Darkry
komentáře u knih
Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
Strhující kniha. Po přečtení obdivuji Kinga ještě daleko víc než před ním. Je úžasné, jak dramaticky a nevšedně dokáže autor popsat poměrně monotonní
i když dramatický děj knížky. Na začátku jsem nechtěl věřit, že celá kniha bude doopravdy jen o tom, že těch sto chudáků půjde a budou postupně umírat, ale na konci jsem si uvědomil, že právě díky jednoduchosti děje se mohl autor zaměřit na psychologii chování jednotlivých hrdinů a sledovat postupnou změnu jejích vnímání smrti, svého dosavadního života i pochodu samotného.
Skvělá kniha! Doporučuji.
5/5
Nájezdníci
John Flanagan
Ještě o kus povedenější než první díl Bratrstva. Flanagan jednoduše drží svou laťku a člověk se dobře baví. Vtipná, nenáročná, zajímavá a napínavá odpočinková četba.
Vyděděnci
John Flanagan
Příběhem a postavami sice odlišná, ale jinak velmi podobná kniha Hraničářově učni. Komu se líbil ten, bude spokojen i se sérií Bratrstvo. Autor se prostě od série k sérii nemění :).
Stormbreaker
Anthony Horowitz
krásně napsaná knížka, líbí se mi, že na rozdíl od většiny knih má i ústřední postava malého kluka svůj charakter. Většinou se hlavní postava v podobném typu literatury chová přesně tak jak se chovat má a jak to čtenář čeká a zanikají tak jakékoli její charakterové vlastnosti, to se Anthony Horowitzovi nestalo a navíc dokázal vyprávět dramatický příběh. Po delší době knížka, kterou jsem přečetl za jeden den :)
Tahle voda je naše
A. Gravensteen
Co jsem to dočetl? Nevím. Byl to nějaký mix Lovecrafta, regionální literatury a dystopie? Možná. Tak či tak bydlím těsně za okrajem Dejvic, ve Střešovicích, takže dost daleko na to, aby mne válka mezi Bubenčem a Dejvicemi neznepokojovala, a zároveň dost blízko na to, abych ji mohl s pobavením sledovat. Proč? Nevím. Bylo to dobré? Asi ano. Mohlo to být kratší? Asi taky. Tak asi tak.
Hovory s jabloní
Viktor Fischl
Musím přiznat, že po naprosto úchvatném Kuropění mne Hovory s jabloní zklamaly. Fischl se vrací ke poetické chvále obyčejného života, kterou jsem tak obdivoval právě u Kuropění. Tentokrát ale vypráví příběh muže, truhláře Josefa, který se vyznává své milované jabloni ze svých milostných afér a následně jí vypráví o svých třiceti vnucích a vnučkách. Samotná mozaika střípků jednotlivých vnučích a vnučenších (jsou to slova?) osudů by mohla být zajímavá, ale Fischl z oněch střípků žádnou mozaiku neskládá. Nechává je jen jako střípky, o kterých vypravěč hádá, kam se budou dál posouvat na svých životních drahách. Nejvíce mi na knize ale vadilo její - dalo by se říci - hlavní téma: nevěra. Josef si ji neustále vyčítá, přemílá v hlavě, a hledá odpuštění. A tomu se mu dostává - bezpodmínečného. Nejen ze strany jabloně, ale i ze strany jeho ženy, Oliny. Ta dává manželovu nevěru za vinu sobě - nechtěla s ním spát, což - jak Fischl mnohokrát opakuje - je něco na co má každý muž "nárok", a nic manželovi nevyčítá. Dobrá žena je zde opakovaně definována tím, jak se stará o domácnost a vaří a jestli svému muži poskytuje tělesné potěšení. Pokud některou z těchto oblastí zanedbává, muž získává právo ji podvádět či si alespoň naříkat a stěžovat.
Jak to bylo
Luděk Pachman
Velice zajímavý vhled do historie. Pachman vzpomíná především na padesátá a šedesátá léta v komunistickém Československu. Co jeho paměti ovšem odlišuje od mnohých jiných vzpomínkových knih je fakt, že jsou psány v první polovině sedmdesátých let. Jeho perspektiva je tudíž vcelku bezprostřední a často nahlíží na věci a lidi, kteří později vstoupili do historie, pro nás nezvyklýma očima. Ze stejného důvodu však může kniha občas působit mírně zdlouhavě a apologeticky.
