Chesterton komentáře u knih

Absolutně přesvědčivá atmosféra, co s přibývajícím dějem houstne jako na filmovém plátně, přivedla před uši mojí fantazie, skrz hlas Jana Teplého juniora, protižidovské nálady meziválečného Berlína, hospodářskou krizi a soupeření rudých s hnědými...

Stejně tak všechny detektivní linky byly excelentní a po mých počátečních rozpacích z orientace mezi podsvětím a světem policie, co inkluzivně do podsvětí klouže ... musím přimhouřit všechny oči nad jediným negativem, které ostatně padá možná trochu víc na vrub editora a nakladatele pečujícího o nadměrný počet stran, než samotného autora.

Dobře to vystihl Saxofonista!
Dalším dílům by prospěl konec vztahu s Charly (prstýnek třeba padne jiné:) nebo Rathův celibát (když už narážky na katolictví:).
Autorova občasná bezmezná žvanivost mě zejména kolem jeho a Charliiny vztahové nejistoty neskutečně prudila a klouzala k melodramatu.
Ostatně mnohá upovídaná vatička by se dala prostřihnout na menší počet stran a příběhu by to tuze prospělo!
Co si lze z příběhu odnést? Právě tu nadčasovou inkluzi dobra se zlem a opatrnost při účelovém zneužívání židovské, katolické či jiné víry k nefér cílům, i v literatuře. . .
6/3

16 27.08.2024

Koloniální správa britského impéria je na vrcholu ... Karen Blixen je vskutku renesanční osoba, hodna v mnohém obdivu a ve stejně mnohých "volných mravech", jak píše anotace, je hodna kritického pohledu.
Nechci soudit ani vážit klady a zápory, doba ani africký prostor nebylo jistě nic snadného, ale soustředěně a se zájmem jsem dočetla do poloviny a kniha je vlastně i trochu bulvární. Chce se stejně jako Vzpomínky na Afriku tvářit trochu romanticky, trochu melancholicky, ale děj je lehce chaotický a já ji na chvilku odložím.
Ani překlad není zcela bez vady, protože formulace překladatelky v příběhu z dvacátých let 19. století:
"Nosila příjmení týpka, kterého málem přivedla do blázince.." mě trochu tahalo za oči!

Zajímají mě další osudy baronky v Dánsku, příběh si ponechám v mobilu a pokud jej nevytlačí zajímavější či lépe zpracované kousky, časem dočtu a komentář doplním....odnáším si poučení o složitosti doby a různých šlechtických rozmarech a manýrách...ale stejně tak o odvaze a nasazení pro africký život...
3/2

17 21.08.2024

Jsem totálně nevrcholová. Odjakživa. Vystoupat na vrchol je naprosto super! Miluju ptačí perspektivu a taky na vrcholu v tichém vánku umím vnímat jemný boží hlas . . .
(pokud to není Sněžka či jiný profláktutý vrchol v sezoně) Ale nemusím to mít pokaždé, když se vydám směrem vzhůru do kopců. Asi proto se mi na stránkách knihy pobývalo zvolna, lehce a velice dobře. Byla tam příroda, přátelství, lidskost, zvídavost, obdiv, úcta i údiv. Minimum nepochopení. A mnohá nádherná zvířata. Včetně sněžného levharta, kteroužto knihu jsem kdysi měla v knihovně...
Taši dele.

