hanka_reading komentáře u knih
Jodi Picoultová je moje nejoblíbenější autorka, protože dokáže skvěle zpracovat zvolenou oblast. Tentokrát si vybrala téma potratů jak z pohledu ženy, která si potrat zvolila sama, tak z pohledu otce dcery, která chce potrat tajně podstoupit, protože kdyby se dozvěděl o jejím těhotenství, pokládal by to za zklamání. George zjistí, v jaké klinice chtěla jeho dcera potrat podstoupit a nenapadne ho nic jiného, než se jim pomstít, protože vlastně ohrozili jeho milovanou dceru. Vlítne tam s bouchačkou a drží všechny jako rukojmí. Včetně Wren, dcery policajta Hugha, který má úlohu vyjednávače. Oba otcové jsou v podobné situace - oba milují svou dospívající dceru, oba ji vychovávají sami, oba udělají cokoliv, aby dceru ochránili.
Příběh je rozdělen do krátkých úseků a jelikož v něm vystupuje několik postav najednou, měla jsem ze začátku problém zorientovat se, kdo je kdo. Dost zajímavé bylo popisováni děje pozpátku, kterým se prolíná příběh Beth. Z mého pohledu není tohle úplně top knížka J.P., ale i tak stojí za přečtení.
Knížka byla pro mě zajímavá až v poslední třetině, kde se konečně dělo něco zajímavého. Joanna na mě působila v některých okamžicích jako hysterická a precitlivělá matka. Fáma byla dost zmedialozovaná, zároveň recenze byly střízlivé a ne tak nadšené. Přikláním se k názoru, že se jedná o průměrný thriller, který má ovšem zajímavý konec.
Celou dobu během čtení jsem si říkala, jak mohla být matka tak hloupá a pustit Sally s úplně cízím chlapem? A proč se Sally neodvážila a někomu něco neřekla? Vždyť příležitostí měla spoustu! Frank ji ale tak zmanipulovat, vystrašil a neustále děsil, že nikomu neřekla ani slovo a raději dál trpěla a věřila mu naivně všechny lži. Téma není zrovna pěkné, ale zpracování ano. Kapitoly jsou velmi krátké, ale čtivé a celkově vytváří parádní kousek.
Otevřená a surová zpověď Nataschy, která se živí prostitucí a zároveň bere drogy, aby všechnu tu špínu dokázala přežít. Natascha formou deníkových zápisků sděluje svoje pocity méněcennosti, pocity z prostituce, drog, z pocitu smrti. Je to drsné vyprávění, které by nemělo být přehlíženo.
Tahle knížka se ke mě dostala až teď - někdy jsou totiž čekací lhůty v knihovně hrozně dlouhý!
Příběh Joea a jeho návratu do rodného Arnhilu se mi hodně líbil. Když jsem četla, jak po celé skupince lezou brouci, měla jsem pocit, že mě něco šimrá - popis téhle situace byl opravdu věrohodný, stejně jako začátek knihy. Děj byl napínavý téměř celou dobu, byl svižný a poutavý. Jámu hodnotím líp než Kříďáka a pokud jste ji náhodou ještě nečetli, tak určitě doporučuji.
Moje první setkání s edicí 7lásky. Vyprávění Lucie o tom, jak se vyrovnává s rozvodem, o její rodině a jejím životě bylo pro mě takovým průměrem. Nic zásadního se v příběhu vlastně nestalo.
Příběh Ivana, nadějného českého režiséra, který odjíždí se svou rodinou do Skotska za kamarádkou Sylvií, aby domluvili námět dalšího jeho filmu, mě příliš nenadchl.
Kniha nikoho neurazí, ale mě příliš ani neuchvátila.
Pěkná detektivka, ale na mě měla moc rychlý konec s moc rychlým odhalením. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla třeba o 50 stran delší, ale odhalení by trvalo delší dobu.
Vánoce už jsou nějakou dobu za námi, ale tenhle romantický příběh se dá číst kdykoliv. Chcete-li nějakou oddychovku s dobrým koncem, pak jsou Vánoce v New Yorku správnou volbou.
Podle různých recenzí a hodnocení jsem čekala skvělý zážitek ze čtení, ale bohužel žádný “wau” se nekonalo. Analýza vztahu Jana a Niny byla opravdu podrobná, na můj vkus až moc a z pohledu chlapa to bylo pro mě až překvapující. Místy na mě působila knížka až moc “filozoficky”. Na druhou stranu je v knížce dost tipů na další knihy a stejně tak tipů na skladby.
