changaj komentáře u knih
Do knížky jsem se pustila po přečtení slibné recenze, ale asi mě minula. Málokdy se mi stane, že přečtu něco, o čem mohu říct jen to, že jsem to nepobrala. Možná ale jde jenom o pocit z povídek, které velmi dobře vystihuje obrázek na titulní straně - větrem náhodně přinesené a zachycené útržky, které třeba kdysi a kdesi měly smysl, ale teď už ne, teď jsou rozváté a izolované samy v sobě. Nehodnotím.
Knížku mi doporučila paní knihovnice a takovou pecku jsem teda nečekala. Anatomie zla, zmaru a jen pomálu naděje. O to tragičtější, že jde o příběhy, kterých se kolem nás staly stovky a netřeba chodit nikam daleko, opravdu stačí zůstat na jediném "českém rybníku". Chodíte kolem Jakuba, s vidinou něčeho lepšího tam vepředu, ale je to jenom začarovaný kruh a na konci zjistíte, že jste tím bahnem nedošli vlastně nikam. Jste tam, kde jste začínali. Povídky jsou velmi volně propojené jedna s druhou, podle mě není lepších a slabších. Všechny jsou silné, po každé zůstává stažený žaludek a otázky kroužící v hlavě. Není to čtení pro každého, ale každý by si ji měl přečíst.
Mnohovrstevnatý až hermetický román. Motivy jednotlivých částí se fraktálně objevují v jiných částech. Tématem je stvoření člověka, živé bytosti. Tvoření "mužské" a "ženské", umělecké a vědecké. Tvoření jako božský inspirovaný proces i jako rouhání - stvoření temné, za které se platí životem samotným.
Divoká jízda albánskými horami na samém počátku 20. století. Ve skutečnosti ale okno do starověku, ne-li někam dále...Krevní msta jako denní realita, "panny pod přísahou" hrající celoživotní role mužů, trepanace lebek, domečky křesťanských kněží obehnané ploty s koňskými lebkami (pro odvrácení zlého pohledu), směsice kmenů, národů, náboženství, směsice pravěku a moderní doby a to vše očima bystré, empatické a odvážné Angličanky, amatérky etnoložky, malířky, občas proloženo jejím suchým britským humorem. Nádherná poutavá knížka, která nás možná přiměje uvažovat o hodnotách člověka i civilizace. Do oka padlo pár překlepů, ale v podstatě pěkně připravená kniha, uvítala bych mapku s vyznačenou cestou Mary Durhamové. Atmosféru dokreslují fotografie a kresby autorky.
Příběh, který se vine jako cesty divočinou. Bez kapitol, bez členění, věty, květy, ptáci, zurčící voda, láska, zrada, dobro a zlo, Bůh a Ten, který není...
Nechutný pár už byl dost "za ryskou" ale jinak poetické, absurdní, trochu kombinace Josefa Váchala a Monty Pythonů... Nádherné ilustrace.
Milá knížka o malých - velkých příbězích "obyčejných" lidí. Chápu i komentáře, že příběhy nemají "pointu" ale nevnímám to jako vadu. Ona tam většinou je, ale ne prvoplánová. Holt v záplavě severských detektivek je tento styl psaní prostě nebývale jemný, náznakový a ne každý je trénovaný mu porozumět.
Obrázek renezanční Itálie, včetně všeho "bahna" ze kterého vyrostlo Umění. Příběh o tvůrcích a jejich různých cestách v době vymknuté z kloubů. Jazyk Schulze je vypjatý, básnický, asi dnes mnoha lidem nesedne, i když má svoje kouzlo (a díky za něj v době úpadku jazyka). Jednotlivé osoby, včetně Michelangela jsou spíše archetypy, docela těžko se s s nimi lze ztotožnit - spíše jde o filozofické dílo.
Složitě vystavěné dílo, kde se Pamuk opět vyrovnává s identitou Turecka. Asi i tato kniha si vyžaduje více čtení...jedna osobnost se zrcadlí v druhé (sám Pamuk v osobě básníka Ka, ten potom ve Fazilovi, ten ve svém příteli...) jeden osud je paralelou jiného osudu ačkoliv jejich nositelé jsou si na první pohled tak odlišní (emigrant, islamista, spisovatel). Kdo se rád zamýšlí a má na dílo dostatek času, tak může objevovat další a další jeho vrstvy a poselství.