Tohle pomalé čtení mě bavilo daleko víc než nedávno čtená (svým způsobem taky nádherná, ale od poloviny dost úmorná) Sara Baume. Sedm věží bylo zprvu podobným laskavým a pomalým čtením, ale chyběly mi tam vztahy...
A protože jsou Cognetiho knihy hodně přemýšlivé, vyčetla jsem z textu osobní vidění Nepálu, Tibetu a Himalájí.
Za mě, jen když vůbec neznám kořeny vlastního náboženství ocením náboženství pro mě exotické. Nebo potom pokud jsem opravdu v důvěrném kontaktu s Bohem ve vlastním náboženství, mohu svobodně projevit úctu bez pocitu ohrožení.
Kniha jistě není pro každého, ale pomalým, přemýšlivým a srovnaným duším může udělat dobře...
4/5

22 19.08.2024

Obrovský tlak i síla dějin a malost lidská, člověčí se setkávají se vskutku vynikajícími mistry slova. Aleš Procházka je pro mě o chlup větším mistrem než Feuchtwanger, ke kterému bych výhrady měla :)

Apoteóza arabské civilizace?
Ano. Ztuha se mi úvodem kousalo, byť všechny klady znám a jsou nesporné!
Rihatama to napsala výborně, skoro nemám, co dodat.
Šablonovitost a určitý stereotyp (nejvíc ohledně křesťanů), je tam bohužel obrovský. Hodně se Feuchtwanger dotýká diplomacie i přetvářky v soužití tří monoteistických náboženství ve středověkém Španělsku. Jehuda ibn Ezra je vlastně dost šílená postava vzhledem ke svým dětem.

V milostném vztahu muslima a židovky se potom potkávají zprvu pozitiva a možnosti pokojného soužití, což je ovšem vzhledem ke kořenům a tradicím islámu, který nikdy nebyl a nebude nepolitický, více než nereálné.
Bolestná naivita židovské dívky je věčná. Bohužel. Dvojakost nikdy není štěstí. Tma hříchu vyniká ve zprvu sympatické postavě zahradníka Belarda.

"Mojžíš pro mě znamená stejně tolik co Kristus a ten stejně tolik, co Mohamed."

"Pozemská láska, to je jako lízat med z trnů."

"Rozkoš z moci je nejtrvalejší ze všech vášní. Je to báječná zábava."

"Kdo chce, aby mu jeho sokol prokazoval dobré služby, nesmí mu dát žrádlo, musí mu tím žrádlem kývat před očima."

Bylo to moje první rande s Feuchtwangrem a jistě ne poslední. Velice mě to celé bavilo. Zejména pomalý rytmus knihy. Taky bych nevynechala ani písmeno!
Každé velké náboženství má své ideály a trochu odlišné kladné stránky a všechna zhruba stejné hříšníky. A ano, tolik se od 12. století nezměnilo protože temné i světlé stránky jednotlivého člověka se nezmění a výchova celé společnosti je nadlidský úkol.

Četla jsem trochu jako přípravu na muslimskou Albánii (a protože krásná Sevilla byla vloni) a tam mě spíš trochu jímal smutek než oslava arabské kultury. Už třeba z prázdných mešit a odpudivých muezinů z trapných amplionů ve tři hodiny v noci. Obrovský úpadek středověké kultury!
Pravoslaví tam působí jako skanzen a katolické funkční kostely by spočítal na pár prstech.
Hodně mi tam bylo smutno.
8/8

20 19.08.2024

To rozhodně ne.
Reálie pionýrů nejsou úsměvné, když vše ukradli skautům, které zakázali a ještě posílali do vězení skautské činovníky :'(
Viz třeba životopis Jiřího Stránského zde!

Jan Vondráček čte vskutku tak skvěle, že mě první kapitola nalákala zdolat, za mě lehce kontroverzní, téma knihy. Po polovině jsem podlehla převládajícím negativním emocím a usoudila, že Tulák po hvězdách vskutku není mou sklenicí mléka.
Děkuji interpretovi audioknihy za možnost nahlédnout do odvráceného světa Jacka Londona.
Výrazně souzním s komentáři Tozbee a Metla!
2/2

13 13.08.2024

[četba ČRo]
Velká nádhera.
Navrch v luxusním rozhlasovém zpracování s africkými rytmy a zpěvy.
Stejným dílem poetické jako racionální.
Dokonale zvolený hlas Dany Černé.

