Dela111 komentáře u knih

Další setkání s Kim a jejím týmem je opět chytlavá četba. Jako už tradičně jsou zde dva případy, jeden hlavní a druhý vedlejší. Oba dlouho vypadají jako jasná záležitost, ale nakonec mají oba překvapivé rozuzlení. Potěšilo mě, že nechyběla Tiffany, hodí se k týmu.
Tentokrát si odpustím vypisování všech možných superlativů, abych se stále neopakovala. Bylo to prostě skvělé jako vždy :-).

65 29.06.2022

Kniha Staré odrůdy přináší působivý příběh dvou žen provoněný zralým ovocem, končícím létem a čerstvým vzduchem nastupujícího podzimu.
Sally je divoká dospívající dívka, Liss žena středního věku žijící jen těžkou prací na svém statku. Na první pohled jde o nesourodou dvojici, ale obě mají svá trápení, která jsou postupně odhalována. Vznikne neobyčejné a zpočátku velmi křehké přátelství a ačkoli se zdá, že pomoc může být jen jednostranná, nakonec je těžké určit, kdo komu vlastně pomáhá víc.

V příběhu je krásně popisované prostředí, je tu spousta zajímavostí o práci na takovém statku, o chovu včel. Mnohokrát jsem dostala chuť zakousnout se do sladké šťavnaté hrušky :-).
Příběh se odehrává na sklonku léta a začátku podzimu a všechny vůně tohoto období jsou z něj cítit, tak krásně a dokonale je zde vykreslená atmosféra.
Nádherné čtení, doporučuji.

65 19.04.2022

Já to věděla... Čekala jsem, že jak se jednou do tohoto námětu autorka opře, propere ho ze všech stran tak, jak to umí. Naprosto skvělé!
Delphine de Vigan si vybrala jedno z nejaktuálnějších témat a ťala do živého. Problematika internetu, sociálních sítí a dětí na nich je stále podceňovaná. Já o sociálních sítích říkám, že je to s nimi jako s ohněm - mohou být dobrý sluha, ale zlý pán - to když na nich někteří zveřejní o sobě kdeco a stráví tam spoustu hodin denně sledováním kdejaké blbosti.

Příběh v této knize je zpracovaný částečně jako thriller, je tak čtivější a poutavější, ale poselství je jasné. Hlavní hrdinka Mélanie, která od mládí touží být vidět, být známá a obdivovaná, svoji rodinu, především však své děti, obsadí do jakési permanentní reality show na YouTube. Příběh ukazuje, co to s tou křehkou dětskou dušičkou může udělat. Nejenže vyrůstají v jakémsi nepřirozeném virtuálním světě a nevědí co je soukromí, ale mimo popularitu zažívají i posměch.
Autorka ukazuje spoustu problémů a nebezpečí, které veškerá činnost na sociálních sítích přináší. U mnoha dětí není natáčení vlastní volba, přitom je to tvrdá vyčerpávající práce a peníze za ni inkasují rodiče (na rozdíl od dětských herců, zpěváků apod.). Zároveň je to nebezpečné, obrázky dětí využívají i sítě pedofilů, tisícům rodičů to však nebrání denně zveřejňovat snímky svých potomků.

Internet a sociální sítě mohou být velmi užitečné, ale zároveň také lehce zneužitelné a autorka celou tuto problematiku kolem vynikajícím způsobem popsala. Tentokrát doporučuji nejen kvůli čtenářskému zážitku, ale také proto, že toto je třeba číst. Kéž by kniha byla přeložena do co nejvíce jazyků, měla by být povinnou četbou pro všechny zákonodárce...

"Dnes si může kdokoli představit, že jeho život je hodný zájmu ostatních, a sklízet o tom důkazy. Kdokoli se může považovat za osobnost, za celebritu a podle toho se chovat... YouTube a Instagram v podstatě splnily sen každého teenagera: být milován, sledován, mít fanoušky."

