Čtenářka73 komentáře u knih
Ačkoliv sama pejska nemám, pěkně jsem si u knížky poplakala. Krásné a dojemné čtení, které člověka nutí zamyslet se nad vlastním chováním nejen ke zvířatům. Doporučuji i nepejskařům.
Výborná kniha, těžké téma. Jak je jednoduché někomu zničit život. Ale i jak málo někdy stačí k dodání naděje.
(SPOILER) Tak to bylo zase jednou příjemné překvapení! Nejdřív jsem si říkala, co s tím všichni mají, co by mě tak mohlo zajímat na dojmech nějakého Anglána z Moskvy. Nemohla jsem se splést víc. Autor je Američan a nepíše o sobě, ale o ruském hraběti, který byl počátkem dvacátých let minulého století za svůj původ odsouzen k doživotnímu vězení v hotelu Metropol, v němž právě bydlel. Ačkoliv je ze svého přepychového apartmá vystěhován do kamrlíku v nejvyšším patře a může si ponechat jen minimum věcí, nezahořkne a podaří se mu zachovat si svůj styl a gentlemanské způsoby celých zhruba čtyřicet let. Nádherná knížka o morální síle, schopnosti nenechat se zlomit, nečekaných přátelstvích i o tom, že nic není černobílé, ani lidé. Vřele doporučuji!
Napínavá detektivka bez zbytečně krutých scén. Sympatická dvojice detektivů opět řeší zamotaný případ, ve kterém nechybí politika, vydírání, vražda, psychiatrická klinika ani manželské a partnerské vztahy. Přečetla jsem jedním dechem a už se těším na další díl.
Můj milovaný Čapek. Skoro sto let staré myšlenky a dnes zase tak strašně aktuální :-(
„Vůdce: Dík usilovné propagandě rozhodl Bůh, abych vedl svůj národ.“
„Tyran a filosofové: Já budu dělat činy a vy pro ně budete hledat zdůvodnění.“
„Diplomat: Mezinárodní právo? To je vždycky to, co porušují ti druzí.“
„Vladař: Dal jsem zářivý příklad lásky k vlasti: nechal jsem za ni padnout tři sta tisíc lidí.“
„Řeč k vojákům: Neříká se i lidé na druhé straně, říká se buď nepřátelé, nebo zločinci.“
„Zpráva: Na svém postupu jsme spálili několik dalších vesnic. Zbytky obyvatel připravily našemu vojsku nadšené uvítání.“
„Na bojišti: Hle, náš národ vyrostl o tři tisíce padlých nepřátel!“
„Imperialista: Rovnováha sil, to je, když my máme převahu.“
„Vítězná zpráva: Podrobili jsme si dvacet tisíc padlých nepřátel a několik zrádců.“
„Na troskách: Tak, a nyní je nastolen mír.“
Skvěle napsané, strašně silné, dost depresivní. Výborná kniha, ale vracet se k ní asi nebudu.
Moje první knížka od Jiřího Hájíčka a už se moc těším na další. Zajímavě napsaný příběh na pozadí skutečných historických událostí.
Díky Českému rozhlasu jsem si konečně doplnila tuhle mezeru ve vzdělání, a to ve skvělé interpretaci Jiřího Dvořáka. Příběh obsahuje všechno – velkou lásku, úskoky, pomstu, lidskou omezenost, hamižnost, předsudky, ale i obětavost a nezištnost.
Tahle knížka mě zaujala obálkou - thriller, který předpověděl celosvětovou pandemii. Téma tedy opravdu zajímavé, děj celkem taky, ale ten konec?! Pro mě velké zklamání. Mrzí mě, když autor poměrně reálný příběh ve finále shodí nějakým nezničitelným superhrdinou, případně superpadouchem. Moje první a asi i poslední knížka od Petera Maye.
Tahle knížka mě tedy dostala. V první polovině se zdánlivě nic neděje a a užíváme si hlavně lyrických popisů přírody, ročních období a pocitů, ale vyprávění postupně dostává spád a zároveň nám odkrývá hořkou minulost hlavního hrdiny. Velmi hluboký příběh o lásce člověka a psa a především o předsudcích „normálních“ lidí k „divným“, ačkoliv důvody „divnosti“ mohou být velmi pochopitelné. Krásný jazyk a krásně přeloženo.
Výborně napsaná detektivka s filozofickým přesahem týkajícím se viny a trestu. Má člověk právo na spravedlivou pomstu? Je možné potrestat jen skutečného viníka, aniž by to zasáhlo ostatní?
Pozitivní oddechová knížka s krásnými ilustracemi. Aňu mám ráda jako herečku, na knížku jsem narazila v knihovně náhodou a byla jsem příjemně překvapená, jak jí jde i psaní :-)
Další pohodové čtení od Jamese Herriota. Doporučuji každému, kdo si potřebuje v dnešní uspěchané době trochu vyčistit hlavu a osvěžit duši.
Pohodové a vtipné čtení, které mi vždycky zlepší náladu. Líbí se mi dnes stejně jako před dvaceti lety.
Mé první a určitě ne poslední setkání s autorkou. A taky odhalení dalšího pro mě dosud neznámého střípku poválečné historie. Citlivé, lidské, výborně podané.
Další skvělá Michaela Klevisová, pro mě česká Agatha. Výborně vykreslené postavy, krve jen tolik, kolik je nezbytně nutné, logické řešení s použitím psychologie a zase všechno zasazené v krásném prostředí. U Míšiných detektivek si vždycky úžasně odpočinu. Už se moc těším na příští.
Jedna z mála knížek, které jsem odložila nedočtené. Dějová linka byla zajímavá, knížka čtivá, ale tu řezničinu jsem nedala. Ze začátku jsem si říkala, že to vydržím a třeba dál už bude „pohoda“. Bohužel ať se děj točí kolem kterékoliv postavy, všude autor detailně líčí důmyslné metody mučení a vraždění, takže na straně 145 jsem to vzdala. Mrzí mě to. Třeba z Trhliny vím, že Karika umí navodit atmosféru hrůzy čistě psychologicky, a to mi sedí mnohem víc.
Skvělá kniha, ačkoliv nic jiného jsem od Čapka nečekala. Překvapilo mě, že některé dojmy z Anglie mám podobné po téměř sto letech. Zajímavé bylo srovnávat Čapkovy pocity v kontextu toho, co víme dnes.
Tuhle knížku jsem objevila díky výzvě a jsem za to moc ráda. Divadlo Járy Cimrmana miluju od dětství, ale pana Čepelky jsem si všimla až později díky mamce v Aktu, kterou zahrál prostě dokonale. Pak jsem náhodou zjistila, že napsal český text (mimo jiné) k Dobrodružství s bohem Panem, mé oblíbené písničce od Marty Kubišové. Pan Čepelka na mě vždycky působil strašně sympaticky a tento knižní rozhovor to jen potvrdil. Ač to sám skromně odmítá, svým záběrem by mohl směle konkurovat samotnému Cimrmanovi. Už se těším, až si od něj něco přečtu.