Nejvíc mě asi bavily postřehy ohledně povah a vlastností domorodců a zkušenosti s nimi.
Mnohé zmínky o muslimských rysech Afriky nebo nevraživosti skotské a katolické misie stejně jako o jejich praktických přínosech. Nebo zamyšlení nad přírodou Afriky.

"Na farmě jsme měli 132 voly ... Kdekoli se zakládala nová silnice, oni ji zakládali ... nejednou jsem viděla voly jimž dlouhé, ostré řemínky vyšlehly jedno i obě oči ... voli mohou osadníkům říci 'vy jste sklidili, co my jsme zorali, víte tedy, co jsme zakusili'
S voly jsme podnikli něco podivného. Býk ten žije v neustálém stavu zuřivosti, poulí oči a vrhá se na vše, co vstoupí do jeho zorného pole, ale přece žije svůj život. Jeho dny jsou naplněny uspokojováním jeho obrovských potřeb. O tohle jsme voly připravili a ještě si za to činíme nárok na jejich život. ... Jsou to tvorové bez vlastního života, přizpůsobení naším potřebám."

Z tohoto úhlu pohledu je kniha snad ještě lepší než film, kde logicky zanikají mnohé jemnosti a nuance domorodých povah a daleko víc vystoupí milostný příběh Karen a Denyse jemuž jsou v (rozhlasové) knize věnovány pouhé dvě kapitoly.
Určitě si přečtu i knihu Baronka Blixenová, co je zmiňována v komentářích ... a po letech kouknu i na film, co mám tuze ráda.
A audiokniha s hlasem Vilmy Cibulkové? I ta už mě dlouho láká . . .
5/5

21 13.08.2024

Zpočátku jsem četla střídavě kapitoly matky a dcery a část Simony Votyové mě bavila víc, proto jsem ji nakonec četla jako první.
Jenže.
SPOJLER
Neskutečně mě točila naprosto nepravděpodobná představa, že by dítě, co se narodí jako oběť znásilnění, mohlo nakonec vyrůstat ve střídavé péči muže, který jeho matku znásilnil !!
I v tomto příběhu to nakonec skončí jako zločin na nevinném dítěti. To by snad žádný soud nemohl schválit ??? !!!
A docela mě zaráží, že se v komentářích nikdo nad tím nepozastavil?!
Příběh tím ztratil hodně na uvěřitelnosti ...

V druhé části od Sabiny Voty je pěkně vidět, jak Nela po interupci prožívá vlastně dvojité trauma. Ze znásilnění a navrch z interupce. To bylo výstižně popsáno a určitě byl celkově pohled Sabiny blíž realitě a samostatně bych mu dala *** až na naprosto šílený závěr.

KONEC SPOJLERU
Autorky si po násilné životní zkušenosti Sabiny vzaly příliš velké sousto, do kterého ještě přimixovaly moderní téma transgenderu (téma Martiny se za mě víc povedlo vystihnout Sabině) a vznikl trochu kočkopes.
Kniha mě celkem bavila, ale přijde mi na tolik závažných témat povrchní a nevyzrálá.
Škoda.
Nebýt Čtenářské výzvy, asi bych ani nedočetla.
2/3

11 07.08.2024

[četba ČRo]
Laskavá jednohubka a opravdu výborný doplněk ke knize Až uvidíš moře. A pro mě jako bonus hlas a styl Miroslava Donutila, kterého jsem zatím v žádné audioknize neslyšela. Tenhle ryze chlapský a lidský příběh načetl excelentně.
Děkuji.
4/3

13 02.08.2024

Letos o noci kostelů se nám cestou z letní scény divadla Ungelt, připletla do cesty Fortna a mohli jsme v teplé letní noci projít budovou modlitby....a teď jsem se dozvěděla celý příběh...
Stejně tak jsme dvakrát mohli s mužem prožít Manželská setkání...a jsem za to vděčná.