"...ta žena není ani obětí, ani katem, je obrazem své doby. Doby, kdy je normální být natáčen ještě dřív, než se vůbec narodíte. Kolik snímků z ultrazvuku se týden co týden zveřejňuje na Istagramu nebo Facebooku? Kolik fotek dětí, rodiny, selfíček? A co když je soukromí už jen překonaným, zastaralým pojmem nebo, v horším případě, jen iluzí?"

65 19.12.2021

Román Němci mě zaujal od prvních stran, sedl mi i strohý styl vyprávění. Líbilo se mi, jak je vystavěný, o svém životě nevypráví přímo hlavní hrdinka Klára, ale její vnučka spolu s tetou postupně skládají mozaiku jejího životního příběhu. Poválečný odsun sudetských Němců měl pro život Kláry zásadní roli, mnohem větší než pro mnoho ostatních.

Námět mě zaujal, je výborný, přesto plným počtem nehodnotím. Nemůžu tak úplně kladně ocenit tu spoustu vedlejších příběhů dalších postav. Snad to mělo děj udělat bohatší a místy to i bylo zajímavé, ale občas také až rušivé. Těch drobných odboček bylo dost a trhaly tu hlavní dějovou linku.
Celkově je román velmi dobrý a k přečtení doporučuji.

65 13.05.2021

Řečeno slovy naší mladé generace - ten nápad s proměnou je boží... ;-)
K napsání díla, které má v sobě pár skrytých významů a zásadních myšlenek, nepotřeboval Franz Kafka rozsáhlý román, ale stačila mu povídka.
Proměna mě bavila, je to chytré, svižné dílko. Velmi dobře se čte a vynikající je i audioverze.

65 20.04.2021

"Každý národ má své jizvy, každý národ něco ze své historie skrývá."

Ruta Sepetys opět vybrala zajímavý námět - Španělsko za diktatury generála Franca a jedno zvlášť odporné tajemství té doby. Tento příběh na osudech několika postav vykresluje těžké období v této zemi, je tu zachycena atmosféra v Madridu v době totalitního režimu. Dobře vyniká protiklad krásné země v létě prozářené sluncem, luxusní hotel a proti tomu obyvatelé žijící na pokraji bídy. Stejně tak vyniká rozdíl mezi bohatými spokojenými turisty a místními lidmi plnými obav.
Je to i příběh jedné osudové lásky, ale není to naivní romantická kniha. Je to především historický román o lidském utrpení, strachu, odloučení, ale i o odolnosti.

Mlčící fontány bych zařadila mezi velmi dobré knihy a přečtení doporučím, už jen proto, že padesátá leta ve Španělsku jsou pro většinu z nás "španělskou vesnicí", ale přiznávám, že jsem očekávala víc. Po předchozích knihách autorky jsem čekala děj, který mě ohromí, vyprávění, které mě k sobě připoutá, ale to se nestalo. Mít vysoká očekávání se holt občas nevyplácí, ale čas strávený s touto knihou určitě není ztracený.

65 29.11.2020

Stejně jako ostatní díly této série je i tento akční, napínavý a neuvěřitelně vygradovaný v závěru. Jako vždy je tu i pořádná porce krutosti, ale zároveň je to tak dobře napsané, že příběh se čte jedním dechem. Carter tohle umí, jeho styl je mimořádně svižný a poutavý.
Autor opět využil svých znalostí z předchozí praxe a jeho rozebrání psychologie pachatele nebo třeba i popis působení adrenalinu v těle je nadstandardní.
Tento díl bych neoznačila za nejlepší ze série, ale stále si zaslouží vysoké hodnocení.

