Chmur
komentáře u knih

Informace v knize se opírají o studie významných vědeckých a lékařských institucí, které byly uváděny nejčastěji v některém z prestižních světových časopisů o zdraví. V podstatě se ale trochu znalý člověk nedozví až tak moc nového. Navíc většina studií se opírá v podstatě o určitou korelaci. Nevysvětluje jak konkrétně např. vitamín D v těle funguje, ono se to stejně asi ještě neví, ale pouze uvádí korelaci mezi příjmem a snížením rizik nějaké nemoci. Na tomto je založená drtivá většina studií v knize. Nicméně, že pohyb, meditace či relaxace, dostatek vitamínu D apod. mají pro člověka pozitivní vliv, si můžeme každý zkusit ověřit sám na sobě:-)


Až na poslední část se mi kniha moc líbila. Yalomův pohled na smrt i způsob, jakým se s ní snaží vyrovnat je velmi sympatický. Ačkoliv se jedná o vysoce uznávaného odborníka, nebojí se přiznat strach ze smrti či vlastní omylnost. Kniha na mě působila ukludňujícím dojmem.


Zvláštní kniha. Pro mě osobně žánrově nezařaditelná. Což by vlastně nevadilo, ale bohužel jsem zřejmě nepochopil nosné myšlenky, o kterých někteří čtenáři píší. Pro mě to byla hlavně kniha o stáří a zapomnění. Zapomnění, které ale nemusí být vždy špatné. Bohužel to ve mně nějak zvlášť nerezonovalo. Na druhou stranu musím uznat, že je kniha docela příjemně čtivá. To je určitě velké plus.


Velice zajímavá kniha. Je psána celkem srozumitelným jazykem, i když se nejedná o úplně lehké čtení. Možná se k ní ještě vrátím. Přeci jenom vstřebat ji na poprvé není úplně snadné. Yalom na mě každopádně zapůsobil jako mimořádně vzdělaný a moudrý autor.


Čtenář by asi v této knize neměl čekat nějaké zázračné či objevné rady na dlouhý a zdravý život. V podstatě se jedná o vědecky potvrzené poznatky předchozích generací, které ke stejným závěrům jako autorky došly i bez molekulární biologie a genetiky. Všichni asi tušíme, že silný a chronický stres výrazně negativně ovlivňuje naše zdraví, že se máme hýbat na čerstvém vzduchu apod. Pokud jste ale člověk, který si zakládá na vědecky podložených údajích, tak vás možná autorky na chvilku motivují něco málo ve svém životě změnit:-).


Pro menší děti celkem zábavně napsané příběhy s poučením.


Neuškodí, ale ani nepomůže. Knih v podobném duchu je vydáno mnohem více a jsou na vyšší úrovni.


Pro mě osobně zklamání. I když ne tak velké jako u Frankla. Celá myšlenka o smyslu života z velké části stojí na vodě. Neumím si představit, že by mi jako pacientovi trpícímu depresí nebo úzkostmi dokázala logoterapie pomoci. Je možné, že jsem nedosáhl patřičné moudrosti, nebo jsem příliš zablokovaný vůči postojům typu "i v utrpení se a v postoji k němu se nachází smysl života".


Pro mě osobně zklamání. Asi jsem čekal něco jiného. Sice jsem se v něčem s hlavním hrdinou ztotožňoval, ale v tomto případě to bylo spíše ke škodě. Děj knihy na mě působí nesmírně stísňujícím dojmem. Sice má vést k uzdravení, ale já ho nenašel. Možná ještě tak rozumově, ale rozhodně né emocionálně. Zůstává ve mně pocit sklíčenosti a deprese.


Kniha je velmi dobrá. Pochmurná a strašně smutná. Jak hloupost, omezenost a krutost mohou zničit životy stovek lidí. Boblig z Edelstadtu je zosobněním zla. Sadista a sexuální deviant s touhou hromadit majetek na úkor životů nevinných lidí. Když si uvědomím, že se dožil na tu dobu neuvěřitelně vysokého věku 86 let a nijak hmotně netrpěl, tak musím pochybovat o těch známých božích mlýnech, co melou pomalu ale jistě. Snad ta kreatura prožívala aspoň uvnitř své hlavy peklo. Kniha je čtivá a velmi silná, ale je to jeden z mála případu, kdy filmové zpracování překonává svou knižní předlohu.

