changaj komentáře u knih

Román je zajímavě poskládaný z výpovědí svědků, nahrávek a ze svědectví starých fotografií. Některé prameny jsou velmi osobní, jiné spíše charakterizují obecného "ducha doby". Postupně tak vyvstává tragický příběh Roberta R. Který se neúspěšně snaží projít peklem války s rovnou páteří a nevygumovaným mozkem. Velmi důležitou roli v příběhu hrají nejrůznější zvířata: divoká, domácí, které tvoří kontrast k vyšinutému světu lidskému. V tomto mi kniha přijde velmi "kanadská".

02.01.2021

Další Fuksovo psycho s neuvěřitelnou atmosférou. Chápu, proč mu osobní psycholog po přečtení knihy nabídnul svoje služby. Přes závoj z mlhy vystupují podivné vzpomínky a náznaky totalitní diktatury, atentátů, koncentráků...a myši jsou všude...

8 04.12.2020

Pohádka jako pohlazení peříčkem..."Všecko chodí pořád po světě".

3 30.11.2020

Nová úroveň pohledu na rostliny, v jejich komplexnosti a svébytnosti. Rostliny jsou pojímány jako osobnosti, autor spojuje "šamanský" a etnobotanický pohled. Sympatická je i pozornost věnovaná neblaze proslulým invazním druhům, které vidí jako posly z daleké ciziny, které nám mohou přinést i mnoho dobrého. Doprovodné fotografie jsou jednoduše magické a stokrát viděné rostliny najednou ukazují své půvabné neznámé tváře.

06.11.2020

Vtipné básničky s dadaistickým laděním a výborné ilustrace Aloise Mikulky. Není co vytknout, oba autoři se očividně dobře bavili a vy se budete bavit také.

06.11.2020

Povídky jsou podle doslovu věnované "podobám lásky". Podle mě jde ale o víc - příběhy se dotýkají i otázek kolonizace, umění, pokroku, výchovy dětí, vnitřní pravdy. Autor umí vykouzlit neuvěřitelné "WTF situace" do kterých pak nemilosrdně uvádí hrdiny povídek a které je vysvlékají až na dřeň.

1 06.11.2020

Románek je pro mě spíš zajímavou sondou do reálií chodu irského šlechtického sídla a tehdejších místních poměrů a irské povahy. Velmi zajímavé jsou četné poznámky vysvětlující irská specifika a které mi přišly na knížce asi vůbec nejpozoruhodnější. Děj neurazí, ale ani zvlášť nenadchne.

1 11.10.2020

Svižně psaná, srozumitelná, populárně naučná publikace. První část je teoretická, druhá představuje několik psychopatů z českých dějin. Dílu nechybí humor, někdy se autorům myšlenky rozbíhají trochu více, než je na můj vkus zdrávo, ale proč ne, někdy knížka nabývá až charakteru diskuse v hospodě. Chápu ovšem, že si tak autoři udělali radost a oddech od suché vědecké literatury, se kterou jsou ve svých profesích více obklopení. Jakkoliv se ztotožňuji s jejich politickými názory, někdy byly odkazy na ně až příliš hojné... ale ono asi není dost dobře možné mluvit o psychopatech a vynechat z toho právě ty nejučebnicovitější a nejznámější případy z řad našich politiků.

5 10.10.2020

Když napíšu, že jde o "filozofický román bilancující 20. století" tak se mnohý čtenář vyleká, ale je to asi nejpřiléhavější označení. Tak jsem ke knize přistupovala a proto mě příjemně překvapilo, že se četla opravdu dobře a nechyběl v ní ani humor. Mulisch ale hlavně dokáže jít na minimálním prostoru k jádru věci. (Třeba romská problematika vypálená v jediném odstavci - rozhovoru Maxe s cikánským primášem). Vzdáleně mi připomíná pohádku Tři veteráni: "Dali jsme vám dary, kamarádíčkové, ale jak jste s nimi naložili?"

4 04.10.2020

Knížka je zvláštní, je napínavá, ale není to thriller, má zápletku, ale není to detektivka. Je to příběh vyprávěný dvěma ženami, dva úhly pohledu se postupně doplňují a vysvětlují. Střípky se pozvolna skládají dohromady až k finále, které není možná bouřlivé, ale rozhodně intenzivní, všechno je zde prostě tak hluboké a tlumené jako ta jezera a slepá ramena Rýna. Možná je příběh opravdu trochu přitažený za vlasy, ale čte se dobře, má kouzelnou poetiku.

