cori komentáře u knih

Sbírka 19 povídek přináší příběhy z dob válek mezi Přemyslovci a Slavnikovci i počátku 20.století. Nezaujaly mě pověsti vysvětlující název dané lokality, příliš nezáživné. Doporučuji především příběhy s nadpřirozenými bytostmi - duchy, z nichž hororová atmosféra přímo sálá. Nejlepší a nejstrašidelnější jsou tyto pověsti: Smrtonosný portál (o bráně na hořický hřbitov), Smrt krásné milenky rukou záhrobní (o duchu nádražáka, kterého přejel vlak), Bledá bleďoučká Anička Bergerová (o vyvolávání duchů ve Vrchlabí), Polesí na Karbance (o duchu myslivce, který prohrál svou duši v kartách). Opravdu děsivá je závěrečná povídka Kdo chodí Úvozem mrtvých, v níž se současnost prolíná s bitvou na Chlumu v roce 1866. Roztomilá je pohádka O zlobivém dlátku.

V poslední povídce to autor trochu přehnal s raněným vojákem veteránem, který prý právě přišel o nohy, ale přesto je schopen plazit se dvě hodiny k nepřátelskému stanovišti, které zlikviduje.

1 18.04.2016

Jednodušší příběh, ale originální dvojice detektivů. Netradiční je i osazenstvo Jackabyho domova. Další díl snad bude propracovanější.

Nejsem okultista. Jsem vědec a řídím se rozumem. Věřím jen tomu, co vidím nebo co mohu dokázat, i když to, co vidím, ostatní lidé často obtížně chápou. Mám nadání, které je, pokud je mi známo, naprosto jedinečné. Díky tomu vidím pravou tvář věcí tam, kde ostatní spatří jen iluze - a kolem nás je spousta iluzí, spousta masek a pozlátek. Celý svět je jeviště, jak se říká, a zdá se, že já mám jedině sedadlo, ze kterého je vidět za oponu.

1 17.04.2016

Tato sbírka dlouho unikala mé pozornosti, ale nakonec jsem svůj rest odčinila. Jeden den Ivana Denisoviče je právem mistrovské dílo, ostatní povídky už podle mě nemají takovou výpovědní sílu.

2 17.04.2016

Byla jsem nadšená, nebýt českých reálií, myslela bych, že je autorem nějaký známý anglosaský autor. Akční příběh ze světa, kde se zbortil časoprostor, má i celkem logické vysvětlení, proč ke zborcení došlo. Nenajdete asi jinou knihu, kde by se střetly římské legie s tlupou pralidí, českobudějovičtí měšťané ze 16.století s rytíři ze století třináctého, či posádka německého tanku s rakouskými hulány z 18. století. Když tomu přidáme i bojového robota z roku 2330, je jasné, že závěrečná bitva bude opravdu velkolepá.
Chci druhý díl!!! Autor ho má již přichystaný v šuplíku a čeká, zda na základě prodejů prvního dílu bude chtít nakladatelství ve vydávání pokračovat.

Kurtz zuřil. "Scheize!" Tank táhl trochu doprava. Cosi od kol příšerně skřípalo. Pustil pedál plynu a zastavil. Tiger se zhoupl.
"Kreténe!" Netušil, zda nadává sobě, Hoffmannovi nebo tanku. Otočil kličkou a otevřel poklop, vytáhl se ven a mžiku sklouzl na zem. Pohyb, který dělal tisíckrát.
"Já to věděl! Kurva,kurva! KURVA!"
Kola se zaklínila. Stávalo se to už v Rusku - mezi vzájemně se překrývající kola se dostalo bláto, které pak zmrzlo na kámen. Nyní místo hroudy bahna vězelo mezi koly tělo ve zbroji, slisované do velikosti větší konzervy. Hrozilo, že se pás sveze z vodících kol. Nandávat ho zpět by byla ve dvou lidech hrozná práce. Přejíždět Římany možná nebyl zas tak skvělý nápad...

5 17.04.2016

Autor vybral 21 chrudimských domů, k nimž napsal krátké povídky vycházející hlavně z dobových novinových článků nebo archivních pramenů, většinou z druhé poloviny 19.století. Děj moc akční není, ve většině příběhů se potkají dva lidé a jeden z nich vypráví druhému historii daného domu. Nejvíc mě zaujaly kapitoly, v nichž autor popisuje své vzpomínky, které se vážou k danému místu.