Je už dlouho, co jsem tuto knihu četl, ale vím, že se mi líbila a bylo mi z ní taky trochu smutno.


V knize se objevují prvky, které lze nalézt v autorových jiných knihách. Přesto si myslím, že tato kniha má svoji hodnotu a může některé lidi posunout správným směrem. Trochu mě mrzí, že Röhr do knihy komponuje myšlenky z bible. Myslím, že je to zbytečné a některé skupiny lidí to může od knihy odradit.


Pro mě osobně obrovské zklamání. Četl jsem životopis V. Frankla a mám respekt k tomu, čím vším si musel v životě projít. Určitě to byl velice silný a v mnoha ohledech obdivuhodný člověk. Lékařská péče o duši je však z mého pohledu velice slabá kniha. Jedná se o velice těžké čtení, k jehož plnému pochopení potřebuje člověk hluboké znalosti z oblasti filozofie. Navíc mnohé Franklovy argumenty stojí na vodě. Například: "rozmnožování nemůže být smyslem života, neboť každý rod spěje ke svému konci" (volně parafrázováno). Jak mohl Frankl vědět, že každý druh či rod spěje ke svému konci? Některé rody organismů jsou tu desítky milionů let a nikdo z nás nezná budoucnost lidstva. Vůbec zajímavý pohled je na to, kdo nebo co vlastně určuje smysl života? Jsme to my jako jednotlivci, příroda, církev nebo V. Frankl? Autor se často chová jako kazatel, který něco káže, ale nepříliš vysvětluje a vychází z toho, že mu budou prostě lidé věřit. Možná jsem příliš omezený, egoistický či hloupý, ale mě osobně Frankl rozhodně nepřesvědčil.


Kniha se mi líbila. Márquez měl jedinečný vypravěčský styl. Jeho knihy jsou vyprávěny, jakoby jedním neuvěřitelně dlouhým souvětím. Nemohu říci, že by mě obsah knihy nějak zvlášť zasáhl či upoutal, hlavní hrdinové mi také nejsou nijak zvlášť sympatičtí, výjimečně však forma převážila obsah. Mám prostě rád magický realismus.


S knihou jsem měl velký problém. Základní myšlenky jsem snad pochopil, ale pokud člověk trochu nechápe principy rodinných konstelací, tak bude dost ztracený. Ruppert se částečně odklání od hellingerovského pojetí rodinných konstelací, ale i tak se jedná o dost kontroverzní metodu. Mně osobně kniha moc nedala.


Potencionálně velmi nebezpečná kniha. Najdou se v ní velice zajímavé informace, ale člověk k nim musí přistupovat kriticky a radši si všechny informace ověřovat. Strunecká mícha věděcké poznatky s pseudovědou a vzniká tak guláš, jako když pekli pejsek a kočička dort. Člověku se z něj může udělat lehce nedobře.


Vynikající kniha. V dnešní době, kdy "všichni" podávají šablonovité návody na to, jak být snadno šťastnější, výkonnější a bohatší, jsem za podobné knihy moc rád. Pomáhají člověku nalézt příčiny jeho problémů. Proč, je pro mnoho lidí tak těžké najít klid a pocit spokojenosti? Naše úzkosti a strasti pak předáváme našim dětem jako dědičný hřích a koloběh pokračuje dál a dál. Doporučuji všem, co mají úzkosti, deprese nebo pocit, že je něco špatně a vlastně ani přesně neví co.


Dnes už bych to možná viděl jinak, ale ve své době to byla kniha, která ovlivnila můj život. H. S. byl pan spisovatel. Jeho knihy se mi líbily a Quo vadis nejvíc.

Kniha se zabývá všemi možnými úzkostnými poruchami a jejich překonáváním. Myslím, že v dnešní době existuje kvalitnější literatura řešící úzkost - Praško, Rohr.


Velmi podnětná kniha. Myslím, že výchova a naučené vzorce chování skutečně hrají svoji roli při vzniku depresí a úzkostných poruch. Další věcí jsou genetické predispozice, ale s těmi už vůbec nic neuděláte. Hlubinná archetypální psychologie může pomoci objevit příčiny poruch. V tom je kniha skvělá. Nicméně už moc neukazuje, jak je opravit. Což je škoda. Já osobně doporučuji kombinovat Rohra např. s Praškem. Hlubinnou psychoterapii s KBT a pohybem.