65 11.09.2020

Oceňuji upřímnost s jakou se Matthew svěřil a to nejen se svým největším problémem, ale otevřeně psal i o ztracených láskách a spoustě dalších věcech včetně těch intimních.
Ve střední části jsem měla trochu problém s přeskakováním mezi různými obdobími a občas mi trvalo pochopit, o kterém roce to asi právě je.
Celkově je autobiografie více zaměřená na ten "ohromný průšvih" než na popis profesního života Matthewa. Je to velmi upřímná a mnohdy dojemná zpověď.
RIP

64 02.07.2024

(SPOILER) Audiokniha
Už podruhé v krátké době obdivuji, jak nějaký spisovatel dokáže napsat strhující napínavý příběh a stačí mu k tomu jediná postava. Tady jde o devítiletou holčičku, která se ztratí na výletě v lese. Chtěla si jen odskočit a pak se co nejrychleji zkratkou vrátit k mamince a bráchovi...
Popis jejího nekonečného bloudění rozsáhlým lesem, kdy dostává žízeň, hlad, je jí špatně a postupně se propracovává k celkovému selhání organismu, je maximálně autentický. Výborně je popsáno dětské myšlení, pocity, určitá naivní statečnost a víra v pomoc. K tomu ta nekonečná dětská fantazie...
Tady není potřeba žádných příšer a přesto je to pořádný horor!

64 15.12.2023

(Audiokniha)
Podnětný rozhovor plný moudrosti, vlídnosti, pokory a životního nadhledu.
Mám ráda Járu Cimrmana a část vyprávění je samozřejmě o něm a já si vše kolem tohoto našeho úžasného českého génia ;-) poslechla ráda. Ani jsem nevěděla, kdo všechno se na jeho "zrodu" podílel.
Obdivuji s jakou otevřeností a upřímností pan Čepelka o všem vypráví včetně svého soukromí, myšlenek a pocitů. Je to takové milé vyprávění člověka, který má co říct. Moc krásné, děkuji.

64 23.09.2023

Když jsem sáhla po tomto thrilleru, přesně jsem věděla, co chci - po četbě minulé knihy jsem potřebovala jednoduchý napínavý příběh pro ženy a to jsem také dostala.
Hlavní hrdinka je poněkud zvláštní líná osoba, která o sobě tvrdí, že není blázen, že je jen trochu posedlá. Je stalkerka, závislá na Instagramu, kde ze sebe dělá někoho, kým rozhodně není. Deset let žije s pocitem křivdy a když potká tu, která podle ní zničila celou její rodinu, velmi rychle vymyslí plán pomsty. On tedy není vůbec dokonalý, spíš naopak, ale nenávist a touha po zadostiučinění se v tu chvíli pro ni stává tím nejdůležitějším.
Tohle bylo dokonce o něco lepší než jsem čekala, námět pomsty v tomto podání sice není nijak originální, ale ten příběh má spád, je čtivě napsaný a rozuzlení je překvapivé. Někomu se konec líbí, někomu ne, ale je přesně takový, jaký se u podobných thrillerů dá čekat.
3,5*

64 27.08.2023

Někdy je cesta k pochopení, že štěstí jsou jenom střípky malinkých radostí, dlouhá, pro hlavní hrdiny tohoto příběhu je navíc hodně trnitá. Viola a Viliam vedou život jako na houpačce, milují se a hádají se, zlobí se na sebe, ale nemůžou bez sebe žít, řeší alkoholismus jednoho z nich a k tomu se jim narodí autistické dítě. I bez všech ostatních problémů jen samotná péče o takové dítě dokáže vyčerpat a rozložit celou rodinu.
O tom, jak v téhle zkoušce zvané manželství hlavní hrdinové obstojí, je tento příběh.

Od Simony Votyové jsem četla dříve knihu Myší díra, která mě nadchla a tady jsem čekala něco stylově podobného. Ale toto je jiné, je to více typická četba pro ženy, i když se zajímavým námětem a dobře napsaná. Popisy chování autistického dítěte a jeho záchvatů vzteku jsou dokonalé. Asi každého napadne, že trpělivost a doslova sebeobětování rodičů těchto dětí jsou obdivuhodné.

