Crimble komentáře u knih
Fakt dojemná kniha o zamilovaném starém chlapovi. Je super, když se můžete pochlubit, že čtete dílo nositele Pulitzerovy ceny, jednoho z kritikou nejoceňovajších autorů naší doby - a zároveň je to takové prima softporno. Prostě win-win.
"Souloží se mstíte smrti. Nezapomínejte na smrt. Ano, i sex je ve své moci omezený. Ale řekněte, která moc je větší?"
Stručná zpráva o jednom tanečním maratonu, o naději a hlavně rezignaci. Syrové a trošku kruté.
Cunninghamův vysoký standard, tentokrát tři povídky (novely) v jedné knize, propojené pouze jmény postav, Whitmanovými verši a ovšemže také tematicky. Láska, smrt, hledání štěstí, nejistota, nerovné vztahy. Cunningham prostě umí a je jedno, jestli svoje texty zasadí do historie, současnosti nebo zkusí sci-fi.
Žádnou jinou knihu jsem asi nečetl tak dlouhou dobu. Ale stálo to za to. Originální pojetí historie, většinou velmi čtivé, dobře analyzované paralely i odlišnosti životů těchto zrůd. Zároveň se mimoděk můžete dovzdělat i v základních vědomostech o druhé světové válce a poválečné politice.
Zajímavý pohled na lidské osudy a spletité vztahy skrze poněkud extrémnější prostředí hromadného souložení. Ale nakonec je to jako každá druhá knížka - tenhle je vám sympatický, tenhle je nechutný, tamta intrikuje a jiná se zase vybarví naprosto jinak, než byste čekali. Prostě romantika se vším všudy.
Tentokrát nám to s Kurtem nějak nevyšlo. Od začátku mi to přišlo, že se s poetikou knihy míjím, a zůstalo to až do konce. Chvílemi zábavné, ale až moc roztříštěné. Může být, že chyba je u mne. Ale jen kvůli tomu na Vonneguta nezanevřu.
Místy dost extrémní, ale zároveň zábavné a velmi čtivé. Takový pohled do duší různé narušených lidí.
Takové útržkovité, ale má to záblesky geniality - vždyť je to Cave!
I když Roth již poněkolikáté na podobné téma, stále neodolatelně zábavná studie pochybujícího spisovatele.
Fakt zábavná knížka z literárně vědeckého prostředí, plná sarkasmu a cynismu. Včetně příběhu věčného putování za nenaplněnou láskou.
Podle mne jeden z nejzdařilejších autorových románů "pozdnějšího" období. Irving je jedinečný, jeho postavy jsou originální, vždy více či méně "divné". Nenápadný, trefný humor, nenásilné prosazování někdy poměrně dost radikálních názorů. A co je nejdůležitější - jeho schopnost poutavého vyprávění, prolínání časových rovin je prostě neopakovatelná.
No, ze začátku bych nevěřil, že tomu dám plný počet. Ale krom toho, že je kniha vtipná, je i trefná. O tom, jak život není jednoznačný, jak neplatí nějaká obecná jasná pravidla, že "být dobrý" je strašná dřina a nakonec jste rádi, že ubojujete aspoň to, že horkotěžko zachráníte manželství a snad i jakžtakž obstojně připravíte do života děti bez fatálních narušení (i když...). Samozřejmě nelze nezmínit dnes tolik aktuální ezo-bio-dobroserskou postavu DobroDěje, který je tak otravný, že mu nepřejete nic jiného, než aby mu někdo dal pořádně přes držku - no ale i v tomhle případě si chtě-nechtě musíte uvědomit, že svět není černobílý, a snažit se naivně o dobro nemusí být tak strašně hloupé a beznadějné.
Lyrický příběh dvou vrahů. Trochu paradox. Možná i o tom, jak snadno člověk sejde na scestí a pak zjistí, že není cesty zpátky.
Fakt dobrá kriminálka, to jo. Těch náhodných setkání na začátku bylo trochu moc :) Tohle mohl Larsson vymyslet trochu přirozeněji, ale čert to vem. Jinak se čte bezvadně.
Další nově objevený americký klasik. Těžká, dlouhá kniha, avšak na rozdíl od jiných komentujících jsem se málokdy nudil, popisy, úvahy někdy sice složité a velmi košaté, avšak vždy účelné a jazykově vytříbené. Bellow mne uhranul a určitě budu pokračovat v jeho dílech. Augie je trochu neukotvený, okolnostmi zmítaný, ale sympatický, emotivní a v zásadě kladný hrdina. Amerika podána ve své jedinečnosti, rozporuplnosti, ošklivosti i kráse, ubohosti i bohatství.
Ani nadšení, ani zklamání. Zajímavě vystavěné, chvílemi zdlouhavé. Zvláštní číst o tom, jak si autor v 50. letech představoval budoucnost, v něčem se trefil, v něčem méně. Sedělo by mi více sarkastického humoru - je tam pár pasáží, kde jej autor využívá a patří k nejlepším.
Byl to můj první Vonnegut a určitě ne poslední.
Pěkný. Jako vždy u Palahniuka tragikomicky bizarní, komplikované, poměrně náročné na orientaci, ale tentokrát alespoň pro mne nadprůměrně zábavné a svižné.
Severská kriminálka ve vysokém standardu. Určitě ne nejlepší, co jsem četl, ale stále dost poutavé, nenudící, přiměřeně šokující a nechutné :) A co se týká stížností na ne zcela reálně působící některé pasáže, tak s tím já nemám problém - je to fikce a tam je dovoleno ledacos.
Geniální, kruté, strohé, brilantní, bezcitné. McCarthy v jeho nejsyrovější poloze. Poklona.
V kontextu Giordanových knih ne úplně top, ale i tak skvělé čtení. Originální styl.