Otec Glogar nám s velkou pomocí Josefa Beránka otvírá svou životní a duchovní cestu. Nechají nás nahlédnout do vedení karmelitánského společenství i na cestu psychoterapeutickou.
Rozhodně je to muž otevřený vůči většinové společnosti a velmi činorodý.
Stejně jako jasminečka se zamýšlím nad fázemi duchovního růstu.
________________________
Chaotik@formatik@skeptik@mystik

"Pokud jste si určitou fází prošel, rozumíte těm, kdo v ní setrvávají. Pokud jste v ní stále zanořen, těžko pochopíte ty, kdo se pohybují v té následující. Pokud jste nahlédl do fáze mystika, neznepokojují vás hloubavé otázky skeptika. Pokud jste formatik, drásají vás pochybnosti skeptika i smířlivost mystika."
Inspirativní rozhovor.
__________
A přece jen ještě jedna poznámka pod čarou - nepatrně by mě zajímal i rozhovor s Petrem Glogarem vedený jiným (více konzervativním) tazatelem :o) protože tam byly milimetry, se kterými úplně nesouzním a potřebovala bych se doptat :o)
4/5

15 31.07.2024

"..na Kafku musí mít člověk halt „buňky“. Ale „mít buňky“ rozhodně není něco, co je spojeno s intelektem, se vzděláním, se sečtělostí, anebo s hodnotou IQ..."

... píše marlowe a má svatou pravdu!
A já je halt asi nemám. Ani trpělivost s Kafkou. Nikdy mě nelákal. Vyposlechla jsem Kamila Halbicha do poloviny, čte výborně, občas svitla jiskřička, ale v zásadě mi to příliš neříká. Trochu mě oslovila ponurá atmosféra na počátku, ale pak už se to jen vleklo jako med.
Inu za pokus to stálo...a úplně mě to neodradilo, ale chce to asi trochou jiné podmínky k poslechu než cestou z práce a do práce :o)
Blízko je mi pohled komentáře KingNut123
2/5

Nakonec příjemné překvapení, nic moc jsem nečekala od knihy s výbornou obálkou ...
Adam je na facku, Laura jen nepatrně vyšší sympatie - trochu připomíná Oldřišku Milnerovou Sáry Saudkové...
Ale postupně se všechno usadí a vyloupne se fajn letní oddechovka.
Na prvotinu mladé autorky to není špatné. Vyšetřování mě bavilo a už se těším na návštěvu Vesnice.
Zuzana Kajnarová výborná, malinko mi její hlas evokoval Specialisty :o)
4/2

28 31.07.2024

Naše emancipovaná Fidelma se nudí a hned se před našimi zraky rozehraje komplikovaná partie...někdy až příliš...a přesto se čte jedním dechem.
Samhain roku 671.
Příchod období tmy.
Četla jsem i lepší kousky, ale stále mě to baví, slušná úroveň a těším se na další.
4/4

9 30.07.2024

Chladně věčné a přitom tolik vřelé. Jakoby obyčejný popis každodenního obyčejného života. Běžné starosti v neběžném prostředí, ale hodně lákavé svým pokojem. A vtahující. Nic moc se neděje a zároveň se děje všechno.
Je to oslava široké rodiny a pokojné vzájemnosti. Kterak rodinné společenství na ostrově dokáže v drsných podmínkách žít sounáležitost a zcela samozřejmě přimout dvě opuštěné děti.
Připomíná to trochu Jóna Kalmana Stefánssona, ale jen severskostí, Jacobsen není tolik vyhrocený.

"Zmizí-li zrak, ostatní smysly se zbystří, pronikavá vůně kopřivy a vřesoviště, chaluh a mokré vlny, mlhy tak slané jako moře, z něhož povstala, jako studené pohlazení někoho cizího, a přestože kajky roztáhnou křídla a rozloží je na zem a hmyz a zvířata ztichnou jako lidé, mlhou se nese podivný zvuk, cosi jako šum moře v lastuře nebo svist mrtvé myši tažené po suchém sněhu.