09.04.2016

Nezaujal mě ani tak milostný vztah ústřední dvojice jako vykreslení poměrů v Německu patnáct let po válce a postoje mladých k nacistické minulosti jejich otců. Hansi je prototypem duševního mrzáka.

3 28.03.2016

Neuvěřitelná dobrodružství českého poutníka, který si s ničím neláme hlavu, nasadí americký úsměv, prohrábne si blonďaté háro a kráčí rovnou za nosem za svým cílem. Některé situace jsou vypointované až absurdum. Myslím si, že autor v zájmu čtivosti ze sebe dělá většího "prosťáčka", než ve skutečnosti je. Viz vecpání se do ženského sektoru u Zdi nářků nebo koupel s krvavými puchýři a oděrkami v Mrtvém moři, nejslanějším jezeře na světě. Jinak před ním smekám klobouk. Je borec.

Ráno jsem si balil věci za velké pozornosti místních. Dost možná jsem první Evropan, kterého ve své zapadlé asijské vesničce viděli. Protože pohled na týden neumytého Ladislava je zejména po ránu vpravdě žalostný, myslím, že v téhle vesnici vstup do Evropské unie nikdy nepodpoří. Budou se bát, že k nim z EU přijdou tihle špinaví somráci a seberou jim práci.

8 28.03.2016

Ještě lepší než Zabijáci. Carl s Asadem a Rose, na kterou praskne její tajemství, pátrají po únosci dětí. Ve strhujícím finále opět dostanou na budku. Zklamala mě jen neuvěřitelná náhoda, kdy se odkopnutá milenka náhodou sejde s rodinou obětí.

3 26.03.2016

Paní Eva Mozes vzpomíná na své dětství a hrůzy, které zažila za holocaustu i po válce v Rumunsku a v USA, kde ji místní děti kreslily na dům svastiky. Obdivuji její sílu i to, že svým mučitelům "lékařům" dokázala odpustit. Překvapilo mě, že právě ona a její sestra jsou ony děti na slavné všude přetiskované fotografii z osvobození Osvětimi.

1 20.03.2016

Ona po rozchodu, on po rozvodu, setkávají se v opuštěné chatové kolonii a od sebe je dělí jen živý plot. Jak to asi dopadne? Nenáročná jednohubka.

3 19.03.2016

Kotleta se tak dlouho díval na X-meny, až napsal Lovce, v nichž se mlátí geneticky upravení (nikoli zmutovaní) borci s poetickými jmény jako Bouchač, Vrhač, Spider nebo Centurion.
Spoiler: Hlavní padouch má docela přízemní plány, nechce ovládnout svět, ani Evropskou unii, stačí mu prezidentská sesle v ČR. Nepřetržitá akce a občas dobrá hláška.

2 18.03.2016

V tomto díle to nejvíc odnese Stephen nejen fyzicky (mučení, zranění), ale i psychicky (zrada). Nechybí ani námořní bitvy, nepřízeň počasí a muži přes palubu, lenochod a želva.

13.03.2016

Recepty v knize jsou vybrané z 11 historických kuchařek: Nejstarší česká rukopisná sbírka kuchařských návodů z 15. století, Nejstarší česká kniha kuchařská od Severína Mladšího, Pavel Severín z Kapí Hory tiskne roku 1535 druhou staročeskou knihu kuchařskou, Jan Kantor přetiskuje kuchařství Severína Mladšího, Alchymista Bavor Mladší Rodovský z Hustířan vydává knihu kuchmisterskou léta Páně 1591, Kuchařská kniha Polyxeny z Lobkovic, Rukopisný sborník kuchařských receptů šlechtických z 1.poloviny 17. století, Rukopisná kniha kuchařská šlechtická z roku 1645, Kuchařka Alžběty Lidmily z Lisova z roku 1661, Strahovská kniha kuchařská od Jiřího Evermoda Košetického, Kateřiny Koniášové Kniha kuchařská z roku 1712.

Velice zajímavá a poučná kniha obsahuje tyto kapitoly: jak se nakupovalo, vařilo a jedlo v městském prostředí, kuchyně venkova a chudiny, kuchyně a stravování na panovnických a šlechtických dvorech, klášterní kuchyně, krčmy a hostince, jak jedli studenti a žáci, židovská kuchyně, na válečném tažení, co se jedlo a pilo,stolování, lov, hladomor a neúroda, jídlo v době postů a svátků, jídlo a medicína, dobové recepty.
Potěšil mě seznam rostlin, které bychom v Čechách pozdního středověku marně hledali.

