolikrát potají usmíváte, protože tam je tolik nádherných chvil a životních mouder - o lásce, o životě, o stáří. Nemohla jsem letošní rok začít lepší knihou.
Harry Potter a vězeň z Azkabanu
J. K. Rowling (p)
HP je klasika, ke kterému se snažím po letech vracet a zase si ho znovu přečíst. Nečtu ho tedy poprvé, ale je to už pěkná řádka let. Rowling je však skvělá spisovatelka, takže by mě to nenudilo ani v případě, že bych to četla 100x. Kámen mudrců byla pohádka, tohle už taková pohádka není, děj je temnější. Nemám ale nic, co bych vytkla. HP je prostě srdcovka.
Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete
Karolína Fourová
Super kniha o výživě, která navíc boří mýty, jimž v dnešní době ještě spousta lidí věří. Navíc je kniha opravdu dobře napsaná. Obsah tohoto téma je sice obrovský, ale autorka se s ním dokázala skvěle vypořádat, přičemž je kniha psána s naprostou lehkostí a člověk nemá pocit, že má hlavu jako pátrací balon. I tak ale doporučuji si ji dávkovat po kapitolách. Naprostou třešničkou na pomyslném dortu jsou výborné funkční recepty na konci knihy.