Chytuš komentáře u knih
"Lidi jsou někdy krásný. Ne tím, jak vypadaj. Ne tím, co říkaj. Jenom tím, co jsou." Dík Ede, počítám, že s knížkama je to podobný. A tahle krásná je.
Čteno dětem před spaním, hezké, poučné tak akorát... Moc se mi líbila hitparáda učitelských sloganů, u té jsem až slzela smíchy :-)
Nádherný příběh z nezvyklého prostředí, pro nás v ČR úplně vzdáleného, přesto jako by mi Amišská kultura a jejich myšlení byla něčím povědomá. Možná je to jejich základními morálními principy, kdy vlastně není potřeba soudů, složitých zákonů a neprůhledného právního systému, aby celá komunita věděla, co je dobré a správné, a co ne. Z jejich přístupu k odpovědnosti za všechny své činy i myšlenky bychom si měli vzít příklad... Každopádně, stejně jak na konci podotkla pro sebe Ellie, na Katii hodně dlouho nezapomenu. Rozhodně doporučuji!
Nádherná a pravdivá kniha, krásně mi pomohla utřídit si pro mě známá fakta. Geniální věci jsou vždy jednoduché :-)
Krásné. Je potřeba prožít a procítit, tahle knížka nejde "jen" přečíst.
Tak krásnou a dojemnou knihu o lásce, hlavně tedy té mateřské, jsem snad ještě nečetla. Od dočtení se v hlavě k některým událostem stále vracím a přemýšlím o nich. Nádherná kniha, na kterou jen tak nezapomenete, vřele doporučuji!
Knížka je rozhodně hodně čtivá, bohužel naplno mě dostala až její třetí část. Asi už bylo té romantiky nebo příliš dokonalé Jenny v prvních dvou částech na mě moc... Sice i v třetí části by se našly nějaké nelogičnosti, ale odpouštím za cenu toho krásného a dojemného konce ("Na zlomené srdce nemají monopol jen mladí"). Láska je prostě krásná v každém věku, když jsou na ni ovšem dva, neníliž pravda, Ellie?
Vyprávění z pohledu devítiletého klučiny o hrozných věcech, kterým nerozumí (a ani ve svém věku moc rozumět nemůže). Ale právě proto je to tak mrazivé čtení! Bruno se sice hodně čtenářům může zdát nechápavý, ale je to přece jen malý kluk! Kluky v jeho věku opravdu zajímají hlavně kamarádi, svět dospělých chápou přes svoje vidění světa a upřímě mu v tomhle věku nerozumí. Bylo tomu tak tenkrát, není tomu jinak ani dnes. Kdo nevěří, ať si u nějakého devítiletého kluka ověří, co ví o imigrantech, následně srovná se svými názory... Samozřejmě vám takový kluk řekne něco, co slyšel ve škole (tedy záleží na učiteli) nebo doma. Bruno ve škole nemusel o Židech slyšet nic (jak jsme si řekli, záleží na učiteli a ti nebyli všichni úplní fanatici, snažili se prostě plout s dobou, znovu - stejně jako teď, takže pokud nemuseli, tak dění prostě vytěsnili, jako by se nic nedělo..), doma mu na otázku Kdo jsou ti lidi za tím plotem? odpovídá otec, že to ani lidi nejsou a dál se o tom nebaví... Takže si to Bruno srovná tak, jak by si to srovnal každý devítiletý klučina - zajde si na vlastní průzkum, aby to pochopil svojí vlastní optikou. Každopádně k přečtení rozhodně doporučuji, kniha je psaná kouzelným dětským stylem, pro devítileté ale rozhodně není. Pro starší děti, kteří už vědí, o co v té době šlo, rozhodně doporučuji a všem dospělým, kterým jednodušší styl vyprávění nevadí, určitě taky. Protože právě z toho dětského vyprávění ze všech těch hrůz kolem zamrazí ještě víc...
Moje seznámení s Jojo :-) Jako první jsem chtěla číst něco jiného, než "Než jsem tě poznala" a musím říct, že pro mě byla tahle knížka trefa do černého. Příběh Sophie byl naprosto dechberoucí, co všechno lidé překonají. A pak celá atmosféra v malém městečku, to jak lidé dokáží být krutí jen kvůli klepům a předsudkům... Na některých místech jsem měla pocit, že se Sophií skoro dýchám, tolik jsem jí rozumněla! Příběh Liv byl také zajímavý, obzvláště děj, který se točil kolem soudu, ale Sophie u mě prostě vede. Hlavně kvůli tomu, že neztratila naději. U obou hrdinek jsou popsané i jejich romantické chvilky, ale nemůžu si pomoct, ty vzpomínky Sophie na život s Édouardem pro mě byly mnohem hmatatelnější a reálnější, než to, co prožívala Liv s Paulem. Romantiky je ale v románě umírněně (nemám ráda přeslazené čtivo :-), takže vřele doporučuji i těm, kteří by se báli, že jde o nějakou ždímačku romantických výlevů lásky :-)
Kniha, která ve mně bude rezonovat ještě dlouho... Josef a jeho příběh, kdy hned ze začátku tušíte, že na něm něco úplně nehraje... Co přesně se dozvíte ke konci knížky (všímavý čtenář dřív, než úplně na konci - škoda, že Sage všímavá nebyla, určitě by pak Josefovi řekla něco jiného). Proti tomu Minka a její vyprávění, které je nejsilnější z celé knížky - a to ne kvůli všem těm hrůzám, které zažila, ale hlavně kvůli její lidskosti... Nádherná byla i paralela s Minčiným vymyšleným příběhem o Anie a Aleksovi. Příběh točící se kolem Sage by klidně mohl být kratší, nicméně i v něm byly hodně silné momenty (například dialog mezi Sage a Mary o odpuštění byl výborný). Jediný, kdo mi v knize vyloženě vadil, byl Leo - ta jeho zarputilost bojovat bitvy, které vůbec nejsou jeho a černobílost pohledu... Ale to je jen drobná subjektivní výtka, román jako celek by měl být na seznamu povinné školní literatury.