3 19.08.2020

Do knížky jsem se pustila po přečtení slibné recenze, ale asi mě minula. Málokdy se mi stane, že přečtu něco, o čem mohu říct jen to, že jsem to nepobrala. Možná ale jde jenom o pocit z povídek, které velmi dobře vystihuje obrázek na titulní straně - větrem náhodně přinesené a zachycené útržky, které třeba kdysi a kdesi měly smysl, ale teď už ne, teď jsou rozváté a izolované samy v sobě. Nehodnotím.

Knížku mi doporučila paní knihovnice a takovou pecku jsem teda nečekala. Anatomie zla, zmaru a jen pomálu naděje. O to tragičtější, že jde o příběhy, kterých se kolem nás staly stovky a netřeba chodit nikam daleko, opravdu stačí zůstat na jediném "českém rybníku". Chodíte kolem Jakuba, s vidinou něčeho lepšího tam vepředu, ale je to jenom začarovaný kruh a na konci zjistíte, že jste tím bahnem nedošli vlastně nikam. Jste tam, kde jste začínali. Povídky jsou velmi volně propojené jedna s druhou, podle mě není lepších a slabších. Všechny jsou silné, po každé zůstává stažený žaludek a otázky kroužící v hlavě. Není to čtení pro každého, ale každý by si ji měl přečíst.

13 05.07.2020

Mnohovrstevnatý až hermetický román. Motivy jednotlivých částí se fraktálně objevují v jiných částech. Tématem je stvoření člověka, živé bytosti. Tvoření "mužské" a "ženské", umělecké a vědecké. Tvoření jako božský inspirovaný proces i jako rouhání - stvoření temné, za které se platí životem samotným.

31.03.2020

Divoká jízda albánskými horami na samém počátku 20. století. Ve skutečnosti ale okno do starověku, ne-li někam dále...Krevní msta jako denní realita, "panny pod přísahou" hrající celoživotní role mužů, trepanace lebek, domečky křesťanských kněží obehnané ploty s koňskými lebkami (pro odvrácení zlého pohledu), směsice kmenů, národů, náboženství, směsice pravěku a moderní doby a to vše očima bystré, empatické a odvážné Angličanky, amatérky etnoložky, malířky, občas proloženo jejím suchým britským humorem. Nádherná poutavá knížka, která nás možná přiměje uvažovat o hodnotách člověka i civilizace. Do oka padlo pár překlepů, ale v podstatě pěkně připravená kniha, uvítala bych mapku s vyznačenou cestou Mary Durhamové. Atmosféru dokreslují fotografie a kresby autorky.

30.03.2020

Příběh, který se vine jako cesty divočinou. Bez kapitol, bez členění, věty, květy, ptáci, zurčící voda, láska, zrada, dobro a zlo, Bůh a Ten, který není...

4 21.03.2020

Nechutný pár už byl dost "za ryskou" ale jinak poetické, absurdní, trochu kombinace Josefa Váchala a Monty Pythonů... Nádherné ilustrace.

09.03.2020

Milá knížka o malých - velkých příbězích "obyčejných" lidí. Chápu i komentáře, že příběhy nemají "pointu" ale nevnímám to jako vadu. Ona tam většinou je, ale ne prvoplánová. Holt v záplavě severských detektivek je tento styl psaní prostě nebývale jemný, náznakový a ne každý je trénovaný mu porozumět.

4 02.03.2020

Obrázek renezanční Itálie, včetně všeho "bahna" ze kterého vyrostlo Umění. Příběh o tvůrcích a jejich různých cestách v době vymknuté z kloubů. Jazyk Schulze je vypjatý, básnický, asi dnes mnoha lidem nesedne, i když má svoje kouzlo (a díky za něj v době úpadku jazyka). Jednotlivé osoby, včetně Michelangela jsou spíše archetypy, docela těžko se s s nimi lze ztotožnit - spíše jde o filozofické dílo.

2 06.02.2020

Složitě vystavěné dílo, kde se Pamuk opět vyrovnává s identitou Turecka. Asi i tato kniha si vyžaduje více čtení...jedna osobnost se zrcadlí v druhé (sám Pamuk v osobě básníka Ka, ten potom ve Fazilovi, ten ve svém příteli...) jeden osud je paralelou jiného osudu ačkoliv jejich nositelé jsou si na první pohled tak odlišní (emigrant, islamista, spisovatel). Kdo se rád zamýšlí a má na dílo dostatek času, tak může objevovat další a další jeho vrstvy a poselství.

4 07.01.2020

Velmi subtilní příběhy nenápadných lidí v mimořádných situacích. Poetické, silné, někdy až pohádkové. Možná je těžiště a podstata našich životů úplně jinde, než se zdá.

3 06.01.2020