cérka komentáře u knih

Plně souhlasím s komentářem od "magnolia", jen za mě o jednu hvězdičku méně. Zasmála jsem se, ale spíš jsem nevěřícně kroutila hlavou kam až jde příběh "nadstavit". Nevím jak jinak slušně napsat, že je to konina, ale na sto procent jsem si jistá, že pan Boček napíše další pokračování. A tak se asi brzy dozvíme jak probíhala svatba, svatební cesta.... aristokratky Marie.

37 25.12.2018

Abych byla spravedlivá vůči knihám, které tady hodnotím, nezbývá mi nic jiného, než tuto ohodnotit dvěma hvězdičkami. Zklamaná asi nejsme, spíš trochu dotčená. Nářečí mi vůbec nevadí, sama jej často používám a taky ne vždy dokonale. Co mi ovšem vadilo je, že z lidí ve Veselí udělala paní spisovatelka "hovádka". Zpočátku mi děj a styl připomínal film "Díra u Hanušovic", bohužel moc jsem se nenasmála, ke konci se mi chtělo spíše plakat. Mám totiž ve zvyku knihu dočíst a tady to byla pro mě ztráta tak cenného a nedostatkového času.

42 18.12.2018

Tak zase jednou zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí.

Při čtení jsem se musela zamyslet nad myšlenkou jaké by to bylo žít ve věku nesmrtelnosti a zda je smrt spravedlivá? (Jednou nás to čeká všechny a to je tak jediná spravedlnost a čím jsem starší, tím je čas a stárnutí rychlejší :-) :-().

Knihu a příběh jsem si fakt užila a dobře se bavila.Trochu mi to připomínalo upírskou ságu, určitě můžu doporučit nejen náctiletým a ráda si přečtu i další knihy tohoto autora :-).

41 03.12.2018

Z kraje příběhu jsem byla nadšená, s přibývajícími písmenky i ustrašenější a při zvuku Meluzíny v komíně jsem se bála už i jen pohnout v křesle. Bohužel v závěru knihy mně už samotná zápletka přišla neuvěřitelná, překombinovaná a (omlouvám se) i hloupá (proto ubírám hvězdičky).

32 30.11.2018

Dozvěděla jsem se spoustu nových a zajímavých informací a pokud vám nevadí číst o utrpení, které dokáže člověk člověku, žena ženě a matka dítěti udělat, budete spokojeni.
Já osobně to ráda nemám, ale věděla jsem do čeho jdu, a musím konstatovat: Není to špatná kniha! Velice si cením, že byli vzpomenuti Němci, kteří nesouhlasili s názorem vůdce a snažili se pomáhat. Věděli, že jim jde o život, že ohrožují své blízké a přeci pomáhali!!!
Nemůžu tady vypsat všechny statečné, ale přeci jenom musím a chci vzpomenout na Sophii Schollovou. Ač velmi mladičká, studentka biologie a filozofie, vytvořila okruh společně smýšlejících přátel - Bílou růži, a spolu začali distribuovat letáky. Podařilo se jim zveřejnit pět nebo šest letáků, pak byli bohužel všichni členové uvězněni a popraveni.
"Věděla jsem, co jsem na sebe vzala za závazek, a za to, co dělám, jsem připravena položit život "

"Německý lid spí netečným, tupým spánkem, a dodává tak sílu fašistickým zločincům...svým apatickým jednáním dává těmto lidem příležitost jednat tak, jak jednají. (Druhý leták)"
Trefné a bohužel stále aktuální :-(

32 27.11.2018

Na knihu jsem se těšila, ze začátku moc a na konec ji neustále odkládala a bála se ji otevřít. Něco mi říkalo, že to spolu nebudeme mít jednouché, že se budeme asi prát, odpuzovat a zároveň strašně přitahovat. Ach Malko, Ino, Alice jak jste mohly být tak hloupé, v určitých částech knihy jsem vás nenáviděla, nechápala jsem jak můžete být tak povrchní, naivní a sobecké a v jiných zase litovala a obdivovala.
Musím říct, byl to neskutečný čtenářský zážitek, pro mě skvěle napsaná kniha, perfektně propracované osoby, charaktery, skvělý jazyk a kompozice. Nakladatelství Host má neskutečně vkusné obálky knih a tato není výjimkou!
Tuto noc jsem toho moc nenaspala, musela jsem dočíst a pak ještě "dožít, dovstřebat" příběh, život mých hrdinek a hrdinů.

Ps. při čtení jsem si začala psát poznámky, nějak mi to pomáhalo a tak tady pro lepší ilustraci mých pocitů a vykreslení "nálady" příběhu pár uvádím.