64 27.03.2023

Lesy, stmívání, mrholení a mlha hustá tak, že by se dala krájet... Neexistují snad lepší kulisy, když chce autor připravit svým hlavním hrdinům zážitek, z kterého mrazí a čtenáře k příběhu doslova přilepit ;-).
Monika a Oliver se v touze po nových zážitcích vydávají na prodloužený víkend do Luhačovic a hned první výlet na kole jim přinese zážitek více než nevšední. Dobře značená cyklostezka je zavede na jiné místo, než kam měli namířeno. A tady se rozjíždí děj plný záhad a stísněné atmosféry.
Příběh má jasnou mysteriózní linku, ale mimo ni je tu také ukázka, jak komplikovaná může být lidská mysl a jak těžké je posoudit, co je realita a co bludy.
Podobné příběhy mám ráda a stejně jako minulá kniha autorky Odbočka v lesích mě i tato zaujala tak, že to byla četba téměř na jeden zátah.

64 02.03.2023

Komnata ozvěn se řadí mezi nejlepší knihy, které jsem letos přečetla, určitě se dostane do mých prvních pěti top knih. Je naprosto skvělá!
Kniha s nanejvýš aktuálním námětem je napsána svižně a s velkou dávkou humoru. Mohla by to být skvělá parodie na svět sociálních sítí, ale nesmyslné situace, které se zde odehrávají, jsou vlastně realitou současnosti.
Hlavní hrdina George, slavný moderátor, má "rodinku k pohledání". Manželka Beverley je autorka milostných románů, které za ni ale píše někdo jiný, dcera Elizabeth je závislá na sociálních sítích a realizuje se pouze tam, starší syn Nelson má potíže ve společenských situacích a sebedůvěru si buduje na sezeních s psycholožkou, o mladším synovi Achillovi říkají, že je idiot a netuší, že si kreativně přivydělává vydíráním. George ani Beverley si s věrností hlavu rozhodně nelámou. Je to unikátní sbírka cvoků, ale pro čtenáře zábavných. Ke své smůle se do jejich domácnosti jistou shodou okolností dostane načas i želva.
George je celý svůj život zapřisáhlý liberál, mají jej v úctě příznivci pravice i levice, přispívá na charitu, je rasově i genderově nezaujatý a přesto mu jediný špatně pochopený tweet obrátí během chvilky život vzhůru nohama.
Autor zpracoval tu absurdní realitu dnešní doby, která je přímo hystericky zaměřená na to, aby vše bylo korektní po všech stránkách, aby se nikdo nemohl cítit dotčený, do skvělého humorně pojatého románu. Doporučuji všemi deseti!
Tady si neodpustím citát, ale je těžké něco vybrat, to je jedna perla za druhou ;-)
---
"No a máš sestru?"
"Měli jsme", odpověděl lítostivým tónem.... "Když jsme vyrůstali, ano," řekl. "Ale už ji nemáme."
"Co tím myslíš?" zeptala se Beverley. "Ona... ona zemřela? Ach, to je mi líto, Wilkesi..."
"Ne, nezemřela," zavrtěl Wilkes hlavou.
"Ona byla zrušena," řekla Elizabeth.
Beverley zamrkala. "Promiň?"
"Řekla jsem, že byla zrušena."
"Já jsem slyšela, co jsi řekla. Akorát mi to nepřipadalo jako skupina slov, která by společně umístěna v jinak rozumné větě dávala jakýkoliv smysl."
"Naše sestra byla minulý rok zrušena," vysvětloval Wilkes. "Takže jsme spolu od té doby přirozeně nemluvili. Je to smutné, ale opravdu neexistuje nic, co bychom s tím mohli udělat."
"Vaše sestra byla zrušena," řekl George, snažící se vyslovit si tu větu sám pro sebe. "Omlouvám se, ale ona je snad nějaký televizní program? Nebo vlakový jízdní řád? Nějaké předplatné?"
"Ne, je to lidská bytost. Tedy vlastně byla."
"A jak jde jen tak zrušit lidskou bytost, pokud vám nevadí, že se ptám?"
"No, stalo se to tak, že někdy ke konci loňského roku Frances tweetla cosi o Gretě Thunbergové, co způsobilo tak trochu pozdvižení."
"Té malé holce ze Švédska?" zeptala se Beverley. "Já nevím proč, ale z té jsem vždycky docela nervózní."
"Frances tweetla, že by podle jejího názoru měla Gréta být ve škole, aby tam dokončila svoje vzdělání a ne cestovat po světě a křičet na dospělé. A to bylo ono."
"To bylo co?"
"To byl důvod, proč byla zrušena," odpověděl Wilkes.
"Znamená to, že přišla o všechny svoje followery, nikdo se s ní už nebaví a považují ji za vyvrhele... Opustili ji všichni její přátelé a není vítána ve zdvořilé společnosti..." řekla Elizabeth.
"A to všechno proto, že vyjádřila svůj názor?"
"Špatný názor," opravil ji Wilkes.
(...)
"A přesně tohle děláte vy lidem, se kterými nesouhlasíte, je to tak? Včetně vaší vlastní sestry?" zeptal se George.
"Neexistuje nic, co bychom s tím mohli udělat," protestoval Wilkes. "Byla zrušena. Tak bylo rozhodnuto."
"Kdo to rozhodl?" zařval George.
"Sociální média!"
"Ach, do prdele se sociálními médii! A do prdele se všemi pitomci, kteří tráví svůj čas na sociálních sítích. I ta zatracená želva má zdravější pohled na svět než kterýkoliv z těch mizerných trollů."

