dalia1769 komentáře u knih
Podle mého názoru pro současného čtenáře čtivější než Homér, navíc nezvyklý úhel pohledu, protože autor je nadšeným stoupencem Pompeia v jeho konfliktu s Caesarem. V eposu převažuje realistické líčení událostí předcházejících a následujících po bitvě u Farsalu, spíše než mytologické a náboženské motivy autor působivě popisuje přírodu, krajinu a různé místní zvyky, tradice a legendy. Méně obecně známé dílo a řekla bych, že neprávem.
Rozhodně slabší než předchozí díly, pokus o pokračování Exnera v době "porevoluční" už nemá prostě to kouzlo, navíc mi příběh připadal poměrně překombinovaný a konec i dost nejasný...
(SPOILER) Kniha se mi velmi líbila, s výjimkou závěru. Ponechala bych konec po skončení soudního procesu. Tento závěr mi přišel dosti nekonzistentní s charakterem hlavní postavy, navíc nemám příliš ráda mnohaleté časové skoky. Jinak mne příběh velmi zaujal, postava hlavní hrdinky je zajímavá a originální, jsou zde nádherné popisy přírody, krásné "objevování" emocí a detektivní zápletka včetně soudního procesu je velmi napínavá. Škoda toho konce, jinak bych dala plný počet.
Připadá mi, že autoři některých komentářů (především v diskusi u první verze knihy) knihu buď nečetli, nebo ji jen prošli a nezamysleli se, případně k ní přistoupili předem s takovými předsudky, že nebyli schopni se od nich oprostit. Neříkám, že se ztotožňuji se vším, co autor píše, ale celkový obraz, který podává, je poměrně realistický a podnětů k zamyšlení je zde celá řada. Kniha určitě není proputinovská ani neobsahuje žádné konspirační teorie, proti kterým se autor naopak vymezuje. Osobně ji považuji za platný příspěvek do debaty o problémech současného světa.
Opět velmi dobrá detektivka, jsem ráda, že se autor vrátil k příběhům Eriky Fosterové.
Klasická česká detektivka, kapitán Exner je zajímavá postava a příběh je spletitý a napínavý, místy odlehčený humorem. Poslouchala jsem jako audioknihu, která je pěkně načtena Martinem Stránským.
Humorná oddechovka, takové čtení na dovolenou. Detektivní příběh je pozadím pro vtipné zápletky a zmatky, postavy jsou povětšinou hodně absurdní a příběh připomíná chvílemi grotesku. Autor píše ironicky, vtipně. Není to žádné veledílo, ale fajn nenáročná zábava.
Dystopické příběhy nejsou obvykle můj šálek kávy, ale Nesbo prostě umí zaujmout snad v každém žánru. Povídky mají zajímavé, rozmanité a originální náměty, spíše než na vnější hrůzu a krvavé scény se soustředí na psychologická a morální dilemata postav, jsou velmi napínavé a mají často obtížně předvídatelné závěry. Čtou se opravdu jedním dechem.
Přes svou proslulost pro mne tato kniha nepředstavuje nejlepší autorčino dílo, ačkoliv je nesporně čtivá a pokud člověk nezná rozuzlení, je napjatý do poslední chvíle. Asi mám raději, když je v knize postava detektiva, a dále mám trochu problém s "vinou" jednotlivých postav, kteří na mne většinou nepůsobí jako adepti nejvyššího trestu, často spíše jako určité oběti okolností. Nevidím tu ani postavy jednoznačně kladné, ale ani nějaké zavrženíhodné zločince a celkové řešení ve mně zanechává spíše určitou pachuť.
Krásné, působivé povídky. Ačkoliv by se podle tématu mohlo zdát, že budou smutné či melancholické, ve skutečnosti mi nepřipadaly depresivní, naopak byly velmi rozmanité, psychologicky propracované a zanechaly ve mně spíše pocit příjemné nostalgie. Autor umí velmi dobře proniknout do různých nuancí lidské povahy.
Krásná kniha vizuálně i obsahem, je zajímavé dozvědět se něco ze soukromí velkých hudebních skladatelů a zároveň se podívat, jak ty z jejich příbytků, které se dochovaly, vypadají dnes, případně jak prostředí, v němž tvořili, ovlivňovalo jejich tvorbu. Publikace, která určitě obohatí knihovnu každého hudebního nadšence a zaujme i neodborníky.
Podle mne jeden z nejlepších příběhů s Poirotem, navíc mám ráda Ariadne Oliverovou.
Povídky se mi velmi líbily, samozřejmě některé více a jiné méně, ale žádná mne nezklamala. I když se většina odehrává ve vánočním období nebo má k vánocům nějakou vazbu, nedá se říci, že by to bylo vyloženě vánoční čtení, spíše takové čtení na dlouhé zimní večery. Za velký přínos považuji, že jsem se takto seznámila s celou řadou autorů, které jsem doposud neznala, a že ke každé povídce je přiřazen medailónek příslušného spisovatele. Určitou nevýhodou jsou větší rozměry a velká hmotnost knihy, nějak jsem nevěděla, jak se s ní "uvelebit"... Každopádně mohu doporučit každému milovníku klasické detektivky.
Podle mne jeden z nejhezčích románů s Poirotem, líčení dávných událostí z různých úhlů pohledu jednotlivých aktérů je velmi zajímavý motiv.
Velmi pěkně a čtivě psaný román, když uvážíme, že se jedná o autorčinu prvotinu. Stylem mi často připomínal "Désirée" od Annemarie Selinko. Ačkoliv se jedná o román, většina faktů zhruba odpovídá historické realitě, změny jsou pouze menší a méně podstatné. Pouze ve dvou případech bych řekla, že se jedná o chyby, a sice jednak přezdívka "Orlík" pro Napoleonova syna se objevuje poprvé až na přelomu 19. a 20. století na základě stejnojmenné Rostandovy divadelní hry a není tedy dobová, a potom poslední kapitola, v níž se Hortensie dozvídá o Napoleonově smrti, by měla být datována nejdříve do července 1821, kdy se první zmínky o této události dostaly do Evropy (zprávy ze Svaté Heleny se dostávaly do Evropy nejdříve po 2 měsících). To jsou ale celkem detaily, celkově jsem si román užila a určitě je to pěkná pocta zajímavé a obdivuhodné historické osobnosti, kterou Hortensie byla.
Kniha mi žánrově připomíná takového trochu méně mainstreamového Dana Browna. Je to docela čtivý dobrodružný příběh odehrávající se na pozadí Napoleonova egyptského tažení, rámcově se drží historické reality a ozvláštňuje si ji existencí tajných bratrstev spojujících staroegyptské, muslimské a ranně křesťanské kulty.
V mých očích určitě slabší než příběhy s Poirotem nebo slečnou Marplovou. Připadá mi, že čtenář je tak trošku klamán, když sleduje události z pohledu Michaela a přitom před ním jeho skutečné pohnutky a úvahy zůstávají skryty.
Napínavé, čtivé, i když prostředí sekt není mé oblíbené, bylo to napínavé čtení a závěr poměrně nečekaný.
Kniha výborná jako vše z tohoto cyklu, přes její obsáhlost jsem se vůbec nenudila a už se těším na další díl i na filmové zpracování tohoto.
Velmi dobrá detektivka, postavy částečně obdobné jako u Tajemství Chimneys. Bavilo mne, ačkoliv tam není Poirot ani slečna Marplová.