- kdo je kdo? ztrácím se, Milena, Malka, Anežka... nechápu...
- Malka je šílená! o co jí jde?
- nemůžu číst, to je děs, odkládám knihu, já fakt začnu číst něco jiného!
- ještě nejsem v půlce a už vím, že to všecko skončí špatně...
- Petr? proč??? už i Petr :-(
- str.322 proč se rozhodli pro adopci? opravdu si tak strašně zkomplikovali život???
- Jaromíre, smekám

41 23.11.2018

Moravské Kopanice se v poslední době těší velkému zájmu turistů. Určitě za to může nádherná a zatím si troufám říct, že i z velké části panenská příroda a také kniha Kateřiny Tučkové. To, že kniha o bohyních tak zaujala mě nepřekvapuje. Já doma jako dítě slýchávala, že na mě přijde polednice od Žítkové ( "už sa spůšťá po provaze" :-) ), bydlela jsem takříkajíc téměř v regionu. Také jsem slýchávala, že "sů tam hlůpé děcka, protože jim vaříjá od mala makový odvar, aby spali a nezlobili, a také sa tam moc pije!", tak abych si tam nedej bože nehledala ženicha :-). Babička to se mnou myslela dobře, věděla jak těžký život tam je, sama znala jenom dřinu, pole daleko a samí kámen (také jsme mu a dodnes také říkáme kopanice), dětí hromada a manžel za horami, až v Hamburku za prací...
Proč hodnotím tak zeširoka? Protože mě takové knihy táhnou nazpět do dětství, odkrývají mi dosud nepoznané a tajemné a strašně moc mě baví. Tato kniha není výjimkou!

"Tvrdé podmínky formovaly pak stejně tvrdý a rázovitý charakter zdejších lidí, ten se pak zpětně odrážel v poezii kopaničářských písní. Při jejich poslechu se zamýšlíme nad jejich prostou krásou, až běhá mráz po zádech, jsou totiž opravdové a hřejivě lidské zároveň."

Také bych se ještě ráda přiklonila k myšlence, že " poznávat je krásné, užitečné, poznávat je morální" a já jsem mohla díky této knize také poznávat... Děkuji

34 19.11.2018

Skutečný příběh. Skutečný život tak jak běží, den po dni, rok po roce. Kniha se mi četla fantastiky, asi jsem něco podobného potřebovala, odpočinula jsem si u ní a přiznám se, že v některých situacích se i od srdce zasmála.
Malou výtku ovšem mám, nevadilo by mi a spíše bych i uvítala, kdyby se kniha (deník) věnovala i životu v Kanadě a Francii. K životu japonské manželky to přeci patří :-)

41 15.11.2018

Coru ubíjelo nevydařené manželství, mě tato kniha. Toto setkání s krásnou knihou a viktoriánskou dobou se bohužel nepodařilo. Dalo mi velkou práci se začíst a hlavně se zorientovat v postavách ( skřet=Luke ). Neustále jsem čekala kdy přijde to očekávané wow a ono nic, děj tak nějak plynul až tady byl konec a moje hurá, mám to za sebou.
Miluji knihy Jane Austenové i sester Brontëových. Tady na mě taky dýchla blata a vřesoviště, ale postavy a zápletka už z výše zmiňovaných nemají nic.

32 12.11.2018

Opravdu krásná kniha, strašně smutná, ale krásná!!!
Nerada se opakuji, ale strašně dobře se mi četla. Těšila jsem se opravdu na každou stránku, na každý hříbek, na každý další střípek z rozbité dušičky. Doporučuji!!! Jen mám teď velký problém začíst se do další knihy, Houbařka mi leží v hlavě a ne a ne ven.

50 05.11.2018

Zajímavá kniha o zajímavých lidech, na můj vkus, ale až přespříliš uhlazenými informacemi. Chtělo by to trochu více jiskry, aristokratického šmrncu :-). Oba hlavní hrdinové by si to určitě zasloužili, proto o jednu hvězdičku méně.

30 29.10.2018

Při čtení povídek z této knihy se mi neustále vkrádala slova z mého oblíbeného filmu: "Ta ženská je pod drogama", zbývá dodat, že i muži nebyli zřejmě tak úplně při smyslech.
Knihu jsem zvolila do čtenářské výzvy takřka na poslední chvíli a při jejím výběru jsem si připadala jako student před maturitní zkouškou - hlavně ať je tenká a přečtu ji rychle :-). Tato strategie se mi vyplatila tak nějak napůl. Úkol splněn, mám 20/20, ale čtenářský zážitek šílený. Dvě povídky stály za přečtení, zbytek ne!

27 29.10.2018

Tak dlouho mi ležela na nočním stolku a já ji pak "zhltla" za jediný den. Ty jo, Květa mě fakt bavila. Představa 72 leté důchodkyně unášející 42 letého pošťáka... :-) :-) :-).
Na druhou stranu všechny příběhy byli vlastně smutné. Květa -osamělá ženská s dědictví chtivou dcerou, nemocná Akiko a její bezradný, bezmocný muž, vykořeněná Anh Thi. Všechny příběhy se v jednu chvíli protnou a pak zase rozběhnou svým směrem. Prošli i mnou a vím, že tam i zůstanou. Knihu budu doporučovat, stejně jako kniha Němci totiž ve mě zanechala stopu, radost a naději, že máme tak skvělé autorky a že je pořád o čem psát :-)

37 22.10.2018

Dlouho jsem přemýšlela jak knihu hodnotit. Nakonec dávám 4* za tu zvláštnost, onakost, závan starých časů a za Klopačku, "která tuto noc odbíjí každé 4 hodiny".
V této knížce o životním příběhu "služky" nečekejte děj pod schodištěm, nahlédnete spíš do niterného vědomí děvčátka, kterým společnost opovrhuje a které se seč mohlo snaží odčinit "vinu" své matky. Ano, při čtení jsem cítila posměch, úšklebky i lítost některých vesničanů. Zároveň však hrdost, píli a snahu malého děvčátka, nemanželské dcery, která se neměla nikdy narodit. Byla od 13 let služkou, pomocnicí, chůvou v bohaté Vídeňské rodině. Žila a vlastně nežila.