Kocovina je příběh dospělého Honzíka a lidí žijících v jeho okolí. Bylo zajímavé číst, jak poválečné období lidé prožívali vnímali a jak se po několika letech všechno změnilo.
Knížka mě nenadchla, nepochopila jsem názvy kapitol a ani děj nebyl pro mě zajímavý.
Svižná a čtivá kriminálka o pátrání po zmizelé Beatě, ve které nechybí napětí, překvapení, ale ani city, vztahy a tělesná přitažlivost.
Bezvodí a sucho. Nikde nic k pití. Touha po vodě je tak silná, že lidé jsou ochotni kvůli vodě udělat cokoliv. V dnešní době pro mě nepředstavitelné téma. Konec byl najednou moc rychlý, nicméně doporučuji přečíst.
Svižná a pěkná česká detektivka, která stojí za to si přečíst.
Nedopatřením jsem četla nejdřív druhý díl a s odstupem několika knih tento první díl. Ve finále mi to nevadilo, protože jsem měla přehled o lidech, kteří v příběhu vystupují. První díl se mi líbil víc, byl více napinavější.
Hezký a srdceryvný příběh. Marika je neskutečně silná osobnost, které se díky Violce změní život.
Za mě palec nahoru. Knížka se mi hodně dobře četla, děj se mi taky líbil. Suzette mi bylo líto a naopak toho malého "zmetka" Hannu jsem neměla ráda už od začátku. Jsem zvědavá, jestli bude mít knížka pokračování a jak bude děj pokračovat.
“To, do čeho se narodíte, jakou dostanete výbavu na začátku života, zásadně určuje, jaká bude vaše další cesta.
Jsem moc ráda, že se mi do ruky dostala tahle skvělá kniha. Přináší nám nejen osudy rodin, které poskytují náhradní rodinnou péči, ale i odborný náhled do této problematiky. Pohled z obou stran se mi moc líbil.
Jak je vidět, má Česká republika co dohánět. Ale i tak klobouk dolů všem, kdo se této problematice věnují - ať už coby náhradní rodič nebo ten, kdo pomáhá hledat vhodnou rodinu. Jsem si vědoma, že je to těžká role a o to větší mají všichni můj obdiv.
Zajímá-li vás tohle téma, neměli byste tuhle knihu minout.
V knize sledujeme dvě dějové linky. Rok 1457 a život Oldřicha z Rožmberka na hradě Dívčí kámen a pak současnost a osud Záviše Brieftragera, profesora, který byl odejit z univerzity, manželka vyhodila z bytu a tak se ocitl doslova na dlažbě. Podaří se mu sehnat práci na jihu Čech a dostává se na Dívčí kámen, kde při výkopových pracích najde lebku. A brzy je nalezeno celé tělo a ne jedno. První je staršího data a druhé ze současnosti.
Záviš má pocit, že je s Oldřichem z Rožemberka stihl podobný osud - měli dobrou kariéru, nedobré vztahy v rodině a pak se všechno zhroutilo.
Starosta po Závišovi chce dopsat kroniku a tak postupně odkrývá historii obce, kde je ubytovaný. Je historik a tak využívá jako zdroje archiv, matriky, knihovny nebo bývalé kolegy či spolužáky - jak se ukazuje, je možné odhalit pravdu, aniž by musel být člověk vyšetřovatel.
Líbil se mi jeho zápal pro věc a to, že se snažil dopátrat pravdy a taky toho, čí pozůstatky našel - i když to nebylo zrovna žádoucí. Zdál se mi jako chytrý člověk, ale moc mi nesedlo jeho chování a způsob vyjadřování - vlastně v celé knize je na můj vkus až moc sprostých slov. Nicméně jsem zvědavá na pokračování, protože mě mimo jiné zajímá i to, jak se budou vyvíjet jeho rodinné vztahy. Taky bych mu přála, aby se víc věnoval i jiným věcem než vysedávání v hospodě - i když na druhou stranu se tam dá zjistit spoustu zajímavých informací.
Kniha je řazena jako detektivka, ale za mě jen taková lehká - nejsou tam žádné hrůzy a ani krev neteče. Ale čte se rychle. Sympatické mi bylo prostředí, kde se děj odehrává. A za mě je parádní obálka.