64 06.11.2022

Pro hráče šachu bude pravděpodobně tato kniha lahůdka. Příjemným počtením je pro všechny.
Přestože tím hlavním oč v knize jde, jsou zcela jistě šachy, ta jedinečná královská hra, je to také příběh o osamělosti, o touze po vědění, o snaze se prosadit, vyniknout, o naději. Prostřednictvím hlavní hrdinky je tu naťuknuté i téma závislosti na návykových látkách. Beth se s tímto problémem střídavě úspěšně a neúspěšně potýká.

Tento příběh je tak fantasticky napsaný, že pokud to jde, je to četba na jeden zátah. Děj čtenáře pohltí a nepustí. Je to strhující, poutavé, napínavé. Krásný čtenářský zážitek, doporučuji.

64 11.12.2021

Předpokládala jsem, že autobiografie Má cesta za štěstím bude krásná, ale toto zpracování dalece předčilo všechna má očekávání. Celá biografie - text, stovky fotografií, rozsah, formát i vazba - je luxusně provedená. Toto vydání je hodno umělce, o kterém vypráví.

Žádná z dříve vydaných zpěvákových biografií se s touto nemůže rovnat, zdaleka nedosahují takové úrovně. Karel Gott tady nejen ze svého profesního, ale také ze soukromého života poodhalil opravdu hodně a nemyslím jen tu spoustu poprvé zveřejněných fotografií, ale především mnoho dosud nepublikovaných skutečností. Je cítit, že je to psáno s obrovskou upřímností, láskou a pokorou ke svému publiku.

Celou autobiografii jsem ode dne vydání postupně pročítala a prohlížela až do minulého víkendu, kdy jsem zavřela poslední stranu. Gottovy písničky patřily k prvním, které jsem slýchala a provázely mne celý život a budou provázet i dál :-). Nebylo a není slavnějšího českého zpěváka. Tato kniha jej ukazuje nejen jako vynikajícího profesionála, ale také jako úžasného člověka.