28 22.10.2018

Krásná, tíživá, barevná, smutná a opět z části válečná, ale napsaná krásným jazykem. Jazykový poklad po všech stránkách (už chápu proč se kniha objevila v doporučené četbě). I já doporučuji.
Nicméně. Čekaly jsme na sebe strašně dlouho, nakonec to byla čtenářská výzva, která mě donutila konečně se rozhoupat. Části knihy, které popisovaly Terezín a Osvětim, mě nutily neustále k myšlence, že už to číst fakt nechci, že už toho lidského utrpení a nespravedlnosti je na jednu dušičku moc. Vím nebo snad tuším, že paní Androníková je v tom nevinně. V roce 2001 byla vlaštovkou, to až teď se roztrhl pytel a válka se na mě valí ze všech stran.
Moc se mi líbila dějová linka věnující se vzpomínkám na Indii a Baťovský Zlín před válkou.

52 22.10.2018

Přišlo mi, že se kniha věnuje spíše Vídni na přelomu 19. a 20. století než paní Anně Sacher. Její život byl zachycen mezi velkou spoustou událostí a osob(významných i nevýznamných) až jsem se pomalu, ale jistě začala v záplavě jmena a názvů ztrácet. Opět jsme mohla jen velmi málo nahlédnout do soukromí této velmi emancipované a úspěšné ženy. Škoda, asi jsem opravdu čekala něco zcela jiného.

28 12.10.2018

Nerada bych knize ublížila, četla se celkem dobře a moc se mi líbily rozpravy Lásky a Smrti. Bohužel jinak je to jen taková "slátanina" milostných příběhů od chudiny po císařský dvůr. Fikce s kterou si zřejmě ani samotná autorka nevěděla někdy rady a tak skáče v čase, prostoru i postavách. Slabší kniha, slabší 3*.

31 02.10.2018

Tato kniha je pro poetickou duši, čtenáře který v knihách hledá pravdu a smysl života, moudro, pravou lásku a její naplnění. Při čtení postupně objevíte všechno, radost i smutek, žal i štěstí...

Zdá se mi, že jsem knihu četla strašně dlouho. Zvolila jsem špatný okamžik svého života a hodně se natrápila. Pokud máte radostné období, tak vřele doporučuji! Stejně jako na dovolenou k moři nebo na samotu v horách. Příběh potřebuje čas, ale zároveň vám jej dá.
Pokud máte období smutné, knihu raději nečtěte. Prohloubí váš žal a bude vás nutit přemýšlet a tomu já se teď cíleně vyhýbám. A tak jsem se trápila, vracela se v textu, neustále dokola četla stejné odstavce. Plakala při vzpomínkách,těšila se na konec a na další knihy.

Jednu z věcí, kterou mi kniha vrátila, je chuť pustit se do další :-)

Nebudu tady vypisovat krásné a moudré věci, kniha jej jich plná a každý si v ní najde to svoje.
Možná jen to moje :-)
Život je krásný a krátký, tak jej žijme!

39 27.09.2018

Knížka mého dětství a života. Drží si všechna má prvenství a bude pro mě navždy tou nejlepší, nejúžasnější , nejkrásnější a jedinou kterou bych si vzala na pustý ostrov.
Vracím se k ní celý život, pláču smíchy nad povedenými dcerkami i vzpomínkami pro svou milovanou babičku a maminku. Toužím vrátit čas, jak ráda bych se potkala s Gabrou i Málinkou...., tak snad někdy, tam nahoře :-).

34 10.09.2018

Musím dát 5 hvězdiček a moc si přeji aby si tento příběh přečetlo co nejvíce lidí!!! Aby Nadiiono svědectví a to co prožila a celý život bude prožívat oslovilo co nejvíce lidí!!! Jelikož na to peklo na zemi kterým si prošla nelze zapomenout. Abychom my všichni přestali být hluší a slepí!!!
Proboha kde jsou všechny humanitární organizace, kde je to slavné OSN, kde jsou ty slavná vojska zemí bažících po ropném bohatství ( kvůli lidem tam viditelně nejsou) a hlavně kde je lidskost?

Nadiio, je mi to strašně líto!!!

Ps. Tady nehodnotím styl vyprávění, slovní zásobu, způsob vyjadřování a kvalitu překladu. Kniha se mi četla příšerně, odcházela jsem od ní a zase se vracela. Věděla jsem, že se Nadii útěk jednou musel podařit, ale dočíst se k tomuto okamžiku bylo nekonečné a děsivé.

29 07.09.2018