Neuplyne však ani hodina či dvě a slunce tomu učiní přítrž, nejdřív se ukáže jako vařené tresčí oko v oparu o pár stupňů severněji, pomalu žloutne a zlátne, až rozředí a rozpustí poslední závoj a opět uvolní výhled do všech stran, jako když po vypustí divocí koně. To pak všichni mají pocit, jako by se jim pracovní den rozdělil na dvě poloviny anebo jako by do starého dne dostali darem den úplně nový, a můžou se znovu chopit kosy."
Nečekaně příjemné překvapení.
5/6

27 29.07.2024

Fidelma prozkouší vaši trpělivost, ale za to se naučíte péct ježky.
Dobré to bylo, ne nejlepší kousek, ale dobrá irská klasika na dovolenou.
4/4

10 28.07.2024

Zklamání z velkých očekávání. Po vynikajících Starých odrůdách mi přišel příběh i pro mládež povrchní a docela sentimentální. Linka s prarodiči nedotažená. Trochu moje chyba asi. Bylo tam pár milých i vtipných rozhovorů, ale zápletka s Johannem mi taky moc nesedla. Co se hodně povedlo bylo přemýšlení šesnáctiletého kluka, to autor vystihl dokonale a dobře tomu odpovídá interpret audioknihy.
3/3

10 25.07.2024

Dokonalý atmosférický ponor do dob minulých. Trochu mi to dalo zabrat u slunných jižních moří, ale nakonec jsem ocenila vtahující popisy přírody, Moravského krasu a zejména Janovo sbližování s lidmi, co mělo přes všechno dobrý konec. Malinko stereotypů u místního jezuity, ale asi se i stávalo.
Dílko, co příjemně vybočuje z mých běžných žánrů, lehce ponuré, ale nikoli temné.
4/5

12 25.07.2024

Všechno začalo jako hodně nechutné drama po porodu dvojčat, které Akhové označují za lidský odpad. Bylo mi smutno a přemýšlela jsem o odložení knihy.
Bylo by to škoda.
Z nadhledu je to trochu pohádka či americký sen, ale to není na příběhu to nejvíc podstatné.
Li-jen je silná žena, ale silná ženským, křehkým způsobem...
Obsahem se prolíná tolik témat.
Jasně, že mi hned naskočil čínský sirotčinec z dokumentu Nebe Tomáše Etzlera.
Stejně tak mě zasáhla i pobavila psychoterapeutická skupina adoptovaných čínských děvčat z Kalifornie i další osudy Haley.
Určitě to není jen kniha o čaji i když pchu-er hraje obrovskou roli a hodně se o něm dozvíte.
Velká spokojenost.
Ivana Jirešová načetla výborně.
6/6

21 24.07.2024

Podlehla jsem zvědavosti....musela jsem si dohledat fakta o vztahu C. G. Junga a křesťanství (...http://vit-machalek.bloger.cz/Dialog-viry-a-vedy/Dialog-krestanstvi-a-analyticke-psychologie-C-G-Junga). Tudy moje cesta nevede. Docela matoucí a často se tolik nimrá v podružnostech. Přesto díky za možnost okusit tento myšlenkový svět ...
Výborná je taky zde uvedená recenze z i.Literatury.
2/3

Snad pro vyvážení historické dramatičnosti začíná tahle Finkovka úžasně hravě, slovně tvořivě a odlehčeně. Je to přesně styl, co miluju.
Ve spodních i svrchních proudech obrovské historické drama, co doznívá dodnes, ale všechno luxusně zabalené do finkovského dobového humoru s odkazy nejen na brakovou literaturu, ale i třeba stavební slohy od baroka po Gočára :o)
Pobavil mě lososový krém a otisk chrupu v něm. Celkově na dovolenou ideální.
Jen finále mi přišlo trochu přitažené za pačesy, takže jedna hvězda spadla do kanálu. \_(``)_/
6/4

17 07.07.2024