Jízda v levém pruhu - rozhovor s Jožinem Valentou
Marek Vácha
Dobrý, stručný a čtivý rozhovor. Z většiny pojednává o Váchově životě, který je obohacen tím, že se jedná o rozhovor mezi dvěma přáteli. Ze stejného důvodu ale občas vznikají nejasnosti a čtenář, který o Váchovi předem nic neví, může být u některých témat trochu zmaten nebo si může připadat jako páté kolo u vozu těchto rozhovorů, jenž se nebojí používat skautský žargon. Nejpovedenější kapitoly jsou myslím ty, které se týkají Váchových expedic do Jižní Ameriky a na Antarktidu a jeho duchovního prožívání sektání s divokou a nespoutanou přírodou.
Z proudu knihy pak vybočuje trochu uměle vložená kapitola o sexuální morálce, kde Vácha prezentuje své názory, které se konzervativním věřícím mohou zdát skandální a naopak nevěřícím lidem nepochopitelné a podivně katolické. Ta se zdát být vyloženě cílena na silně věřící a velice konzervativní mladé lidi, kteří s otázkami například předmanželského sexu zápasí, jinak ale do zbytku knihy moc nezapadá.
Putování jednoho slona
José Saramago
Kniha o putování slona. Vlastně ani nevím proč, ale čte se výborně. Je plná zajímavých miniúvah, her s jazykem, čtenářem a hlavně časem vyprávění, který na nikoho nečeká. Pokud se vypravěč jen chvilku zdrží u nějakého popisu místa či odběhne od děje, postavy bez váhání putují dál. A čtenář spolu s vypravěčem je pak musí dobíhat.
Knižní zážitek podtrhává excelentní překlad do češtiny!
Jakobijánův dům
Alá’a Al-Aswání
Poutavě napsaný obraz moderní egyptské společnosti, která se zmítá v krizích. V současné době je velmi důležité tuto knihu číst a pokusit se její hrdiny nikoliv odsuzovat ale pochopit. Jen chápáním a empatií totiž můžeme vyřešit mnohé krize, které dnes zmítají arabským světem a velice přímo ovlivňují i Evropu.
Z čistě praktického hlediska pro mne jako pro Čecha bylo občas těžké udržet orientaci v arabských jménech.
Lucemburská zahrada
Michal Ajvaz
Kvalitní kniha. Originální nápady, zajímavé zápletky. Oceňuji především originální a hravou práci s jazykem. Přesto se mi Druhé město líbilo více.
Mimochodem - zkoušel někdo rozluštit alespoň části fiktivních pasáží na základě slovníčku na konci knihy? :)
Pán zlodějů
Cornelia Funke
Pěkné, pro mladší čtenáře jako dělané, pro ty ostatní skvělá nenáročná četba.
Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
Celistvý příběh by ani nemusel být rozdělován do více knih, proto pro druhý díl ságy platí to samé co jsem psal o prvním. 5/5
Ztracený svět v podzemí
Roderick Gordon
Rozhodně dobře vymyšlený a zajímavý příběh. I když mi tam, jako poslední dobou u většiny takovýchto fantasy chybí práce s jazykem, prostorem a formou a stylem vyprávění - asi jsem rozmazlený Kingem a Sapkowskim :)
Ubavit se k smrti
Neil Postman
Zajímavá kniha, ve které se její autor zamýšlí nad tím jaký na nás má dopad televize a její sledování (kniha byla napsána v 80. letech 20. století - internet tedy ještě neexistoval a počítače nebyly nijak rozšířené).
Nechci zde přepisovat co autor televizi vytýká, ale jen podotknu, že kniha je zajímavá i pro někoho, kdo se jinak o epistemologii médií nezajímá (jako jsem já :)) a donutí nás se zamyslet nad způsobem jakým žijeme dnes a jak se žilo v 18. století (autor to srovnává).
Běh o život
Richard Bachman (p)
King prostě umí psát. Dokáže v krátkých větách přesně vystihnout atmosféru, popsat charakter a chování postav i bez příslovců, které tak nenávidí (viz. Stephne King: O psaní) a umí stavět dialogy.
Příběh je dobře vystavěný, dramatický a má v sobě i námět k zamyšlení.
4/5
Hamilkar: Lev z písčin
Patrick Girard
Zajímavý historický román, který formou dramatického (ale reálného) příběhu představuje čtenáři drsný svět starověkého Kartága.
Císař Nihon-džinu
John Flanagan
Jeden z nejlepších dílů jedné z nejlepších sérií. Už se ani nedá říct fantasy, protože tento žánr autor po prvním dílu úplně opustil. Doporučuji! Poutavé čtení snad pro všechny věkové kategorie!