Po děkování pampřekládatel! Já musim fšem písnout že toto je napro sto genitální tílko. Překlát úplná lachůtka! Ste špíčkovej a sfětovej překládatel. Takle si po hrad s jasikem je kozelné a já musim do poručit! Fakt.
Styl psaní paní Mornštajnové je prostě báječný a mě osobně se moc líbí. Opět perfektní příběh, točící se kolem jedné (široké) rodiny, vyprávěný s lehkostí. Ale s takovou zvláštní lehkostí, kdy i ty nejhorší činy jsou přesně pojmenované, nicméně bez zbytečných tlaků na čtenáře, takže nakonec v tomto podání vyznívají ještě víc emotivně :-) Knížka plná lidskosti - ale pozor, tím nemyslím hřejivou lidskost, ale spíš to, že je krásně ukázané, jací jsme, jak přemýšlíme a kam naše činy můžou vést. Holt cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly...
Nemůžu si pomoct, ale já se zase báječně bavila. Je to prostě letní oddechovka, u které jsem se znova smála nahlas - obzvlášť při líčení školních výletů :-) Těším se na další pokračování, hlavně mě zajímá, jak to bude s Marií a Maxem ;-)
Rozhodně čtivá knížka. Pro mě o 100% lepší válečná část a celý příběh Elsie. Všechno, co se odehrávalo v Americe bylo už prostě moc americké (takže z mého pohledu nadsazené nebo přehnané, neumím to přesně vyjádřit...). Vůbec jsem v průběhu děje měla sem tam pocit, jako by některé části byly napsané až příliš emotivně, jako by autorka tlačila na pilu víc, než je nutné. Nicméně doporučuji přečíst, hlavně kvůli Elsie :-)
Dočteno za jediný válecí den na pláži, bude se mi stýskat, drahý Xemi :-) Je fakt, ze místy bylo na můj vkus až moc teen, ale to nemůžete čekat jinak, když to celé vypráví jedna (ne)obyčejná 16ti letá slečna.Leda že by to celé převyprávěla Charlotte, ale obávám se, že by to pak nikdo nečetl, že :-) Rozhodně doporučuji všem milovnicím sci-fi a fantasy pohádek šmrcnutých s romantikou :-)
Super oddechovka na dovolenou. Navíc jsem si po přečtení uvědomila, že mi zoufale chybí vlastní stejně zábavný chrlič jako je Xemerius :-)
Knížku jsem si vzala na doporučení své dcery - proto jsem si říkala, že to asi nebude to pravé ořechové. Ale BYLO !!! Ještě že nám jeden den poprchávalo, jinak nevím, jak bych se vymluvila, že nejdu sportovat, ale ležím v knížce :-) Parádní oddechovka, zamířená sice na mladé čtenářky, ale jelikož mám slabost pro sci-fi a cestování časem obzvlášť, tak mi sedlo i ve vyprávění 16ti leté Gwendolyn. Už se nemůžu dočkat další dovolené, další díly (částečně na krutý nátlak dcery) už máme objednané v knihovně, jen se bojím, že se o další díl trochu poperem, která si ho přečte jako první :-)
Super oddechovka, u které jsem místy měla záchvaty smíchu, které ne a ne přestat :-) Obecenstvo jsem sice u záchvatů smíchu moc početné neměla (knížku jsem četla hlavně doma), ale i tak se na mě rodina dívala jako na šílence. Rozhodně si půjčím i další díl a hodlám ho číst hlavně ve frontách na poště, případně k pokladnám v obchodech. Uvidíme, jestli by to nerozvířilo tu blbou náladu, která na těchto místech obvykle panuje :-)
Tahle kniha si mě vzala a odmítala pustit. Opravdu nádhera, osudy všech žen mi byly tak blízké, jako bych je znala osobně... Styl vyprávění byl také výborný, tak nějak časově sladěný - nejmladší Anežka vlastně skládá všechno dohromady, takže o Anně se toho dozvíme relativně nejméně, pořád ale hodně (no schválně jestli někdo ze čtenářů ví na vlastní prarodiče víc, obzvláště pak nějaké pikantnosti :-) Na co dlouho nezapomenu je ten hřejivý pocit u srdce - i přes všechny těžkosti, které je v životě potkaly a přes všechny překážky, které musely zdolat, zůstaly všechny (a nakonec i Anežka) rády na světě a prostě žily svůj život, jak nejlépe dovedly. Pro mě to byla taková malá oslava života. Vřele doporučuji!
Opravdu krásná a originální kniha - nádherně poeticky vykreslená krajina a svérázní lidé, doplněná o dobové dokumenty, což krásně doplňuje a podtrhává celý děj. Pátrání Dory mě ani na chvilku nepřestalo bavit, stejně jako ona jsem chtěla pořád vědět víc a víc. Jediná linie, která pro mě nebyla úplně dostatečně dovysvětlená, byl Surmenin vztah a její dvě děti... Ale to je jen osobní názor :-) Rozhodně doporučuji k přečtení a zamyšlení (kam se řítíme, když všechny tradice, které překonaly několik století (a v průběhu dějin byly vždy někým potlačované), vymírají. Škoda, že s postupujícím "pokrokem" je ničená víra v něco "nadpřirozeného", co vlastně nadpřirozené až tak není, protože schopnosti "bohovat" provázejí lidstvo už od nepaměti...