cérka komentáře u knih
Nadčasové, vtipné a až neskutečně pravdivé.
Kniha mě zaujala a s klidným srdcem říkám "Ano, mě se to líbilo".
Do pěti hvězdiček této knize sice něco chybí (zdá se mi, jako by příběh chtěl někde trochu "učesat" někde zase více rozepsat, jazyk je místy těžkopádný řekla bych "nevypsaný"). Chvilku mi hold trvalo, než jsem si zvykla na slovní spojení, styl vyprávění, ale jakmile jsem si zvykla, v ten moment jsem si knihu zamilovala a přečetla ji jedním dechem.
Bonusem bylo zjištění, že zas tak velká fikce to nebyla.
Jako vždy se ve mně po přečtení knihy mísí velká spousta pocitů. Zde převládá radost. Knihu jsem dokázala přečíst (stoprocentně jsem zde vytvořila svůj nový osobní rekord v délce četby) a také možnost odškrtnout si další knihu ze čtenářské výzvy (pohřbů bylo hned několik).
Chtěla jsem si oživit vzpomínky ze školních lavic a znovu se ponořit do dějin národního obrození, májovců, mladočechů, do období plného zvratů a nadějí, do kouzla Prahy 19. století a to se mi asi povedlo.
Každopádně není to zrovna lehké čtení (proto mi to trvalo tak dlouho). Musela jsem "odbíhat" i k jiným, záživnějším, knihám a neustále se v četbě povzbuzovat ;). S básněmi mám od jak živa problém, pan Neruda i jako mladík nebyl zrovna sympaťák a časové zasazení (jak už tady psala Litocha) katastrofální.
Dočteno, ale doporučuji pouze fajnšmekrům.
Další kniha, potažmo autorka, ke které jsem se dostala, možná jen, díky Klubu milovníků knih.
Příběh mě zcela pohltil a já si až do poslední stránky nalhávala, že vím kdo je vrah a co se stalo :). Ano, osobu, která ublížila Prokůpkovi jsem tipla správně. Ovšem kdo zamotal Hynkův život se mi rozluštit nepodařilo a tím pádem se na konec konalo ono pověstné wow!
Paní Chalupová velmi mile překvapila a určitě si přečtu i další knihy. Jsem čím dál pyšnější na českou, ženskou literární scénu.V poslední době (aspoň já mám ten pocit) pěkně válcují tu mužskou (pánové prominou ;).
\"No ba\" až po stranu 141 jsem sváděla těžký boj a nemohla se absolutně začíst. Po Ohnivém ptáku, kdy jsem si u knihy báječně odpočinula, mě příběh úspěšné spisovatelky Carrie vůbec nezaujal a nebýt historické linky příběhu, knihu bych odložila nedočtenou.
Takový snový, romantický příběh ze Skotska s přeslazeným koncem (ale to k takovýmto knihám zřejmě patří) hold není pro mě ;).
Čeho jsem se nejvíc u této série obávala se stalo skutečností. Třetí díl vyšel v době, kdy si už jen mlhavě vzpomínám o čem že byly ty díly předešlé. V hlavě zůstala jen touha dočíst celou sérii a spolu s autorem uzavřít příběh.
Přiznám se, 3/4 knihy mě bavily a autor mě mile překvapil! Bohužel konec se už opět podobal prvnímu dílu. Pátrání Siegfrieda zůstalo nedokončeno, Rivka se pro mne stala spíše povětrnou ženštinou a Gabriel? Už teď nevím, asi se utopil v alkoholu.
Škoda, potenciál velký, jen tím uspěchaným závěrem promrhaný.
Ani se mi nechce věřit, že se jedná o autorovu prvotinu. Napsat o knize s válečnou tématikou, že je krásná, výborná a skvěle napsaná je trochu jízdou v protisměru, ale mě se to fakt moc líbilo!
Lidé jsou a budou vždy různí a nebude to národností, barvou pleti či vyznáním. Přísloví "Kam vítr tam plášť " naši zemi, a mnohé lidi v ní žijící, vystihuje velmi trefně. A platí to za každého režimu! A to je to smutné, neradostné poselství této knihy. Nicméně opět doporučuji s klidným srdcem, početla jsem si!
Úplné wow se nekonalo, ale i tak kniha příjemně překvapila. Podmanivé vyprávění, o nelehké době, z malebné vesničky viděno očima dítěte působilo (aspoň na mě) až kouzelně.
Kniha je překvapivě určena dospělým čtenářům, já osobně bych ji doporučila i dětem školou povinným. Myslím, že tato doba si stále zaslouží naši pozornost a více pohledů z jiných úhlů nám všem jen prospěje.
Vojnu znám naštěstí jen z vyprávění. Ta tatínkova je plná vzpomínek (už) bez hořkosti, ty od kamarádů stále děsí.
Kniha je výborně napsaná, zhltla jsem ji jako malinu a díky ní se mi snad definitivně vrátila chuť ke čtení.
S čistým srdcem doporučuji, vojákům i nevojákům :).
Hynek Tas z Boru mi nesedl tak dobře jako Břeněk s Čeňkem (Rytíři z Vřesova) a moje "začtení" tak trvalo trochu déle než jsem očekávala. A samotný Hynek je v tom zřejmě nevinně. To s Václavem IV. mám trochu problém.
"Když se pětačtyřicetiletému Karlovi IV. konečně narodil syn, celé království se zaradovalo. Nikdo nepochyboval o tom, že velký císař vychová stejně velkého syna. Bohužel, výchova se vymkla z rukou a Václav IV. během dlouhé vlády promrhal téměř vše, co jeho otec vybudoval."
