Chmur komentáře u knih

Pro lidi, kteří trpí panickými atakami, může být tato kniha užitečná. Já bych ale doporučoval spíše knihy od Jána Praška.

1 21.02.2017

Pro všechny úzkostné lidi je to v podstatě povinná literatura.

1 12.02.2017

Pan Matějček je pojem, ale i po druhé knize co jsem od něj četl, zůstávají rozporuplné pocity. Kniha je psaná hodně v obecné rovině. Uvítal bych mnohem více praktických příkladů. Některé rady a postřehy jsou zajímavé a inspirující, ale od takové legendy dětské psychologie jsem prostě očekával něco víc.

1 17.01.2017

O panu Matějčekovi jsem toho před přečtením knihy hodně slyšel. Je to v podstatě legenda v oblasti dětské psychologii. Možná i proto jsem byl z knihy lehce zklamán. Čekal jsem asi víc. Je to psáno hodně v obecné rovině, což mi úplně nevyhovuje. Čekal bych více konkrétních postupů a více příkladů z praxe. V knize se dají najít části, ze kterých se dá poučit, ale na můj vkus jich bylo málo.

3 26.10.2016

Profesora Jána Praška si za jeho publikační činnost velice vážím. Málokdo vydal tolik užitečných příruček pro lidi nemocné úzkostnými poruchami či depresemi. Tato kniha byla pro mě ovšem mírným zklamáním. Mnohé techniky pomáhající se stresem byly velice komplikované či složité, jiné zase znám z jeho předchozích titulů. Celkově se tedy jedná o průměrnou knihu, která nijak moc nevybočuje od jiných podobných publikací od méně známých autorů.

23.10.2016

Myslím, že se jedná o knihu, nebo příručku, která může opravdu hodně lidem pomoct. Jedinou její nevýhodou, za což ale autor samozřejmě nemůže, je, že poznatky v psychiatrii postupují kupředu a kniha je už v něčem zastaralá.

1 08.10.2016

Podle mě je tento díl slabší než předchozí kniha. Příběh z východu mě chvílemi i docela nudil. Druhá část je podobně jako u první knihy o dost lepší. Takže celkově nadprůměrná fantasy a celkem příjemné oddechové počtení.

05.10.2016

Velmi solidní počtení. První část týkající se Horské stráže je lehce nadprůměrná fantasy. Příběh Yatecha je ovšem vynikající a tahá tak celkově knihu do vod vysoké kvality.

17.09.2016

Miéville ve vynikající formě. Tohoto spisovatele můžete považovat za naprostého blázna, nebo naopak geniálního vypravěče s neskutečnou fantazií. Já se přikláním k druhé straně. Kolejmoří nedosahuje kvalit Perdida nebo Jizvy, ale i tak to stojí za přečtení.

2 02.09.2016

Nejlepší Esslemont. Nelze poznat kvalitativní rozdíl od Eriksona. Spolu s Měsíčními zahradami a Vzpomínkami ledu nejzábavnější počtení z Malazu. Samozřejmě, že pokud člověk nezná předchozí díly z tohoto světa, tak to nemá smysl číst.

3 16.08.2016

Možná nejslabší Olsenova kniha z oddělení Q, a nebo jsem se namlsal těch předchozích a potřeboval bych v sérii nějakou razantnější změnu. Nevím. Pozitivem je, že tentokrát nebyl vrah hned jasný, velké negativum spatřuji v absenci olsenovského humoru. Musím se podivovat nad tím, že se Carl a Asad nechají snad v každém dílu omráčit :-)) To už je snad nějaká obsese:-)

4 10.08.2016

Jednoznačně nejslabší díl série. Dvě třetiny knihy jsou jak z nějaké červené knihovny, kdy se neustále řeší vztahy, kdo s kým a proč. Jediné dobré kapitoly byly ty s Arlenem a některé s Abanem. Často se mně mísily pocity naprostého zoufalství a žaludeční nevolnosti. Skoro jsem přál démonům, aby vyhráli a Brett mohl tuhle sérii ukončit! To jsem si říkal takřka do konce. Posledních patnáct stránek bylo strhujících. To musím uznat. Pozabíjet během chvilky tolik důležitých postav je kousek převyšující snad i George Martina. Závěr byl skutečně silný a dobře napsaný. Jenže to před tím bylo příliš často úmorně nudné.

