cori komentáře u knih

Ze začátku mně trochu vadilo rychlé střídaní hlavních hrdinů, kteří hlavními hrdiny nezůstali dlouho. Pobavila mě představa "kultury laclových kalhot". Naopak až hororová scéna se odehrála v zatopeném silu s plovoucími mrtvolami. Určitě si přečtu pokračování, neboť mě zajímá, co bylo dál.

3 28.05.2016

Četla jsem už několik sbírek povídek z této edice, ale tato mi přijde nejslabší. Parádní je povídka Jaroslava Rudiše Konečná o bezstarostnosti mládí a ztrátě ideálů v dospělosti. U několika povídek jsem nepochopila pointu, možná tam ani nebyla.

1 27.05.2016

O něco lepší než Zabijáci, opět ženská hrdinka, která se mstí lidem, kteří jí ublížili. Jsem zvědavá, jak se vyvine případ s "hřebíkovým" vrahem. Gitte Charlesová byla pěkná svině.

24.05.2016

Další humorné historky o přátelích Milana Drobného a jejich různých trapasech a příhodách. Trošku bulvární čtení o VIP osobnostech. Historka o božském Karlovi a Bulovi či o zpěvačce, která použila darovanou vázu jako nočník, mi asi nejvíc utkvěly v paměti. Nejvíc jsem se smála story, jak Drobný pronikl na tenisové kurty ve Wimbledonu. V knize je i příloha s fotografiemi jeho naivistických obrazů.

23.05.2016

Anotace slibuje hororovou atmosféru, což zajišťuje akorát cesta do alchymistova sklepa. Zápletka je dost slaboučká, motivace pachatelů je taková pofidérní. A co teprve když hlavní zlosyn sám naběhne rychtáři přímo do rány. Zápletka s prstenem je tam jen asi kvůli tomu, aby si Blasius mohl zasouložit.

3 18.05.2016

Mozaika z českých dějin 20.století: nechybí v ní legionáři, pronásledovaní Židé, odsunutí Němci, političtí vězni a jáchymovské doly, emigrace. Možná až moc náhodných setkání ztracených příbuzných a známých (viz německý a ruský strýček). Jediným opravdovým Čechem s českými kořeny byl asi jen chudák Alois.

1 16.05.2016

Začátek byl celkem slibný, odhalení matčina tajemství i pronikání mezi zlatou mládež anglické smetánky. Zklamal mě však konec, čekala jsem nějaké dramatické vyvrcholení, SPOILER nikoli melodrama, kdy si všichni poplakají a odpustí si. Závěr byl napsán přesně ve stylu červené knihovny: hrdinka po boku milovaného muže odjíždí začít nový život do Ameriky.

12.05.2016

Velice různorodá sbírka povídek, z nichž zdaleka všechny nejsou fantasy ani scifi. Nejvíc mě zaujala postapokalyptická Druhá arabeska, velmi zvolna. Za přečtení stojí i Sousedky, válečná Raisa Stěpanovová, hororová Stíny pro Silence v Lesích Pekla a "avengerská" Lži moji matky. Nejslabší Prostě je umím balit a Jméno bestie. Viz mé komentáře u jednotlivých povídek.

1 08.05.2016

Po dlouhé době jsem sáhla po české detektivce a byla jsem celkem příjemně překvapená. Vrah je sice známý zhruba od poslední třetiny knihy, ale nijak mi to dojem z knihy nezkazilo. Velkou záhadou také bylo, kde se v bazénu berou mrtvé myši. :-)

1 07.05.2016

Zombie (Ben) a jeho četa společně s Cassie čekají v opuštěném hotelu, až k ním dorazí Evan, snad výbuch přežil. Na scéně se nově objevuje tlumička Grace. Děj je opět vyprávěn střídavě z pohledu jednotlivých osob, čtenář se dozví něco z minulosti Esa a Piškota.
Autor některé situace z prvního dílu (zraněná Cassie X Evan ošetřovatel) opakuje, ale s vyměněnými rolemi. Poslední třetina knihy je věnovaná osudům Esa a veliteli Voschovi. Děj je opět napínavý, ale příliš nepokročil z místa, hrdinové jen řeší vztahy mezi sebou a že nesmí nikomu věřit. Čtenář se stále nedozvěděl, proč to vlastně Jiní dělají a s lidmi manipulují, místo toho, aby je vyhladili všechny najednou.

22.04.2016

Sbírka 19 povídek přináší příběhy z dob válek mezi Přemyslovci a Slavnikovci i počátku 20.století. Nezaujaly mě pověsti vysvětlující název dané lokality, příliš nezáživné. Doporučuji především příběhy s nadpřirozenými bytostmi - duchy, z nichž hororová atmosféra přímo sálá. Nejlepší a nejstrašidelnější jsou tyto pověsti: Smrtonosný portál (o bráně na hořický hřbitov), Smrt krásné milenky rukou záhrobní (o duchu nádražáka, kterého přejel vlak), Bledá bleďoučká Anička Bergerová (o vyvolávání duchů ve Vrchlabí), Polesí na Karbance (o duchu myslivce, který prohrál svou duši v kartách). Opravdu děsivá je závěrečná povídka Kdo chodí Úvozem mrtvých, v níž se současnost prolíná s bitvou na Chlumu v roce 1866. Roztomilá je pohádka O zlobivém dlátku.

V poslední povídce to autor trochu přehnal s raněným vojákem veteránem, který prý právě přišel o nohy, ale přesto je schopen plazit se dvě hodiny k nepřátelskému stanovišti, které zlikviduje.