Velmi oceňuji autorovu schopnost přiblížit nám toto nelehké období našich dějin a moc se těším na pokračování.
První polovinu knihy jsem poctivě přečetla (i se všemi předmluvami a komentáři), s tou druhou jsem pro změnu poctivě bojovala. Kniha je vlastně jakýmsi deníkovým záznamem všech událostí, které pan Krejčí prožil s panem Janem Antonínem Baťou jako jeho tajemník. No a právě v té polovině mě to přestalo bavit.
O rodině Baťů jsem zhlédla nespočet dokumentu, prošla několik výstav, zažila povídání prarodičů a rodičů a troufám si říct, že už i něco přečetla. Mám obdiv k pracovitým a cílevědomým lidem, ale i tito lidé dělají chyby. Bývají až přehnaně tvrdí a dokáží člověka pěkně vyždímat.
Kniha mě opět obohatila a i díky ní jsem si objasnila nějaké souvislosti a rozšířila obzory.
Nejsem vědecký ani muzejní pracovník, tudíž mi tato forma až tak nesedla.
Má poslední kniha roku 2019 a výborná volba. Vyprávění je neotřelé a poutavé, děj má šmrnc a spád. Po dlouhé době kniha u níž se člověk těší na pokračování.
U této knihy, potažmo celé série, si nejsem jista ničím, ani svým hodnocení. Nápad dobrý, prostředí i doba super, ale uvěřitelnost osob a hlavně jejich životních osudů katastrofa. Příliš mnoho šťastných náhod a zmrtvýchvstání.
Pořád jsem čekala, že se autor "probere" a přidává na kvalitě a čtivosti. Čekala jsem marně :(.
Kniha mě nejen zaujala, ale i bavila. Ani ve snu by mě nenapadlo zasadit podobný příběh do Zlína, ale na druhou stranu, proč ne :). Zbytků středověkých tvrzí se na okolních kopcích dochovalo hodně, takže to tady asi opravdu žilo :). Jednu hvězdičku ubírám za "kouskování", rozdělení příběhu do částí, raději bych uvítala plynulý děj, ale uznávám, že je to o síle zvyku ;).
Na začátku tohoto příběhu se mi kniha zdála až přehnaně jednoduchá, já bláhová si byla stoprocentně jistá jejím obsahem a hlavně koncem. Autorce se tak povedlo nejen mě dokonale převést, ale i pobavit. Moc pěkné, oddechové čtení. Děj měl neustále spád a nic nebylo napsáno zbytečně.
Příjemná změna a hlavně velké překvapení. Kniha je řazena do historických detektivek, ale přitom je to kovbojka jako vyšitá. Tento žánr jsem četla naposledy tak před třiceti lety a asi bych po něm v současné době jen tak nesáhla (a možná by to byla škoda).
Určitě bych chtěla vytknout hodně dlouhé popisné pasáže, ve kterých jsem se ztrácela. Také určitý "zmatek" v ději, kdy mi dělalo problém střídání minulosti, současnosti, živých a mrtvých, ale jinak super, příjemná změna :).
Sbírka Kytice patří právem mezi národní poklady. Čím častěji ji čtu, tím více si užívám nádherně poetického jazyka.
V této knize, ale hodnotím její komiksové, výtvarné zpracování a to se mi ne vždy tak úplně líbilo.
Co báseň to jiný ilustrátor, jiné pojetí, jiná kompozice, jiné ztvárnění. Ne vždy jsem bez přečtení básně chápala co tím chtěl autor říct :), proto o jednu hvězdičku méně, ale jinak super nápad. Na klasických dílech v komiksu něco bude :).
Opět děkuji Klubu milovníků knih, že mě donutil rozšířit si obzory, jelikož jinak komiks nevyhledávám.
Knížka mi padla do oka díky svému názvu a obálce. Voněla novotou a lákala mě na příběh spojený s knihami a jedním z nejvoňavějších, nejútulnějších a nejkrásnějších prostředí.
No a to jsou asi tak všechna pozitiva, která jsem na této knize, potažmo příběhu našla.
Samotný námět není vůbec špatný a je i celkem uvěřitelný, ale zpracování katastrofální. Děj se neskutečně vleče, desítky stránek jsou zde naprosto zbytečně a nutí vás přeskakovat po celých odstavcích (obávám se, že i listech). Jsem šťastná, že jsem po měsíci knihu konečně dočetla.
Tak dneska je to za tři (možná taková lepší troječka),ale po (podle mě) skvělé Houbařce trochu zklamání.
I tady se jedná o rodinné drama, psychologicko-dramaticky laděný příběh s otevřeným koncem, ale na rozdíl od Sáry, která mi byla hodně sympatická, mám tentokrát problém s hlavní hrdinkou Eliškou. Holčička Eliška pro mě byla obětí zbabělosti, nepochopení a doby. Puberťačka Eliška vzorovým příkladem puberťáka, který se snaží pohnou osudem. To co, ale předvádí téměř dospělá hrdinka v poslední třetině knihy u mě již pochopení nenalézá.
Netoužím po happy-endu, život se s náma nemazlí, ale takový pěkný průplesk by tady hodně pomohl ;).
Hodnocení této knihy pro mě není v žádném případě jednoduché. Kniha mi nesedla a ač jsem ji poctivě dočetla, celou dobu si říkám: ne, toto opravdu ne. "Brazilské telenovely" nepatří k mým oblíbeným žánrům a při četbě této knihy jsem si bohužel připadala jako u jejich sledování.
Táta Sůl? To jakože Sůl (táta) nad zlato? Ač mám pohádky ráda, tak příště raději v klasické podobě :)
Historická část mně přišla jako ta lepší polovina knihy, byla uvěřitelná, ta současná bohužel ne.