4 07.07.2016

Tak nevýhodou všech delší sérií je opakování určitého vzoru. To se týká i příběhů oddělení Q. Navíc se Olsen stále nedokáže zbavit zbytečných a přehnaných akčních scén. Často porušuje určitou logiku a příliš si vypomáhá štěstím. Například elitním zabijákům z Afriky dal na prdel patnáctiletý klučík i dánský důchodce. To prostě působí divně. Navíc Marco má takové štěstí, že kdyby si vsadil v Lotu, tak hned na poprvé vyhraje jackpot. Naštěstí má Olsem skutečný vypravěčský dar. Takže jeho knihy, i když jsou chvílemi hloupé, nejsou nikdy nudné. Prostě super oddechovky. Navíc je to velmistr vtipných přirovnání, což opravdu oceňuji.

2 01.05.2016

Přiznám se, že jsem vůči podobným knihám dost skeptický, ale tahle mě celkem příjemně překvapila. Zdá se mi celkem praktická a některá z uvedených rad by možná mohla i fungovat. Každopádně něco vyzkouším a uvidíme. Trochu mi vadí to neustále používání anglických slov i tam, kde to není úplně nutné. Čeština je nádherný a bohatý jazyk. Myslím, že autoři by se měli snažit o určitou kreativitu a místo otrockého přebírání cizích názvu použít český výraz.

Edit 18. 6. 2017
S odstupem času se divám na podobné knihy dost skepticky. Myslím, že člověk by se měl spíše zaobírat tím, proč prokrastinuje, než jak se prokrastinace zbavit. Možná některé věci odkládáme či neděláme, protože v jádru nechceme a nutíme se do něčeho, co nenaplňuje. Opravdu potřebujeme být efektivnější a výkonnější? Není ta honba za vyšším výkonem a efektivnějším využíváním času nakonec to, co nás stresuje a vytváří pocit napětí?

7 01.05.2016

Olsen si stále udržuje vysokou kvalitu. Jak už zmínili mnozí přede mnou, jediným velkým nešvarem dánského spisovatele je potřeba rvát do knih akční scény jak z nějaké americké limonády. To mi vadí, ale jinak vypravěčský talent a schopnost vnést do dramatu i humorné prvky jsou úžasné. Někdy mě moc nebaví dějové linky obětí či zločinců, tentokrát byl ale příběh Nete hodně silný a ke konci až dojemný. Stejně zábavné jako samotné vyšetřování případu je i sledování vyvíjejícího se vztahu Carla a Mony nebo postupné odkrývání tajemství Asada. Skvělá kniha.
"Ale Carle, já dělám přece smích." :-)

20.02.2016

Po slabším druhém díle opět vytáhl Sanderson Mistborn do sfér takřka nejvyšší kvality. Závěr byl strhující a skoro až dojemný. Bohužel román je zbytečně dlouhý a natahovaný a některé části lehce nudily. Na druhou stranu psychologie postav je velice zajímavá, jejich úvahy a myšlenky mě bavily. Sanderson rozhodně není hlupák. Vytvořil velice zajímavý svět a děj má skutečně promyšlený. Postupné odkrývání celého obrazu bylo napínavé. Určitě doporučuji.

1 12.02.2016

V anotaci výše autor píše: "Zapomněl jsem na běžné rady, které všichni doporučují, a našel si vlastní cestu." Tomu se musím smát. Knihu jsem poctivě přečetl a jedná se o obyčejný kompilát do nekonečna omílaných pouček typu „jezte pravidelně menší porce, zahrňte do stravy zeleninu, vyhněte se jednoduchým cukrům apod.“ V celé knize jsem našel jedinou věc, kterou bych nevěděl, a zaujala mě. Pan Tom na tyto klasické rady narouboval svůj osobní příběh. K tomu přidal několik fyziologických perliček jako - "dřepy spustí vylučování růstového hormonu":-) Opravdový Lysenko:-)
Teď to letí. Nejdřív se vyžereme a pak budeme na facebooku či jiné sociální síti ukazovat jak dokážeme zhubnout. Není to absurdní? Nejvíce letí pořady a knihy o vaření a v závěsu knihy o hubnutí:-)

16 10.02.2016

Kniha je čtivá. Postavy, až na Elenda, zajímavé, a to jak kladní hrdinové, tak i ti "záporní". Není to úplně top fantasy, ale vysoce převyšuje většinu knih tohoto žánru.

3 14.01.2016

Kniha je velmi čtivá, ale předchozí díl se mi líbil. Trochu mi začínají vadit akční konce psané jak přes kopírák.

1 20.12.2015

Kniha se mi nelíbila. Je to hrozně obecný návod život. Řekne vám, čeho máte dosáhnout, ale moc neporadí jak. Žádné praktické rády. Možná někdo dokáže žít jako toltécký bojovník, mně to přijde dost nerealizovatelné až utopistické.

3 04.12.2015