64 06.09.2021

Rychlopalbu bych označila za totální relax. Přesně tím pro mne tahle detektivka s thrillerovými prvky a pořádnou náloží humoru z domácího prostředí byla.
Toto je přesně ten mix, který si vychutnám - detektivka s kvalitní a věrohodnou zápletkou, spousta ironického, místy i drsného humoru a vůbec nevadí, že je občas i hodně jednoduchý ;-) a sympatický hlavní hrdina. Tady je to obyčejný pořádkový policista, který se na své cestě za pravdou a spravedlností řídí heslem, že účel světí prostředky, takže se na nic neohlíží, poruší hromadu různých zákonů a vedlejší ztráty také nejsou zrovna zanedbatelné, ale přesto je lehké si ho oblíbit.
Rychlopalba je vynikající osvěžující oddechovka.
---
"Vážně jsem doufal, že po mně nebude chtít, abych začal hledat dvanáctiletou holku, nad kterou se zavřela voda skoro před rokem... Nejsem přece žádný detektiv. Jsem obyčejný pořádkář... Píšu pokuty, kontroluju občanky, mlátím drbany. Víc po mně nechtějte."
---
"Rozkročil jsem se, popadl pajcr oběma rukama a rozmáchl se. Okenní tabule explodovala v gejzíru střepů. Obouruční bekhend, herní základ každého bytaře. Je to tak milé děti: wimbledonský pohár nezískáte sezením doma. Získáte ho tak, že budete pilně trénovat a pak se vloupáte ke Kodešovi a ten pohár mu čmajznete."
---

64 03.07.2021

Ráda čtu příběhy s netradičními osudy, propracované po psychologické stránce a to je tato kniha. Nadchla mě, pro mě je dokonalá. Obsahuje výjimečný příběh, krásně a citlivě napsaný.
Barevná a spíš veselá obálka knihy evokuje lehký románek pro ženy, ale toto rozhodně není jednoduchá romantika, tato kniha spíš mohla vyjít v Odeonu.

Je to podmanivý příběh o zvláštní silné ženě, která se stará o hřbitov, pěstuje a prodává květiny, přestože ona sama nikdy "na růžích ustláno neměla". Violette je neobyčejně laskavá a tak u sebe doma přijme každého nešťastného návštěvníka hřbitova, pohostí ho a vyslechne jeho trápení. Čtenář se postupně seznamuje s jejím příběhem, jak se od prvních chvil svého života mohla spolehnout jen sama na sebe a jak navzdory všem zklamáním a velké ztrátě vždy dokázala najít další smysl života.
Autorka postupně skládá kamínek ke kamínku až do samého závěru, kdy do sebe vše zapadne, celý obraz vystoupí a čtenář pochopí všechny souvislosti...
Hlavní příběh dotváří i pár vedlejších, stejně úchvatných.

Zdánlivě to vypadá jako popis jednoho obyčejného života, ale tato kniha rozhodně není obyčejná ani průměrná. Toto psal někdo, kdo umí vyprávět, navíc krásným bohatým jazykem. Pochvalu zaslouží i překladatelka, odvedla vynikající práci.
K přečtení doporučím těm, kteří dokáží číst i pomalu a vyhledávají neobyčejné životní příběhy.

64 22.05.2021

Závity ulit obsahují jednoduchý předvídatelný příběh a ačkoliv je to spíše čtení pro ženy a já si podobné věci vybírám zřídka, přečetla jsem to nadšeně na jeden zátah. Problémy, se kterými se hlavní hrdinka potýká, jsou ze života a autorka vše líčí lehce, s vtipem a ironií, mockrát jsem se při čtení usmívala.
Je to taková osvěžující nenáročná četba, troufám si tvrdit, že dokáže i zvednout náladu :-). Doporučuji jako skvělou oddechovku.

64 11.05.2021

Zjednodušené shrnutí celého obsahu knihy - paní Květa byla extra magor... ;-)
Teď vážně - Doupě je velmi zvláštní, téměř komorní příběh o osamělosti a touze naplnit svůj náhle prázdný život. Mimo tu hlavní jsou zde ještě další dvě velmi krátké příběhové linky. Všechny spojuje motiv nešťastných osamělých žen.
Přestože vyprávění je spíše strohé, celé je to neveselé a mimo osamělosti je tu výrazný motiv smrti, kniha čtenáře upoutá a zasáhne a je těžké se od ní odtrhnout.

64 27.02.2021