Velmi subtilní příběhy nenápadných lidí v mimořádných situacích. Poetické, silné, někdy až pohádkové. Možná je těžiště a podstata našich životů úplně jinde, než se zdá.
Je možné, že autor není Španěl? Všechny vůně, vášně, barvy a rytmy Španělska jsou zachyceny v této knize. Stejně, jako Goya si nebral servítky když portrétoval své modely, tak ani Feuchtwanger Goyu nijak neidealizuje, ukazuje ho takového, jaký asi byl, ješitný, praktický, sobecký, geniální, ale hlavně s touhou po životě, po pravdě a po lásce. Obrázek Malíře a Španělska z pera Spisovatele.
Kněz odchází kamsi na periferii světa, do osady kanadských indiánů. S pokorou postupně splývá s místními a sdílí s nimi jejich tragické i veselé příhody. Syrové prostředí tříbí hodnoty a mladý kněz vyspívá ve zralou bytost, zároveň se svými blízkými. Času totiž ani jemu ani "jeho"vesnici moc nezbývá...
Osobité fantaskní a hororové příběhy od (některých) méně známých českých autorů. Záležitost pro fajnšmekry na dlouhé zimní večery.
Kniha finského novináře je nahlédnutím do osudů málo známých samojedských a ugrofinských menšin v Rusku. Nejde o ryze odbornou záležitost, autor je osobní a výběr faktů je subjektivní, vychází také ze svých zážitků z cest. Přesto nejde o pouhý cestopis, ale o vylíčení nelehkých osudů vybraných národností (Komijci, Udmurti, Marijci, Chantové, Něnci, Selkupové, Mordvinci). Téma slouží autorovi i jako jakési zrcadlo (sám se identifikuje spíše s uralským než s indoevropským světem). Knížka však téma přesahuje a nabízí i úvahy ekologické a obecně o postavení menšin v Evropě. U nás ojedinělá knížka, která zaujme a přivede k zamyšlení nejen odborníky na uralské národy.
Závažné a zajímavé téma, ale provedení by více slušela esej. Hlavní linie příběhu (osud trpaslíka - genetika) dovedla zaujmout, vedlejší linie (život Mendela) už moc ne. Některé vložené odborné pasáže nejsou ani moc srozumitelné ani nutné. Knížka je to chytrá, jednou se dá jistě přečíst, ale autor vystupuje spíš jako vědec než jako spisovatel románu.
Pokud Dan Brown vykradl Eca, tak Urban vykradl Browna. Prostě bohužel upachtěný odvar z odvaru. Příběh je celý jaksi nedůvěryhodný, křečovitý, mistr Santini se musí v hrobě obracet.
Netypická ale zase strhující Maurier. V imaginárním historickém dramatu (obsazení Británie Američany po jejich vystoupení z EU(!) rozehrává osudy jedné bizarní rodiny a jejich sousedství. Příběh nenápadně graduje a pod tlakem okolností se vyvíjí či vybarvují jednotlivé postavy. Z nudného městečka je najednou místo plné hrdinů, prospěchářů, hazardérů, přikyvovačů ale i nenápadných obětavých lidí.
Srozumitelně napsáno, čitelné jedním dechem, vlastně jsou to "samozřejmosti", které ale v dnešní překombinované době z výchovy malých dětí jaksi vypadávají.
Příběhy lidí, kteří žijí za rohem a přitom jakoby na jiném kontinentu. Chtělo by se napsat "inspirativní" čtení, ale asi málokdo z nás by následoval hrdiny knížky do jejich existence. Ale přesto - ukazují, že žít se dá různě, jednoduše, pravdivě. Tímto směrem se můžeme vydat do nějaké míry my všichni, aniž bychom hned kupovali maringotku na samotě. Doprovodné fotografie mají stejnou sílu jako text. Díky za tento dnes tak užitečný vhled do "jinam".