1 18.04.2016

Jednodušší příběh, ale originální dvojice detektivů. Netradiční je i osazenstvo Jackabyho domova. Další díl snad bude propracovanější.

Nejsem okultista. Jsem vědec a řídím se rozumem. Věřím jen tomu, co vidím nebo co mohu dokázat, i když to, co vidím, ostatní lidé často obtížně chápou. Mám nadání, které je, pokud je mi známo, naprosto jedinečné. Díky tomu vidím pravou tvář věcí tam, kde ostatní spatří jen iluze - a kolem nás je spousta iluzí, spousta masek a pozlátek. Celý svět je jeviště, jak se říká, a zdá se, že já mám jedině sedadlo, ze kterého je vidět za oponu.

1 17.04.2016

Tato sbírka dlouho unikala mé pozornosti, ale nakonec jsem svůj rest odčinila. Jeden den Ivana Denisoviče je právem mistrovské dílo, ostatní povídky už podle mě nemají takovou výpovědní sílu.

2 17.04.2016

Byla jsem nadšená, nebýt českých reálií, myslela bych, že je autorem nějaký známý anglosaský autor. Akční příběh ze světa, kde se zbortil časoprostor, má i celkem logické vysvětlení, proč ke zborcení došlo. Nenajdete asi jinou knihu, kde by se střetly římské legie s tlupou pralidí, českobudějovičtí měšťané ze 16.století s rytíři ze století třináctého, či posádka německého tanku s rakouskými hulány z 18. století. Když tomu přidáme i bojového robota z roku 2330, je jasné, že závěrečná bitva bude opravdu velkolepá.
Chci druhý díl!!! Autor ho má již přichystaný v šuplíku a čeká, zda na základě prodejů prvního dílu bude chtít nakladatelství ve vydávání pokračovat.

Kurtz zuřil. "Scheize!" Tank táhl trochu doprava. Cosi od kol příšerně skřípalo. Pustil pedál plynu a zastavil. Tiger se zhoupl.
"Kreténe!" Netušil, zda nadává sobě, Hoffmannovi nebo tanku. Otočil kličkou a otevřel poklop, vytáhl se ven a mžiku sklouzl na zem. Pohyb, který dělal tisíckrát.
"Já to věděl! Kurva,kurva! KURVA!"
Kola se zaklínila. Stávalo se to už v Rusku - mezi vzájemně se překrývající kola se dostalo bláto, které pak zmrzlo na kámen. Nyní místo hroudy bahna vězelo mezi koly tělo ve zbroji, slisované do velikosti větší konzervy. Hrozilo, že se pás sveze z vodících kol. Nandávat ho zpět by byla ve dvou lidech hrozná práce. Přejíždět Římany možná nebyl zas tak skvělý nápad...

5 17.04.2016

Autor vybral 21 chrudimských domů, k nimž napsal krátké povídky vycházející hlavně z dobových novinových článků nebo archivních pramenů, většinou z druhé poloviny 19.století. Děj moc akční není, ve většině příběhů se potkají dva lidé a jeden z nich vypráví druhému historii daného domu. Nejvíc mě zaujaly kapitoly, v nichž autor popisuje své vzpomínky, které se vážou k danému místu.

09.04.2016

Nezaujal mě ani tak milostný vztah ústřední dvojice jako vykreslení poměrů v Německu patnáct let po válce a postoje mladých k nacistické minulosti jejich otců. Hansi je prototypem duševního mrzáka.

3 28.03.2016

Neuvěřitelná dobrodružství českého poutníka, který si s ničím neláme hlavu, nasadí americký úsměv, prohrábne si blonďaté háro a kráčí rovnou za nosem za svým cílem. Některé situace jsou vypointované až absurdum. Myslím si, že autor v zájmu čtivosti ze sebe dělá většího "prosťáčka", než ve skutečnosti je. Viz vecpání se do ženského sektoru u Zdi nářků nebo koupel s krvavými puchýři a oděrkami v Mrtvém moři, nejslanějším jezeře na světě. Jinak před ním smekám klobouk. Je borec.

Ráno jsem si balil věci za velké pozornosti místních. Dost možná jsem první Evropan, kterého ve své zapadlé asijské vesničce viděli. Protože pohled na týden neumytého Ladislava je zejména po ránu vpravdě žalostný, myslím, že v téhle vesnici vstup do Evropské unie nikdy nepodpoří. Budou se bát, že k nim z EU přijdou tihle špinaví somráci a seberou jim práci.

8 28.03.2016

Ještě lepší než Zabijáci. Carl s Asadem a Rose, na kterou praskne její tajemství, pátrají po únosci dětí. Ve strhujícím finále opět dostanou na budku. Zklamala mě jen neuvěřitelná náhoda, kdy se odkopnutá milenka náhodou sejde s rodinou obětí.

3 26.03.2016

Paní Eva Mozes vzpomíná na své dětství a hrůzy, které zažila za holocaustu i po válce v Rumunsku a v USA, kde ji místní děti kreslily na dům svastiky. Obdivuji její sílu i to, že svým mučitelům "lékařům" dokázala odpustit. Překvapilo mě, že právě ona a její sestra jsou ony děti na slavné všude přetiskované fotografii z osvobození Osvětimi.

1 20.03.2016

Ona po rozchodu, on po rozvodu, setkávají se v opuštěné chatové kolonii a od sebe je dělí jen živý plot. Jak to asi dopadne? Nenáročná jednohubka.

3 19.03.2016