4 10.03.2016

Každodenní příběhy ze života středoškolského učitele mapují den po dni kromě víkendů a prázdnin. Myslím si, že si autor dost situací přikrášlil, protože situace ve školství je dost tristní. Kdyby učil na učňáku, napsal by možná zápisky z kriminálu nebo blázince. Sem tam vtipná hláška, ale pro většinu čtenářů, kteří se nepohybují ve školství, to bude nuda.

Při písemce:
"Sakra, já se na to vyseru!"
Co dělat? Hrát si na to, že jsem to neslyšel, protože drtivá většina ostatních očividně ne. Bez mrknutí oka jdu k oknu a otvírám ho.
"Ne, pane učiteli, tady je zima," prosilo mě osazenstvo.
"Já vím, ale nechci, aby to smrdělo, že jo, Radku?" upřel jsem pozornost na dotyčného mafiána.
"Cože?" nechápal.
"No, ne, až uděláš, co jsi říkal, tak abychom tě z té vůně všichni nenásledovali."
"Aha," směje se od ucha k uchu. "Omlouvám se."
"V pohodě, beru," uzavřel jsem epizodku.
Sednu si a po chvíli odezírám z úst Martiny z první lavice uprostřed zcela jasné: "To je v prdeli."
"Tak z těchto míst už to raději nevytahuj," poškádlím ji nahlas.

2 10.03.2016

Pro znalce startreku celkem sranda, i když někdy autor tlačí až moc na pilu. Závěr s rodinnými pouty a "travestyshow" byl poněkud slabší. Bojová inteligentní slepice je fakt úlet, stejně jako spořič obrazovky a varování před koťátky.

"Paprsková zbraň! Zasáhni tu loď! A pořádně!"
Ze Spratka vyletěl jiskřivý elektrický paprsek, prořízl se nepřátelskými štíty a zasáhl střed lodi.
"Přímý zásah!" zvolala Joss Sticks.
Nic se nestalo.
Hadrián se zamračil. "Tammy! Co to bylo za paprsek?"
"Částicový. Musím vám to popisovat podrobně?"
"Promiň, že jsem se ptal. No, zasáhl jsi matku roje. Jakou škodu jsi napáchal?"
"Zdá se, že jsem proměnil čtvereční centimetr trupu ve sklo."
"Sklo? K čemu to je?"
"Patrně je to tam, odkud pocházím, velmi účinné. Myslím."
"Tvoji tvůrci byli co, galaktičtí voyeuři?"

4 08.03.2016

První dvě třetiny jsou klasická červená knihovna, kterak prostá dívka ke štěstí a panu úžasnému JUDr. přišla, teprve od strany 190 se začne dít něco závažného a hrdinka musí překonat sama sebe. Závěr je opět happyendový.

08.03.2016

Autor pátrá po jménech 86 těl nalezených ve sklepě anatomického ústavu ve Štrasburku po jeho osvobození. Popisuje hrůzný plán nacistů zdokumentovat méněcennost Židů na jejich tělech, která chtěli vystavovat v muzeu.

1 28.02.2016

Carlův tým se rozrostl o prostořekou členku,která stále montuje stolky ke kopírce. Společně sbírají důkazy proti zlaté mládeži, která na sklonku 80.let svou nudu a frustrace zaháněla násilím na náhodných obětech. Bavilo mě odkrývání pohnutek bezdomovkyně Kimmie i finále při lovu s exotickou zvířenou a Asadem a hyenou bylo celkem originální. Hoši opět cedili krev.

2 27.02.2016

Hrdina mi moc sympatický nebyl, ale když se v retrospektivách po kouskách vyjevil jeho život v internátě se šikanou a bojem o přežití, dokázala jsem pochopit, proč je takový, jaký je. Dostaly mě poslední kapitoly s miminem a zoufalý plán na "záchranu" lidstva. V takovém světě, kde jsou děti v internátech a staří nad 40 v rezervacích, bych žít nechtěla. Autor reaguje i na dnešní uprchlickou krizi. "Co udělají švábi, když vstoupí do křiklavě barevného domečku pro panenky? Vykálí se tam."

Jinak podobné téma jako v povídce Paola Bacigalupiho Popkomando (originál v roce 2006).

4 22.02.2016